29. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ JODIČNANU SODNÉHO
ROZSAH A OBLAST POUŽITÍ
Tato metoda popisuje postup kvalitativního a kvantitativního stanovení jodičnanu sodného v kosmetických prostředcích, které se po použití ihned oplachují.
A. KVALITATIVNÍ STANOVENÍ
1. PODSTATA METODY
Jodičnan sodný se oddělí od bromičnanů a jodičnanů chromatografií na tenké vrstvě a identifikuje se oxidací jodidu na jod.
2. POUŽITÉ CHEMIKÁLIE
Všechny použité chemikálie musí být čistoty p.a. nebo vyšší
2.1 Standardní roztoky: vodné roztoky chlorečnanu, bromičnanu a jodičnanu draselného 0,2% (m/V), čerstvě připravené
2.2 Mobilní fáze:
roztok amoniaku 28% (m/V)/aceton/butanol (60/130/30 V/V/V)
2.3 Jodid draselný, vodný roztok 5%(m/V)
2.4 Roztok škrobu 1 až 5% (m/V)
2.5 Kyselina chlorovodíková 1 mol/l
3. PŘÍSTROJE A POMŮCKY
3.1 Hotová celulózová deska pro chromatografii na tenké vrstvě (tloušťka vrstvy 0,25 mm).
3.2 Obvyklé vybavení pro chromatografii na tenké vrstvě
4. POSTUP
4.1 Asi 1 g vzorku se extrahuje vodou, zfiltruje se a zředí se na asi 10 ml.
4.2 Na desku (3.1) se nanesou 2 μl tohoto roztoku a 2 μl každého ze tří standardních roztoků (2.1).
4.3 Deska se vloží do vyvíjecí komory a chromatogram se vyvíjí rozpouštědlem 2.2 ve vzestupném uspořádání asi do tří čtvrtin délky desky.
4.4 Deska se vyjme z komory a rozpouštědlo se nechá odpařit při laboratorní teplotě. (Poznámka: Může to trvat až 2 hodiny.)
4.5 Deska se postříká roztokem jodidu draselného (2.3) a nechá se asi 5 minut schnout.
4.6 Deska se postříká roztokem škrobu (2.4) a nechá se asi 5 minut schnout.
4.7 Nakonec se deska postříká roztokem kyseliny chlorovodíkové (2.5).
5. VYHODNOCENÍ
Jsou-li přítomny jodičnany, objeví se okamžitě modrá skvrna (barva může být hnědá nebo může po určité době zhnědnout) s hodnotou Rf 0 až 0,2.
Je třeba poznamenat, že bromičnany reagují okamžitě s hodnotou Rf přibližně 0,5 až 0,6, chlorečnany reagují asi po půl hodině s hodnotou Rf 0,7 až 0,8.
B. KVANTITATIVNÍ STANOVENÍ
1. DEFINICE
Obsah jodičnanu sodného stanovený touto metodou se vyjádří v hmotnostních procentech jodičnanu sodného.
2. PRINCIP
Jodičnan sodný se rozpustí ve vodě a stanoví se pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie se dvěma kolonami v sérii: s kolonou s obrácenou fází C18 a s kolonou plněnou anexem.
3. POUŽITÉ CHEMIKÁLIE
Všechny použité chemikálie musí být čistoty p.a. nebo vyšší a zejména musí být vhodné pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii (HPLC).
3.1 Kyselina chlorovodíková 4 mol/l
3.2 Siřičitan sodný, 5% vodný roztok (m/V)
3.3 Zásobní roztok jodičnanu sodného
Připraví se zásobní roztok rozpuštěním 50 mg jodičnanu sodného ve 100 ml vody.
3.4 Dihydrogenfosforečnan draselný
3.5 Hydrogenfosforečnan disodný dihydrát
3.6 Mobilní fáze pro HPLC: Rozpustí se 3,88 g dihydrogenfosforečnanu draselného (3.4) a 1,19 g hydrogenfosforečnanu disodného dihydrátu (3.5) v 1 litru vody.
pH tohoto roztoku je 6.2.
