2. Cíle a opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod
Specifickým cílem je zadržování vody v krajině formou optimalizace její struktury a jejího využívání a uplatňování efektivních přírodě blízkých i technických preventivních opatření.

2.1. Rámcové cíle v ochraně před povodněmi
Snížit ohrožení obyvatel nebezpečnými účinky povodní a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot při prioritním uplatňování principu prevence.

2.1.1. V době zvládání povodně

a) zkvalitnění hlásné a předpovědní služby, rovněž i ve vztahu k sousedním státům,

b) zvýšení užitné hodnoty a spolehlivosti povodňových předpovědí,

c) zvyšování povědomí o nebezpečí povodní u ohroženého obyvatelstva, zlepšení praktických znalostí při zvládnutí povodňového nebezpečí a zkvalitnění jejich součinnosti s povodňovými orgány a složkami integrovaného záchranného systému,

d) zlepšení součinnosti účastníků povodňové ochrany včetně poskytování včasných, kvalitních a aktuálních informací a zkvalitnění komunikačních systémů,

e) zvýšení schopnosti pracovníků vodohospodářských dispečinků správců povodí, povodňových orgánů, složek integrovaného záchranného systému a systému nouzového hospodářství řešit mimořádné povodňové situace,

f) zkvalitnění poskytování aktuálních informací obyvatelstvu prostřednictvím povodňových orgánů,

g) zlepšení dostupnosti informací pro veřejnost o všech druzích povodňového nebezpečí včetně specifického lokálního ohrožení zvláštními povodněmi.

2.1.2. V době po povodni

a) zdokonalování pravidel a podmínek poskytování pomoci ze zdrojů veřejných rozpočtů pro opravu, rekonstrukci nebo nahrazení majetku prokazatelně postiženého povodní v zájmu urychlené obnovy základních funkcí v území,

b) zpracování zásad pro jednotnou formu dokumentace vyhodnocení povodně.

2.1.3. Prevence před povodněmi

a) zdokonalit legislativní a ekonomické nástroje související se zabezpečením preventivních opatření,

b) zkvalitnit operativní a informativní části povodňových plánů,

c) zabezpečit nácviky povodňových situací za účasti ohrožených subjektů,

d) podpořit pojištění proti rizikům povodňových škod, jako základní nástroj ochrany majetkových hodnot,

e) zdokonalit podklady o rozsahu povodněmi ohrožených území včetně související infrastruktury, o charakteristikách průběhu povodní, povodňovém riziku a jeho zvládání,

f) omezovat aktivity v záplavových územích zhoršující odtokové poměry a zvyšující povodňová rizika,

g) zajišťovat efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření na základě kvalitních podkladů a optimalizace variant koncepcí řešení povodňové ochrany s uplatňováním rizikové analýzy, analýzy nákladů a užitků,

h) při návrhu preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině zvyšující přirozenou akumulaci a retardaci vody v území a technických opatření ovlivňujících průtoky a objemy povodňových vln,

i) používat takové způsoby hospodaření na zemědělské a lesní půdě, aby nedocházelo ke zhoršování retenční schopnosti půdy a negativnímu ovlivňování vodního režimu v krajině; k tomu připravit a zavést odpovídající ekonomické nástroje,

j) využít dostupných finančních podpor z relevantních národních programů i finančních zdrojů Evropské unie ke zlepšení prevence před povodněmi v ohrožených územích,

k) zlepšovat technický stav vodních děl a jejich provoz s ohledem na povodňovou ochranu,

l) zkvalitnit a rozšířit komunikaci s veřejností o všech aspektech povodňové prevence,

m) podporovat zapojení odborných institucí relevantních oborů do mezinárodní spolupráce se záměrem zlepšovat ochranu před povodněmi jak v rámci evropské spolupráce, tak k efektivnímu přenosu know-how,

n) koordinovat plány ochrany před povodněmi rámci mezinárodních povodí.

