B. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA EMISE VÝFUKOVÝCH PLYNŮ Z POHONNÝCH MOTORŮ
Pohonné motory musí splňovat níže uvedené základní požadavky týkající se emisí výfukových plynů.

1. IDENTIFIKACE MOTORU

1.1. Každý motor musí být zřetelně označen s uvedením těchto informací:

a) obchodní značka nebo obchodní název výrobce motoru,

b) typ motoru, popřípadě typová řada motorů,

c) specifické identifikační číslo motoru,

d) označení CE, je-li požadováno podle § 6.

1.2. Uvedená označení musí vydržet po normální dobu životnosti motoru a musí být snadno čitelná a nesmazatelná. Jestliže se použijí nálepky nebo štítky, musí být připojeny takovým způsobem, aby vydržely po normální dobu životnosti motoru a nebylo možno je odstranit bez jejich zničení nebo poškození.

1.3. Uvedená označení musí být umístěna na části motoru, která je nezbytná pro normální provoz motoru, a která normálně nevyžaduje výměnu v průběhu životnosti motoru.

1.4. Uvedená označení musí být umístěna tak, aby byla dobře viditelná pro osobu průměrné velikosti, po montáži motoru se všemi částmi nutnými pro jeho provoz.

2. POŽADAVKY NA EMISE VÝFUKOVÝCH PLYNŮ

2.1. Pohonné motory musí být navrženy, vyrobeny a smontovány tak, aby při správné instalaci a normálním použití nepřekračovaly mezní hodnoty emisí výfukových plynů uvedené v Tabulce 2:
Tabulka 2

(g/kWh)
Typ
motoru
Oxid uhelnatý
CO=A+B/PNn
Uhlovodíky
HC=A+B/PNn
Oxidy dusíku
NOx
Částice
PT
ABnABn
Dvoutaktní
zážehový
150,0600,01,030,0100,00,7510,0--
Čtyřtaktní
zážehový
150,0600,01,06,050,00,7515,0--
Vznětový5,0001,52,00,59,81,0

V tabulce jsou A, B a n konstanty, PN je jmenovitý výkon motoru v kW; emise výfukových plynů se měří podle harmonizované normy (EN ISO 8178-1:1996 v České republice vydána jako ČSN EN ISO 8178-1 Pístové spalovací motory – Měření emisí výfukových plynů - Část 1 Měření plynných emisí a emisí částic výfukových plynů na zkušebním stanovišti).

2.2. U motorů o výkonu nad 130 kW lze při měření emisí použít zkušební cyklus buď E3 (IMO), nebo E5 (rekreační plavba).

2.3. Při měření emisí ze zážehových (benzinových) a vznětových (naftových) motorů se použije referenční palivo podle předpisu Společenství12) a při měření motorů poháněných zkapalněným uhlovodíkovým (ropným - LPG) plynem (např. propan – butan) referenční palivo podle předpisu Společenství13).

3. ŽIVOTNOST

3.1. Výrobce motoru musí dodat návod k instalaci a údržbě, při jehož dodržení by měl motor, při normálním použití, trvale splňovat výše uvedené mezní hodnoty po normální dobu životnosti motoru za normálních podmínek použití.

3.2. Potřebné informace musí výrobce motoru získat na základě výsledků předem provedených zkoušek životnosti při normálních provozních cyklech a výpočtů únavy částí tak, aby byl schopen vypracovat potřebný návod k údržbě a přiložit jej ke všem novým motorům při jejich prvním uvedení na trh.

3.3. Normální dobou životnosti motoru se rozumí:

a) u vestavěných nebo záďových motorů se zabudovaným výfukovým systémem nebo bez něj: 480 hodin nebo 10 let podle toho, co nastane dříve,

b) u motorů vodních skútrů: 350 hodin nebo pět let podle toho, co nastane dříve,

c) u přívěsných motorů: 350 hodin nebo 10 let podle toho, co nastane dříve.

4. PŘÍRUČKA UŽIVATELE
Ke každému motoru musí být dodána příručka uživatele v českém jazyce, a případně i v jazyce členského státu Evropské unie, v němž má být uveden na trh. Příručka musí obsahovat:

a) návod k instalaci a údržbě nutné k zajištění správné funkce motoru ke splnění požadavků podle bodu 3,

b) údaj o výkonu motoru měřeném podle harmonizované normy.