59/2006 Sb. — Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

Část I

PREVENCE ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ

Hlava 1

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství¹) a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí.

(2) Zákon stanoví

a) povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, které vlastní, užívají nebo budou uvádět do užívání objekt nebo zařízení podle odstavce 1,

b) působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na

c) silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků mimo objekty a zařízení, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy⁴),

b) nebezpečí spojená s ionizujícím zářením³),

a) vojenské objekty a vojenská zařízení²),

d) přepravu vybraných nebezpečných chemických látek nebo chemických přípravků v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt a zařízení v trase potrubí⁵),

e) dobývání ložisek nerostů v dolech, lomech nebo prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů a zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné chemické látky nebo chemické přípravky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II; touto úpravou nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů⁶),

f) průzkum a dobývání nerostů na moři,

g) skládky odpadu⁷).

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) objektem celý prostor, popřípadě soubor prostorů, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností, v užívání právnických osob a podnikajících fyzických osob,

c) provozovatelem právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt nebo zařízení, v němž je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována nebezpečná látka v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B rozhodnutím krajského úřadu,

b) zařízením technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje také všechny části nezbytné pro provoz, například stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,

e) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, například závažný únik, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu nebo zařízení, v němž je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážnému dopadu na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat⁸) a životní prostředí nebo k újmě na majetku,

g) rizikem pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,

f) zdrojem rizika (nebezpečím) vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie,

d) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I nebo splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II a přítomné v objektu nebo zařízení jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, zbytek nebo meziprodukt, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě havárie,

l) scénářem variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnosti lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie.

h) skladováním umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,

i) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo velikosti dopadů závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti objektů nebo zařízení nebo skupiny objektů nebo zařízení a umístění nebezpečných látek,

j) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo zařízení nebo která se může nahromadit v objektu nebo zařízení při ztrátě kontroly průběhu průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie,

k) zónou havarijního plánování území v okolí objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad, v jehož působnosti se nachází objekt nebo zařízení, uplatňuje požadavky havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu,

Hlava 2

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 3

Podmínky zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, je povinna

a) zpracovat seznam, ve kterém je uveden druh, množství, klasifikace a fyzikální forma všech nebezpečných látek umístěných v objektu nebo zařízení (dále jen „seznam“),

b) přijmout všechna nezbytná opatření k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,

c) na základě seznamu navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do příslušné skupiny v případě, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

d) pokud je v objektu nebo zařízení umístěno více nebezpečných látek v množství menším, než je uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, provést součet poměrných množství umístěných nebezpečných látek podle vzorce uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A (dále jen „skupina A“), pokud

a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II a současně je menší než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo

b) v případě, že není dosaženo množství nebezpečné látky podle písmene a), součet poměrných množství nebezpečných látek zjištěný podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 2 je roven nebo je větší než 1.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, navrhne zařazení objektu nebo zařízení do skupiny B (dále jen „skupina B“), pokud

a) množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je stejné nebo větší, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II, nebo

§ 4

Protokol o nezařazení

(1) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je větší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat, protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34) a stejnopis protokolu včetně seznamu zaslat krajskému úřadu.

(2) Jestliže právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, zjistí, že se na ni nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B, ale množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo zařízení je menší nebo rovno 2 % množství nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II, je povinna tuto skutečnost protokolárně zaznamenat a protokol včetně seznamu uložit pro účely předložení kontrolním orgánům (§ 33 a 34).

(3) V protokolu podle odstavců 1 a 2 právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvede

b) prohlášení o nezařazení,

a) identifikační údaje objektu nebo zařízení,

c) seznam,

d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby.

Hlava 3

POVINNOSTI PROVOZOVATELE
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B
Bezpečnostní program prevence závažné havárie
Bezpečnostní zpráva
Plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení

§ 5

(1) Návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B (dále jen „návrh na zařazení“) provozovatel předkládá krajskému úřadu v písemné a elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(2) Návrh na zařazení obsahuje

b) seznam,

c) popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele,

a) identifikační údaje objektu nebo zařízení a fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele,

d) popis a grafické znázornění okolí objektu nebo zařízení,

g) podpis fyzické osoby oprávněné jednat jménem provozovatele.

f) popis výpočtu podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu v části 2,

e) údaje o množství nebezpečných látek v objektu nebo zařízení použitých při výpočtu v návrhu na zařazení, doplněné o množství nebezpečných látek, uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II,

(3) Krajský úřad po posouzení návrhu na zařazení do skupiny A nebo skupiny B vydá rozhodnutí o zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B.

(4) Krajský úřad posoudí protokol o nezařazení, a zjistí-li skutečnosti, které odůvodňují zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení.

§ 6

(1) Krajský úřad určí, na základě zaslaných návrhů na zařazení a protokolů o nezařazení, objekty nebo zařízení, kde se pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie mohou zvýšit v důsledku domino efektu, a tyto objekty nebo zařízení zařadí rozhodnutím do skupiny A nebo skupiny B.

(2) Krajský úřad může provozovatelům objektů a zařízení určených podle odstavce 1 uložit povinnost vzájemné výměny údajů nutných pro řízení rizika v těchto objektech nebo zařízeních.

(3) Provozovatel je povinen údaje podle odstavce 2 využít při analýze a hodnocení rizik, při zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie (dále jen „bezpečnostní program“), bezpečnostní zprávy, vnitřního havarijního plánu, podkladů pro zpracování vnějšího havarijního plánu a poskytování informací podle tohoto zákona.

(4) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich elektronické podoby.

§ 7

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie

(1) Provozovatel je povinen provést pro účely zpracování bezpečnostního programu (§ 8) nebo bezpečnostní zprávy (§ 10) analýzu a hodnocení rizik závažné havárie, ve které uvede

a) identifikaci zdrojů rizika (nebezpečí),

b) určení možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v závažnou havárii,

c) odhad dopadů možných scénářů závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,

f) hodnocení přijatelnosti rizika vzniku závažných havárií.

e) stanovení míry rizika,

d) odhad pravděpodobností scénářů závažných havárií,

(2) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování analýzy a hodnocení rizik závažné havárie.

§ 8

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen zpracovat bezpečnostní program.

(2) Provozovatel zpracuje návrh bezpečnostního programu na základě výsledků analýzy a hodnocení rizik závažné havárie a uvede v něm

b) strukturu a systém řízení bezpečnosti zajišťující ochranu zdraví a životů lidí, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.

a) zásady prevence závažné havárie,

(3) Provozovatel je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu do návrhu bezpečnostního programu zahrnout preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu.

(4) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci ke schválení krajskému úřadu.

§ 9

(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti⁹). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy k návrhu bezpečnostního programu nebo k jeho aktualizaci zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jeho obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou dotčené obce krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti.

(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí a veřejnosti do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostního programu nebo jeho aktualizace vydá rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostního programu nebo jeho aktualizaci schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny A je povinen postupovat podle bezpečnostního programu tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.

(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schváleným bezpečnostním programem a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně v potřebném rozsahu informovat o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování bezpečnostního programu a jeho aktualizace.

