6. Navrhovatelé uvedli tyto příklady zásadních vad napadených ustanovení:
a) Pouze obecně a s nejasnými kritérii se řeší, které osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění budou podléhat režimu zákona o zemědělství. Může jít o volné živnosti služby pro zemědělství, lesnictví, výroba potravinářských výrobků, chov domácích zvířat (viz nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných). Chov psů by patrně oproti chovu koní měl být stále živností volnou, a nikoli zemědělským podnikáním.
b) Podle napadených ustanovení jsou zpracování a prodej vlastní produkce zemědělské výroby, včetně výroby potravin z ní, chápány jako činnost zemědělského podnikatele. Dosud přitom např. existují řemeslné živnosti mlynářství, řeznictví nebo mlékárenství a volná živnost výroba potravinářských výrobků (viz nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností). Předmětem těchto živností je výroba potravin, a není jasné, v jakém rozsahu a zda vůbec lze tyto dosavadní živnostníky podřadit pod nově definovaný pojem zemědělský podnikatel. Požadavky na odbornou způsobilost jsou sice u řemeslných živností přísnější (§ 20 a 21 živnostenského zákona) než v zákoně o zemědělství, avšak lze je splnit prostřednictvím odpovědného zástupce.
c) Držitelé živnostenského oprávnění „výroba potravinářských výrobků“ (§ 42 živnostenského zákona) zařazovaní nově do režimu zemědělského zákona, budou patrně nově potřebovat i živnostenský list v oboru maloobchod. Stávající oprávnění zanikne jen zčásti.
d) Nový zákon nepodchycuje (na rozdíl od živnostenského zákona) řadu situací, k nimž v životě běžně dochází (ztráta způsobilosti, nedostatek věku) a jimž nelze čelit ustanovením odpovědného zástupce. Zákon přitom neřeší osud živnostníků podnikajících prostřednictvím odpovědného zástupce. Po smrti zemědělského podnikatele není zřejmé, kdo provozuje zemědělskou výrobu do skončení dědického řízení, a správce dědictví navíc nemá povinnost ustanovit „odborného zástupce“. Zákon o zemědělství neobsahuje úpravu překážek v podnikání a prohlášení konkursu či trestní zákaz činnosti nebude mít podle navrhovatelů žádný efekt.