3.7 Univerzální indikátorový papírek, pH 1 - 11
4. PŘÍSTROJE A POMŮCKY
4.1 Obvyklé laboratorní vybavení
4.2 Kulatý filtrační papír, průměr 110 mm, Schleicher and Schüll No. 575, nebo ekvivalentní
4.3 Přístroj pro vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii vybavený detektorem s nastavitelnou vlnovou délkou
4.4 Kolony: Délka: 120 mm, vnitřní průměr: 4,6 mm, počet: 2 kolony v sérii; první kolona: Nucleosil® 5 C18 nebo ekvivalentní; druhá kolona: Vydac™-301-SB nebo ekvivalentní
5. POSTUP
5.1 Příprava vzorku
5.1.1 Kapalné vzorky ( šampony)
Do kalibrované zkumavky na 10 ml se zabroušenou zátkou nebo do odměrné baňky se naváží asi 1,0 g zkušebního vzorku přesně.
Objem se doplní vodou po rysku a promíchá.
V případě potřeby se roztok zfiltruje.
Jodičnany se v roztoku stanoví pomocí HPLC způsobem popsaným v bodě 5.2.
5.1.2 Pevné vzorky (mýdlo)
Část vzorku se jemně nadrtí a do skleněného děleného válce na 100 ml se zabroušenou zátkou se naváží asi 1,0 g zkušebního vzorku přesně. Doplní se vodou na 50 ml a důkladně se třepe 1minutu. Odstředí se a zfiltruje přes filtrační papír (4.2), nebo se ponechá stát alespoň přes noc.
Rosolovitá hmota se důkladně protřepe a zfiltruje přes papírový filtr (4.2).
Jodičnany se ve filtrátu stanoví pomocí HPLC způsobem popsaným v bodě 5.2.
5.2 Chromatografie
Průtok: 1 ml/min.
Vlnová délka detektoru (4.3): 210 nm.
Objem nástřiku: 10 μl.
Měřená veličina: plocha píku.
5.3 Kalibrace
Do odměrných baněk na 50 ml se odpipetuje 1,0, 2,0, 5,0, 10,0 a 20,0 ml zásobního roztoku jodičnanu sodného (3.3). Objemy se doplní po rysku a promíchají.
Vzniklé roztoky obsahují 0,01, 0,02, 0,05, 0,1 a 0,20 mg jodičnanu sodného v 1 ml.
Do kolony se nastříkne 10 μl každého standardu a zaznamená se chromatogram. Stanoví se plochy píků jodičnanu a sestrojí se kalibrační křivka závislosti plochy píku na koncentraci jodičnanu sodného.
6. VÝPOČET
Obsah jodičnanu sodného vyjádřený v hmotnostních procentech (m/m) se vypočte ze vzorce:
kde
m = hmotnost zkušebního vzorku (5.1) v g,
V = celkový objem roztoku vzorku získaného podle bodu 5.1 v ml,
c = koncentrace jodičnanu sodného v mg/ml odečtená z kalibrační křivky (5.3).
7. OPAKOVATELNOST
Pro výrobky obsahující asi 0,1 % (m/m) jodičnanu sodného nesmí rozdíl mezi výsledky dvou paralelních stanovení na stejném vzorku překročit absolutní hodnotu 0,002 %.
8. POTVRZENÍ
8.1 Princip
V okyseleném roztoku kosmetického prostředku se jodičnany (IO3-) redukují na jodidy (I-) siřičitanem a výsledný roztok se analyzuje vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií. Jestliže pík s retenčním časem odpovídajícím retenčnímu času jodičnanu po reakci se siřičitanem zmizí, jednalo se s největší pravděpodobností o pík jodičnanů.
8.2 Postup
Do Erlenmeyerovy baňky se odpipetuje 5 ml roztoku vzorku připraveného podle bodu 5.1.
pH roztoku se upraví kyselinou chlorovodíkovou (3.1) na hodnotu 3 nebo nižší; použije se univerzální indikátorový papírek (3.7).
Přidají se tři kapky roztoku siřičitanu sodného (3.2) a roztok se zamíchá.
10 μl roztoku se nastříkne do kolony kapalinového chromatografu (4.3).
Výsledný chromatogram se porovná s chromatogramem zaznamenaným pro stejný vzorek podle oddílu 5.