§ 10

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen zpracovat bezpečnostní zprávu, ve které uvede

d) postup a výsledky identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), analýz a hodnocení rizik a metody prevence,

g) jmenovitě uvedené právnické osoby a fyzické osoby, podílející se na vypracování bezpečnostní zprávy.

f) aktualizovaný seznam,

e) opatření pro ochranu a zásah k omezení dopadů závažné havárie,

c) technický popis objektu nebo zařízení,

b) informace o složkách životního prostředí v lokalitě objektu nebo zařízení,

a) informace o systému řízení u provozovatele s ohledem na prevenci závažné havárie,

(2) V bezpečnostní zprávě je provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B dále povinen

a) stanovit politiku prevence závažné havárie a zavést systém řízení bezpečnosti pro její provádění,

e) zajistit odpovídající informování příslušných orgánů veřejné správy a obcí pro přijetí rozhodnutí z hlediska rozvoje nových činností nebo rozvoje v okolí stávajících objektů nebo zařízení.

d) vypracovat zásady vnitřního havarijního plánu (§ 17) a poskytnout informace umožňující vypracování vnějšího havarijního plánu (§ 18 až 20), aby bylo možno provést nezbytná opatření v případě vzniku závažné havárie,

b) vyhodnotit nebezpečí závažné havárie a navrhnout a zavést nezbytná opatření k zabránění vzniku těchto havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek,

c) stanovit zásady bezpečnosti a spolehlivosti přiměřené zjištěnému nebezpečí při stavbě, provozu a údržbě jakéhokoli zařízení, vybavení a infrastruktury spojené s jejím provozem, které představují nebezpečí závažné havárie,

(3) Pro zpracování bezpečnostní zprávy lze využít dokumenty a části dokumentů, zpracované podle jiných právních předpisů nebo pro vnitřní potřebu provozovatele, pokud odpovídají svým obsahem požadavkům na bezpečnostní zprávu nebo jsou ve smyslu těchto požadavků doplněny a upraveny.

(4) Provozovatel je povinen zajistit posouzení bezpečnostní zprávy nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím schválení nebo předchozího posouzení, a dále na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií nebo poznatků v hodnocení nebezpečí. Ve zprávě o posouzení bezpečnostní zprávy provozovatel uvede

c) věcné a odborné zdůvodnění, proč nebyla provedena nebo nenastala potřeba provést aktualizaci bezpečnostní zprávy.

b) souhrnný vliv provedených změn na bezpečnost provozu,

a) seznam změn provedených v objektu nebo zařízení,

(5) Provozovatel je povinen předložit návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizaci a zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy krajskému úřadu ke schválení.

§ 11

(1) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy neprodleně k vyjádření ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím též za účelem informování veřejnosti⁹). Ministerstvo a dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření nejpozději do 60 dnů ode dne jejich obdržení. Ve stejné lhůtě zašlou krajskému úřadu své vyjádření a vyjádření veřejnosti dotčené obce.

(2) Krajský úřad na základě vyjádření ministerstva, dotčených orgánů veřejné správy, dotčených obcí a veřejnosti vydá do 90 dnů od předložení návrhu bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy rozhodnutí, kterým návrh bezpečnostní zprávy, její aktualizace a posouzení bezpečnostní zprávy schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Provozovatel je povinen postupovat podle bezpečnostní zprávy tak, aby nebyl ohrožen život a zdraví lidí, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.

(4) Provozovatel je povinen prokazatelně seznámit zaměstnance v potřebném rozsahu se schválenou bezpečnostní zprávou a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení prokazatelně informovat v potřebném rozsahu o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu bezpečnostní zprávy, provedení její aktualizace a způsob zpracování zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy.

§ 12

Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie

Provozovatel je povinen

e) být pojištěn po celou dobu užívání objektu nebo zařízení podle písmene a) a zkušebního provozu podle písmene b).

a) sjednat pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění“)¹⁰) do 100 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie, které jsou uvedeny ve schváleném bezpečnostním programu nebo ve schválené bezpečnostní zprávě,

b) sjednat pojištění před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; není-li zkušební provoz prováděn, postupuje provozovatel podle písmene a); výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem pro etapu zkušebního provozu musí odpovídat rozsahu možných dopadů závažné havárie stanovených na základě výsledku analýzy a hodnocení rizik, předložené krajskému úřadu pro účely územního řízení nebo vydání stavebního povolení (§ 21 odst. 1),

c) předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene a) a jejích změn nejpozději do 30 dnů ode dne jejího uzavření; provozovatel je povinen předat krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění sjednané podle písmene b) před zahájením zkušebního provozu objektu nebo zařízení,

d) bezodkladně písemně oznámit krajskému úřadu každou změnu v pojištění,

§ 13

Omezení informace o nebezpečné látce v bezpečnostní zprávě

(1) Krajský úřad může na návrh provozovatele rozhodnout o omezení informace o konkrétní nebezpečné látce vyžadované v bezpečnostní zprávě, pokud provozovatel dostatečně prokáže, že konkrétní nebezpečná látka, umístěná v objektu nebo zařízení nebo jakékoli jeho části, je ve stavu, který není schopen vytvořit nebezpečí závažné havárie, a je splněno alespoň jedno z následujících kritérii

a) nebezpečná látka je v tuhém stavu a za obvyklých ani za jakýchkoli mimořádných podmínek, které lze předpokládat, není možné uvolnění materiálu nebo energie, které by představovalo zdroj rizika,

d) látka je vybrána na základě její obecné klasifikace podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu části 1 v tabulce II, ale nemůže za daných podmínek představovat zdroj rizika, a proto tato klasifikace pro ni není účelná.

c) nebezpečná látka je umístěna v takovém množství a vzdálenosti od ostatních nebezpečných látek v daném objektu nebo zařízení, že nemůže sama představovat zdroj rizika ani způsobit závažnou havárii s přítomností jiných nebezpečných látek,

b) nebezpečná látka je balena nebo upravena takovým způsobem a vyskytuje se v takovém množství, že ani maximální únik látky za jakýchkoli okolností nepředstavuje zdroj rizika,

(2) Krajský úřad zasílá stejnopis svého rozhodnutí vydaného podle odstavce 1 ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Ministerstvo zpracovává jednou ročně zprávu o provozovatelích, u kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě podle odstavce 1, včetně uvedení kritérií tohoto omezení.

(4) Ministerstvo zasílá kopii zprávy zpracované podle odstavce 3 jednou ročně dotčeným orgánům veřejné správy, dotčeným obcím a Evropské komisi (dále jen „Komise“).

§ 14

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení, jež je zařazeno do skupiny A nebo skupiny B, je povinen zpracovat plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení (dále jen „plán fyzické ochrany“).

(2) V plánu fyzické ochrany provozovatel uvede bezpečnostní opatření, kterými jsou

d) technické prostředky.

a) analýza možností neoprávněných činností a provedení případného útoku na objekty nebo zařízení,

c) fyzická ostraha a

b) režimová opatření,

(3) Plán fyzické ochrany a jeho změny zasílá provozovatel objektu nebo zařízení krajskému úřadu a Policii České republiky¹¹) na vědomí.

(4) Provozovatel je povinen přijmout a zajistit bezpečnostní opatření pro fyzickou ochranu objektů nebo zařízení, uvedená v plánu fyzické ochrany, k zabránění vzniku závažných havárií a omezení jejich důsledků na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.

§ 15

(1) Funkčnost bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d), včetně funkčních zkoušek poplachového systému, je provozovatel povinen prověřit nejméně jedenkrát ročně. O provedených funkčních zkouškách provede zápis, který uchovává po dobu 3 let.

(4) Ministerstvo průmyslu a obchodu po projednání s Ministerstvem vnitra a ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a obsah bezpečnostních opatření.

(3) Náležitosti bezpečnostních opatření podle § 14 odst. 2 písm. b) až d) stanoví provozovatel vnitřním předpisem v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

(2) O bezpečnostních opatřeních obsažených v plánu fyzické ochrany jsou povinni zaměstnanci provozovatele, zaměstnanci orgánů veřejné správy a jiné osoby, které se s nimi seznámili v souvislosti s plněním pracovních povinností, zachovávat mlčenlivost a neposkytovat o nich informace podle zvláštního zákona¹²). Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo příslušných prací¹³).

§ 16

Změny v objektu nebo zařízení

(2) Provozovatel je povinen bezodkladně zajistit aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, nebo po organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení.

