2.1 METROLOGICKÉ POŽADAVKY

2.1.1 Požadavky na zkušební stroje
Trhací stroje jsou podle metrologických parametrů rozděleny do čtyř tříd podle hodnot relativních chyb uvedených v tabulce 1.
Tabulka 1 udává maximální dovolené hodnoty pro různé relativní chyby měřicího měření síly zkušebního stroje a relativní rozlišitelnost indikačního zařízení, které charakterizují rozsah zkušebního stroje shodně pro příslušnou třídu.
Měřící rozsah indikačního zařízení se považuje za vyhovující, jestliže kontrola byla uspokojivá alespoň pro rozsah měření síly mezi 20 % a 100 % jmenovité síly příslušného rozsahu.
Tabulka 1. Mezní hodnoty relativních chyb měřicího zařízení síly zkušebního stroje

Třída stupnice stroje	Maximální dovolená hodnota v %
	Relativní chyba				Relativní rozlišitelnosti indikačního zařízení a
	přesnosti q	opakovatelnosti b	zpětného chodu a) v	nuly f0
0,5	± 0,5	0,5	± 0,75	± 0,05	0,25
1	± 1,0	1,0	± 1,5	± 0,1	0,5
2	± 2,0	2,0	± 3,0	± 0,2	1,0
3	± 3,0	3,0	± 4,5	± 0,3	1,5
a) Podle 5.2.3.8 je relativní chyba zpětného chodu stanovena pouze na požádání.

2.1.2 Požadavky na měřící systémy síly zkušebních strojů
Ověřování měřícího systému síly zkušebních strojů pro síly nad 500 N se provede výhradně etalonovým siloměrem. Ověřování měřícího systému síly zkušebních strojů pro zatížení do 200 N lze provést etalonovým siloměrem nebo etalonovými zatěžovacími tělesy.

2.1.2.1 Etalonové siloměry
Třída etalonového siloměru musí být stejná nebo vyšší než třída, pro kterou je zkušební stroj ověřován. Třída přesnosti etalonového siloměru je pro danou zatěžovací sílu uvedena v kalibračním listu etalonového siloměru. V tomto kalibračním listu je dále uvedena referenční hodnota výstupního údaje etalonového siloměru a rozšířená nejistota jeho kalibrace. V tabulce 2 jsou uvedeny třídy etalonových siloměrů, které je nutno použít pro ověření zkušebního stroje příslušné třídy.
Tabulka 2. Přiřazení etalonových siloměrů pro třídu zkušebního stroje

Třída zkušebního stroje	Etalonový siloměr použitý při ověřování
	Třída etalonového siloměru	Největší hodnota rozšířené nejistoty ověřovaného etalonového siloměru %
0,5	0,5	± 0,12
1	0,5, 1	± 0,24
2	0,5, 1, 2	± 0,45
3	0,5, 1, 2	± 0,45

2.1.2.2 Etalonová zatěžovací tělesa
V případě ověřování měřícího systému síly zkušebního stroje etalonovými zatěžovacími tělesy, musí být relativní rozšířená nejistota působící síly menší nebo rovna ± 0,1%.
Přesná rovnice udávající zatěžovací sílu F (N), vyvolanou etalonovým zatěžovacím tělesem nebo soustavou etalonových zatěžovacích těles o hmotnosti m (kg), je:
$F=m·g_n·1-\frac{{\rho }_{air}}{{\rho }_m}$
Zanedbá-li se vliv vztlaku vzduchu na etalonová zatěžovací tělesa, bude zatěžovací síla vypočtená z následující rovnice o 0,02 % větší než je skutečná působící síla. Tuto sílu můžeme vypočítat pomocí následující rovnice:
F = m · g_n
Relativní chyba této síly se vypočítá pomocí vzorce:
$\frac{∆F}{F}=\frac{∆m}{m}+\frac{∆g_n}{g_n}.$
Standardní nejistota síly realizované pomocí systému etalonových zatěžovacích těles se určí z následující rovnice:
u_F = m · u_gn + g · u_m,
kde u_F je standardní nejistota síly realizované etalonovými zatěžovacími tělesy v N,
m je hmotnost všech etalonových zatěžovacích těles, která jsou použita pro realizaci síly v kg,
g_n je místní tíhové zrychlení v místě ověřování zkušebního stroje v m.s^-2,
u_m je nejistota hmotnosti etalonových zatěžovacích těles v kg,
u_gn je standardní nejistota stanovení tíhového zrychlení v místě ověřování v m.s^-2.