(1) Návrh na zařazení po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky, pokud tato změna vede ke změně zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo do skupiny B, je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu bezprostředně, nejpozději do 1 měsíce. Tento návrh na zařazení je provozovatel povinen doručit krajskému úřadu též do 1 měsíce po ukončení činnosti v objektu nebo zařízení nebo ode dne, kdy se na něj přestaly vztahovat povinnosti podle tohoto zákona.

(3) Aktualizaci bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy je provozovatel povinen zpracovat a předložit krajskému úřadu ke schválení do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle odstavce 1.

Hlava 4

HAVARIJNÍ PLÁNOVÁNÍ
Vnější havarijní plán

§ 17

Vnitřní havarijní plán

(1) Provozovatel je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán v součinnosti se zaměstnanci objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B a stanovit v něm opatření uvnitř objektu nebo zařízení při vzniku závažné havárie vedoucí ke zmírnění jejích dopadů. Vnitřní havarijní plán obsahuje

a) jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní bezpečnostní opatření,

c) popis možných dopadů závažné havárie,

b) scénáře možných havárií, scénáře odezvy na možné havárie, scénáře řízení odezvy na možné havárie a matice odpovědnosti za jednotlivé fáze odezvy na možné havárie,

h) opatření k podpoře zmírnění dopadů závažné havárie mimo objekt a spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

f) způsob vyrozumění dotčených orgánů veřejné správy a varování osob,

d) popis činností nutných ke zmírnění dopadů závažné havárie,

e) přehled ochranných zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel,

g) opatření pro výcvik a plán havarijních cvičení,

(2) Ostatní plány pro řešení mimořádných událostí, zpracované provozovatelem a schválené podle zvláštních předpisů¹⁴), tvoří samostatné přílohy vnitřního havarijního plánu.

(3) Provozovatel je povinen předložit vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení krajskému úřadu.

(4) Provozovatel je dále povinen

a) zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10 % dosavadního množství nebo po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění bezpečnosti,

b) předložit krajskému úřadu neprodleně aktualizaci vnitřního havarijního plánu k evidenci a uložení,

c) zahrnout na základě rozhodnutí krajského úřadu do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnosti vzniku domino efektu,

e) zajistit prověření vnitřního havarijního plánu z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se stal vnitřní havarijní plán platným dokumentem; tento den musí být v dokumentu vyznačen včetně podpisu oprávněné fyzické osoby,

d) zvažovat ve vnitřním havarijním plánu také opatření na zmírnění dopadů závažné havárie a souvislosti umístění objektu nebo zařízení vzhledem k dopravní nebo technické infrastruktuře, sídelním útvarům nebo významným krajinným prvkům, zvláště chráněným územím a územím soustavy NATURA 2000,

f) prokazatelně seznámit zaměstnance a ostatní fyzické osoby zdržující se v objektu nebo u zařízení, včetně pracovníků dlouhodobých subdodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie,

g) uložit vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám, které mají pověření realizovat opatření vnitřního havarijního plánu a provádět kontroly,

h) postupovat podle vnitřního havarijního plánu v případě, kdy závažnou havárii nelze odvrátit nebo k závažné havárii již došlo.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob a strukturu zpracování vnitřního havarijního plánu a provedení jeho aktualizace.

§ 18

(1) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen

a) vypracovat a předložit krajskému úřadu písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy,

b) spolupracovat s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem.

(2) Písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu obsahují

b) jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,

a) identifikační údaje provozovatele,

c) popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení a jejíž dopady se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení provozovatele,

f) seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,

d) přehled možných dopadů závažné havárie na život a zdraví lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito dopady,

e) přehled preventivních bezpečnostních opatření vedoucích ke zmírnění dopadů závažné havárie,

g) další nezbytné údaje vyžádané krajským úřadem, například podrobnější specifikaci technických prostředků na odstraňování dopadů závažné havárie, podrobnější plán únikových cest a evakuačních prostorů, a dále údaje vyžádané podle zvláštního právního předpisu¹⁵).

§ 19

(1) Krajský úřad může s uvedením důvodů rozhodnout s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě, že nebude pro objekt nebo zařízení zpracovávat vnější havarijní plán. Krajský úřad zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(2) Pokud krajský úřad rozhodl, že objekt nebo zařízení v blízkosti území sousedního státu nemůže způsobit nebezpečí závažné havárie za hranicemi objektu nebo zařízení, a proto pro něj nebude zpracovávat vnější havarijní plán, zašle stejnopis svého rozhodnutí ministerstvu, dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím.

(3) Ministerstvo na základě rozhodnutí krajského úřadu, že nebude zpracovávat vnější havarijní plán, uvědomí o tomto rozhodnutí sousední stát.

(4) Ministerstvo vnitra stanoví prováděcím právním předpisem zásady pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob zpracování a strukturu písemných podkladů provozovatele pro stanovení zóny havarijního plánování a způsob provedení aktualizace podkladů.

§ 20

(1) Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování podle podkladů předaných provozovatelem. Zjistí-li krajský úřad, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází, že by zóna havarijního plánování zasahovala na území dalšího kraje či více krajů, vyzve dotčený krajský úřad ke spolupráci na stanovení zóny havarijního plánování. Dotčený krajský úřad je povinen podílet se na stanovení zóny havarijního plánování.

(2) Krajský úřad zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu, přičemž postupuje podle zvláštního právního předpisu¹⁵). Dotčený krajský úřad, do jehož území zasahuje zóna havarijního plánování, zajistí zpracování dílčích částí vnějšího havarijního plánu a předá je krajskému úřadu, který zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu.

§ 21

Uvádění nových objektů nebo zařízení do užívání

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která bude zřizovat nový objekt nebo nové zařízení výstavbou nebo formou změny dokončené stavby (dále jen „nový objekt nebo zařízení“), je povinna zpracovat návrh na zařazení a analýzu a hodnocení rizika závažné havárie a předložit tyto dokumenty krajskému úřadu souběžně s podáním návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě žádosti o stavební povolení stavby nebo její změny nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, kdy se územní rozhodnutí nevydává, který podává stavebnímu úřadu podle zvláštního právního předpisu¹⁶).

(2) Krajský úřad v rozhodnutí o zařazení nového objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B stanoví s ohledem na počet dotčených orgánů veřejné správy a dotčených obcí počet písemných výtisků, v jakém mu provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, včetně jejich elektronické podoby.

(3) Provozovatel nového objektu nebo zařízení, který byl zařazen do skupiny A nebo skupiny B, je povinen předložit návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do užívání¹⁶).

(4) Provozovatel nesmí nový objekt nebo zařízení uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Není-li zkušební provoz prováděn, provozovatel nového objektu nebo zařízení je povinen předložit pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke kolaudačnímu řízení¹⁶). Bez tohoto rozhodnutí provozovatel nesmí užívat objekt nebo zařízení.

(5) Provozovatel nového objektu nebo zařízení zařazeného do skupiny B je povinen vypracovat a předložit krajskému úřadu vnitřní havarijní plán k evidenci a uložení a písemné podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu nejpozději 3 měsíce před uvedením nového objektu nebo zařízení do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, ve stejné lhůtě před uvedením do užívání¹⁶).

Hlava 5

ÚČAST VEŘEJNOSTI A INFORMOVÁNÍ VEŘEJNOSTI
Účast veřejnosti při projednávání bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu

§ 22

(1) Krajský úřad zajišťuje veřejné projednání návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace.

(2) Krajský úřad zasílá návrh bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizaci k vyjádření dotčeným orgánům veřejné správy a dotčeným obcím. Obec oznamuje veřejnosti způsobem v místě obvyklým do 15 dnů ode dne obdržení návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, kdy a kde lze do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace nahlížet, činit si výpisy, opisy, popřípadě kopie. Veřejné nahlížení do návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace musí být umožněno po dobu 30 dnů ode dne oznámení. V této lhůtě může každá fyzická osoba nebo právnická osoba uplatnit k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo k jejich aktualizaci písemné vyjádření.

(3) Krajský úřad zajišťuje zpřístupnění schváleného bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu podle zvláštního právního předpisu¹⁸) a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nebo jejich aktualizace veřejnosti.

§ 23

(1) Provozovatel může z výtisků návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nebo z jejich aktualizace, do nichž bude umožněno veřejné nahlížení, vypustit po projednání s krajským úřadem údaje, jejichž zveřejnění by mohlo vést k vyzrazení obchodního tajemství¹⁷), utajovaných skutečností¹³) anebo zvláštních skutečností¹⁸), z důvodů veřejné bezpečnosti nebo důvodů obrany státu. Tyto údaje musí být uvedeny ve výtiscích opatřených na titulní straně datem a podpisem statutárního orgánu, které provozovatel zasílá krajskému úřadu pro potřeby vydání souhlasu.

(2) Krajský úřad zajišťuje, aby seznam byl dostupný veřejnosti. To však neplatí, pokud byl tento seznam nebo jeho část pro účely veřejného projednání vypuštěn podle odstavce 1 z návrhů bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace.

§ 24

(1) Vyjádření veřejnosti a své vyjádření k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace doručí obec krajskému úřadu do 15 dnů po uplynutí lhůty stanovené v § 22 odst. 2.

(2) Dotčené orgány veřejné správy zašlou krajskému úřadu své vyjádření k návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy a vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy je k vyjádření obdržely.

(3) Pokud dotčený orgán veřejné správy, jehož rozhodnutí nebo opatření vyžadované zvláštním právním předpisem bylo získáno před zveřejněním návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu nebo jejich aktualizace, nezašle ve stanovené lhůtě své vyjádření, platí, že z hlediska jím sledovaných veřejných zájmů s bezpečnostním programem, bezpečnostní zprávou a vnějším havarijním plánem nebo s jejich aktualizací souhlasí.

(4) Pokud vyjádření veřejnosti a vyjádření dotčené obce není uplatněno ve lhůtě stanovené v odstavci 1, platí, že k bezpečnostnímu programu, bezpečnostní zprávě, vnějšímu havarijnímu plánu nebo k jejich aktualizaci nemají připomínky.

§ 25

Informování veřejnosti

(1) Krajský úřad zpracovává a poskytuje informaci veřejnosti¹⁹) v zóně havarijního plánování o nebezpečí závažné havárie, včetně možného domino efektu, o preventivních bezpečnostních opatřeních, opatřeních na zmírnění dopadů a o žádoucím chování obyvatel v případě vzniku závažné havárie (dále jen „informace“). Krajský úřad projedná s provozovatelem jeho účast při zpracování informace.

(2) Krajský úřad aktualizuje informaci po každé změně v objektu nebo zařízení (§ 16), která ovlivňuje nebo může ovlivnit bezpečnost mimo objekt nebo zařízení, nejméně však jednou za 5 let, a aktualizovanou informaci poskytuje veřejnosti. Aktuálnost informace se přezkoumává každé 3 roky.

(3) V případě, že by mohly účinky závažné havárie v okolí objektu nebo zařízení provozovatele zařazeného do skupiny B nebo v důsledku domino efektu přesáhnout hranice státu, poskytne krajský úřad ministerstvu dostatečné informace, aby sousední státy mohly případně uplatnit připomínky při zpracování změn bezpečnostní zprávy, havarijních plánů nebo informace.

(4) Ministerstvo předává státům, které by mohly být dotčeny účinky závažné havárie, informace zpracované a poskytnuté krajským úřadem.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob informace a postup při zabezpečení informování veřejnosti v zóně havarijního plánování.

§ 26

Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, v jejímž objektu nebo zařízení došlo k závažné havárii, je povinna

b) doručit příslušnému krajskému úřadu písemné hlášení o vzniku závažné havárie do 24 hodin od jejího vzniku; tímto ustanovením nejsou dotčeny povinnosti uložené podle zvláštních právních předpisů¹⁴).

a) závažnou havárii bezodkladně ohlásit příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, dotčeným orgánům veřejné správy podle zvláštního právního předpisu¹⁵) a dotčeným obcím,

(2) Provozovatel je povinen

a) doručit návrh konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, který musí obsahovat i přijatá a navrhovaná nápravná a preventivní opatření, příslušnému krajskému úřadu ke schválení nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie,

b) aktualizovat podané informace podle písmene a), jestliže další vyšetřování odhalí dodatečně skutečnosti, které mění danou informaci nebo učiněné závěry, a znovu je předložit příslušnému krajskému úřadu ke schválení.

(3) Krajský úřad vydá rozhodnutí, kterým návrh konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie schválí, nebo vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků v přijatých a navrhovaných střednědobých a dlouhodobých nápravných a preventivních opatřeních a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad dále vypracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou obsažena v konečné písemné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažných havárií.

(4) Krajský úřad doručí ministerstvu a Ministerstvu vnitra bezodkladně písemné hlášení o vzniku závažné havárie podle odstavce 1 písm. b) a rozhodnutí o schválení konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, které obsahuje rovněž tuto zprávu.

(5) Ministerstvo za účelem prevence a zmírnění následků závažných havárií informuje Komisi, jakmile je to možné, o závažných haváriích splňujících kritéria uvedená v příloze č. 3 k tomuto zákonu, v rozsahu a způsobem stanoveným rozhodnutím Komise^19a), kterým se stanoví formulář pro podávání zpráv o závažných haváriích podle směrnice 96/82/ES.

(6) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie.

Hlava 6

VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
Správní delikty

§ 27

Orgány státní správy

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají

c) Český báňský úřad,

b) Ministerstvo vnitra,

a) ministerstvo,

e) krajské úřady,

g) správní úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému,

f) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce,

d) Česká inspekce životního prostředí,

h) krajské hygienické stanice.

§ 27a

(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům vykonávajícím státní správu na úseku prevence závažných havárií

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců.

(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

c) datum a místo úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

a) jméno, popřípadě jména, příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

c) rodné číslo,

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) počátek pobytu, případně datum ukončení pobytu.

d) druh a adresa místa pobytu,

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

§ 28

Ministerstvo

b) vykonává vrchní státní dozor na úseku státní správy podle tohoto zákona,

c) přezkoumává správní rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona Českou inspekcí životního prostředí a krajskými úřady,

a) je ústředním správním úřadem na úseku prevence závažných havárií podle tohoto zákona,

k) informuje Komisi a ostatní členské státy Evropské unie v souladu s předpisy Evropských společenství v oblasti prevence závažných havárií.

d) zpracovává a vede souhrnnou evidenci návrhů zařazení, protokolů o nezařazení, bezpečnostních programů, bezpečnostních zpráv a zpráv o jejich posouzení a k nim vydaných souhlasů za Českou republiku,

e) vydává pro krajský úřad vyjádření k analýzám a hodnocení rizik závažné havárie a k preventivním bezpečnostním opatřením uvedeným v bezpečnostních programech a bezpečnostních zprávách,

f) eviduje a vyhodnocuje konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie za Českou republiku, shromažďuje výsledky kontroly, vyšetřování a ostatní informace, které jsou nezbytné pro úplnou analýzu technických, organizačních a řídicích aspektů závažné havárie, a plní funkci odpovědného místa pro výměnu informací o závažných haváriích přesahujících hranice státu,

j) na základě roční souhrnné zprávy o provedených kontrolách [§ 31 písm. f)] informuje mezinárodní organizace a sousední státy podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

g) zpracovává a zasílá jednou ročně Komisi zprávu o provozovatelích, u kterých došlo k omezení informace vyžadované v bezpečnostní zprávě,

h) schvaluje roční plán kontrol u provozovatelů,

i) eviduje a vyhodnocuje výsledky kontrol provedených u provozovatelů podle plánu kontrol,

§ 29

Ministerstvo vnitra

b) určuje, který krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje vnější havarijní plán, pokud objekt nebo zařízení, v němž je umístěna nebezpečná látka, se nachází na území dvou nebo více krajů a příslušné krajské úřady se nedohodly, který z nich stanoví zónu havarijního plánování a vypracuje pro ni vnější havarijní plán,

c) eviduje a ukládá písemné hlášení o vzniku závažné havárie,

a) plní funkci kontaktního místa pro oznamování závažné havárie podle vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,

d) eviduje a ukládá konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie.

§ 30

Český báňský úřad

a) zajišťuje a poskytuje ministerstvu odbornou technickou podporu při posuzování a hodnocení úplnosti a odborné správnosti podkladů zpracovaných podle § 8 až 11,

b) podílí se na odborné přípravě pracovníků pro působnost státní správy podle tohoto zákona.

§ 31

Česká inspekce životního prostředí

b) kontroluje, jak provozovatel dodržuje ustanovení tohoto zákona,

a) zpracovává a projednává návrh ročního plánu kontrol nad dodržováním tohoto zákona se Státním úřadem inspekce práce, správními úřady na úseku požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, Českým báňským úřadem a krajskými hygienickými stanicemi (dále jen „orgány integrované inspekce“) a krajskými úřady a projednaný návrh předkládá ke schválení ministerstvu,

c) může uložit provozovatelům pokuty za porušení povinností stanovených tímto zákonem,

d) organizuje a koordinuje provádění kontrol (§ 33),

f) zpracovává roční souhrnnou zprávu o provedených kontrolách a zasílá ji ministerstvu.

e) zpracovává výslednou zprávu o kontrole podle informací o dílčích kontrolách provedených orgány integrované inspekce (§ 33), krajským úřadem a na podkladě vlastního zjištění; výslednou zprávu o kontrole projedná s provozovatelem nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení kontroly a nejpozději do 15 dnů ode dne jejího projednání s provozovatelem ji doručí krajskému úřadu a ministerstvu,

§ 32

Krajské úřady

(1) Krajský úřad

c) bere na vědomí plány fyzické ochrany objektu nebo zařízení a jejich změny (§ 14),

b) schvaluje, eviduje a ukládá návrhy na zařazení, bezpečnostní programy, bezpečnostní zprávy, jejich posouzení a aktualizace (§ 4, 8, 9, 11 a 16) a konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, její aktualizaci a předkládá provozovateli doporučení týkající se budoucích preventivních opatření (§ 26 odst. 3),

a) vede evidenci smluv o pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie předložených provozovateli [§ 12 písm. c)],

f) stanoví zónu havarijního plánování (§ 20 odst. 1) na základě podkladů předaných provozovatelem,

e) eviduje a archivuje protokoly o nezařazení (§ 4 odst. 1), vnitřní havarijní plány a jejich aktualizace (§ 17 odst. 3 a 4),

d) zasílá ministerstvu k vyjádření autorizované výtisky návrhů bezpečnostních programů a bezpečnostních zpráv (§ 9 odst. 1 a § 11 odst. 1) v písemné a elektronické podobě,

j) zpracovává informaci pro veřejnost v zóně havarijního plánování (§ 25),

l) zasílá ministerstvu a dotčeným orgánům veřejné správy kopie návrhů na zařazení (§ 5 odst. 1, 2 a 3) v písemné a elektronické podobě, přehled protokolů o nezařazení (§ 4 odst. 1) v písemné a elektronické podobě, a stejnopisy všech rozhodnutí týkajících se návrhů na zařazení (§ 5 odst. 3), bezpečnostních programů (§ 9 odst. 2), bezpečnostních zpráv (§ 11 odst. 2), jejich aktualizací (§ 16) a posouzení (§ 10 odst. 4 a 5),

m) kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení tohoto zákona a rozhodnutí o uložených opatřeních vydaných krajským úřadem, zpracovává informaci o výsledku kontroly a doručuje ji České inspekci životního prostředí (§ 33 odst. 1),

n) může uložit provozovatelům pokuty za správní delikty,

o) vydává provozovatelům rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností stanovených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy (§ 9 odst. 2, § 11 odst. 2, § 26 odst. 3 a § 34 odst. 4),

p) rozhoduje o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí (§ 39 odst. 3).

h) zajišťuje zpracování vnějšího havarijního plánu (§ 20 odst. 2),

g) určuje objekty nebo zařízení, u kterých může dojít k domino efektu (§ 6 odst. 1),

k) doručuje ministerstvu a Ministerstvu vnitra neprodleně písemné hlášení o vzniku závažné havárie a rozhodnutí o schválení konečné písemné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, které obsahuje rovněž tuto zprávu (§ 26 odst. 4),

i) zajišťuje veřejné projednání návrhu bezpečnostního programu, bezpečnostní zprávy, vnějšího havarijního plánu a jejich aktualizace (§ 22),

(2) Krajský úřad je dotčeným správním úřadem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace v územním řízení, popřípadě ve stavebním řízení a v řízení o odstranění stavby¹⁶), pokud je jeho předmětem objekt nebo zařízení. Na základě oznámení zahájení územního řízení zašle krajský úřad stavebnímu úřadu, který vede územní řízení, analýzu a hodnocení rizika závažné havárie, které mu předložil provozovatel. V případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno, zašle krajský úřad stavebnímu úřadu analýzu a hodnocení rizika závažné havárie na základě oznámení o zahájení stavebního řízení, nebo řízení o odstranění stavby¹⁶). Bez analýzy a hodnocení rizika závažné havárie nelze schválit územně plánovací dokumentaci, vydat územní rozhodnutí, popřípadě stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby v případě, kdy územní rozhodnutí nebylo vydáno.

(3) Krajský úřad zajišťuje, aby se braly v úvahu cíle prevence závažných havárií a omezení jejich následků vzhledem k

c) udržování vzájemných odstupů mezi objekty a zařízeními, na které se vztahuje tento zákon, a obytnými oblastmi, budovami a oblastmi navštěvovanými veřejností, hlavními dopravními trasami, rekreačními oblastmi a územími chráněnými podle zvláštních právních předpisů²⁶), a to při územním plánování podle zvláštního právního předpisu.^19b)

b) provádění změn existujících objektů a zařízení,

a) umístění nových objektů a zařízení,

(4) U stávajících objektů a zařízení zajišťuje krajský úřad v případě potřeby přijetí dodatečných opatření souvisejících s cílem snižovat riziko vzniku závažné havárie.

§ 33

Integrovaná inspekce prevence závažných havárií

(1) Orgány integrované inspekce

b) o výsledku kontroly provedené podle písmene a) zpracují v písemné a elektronické podobě informaci, kterou neprodleně doručí České inspekci životního prostředí.

a) provádějí kontrolu podle tohoto zákona u provozovatelů v rámci své působnosti a v termínu projednaném s Českou inspekcí životního prostředí,

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy²⁰).

§ 34

Provádění kontroly

(1) Předmětem kontroly jsou

d) podklady poskytnuté krajskému úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.

a) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu nebo zařízení,

b) vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné dopady závažné havárie,

c) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,

(2) Plán fyzické ochrany, přijetí a zajištění opatření na fyzickou ochranu objektu nebo zařízení před případnými útoky nejsou součástí kontroly podle odstavce 1, ale podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

(3) Kontrola u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny A, se provádí nejméně jednou za 3 roky. Kontrola u provozovatele, jehož objekt nebo zařízení je zařazeno do skupiny B, se provádí nejméně jednou ročně. Česká inspekce životního prostředí na základě ročního plánu kontrol a ve spolupráci s orgány integrované inspekce a krajskými úřady určí zaměření a termín kontrol.

(4) Krajský úřad vydává rozhodnutí o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků při plnění povinností uložených tímto zákonem, včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy, pokud k uložení těchto opatření není příslušný jiný správní úřad podle zvláštních právních předpisů²⁰).

(5) Vláda stanoví nařízením způsob hodnocení bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, obsah informace o provedené kontrole a obsah výsledné zprávy o kontrole.

§ 35

§ 36

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, se dopustí správního deliktu tím, že

a) podle § 3 odst. 1 písm. a) nezpracuje seznam nebo podle § 41 odst. 4 písm. a) anebo podle § 41 odst. 5 písm. a) nezpracuje seznam nebo jej krajskému úřadu nepředloží do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) podle § 4 odst. 1 nezpracuje protokol o nezařazení a nezašle ho krajskému úřadu nebo podle § 41 odst. 4 písm. a) anebo podle § 41 odst. 5 písm. a) protokol o nezařazení nezpracuje nebo ho krajskému úřadu nepředloží do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

c) bezodkladně neohlásí závažnou havárii podle § 26 odst. 1 nebo nedoručí písemné hlášení o vzniku závažné havárie anebo konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie nebo její aktualizaci podle § 26 odst. 2, nebo

d) nepřijme opatření k prevenci závažných havárií a ke zmírnění jejích dopadů podle § 3 odst. 1 písm. b).

(2) Provozovatel se dopustí správního deliktu tím, že

d) neoznámí změnu podmínek nebo neučiní návrh na zařazení do skupiny A nebo skupiny B po změně podmínek v objektu nebo zařízení podle § 16,

h) nesplní ve stanovené lhůtě opatření k nápravě zjištěných nedostatků uložených krajským úřadem podle § 34 odst. 4.

g) nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží k archivaci vnitřní havarijní plán podle § 17, nebo

f) nezpracuje plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení podle § 14 nebo neprověří funkčnost bezpečnostních opatření podle § 15,

a) nesjedná pojištění podle § 12 písm. a) a b), neoznámí jeho změnu podle § 12 písm. d) nebo není pojištěn podle § 12 písm. e),

b) nezpracuje analýzu a hodnocení rizik závažné havárie podle § 7,

c) nepředloží krajskému úřadu návrh na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B podle § 5 nebo je navrhne nesprávně,

e) neposkytne informaci za účelem vzájemné výměny informací podle § 6 odst. 2,

(3) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A se dopustí správního deliktu tím, že nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení bezpečnostní program podle § 8.

(4) Provozovatel objektu nebo zařízení zařazených do skupiny B se dopustí správního deliktu tím, že

b) nevypracuje nebo nepředloží krajskému úřadu podklady pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování podle § 18.

a) nezpracuje, neaktualizuje nebo nepředloží ke schválení bezpečnostní zprávu podle § 10 a 11, nebo

(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, se dopustí správního deliktu tím, že v řízení podle tohoto zákona uvede nepravdivý nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají.

(6) Provozovatel objektu nebo zařízení se dopustí správního deliktu tím, že nepostupuje podle schváleného bezpečnostního programu nebo schválené bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu.

§ 37

Za správní delikt podle § 36 se uloží pokuta do

b) 700 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a) a b),

d) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. g) a h) a odstavců 3 až 6.

c) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 písm. c) až f),

a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až c),

§ 38

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává krajský úřad, s výjimkou správních deliktů podle § 36 odst. 6, které projednává Česká inspekce životního prostředí.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby²¹) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Pokutu vybírá orgán, který ji uložil.

(7) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokuty uložené krajským úřadem jsou příjmem kraje, který pokutu uložil.

Hlava 7

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
Společná ustanovení
Přechodná a závěrečná ustanovení
Zrušovací ustanovení

§ 39

(1) Provozovatel hradí veškeré výdaje, které mu vzniknou v souvislosti s plněním povinností, které jsou mu uloženy tímto zákonem.

(2) Kraj hradí výdaje spojené s vypracováním vnějšího havarijního plánu, zpracováním a poskytováním informací veřejnosti a s tím souvisejících činností.

(3) Krajský úřad rozhodne o zákazu užívání (provozování) objektu nebo zařízení nebo jejich částí, pokud provozovatel prokazatelně neplní ve stanovených termínech a na požadované odborné úrovni povinnosti stanovené v § 4 až 11, 17 a 18 a pokud v důsledku toho hrozí závažné poškození nebo ohrožení života a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životního prostředí nebo škoda na majetku nebo k němu již došlo.

§ 40

(1) Působnosti stanovené krajskému úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(2) Tímto zákonem nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatelů vyplývající ze zvláštních právních předpisů²¹).

(3) V rámci své působnosti Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje součinnost ministerstvu při plnění jeho povinností vyplývajících z tohoto zákona.

§ 41

(1) Objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo skupiny B podle dosavadních právních předpisů se považují za objekty a zařízení zařazené do skupiny A nebo skupiny B podle tohoto zákona.

(2) Rozhodnutí vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle dosavadních právních předpisů se považují za rozhodnutí podle tohoto zákona.

(3) Řízení zahájená a nedokončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

(4) Právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo provozovatel objektu nebo zařízení podle dosavadních právních předpisů, pokud jsou v těchto objektech a zařízeních umístěny jmenovitě vybrané nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I v položkách 1 až 6, 32 a 34 nebo ostatní nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce II ve skupinách 4, 5 a 9, je povinen splnit povinnosti uvedené

a) v § 3, 4 a 8 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) v § 10 odst. 1 a 5 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Právnická osoba, podnikající fyzická osoba nebo provozovatel povrchového objektu nebo zařízení chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkališti, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny vybrané nebezpečné látky uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v části 1 tabulce I a tabulce II [§ 1 odst. 3 písm. e)], je povinen splnit povinnosti uvedené

a) v § 3, 4 a 8 nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) v § 10 odst. 1 a 5 do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 42

Zrušuje se:

7. Vyhláška č. 383/2000 Sb., kterou se stanoví zásady pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsah a způsob vypracování vnějšího havarijního plánu pro havárie způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky.

1. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií).

2. Zákon č. 82/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů.

3. Nařízení vlády č. 452/2004 Sb., kterým se stanoví způsob hodnocení bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole.

8. Vyhláška č. 373/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektů nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B.

4. Vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.

5. Vyhláška č. 367/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 7/2000 Sb., kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie.

6. Vyhláška č. 366/2004 Sb., o některých podrobnostech systému prevence závažných havárií.

Část II

Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů

§ 43

V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, se část dvacátá druhá včetně nadpisu zrušuje.

Část III

Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů

§ 44

V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, se část sto čtvrtá včetně nadpisu zrušuje.

k zákonu č. 59/2006 Sb.
Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

Část I

Část 1
Zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B

1. Nebezpečná látka umístěná v objektu nebo zařízení pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu nebo zařízení je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu nebo zařízení.

2. Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce I náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce II, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce I.

3. Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce II, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce II.

4. Posuzování nebezpečných vlastností čistých chemických látek, chemických směsí a chemických přípravků se provádí podle části první hlavy II chemického zákona. Posouzení nebezpečných vlastností výbušnin se provádí přednostně podle Mezinárodní smlouvy o silniční přepravě nebezpečných věcí ²²), kterou je Česká republika vázána (dále jen „Dohoda ADR“).

5. V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu nebo zařízení, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu nebo zařízení umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt nebo zařízení zařadí do skupiny A nebo B.

6. Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 °C se rovná 101,3 kPa nebo je větší.

7. Pro účely tohoto zákona se kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 °C a standardním tlaku 101,3 kPa.

Dusičnan amonný (10/50) - materiál nevyhovující požadované specifikaci a hnojiva, která nesplňují požadavky detonační zkoušky.
Poznámka 4 k Tabulce I
Používá se pro
Poznámka 1 k Tabulce I
Dusičnan amonný (350/2 500) - průmyslová jakost.
Dusičnan draselný (5 000/10 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí.

Položka	Nebezpečné látky	množství v tunách
Položka	Nebezpečné látky	sloupec 1	sloupec 2
1.	Dusičnan amonný (viz poznámku 1)	5 000	10 000
2.	Dusičnan amonný (viz poznámku 2)	1 250	5 000
3.	Dusičnan amonný (viz poznámku 3)	350	2 500
4.	Dusičnan amonný (viz poznámku 4)	10	50
5.	Dusičnan draselný (viz poznámku 5)	5 000	10 000
6.	Dusičnan draselný (viz poznámku 6)	1 250	5 000
7.	Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli	1	2
8.	Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli		0,1
9.	Brom	20	100
10.	Chlór	10	25
11.	Sloučeniny niklu ve formě inhalovatelného prášku (oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, disulfid triniklu, oxid niklitý)		1
12.	Ethylenimin	10	20
13.	Fluor	10	20
14.	Formaldehyd (koncentrace ≥ 90%)	5	50
15.	Vodík	5	50
16.	Chlorovodík (zkapalněný)	25	250
17.	Alkyly olova	5	50
18.	Zkapalněné extrémně hořlavé plyny (včetně LPG) a zemní plyn	50	200
19.	Acetylen	5	50
20.	Ethylenoxid	5	50
21.	Propylenoxid	5	50
22.	Methanol	500	5 000
23.	4,4-Methylenbis(2-chloranilin) nebo soli ve formě prášku		0,01
24.	Methyl-isokyanát		0,15
25.	Kyslík	200	2 000
26.	Toluen-diisokyanát	10	100
27.	Karbonyl dichlorid (fosgen)	0,3	0,75
28.	Arsenovodík (arsin)	0,2	1
29.	Fosforovodík (fosfin)	0,2	1
30.	Chlorid sirnatý		1
31.	Oxid sírový	15	75
32.	Ropné produkty: (a) automobilové a jiné benzíny (b) petroleje (včetně paliva pro tryskové motory) (c) plynové oleje (zahrnující motorové nafty, topné oleje pro domácnosti a jiné směsi plynových olejů) (d) těžké topné oleje	2 500	25 000
33.	Polychlorované dibenzofurany a polychlorované dibenzodioxiny (včetně TCDD), počítané jako TCDD ekvivalent (viz poznámku 7)		0,001
34.	Tyto KARCINOGENY v koncentracích větších než 5 % hmotnostních: 4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl) ether, chlormethyl methyl ether, 1,2-dibromethan, diethyl sulfát, dimethyl sulfát, dimethylkarbamoyl chlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethyl hydrazin, dimethyl nitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4- nitrodifenyl a 1,3 propansulton	0,5	2

Tabulka I - Jmenovitě vybrané nebezpečné látky
Poznámka 3 k Tabulce I
8. V případě, že ve sloupci 1 tabulky I není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B.
a které splňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
– materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného podle poznámek 2 a 3, které se vracejí nebo byly vráceny výrobci, do dočasného skladovacího nebo zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování vedoucím k jejich bezpečnému používání, protože již nevyhovují specifikacím uvedeným v poznámkách 2 a 3;
Poznámka 6 k Tabulce I
– hnojiva podle první odrážky poznámky 1 a podle poznámky 2, která nesplňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Poznámka 1 k Tabulce II

Nebezpečné látky, které jsou klasifikovány jako (viz poznámka 1)		množství v tunách
		sloupec 1	sloupec 2
1.	Vysoce toxické	5	20
2.	Toxické	50	200
3.	Oxidující	50	200
4.	Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do podtřídy 1.4 Dohody ADR	50	200
5.	Výbušné (viz poznámka 2) když látka, přípravek nebo předmět patří do kteréhokoliv z podtříd 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6 Dohody ADR nebo jsou označeny standardními větami označujícími specifickou rizikovost R2 nebo R3	10	50
6.	Hořlavé (viz poznámka 3(a))	5 000	50 000
7a.	Vysoce hořlavé (viz poznámka 3(b) bod 1))	50	200
7b.	Vysoce hořlavé kapaliny (viz poznámka 3(b) bod 2))	5 000	50 000
8.	Extrémně hořlavé (viz poznámka 3(c))	10	50
9.	Nebezpečné pro životní prostředí, označené standardními větami označujícími specifickou rizikovost:
	i) R50: vysoce toxické pro vodní organismy (zahrnující R50/53)	100	200
	ii) R51/53: toxické pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodném prostředí	200	500
10.	Další nebezpečné vlastnosti které nejsou uvedeny výše ve spojení se standardními větami označujícími specifickou rizikovost:
	i) R14: reaguje prudce s vodou (včetně R14/15)	100	500
	ii) R29: při styku s vodou se uvolňuje toxický plyn	50	200

Poznámka 5 k Tabulce I
Tabulka II - Ostatní nebezpečné látky, klasifikované do skupin podle vybraných nebezpečných vlastností

Koeficienty toxických faktorů pro příbuzné látky
2,3,7,8-TCDD	1	2,3,7,8-TCDF	0,1
1,2,3,7,8-PeDD	0,5	2,3,4,7,8-PeCDF	0,5
1,2,3,7,8-PeDD	0,5	1,2,3,7,8-PeCDF	0,05
1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD	0,1	1,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF	0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD	0,01
OCDD	0,001	1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF	0,01
OCDD	0,001	OCDF	0,001
T = tetra, Pe = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta

Poznámka 2 k Tabulce II
– větší než 28 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 80 %), u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,
U látek a přípravků s vlastnostmi, které vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství. Pro použití vzorce pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek, uvedeného v části 2, však kvalifikační množství musí být vždy kvalifikační množství odpovídající příslušné klasifikaci.
Používá se pro hnojiva na bázi dusičnanu amonného a pro vícesložková/směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
– větší než 24,5 % hmotnostních kromě směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem a/nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,
– větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,
– 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) nebo méně a spalitelné látky nejsou omezeny, a které jsou podle mezinárodní úmluvy²³) schopny samovolného rozkladu.
Skutečné množství jednotlivých polychlorovaných dibenzofuranů (CDF) a polychlorovaných dibenzodioxinů (CDD) se vynásobí koeficienty uvedenými v následující tabulce:
Polychlorované dibenzofurany (CDF) a polychlorované dibenzodioxiny (CDD).
Poznámka 7 k Tabulce I
Poznámka 2 k Tabulce I
Používá se pro
U látek a přípravků, které nejsou klasifikovány jako nebezpečné podle výše uvedeného zákona, například odpady, ale přesto jsou přítomné nebo by mohly být v objektu nebo zařízení přítomné a mají nebo pravděpodobně mají za podmínek existujících v objektu nebo zařízení rovnocenné vlastnosti z hledisek potenciálu závažné havárie, se dodržují postupy pro prozatímní klasifikaci v souladu s článkem upravujícím tuto oblast v příslušné vyhlášce.
Dusičnan amonný (1 250/5 000) - jakost pro hnojiva.
Dusičnan draselný (1 250/5 000) - směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě.
– vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých je koncentrace dusičnanu amonného větší než 80 % hmotnostních.
– více než 28 % hmotnostních, a které neobsahují více než 0,2 % spalitelných látek,
„Výbušnými“ se rozumí:
Definice zahrnuje pyrotechnické látky, které jsou pro účely tohoto zákona definovány jako látky (nebo směsi látek), které jsou určeny k tvorbě tepla, světla, zvuku, plynu nebo dýmu nebo kombinace těchto efektů prostřednictvím nevýbušné, neuhasínající exotermické chemické reakce.
- 15,75 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75% hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 45 %) až 24,5 % hmotnostních (obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá dusičnanu amonnému o koncentraci 70 %), a které obsahují celkem ne více než 0,4 % spalitelných/organických látek nebo splňují požadavky zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
Látky a předměty třídy 1 jsou podle klasifikačního schématu Dohody ADR zařazeny do podtříd 1.1 až 1.6. Jde o tyto podtřídy:
Látky a přípravky se klasifikují podle části první hlavy II chemického zákona.
– 24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % spalitelných látek,

Podtřída 1.1	Látky a předměty, které jsou schopné hromadného výbuchu (hromadný výbuch je takový výbuch, který postihuje téměř celý náklad prakticky okamžitě).
Podtřída 1.2	Látky a předměty ohrožující okolí rozletem střepin a trosek, které však nejsou schopné hromadného výbuchu.
Podtřída 1.3	Látky a předměty zahrnující v sobě nebezpečí požáru a vykazující malé nebezpečí tlakové vlny nebo malé nebezpečí rozletu střepin nebo malé nebezpečí roztrhání, rozmetání či obě, ale bez nebezpečí hromadného výbuchu, (a) při hoření vykazující výrazné tepelné záření nebo (b) které postupně hoří tak, že vykazují malé účinky působení tlakové vlny nebo střepin nebo obou těchto účinků.
Podtřída 1.4	Látky a předměty, které v případě zážehu nebo vznícení vykazují jen malé nebezpečí výbuchu. Účinky jsou převážně omezeny na kus bez rozletu úlomků větších rozměrů nebo většího ohrožení okolí. Oheň, působící zevně, nesmí vyvolat prakticky současný výbuch téměř celého obsahu kusu.
Podtřída 1.5	Velmi málo citlivé látky schopné hromadného výbuchu, které jsou tak znecitlivělé, že pravděpodobnost jejich roznětu nebo přechodu hoření v detonaci je při běžných podmínkách velmi nízká. Jako minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí vybuchovat při zkoušce v ohni.
Podtřída 1.6	Extrémně znecitlivělé předměty, které nejsou schopné hromadného výbuchu. Předměty obsahují jen extrémně znecitlivělé detonující látky a vykazují zanedbatelnou pravděpodobnost jejich neúmyslné iniciace nebo rozšíření.

– dusičnan amonný a přípravky z dusičnanu amonného, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je
Definice také zahrnuje výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravky v předmětech. Pokud je známo množství výbušné nebo pyrotechnické látky nebo přípravku v předmětu, pak pro účely tohoto zákona se uvažuje toto množství. Pokud množství není známo, pak se pro účely tohoto zákona pokládá takový předmět za výbušný.
Používá se pro vícesložková/směsná hnojiva (vícesložková/směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem a/nebo uhličitanem draselným), u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného
Dusičnan amonný (5 000/10 000) - hnojiva schopná samovolného rozkladu.
Poznámka 3 k Tabulce II
Pro účely tohoto zákona „hořlavá“, „vysoce hořlavá“ a „extrémně hořlavá“ znamená:

c) látka, přípravek nebo předmět zařazené podle Dohody ADR do třídy 1.

b) látka nebo přípravek, které představují mimořádné nebezpečí výbuchu nárazem, třením, ohněm nebo vybuchují jinými zdroji zapálení (označení specifické rizikovosti standardní větou R3),

a) látka nebo přípravek, u kterých hrozí nebezpečí výbuchu při nárazu, tření, požáru nebo vybuchují jiným zdrojem zapálení (označení specifické rizikovosti standardní větou R2),

Část II

Část 2
Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

1. U objektů a zařízení, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo přípravek v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt nebo zařízení vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona:
Q_i = příslušné množství nebezpečné látky i uváděné v části 1 této přílohy ve sloupci 1 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 2 (při posuzování objektu nebo zařízení k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II,
N = ukazatel vyjadřující součet poměrů q_i ku Q_i.
n = počet nebezpečných látek,
q_i = množství nebezpečné látky i umístěné v objektu nebo zařízení,
kde:

N = \sum_{i=1}^{n} \frac{q_{i}}{Q_{i}}

2. Toto pravidlo se postupně použije pro vyhodnocení zdroje rizika souvisejícího s toxicitou, hořlavostí a ekologickou toxicitou

Příslušná ustanovení tohoto zákona se uplatní, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro (a), (b) nebo (c) je větší nebo se rovná 1.
(c) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako nebezpečné pro životní prostředí R50 (včetně R50/53) nebo R51/53, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 9(i) nebo 9(ii) Tabulky II;

(b) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako podporující hoření, výbušné, hořlavé, vysoce hořlavé nebo extrémně hořlavé, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 3, 4, 5, 6, 7a, 7b nebo 8 tabulky II;

(a) pro sčítání látek a přípravků jmenovitě uvedených v Tabulce I a klasifikovaných jako toxické nebo vysoce toxické, spolu s látkami a přípravky uvedenými na řádcích 1 nebo 2 tabulky II;

3. Provozovatel zařadí objekt nebo zařízení do

a) skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II,

b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného ve sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II.

Část IV

ÚČINNOST

§ 45

Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce po jeho vyhlášení.

k zákonu č. 59/2006 Sb.
sbcr2006c025z0059p002-p1.tif

k zákonu č. 59/2006 Sb.
Kritéria pro oznamování havárie Komisi
Havárie uvedená v bodě 1 nebo havárie, která obsahuje nejméně jeden z důsledků uvedených v bodech 2 až 6, musí být oznámena Komisi.

1. Závažná havárie, způsobená nebezpečnou látkou nebo jejím únikem v množství stejném nebo převyšujícím 5 % některého z množství nebezpečných látek uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1 v tabulce I nebo II sloupci 2.

2. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1, vedoucí ke vzniku jedné nebo více z následujících událostí:

b) zranění minimálně 6 zaměstnanců nebo ostatních fyzických osob zdržujících se v objektu nebo u zařízení, pokud jejich hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

a) úmrtí,

c) zranění minimálně jedné osoby mimo objekt nebo zařízení, pokud její hospitalizace přesáhla dobu 24 hodin,

d) poškození jednoho nebo více obydlí mimo objekt nebo zařízení, které se v důsledku havárie stalo neobyvatelné,

e) nutnost provedení evakuace nebo ukrytí osob v budovách po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba evakuace nebo ukrytí osob (počet osob násobený dobou) přesáhla 500 hodin,

f) přerušení dodávky pitné vody, elektrické a tepelné energie, plynu nebo telefonního spojení po dobu delší než 2 hodiny, pokud celková přepočtená doba přerušení dodávky (počet osob násobený dobou) přesáhla 1 000 hodin.

3. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek ekologickou újmu²⁵) na

b) ostatním území o rozloze stejné nebo větší než 10 ha,

a) území chráněném podle zvláštních předpisů²⁶), tj. zvláště chráněných územích a územích soustavy NATURA 2000, vyhlášených pásmech ochrany vodních zdrojů a pásmech ochrany zdrojů minerálních vod o rozloze stejné nebo větší než 0,5 ha,

c) vodním toku o délce stejné nebo větší než 10 km,

d) umělém nebo přirozeném útvaru povrchové vody, které nemají statut vodárenské nádrže podle zvláštního právního předpisu, o rozloze dosahující nebo přesahující 1 ha.

4. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek ekologickou újmu kolektoru, tj. horninového prostředí v pásmu nasycení i mimo ně v místě jímání nebo akumulace podzemních vod nebo znečištění podzemních vod o rozloze stejné nebo větší než 1 ha.

5. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1, pokud má za následek

a) poškození objektu nebo zařízení původce závažné havárie ve výši stejné nebo převyšující 70 mil. Kč,

b) poškození majetku mimo objekt nebo zařízení původce havárie ve výši stejné nebo převyšující 7 mil. Kč.

6. Závažná havárie způsobená nebezpečnou látkou uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu části 1 vedoucí k následkům mimo území České republiky.