2.2 Rámcové cíle v ochraně vod před dalšími škodlivými účinky vod (problematika sucha a vodní eroze)
Postupně se připravit a přizpůsobit předpokládané změně klimatu vhodnými adaptačními opatřeními a omezit negativní důsledky nadměrné vodní eroze z plošného odtoku vody.

a) zavádět adaptační opatření specifikovaná v Národním programu pro zmírnění dopadů změny klimatu v České republice,

b) zapojit ostatní sektory hospodářství a kraje do dlouhodobých prognóz nároků na vodu při adaptaci na předpokládané klimatické změny,

c) připravit návrhy legislativních opatření pro dosažení provázanosti zpracování plánů oblastí povodí s řešením komplexních pozemkových úprav,

d) uplatňovat v generelech odvodnění urbanizovaných území koncepci nakládání s dešťovými vodami, umožňující jejich zadržování, vsakování i přímé využívání,

e) uplatňovat požadavky pro „dobrý zemědělský a environmentální stav“ a požadavky standardů zemědělského hospodaření, týkajících se ochrany životního prostředí s ohledem na zvýšení vsakování vody,

f) vytvořit vhodné programy výzkumu a vývoje,

g) zajistit obnovu funkcí stávajících vodních nádrží odstraněním sedimentů,

h) zajistit ochranu lokalit vhodných pro umělou akumulaci povrchových vod pro účely, kompenzace dopadu klimatické změny.

2.3 Opatření v ochraně před povodněmi a dalšími škodlivými účinky vod

2.3.1. Pro efektivní návrhy preventivních protipovodňových opatření hledat vhodnou kombinaci opatření v krajině, která zvýší přirozenou retardaci vody v území a technických opatření, ovlivňujících povodňové průtoky. Při návrhu protipovodňových opatření vycházet z hydromorfologického mapování říční sítě, z koncepčních studií odtokových poměrů a studií protipovodňových opatření v ucelených povodích, zahrnujících analýzy faktorů ovlivňujících erozní a odtokové poměry s vytipováním ploch a pozemků, které jsou zdrojem eroze a povrchového odtoku a analýzy možných variant koncepcí řešení protipovodňové ochrany včetně analýzy nákladů a užitků a rizikové analýzy.

2.3.2. V roce 2007 v působnosti Ministerstva životního prostředí postupně zpracovat koncepci přírodě blízkých protipovodňových opatření ve vybraných prioritních oblastech:

a) V hlavním povodí Labe
– povodí Nežárky,
– povodí Dědiny,
– povodí Ploučnice.

b) V hlavní povodí Odry
– povodí Opavy.

c) V hlavním povodí Moravy
– povodí Bečvy,
– povodí Dyje,
– povodí Svratky.

2.3.3. Do konce roku 2007 v působnosti Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, vymezit na podkladě koncepčních studií návrh konkrétních opatření v jednotlivých prioritních oblastech:
Tato opatření věcně zaměřit v souladu s cíli Operačního programu Životní prostředí na období 2007 až 2013, programu Rozvoje venkova na období 2007 až 2013 a programu Prevence před povodněmi II. etapa na období 2007 až 2012. Po kladném posouzení je promítnout do plánů oblastí povodí, promítnout do územních plánů a zahájit jejich investorskou přípravu.

a) V hlavním povodí Labe
– Komplex protipovodňových opatření na Lužnici a Nežárce
– Komplex protipovodňových opatření v povodí dolní Vltavy v úseku Štěchovice - Mělník
– Komplex protipovodňových opatření v území středního Labe v úseku Kolín - Mělník
– Protipovodňová opatření v údolí vodního toku Dědiny
– Komplex protipovodňových opatření v území dolního Labe v úseku Štětí - Křešice - Hřensko
– Ochrana České Lípy a obcí v záplavovém území Ploučnice, včetně protipovodňových opatření v povodí Svitávky
– Komplex protipovodňových opatření a ochrana obcí v území soutoku Ohře a Labe.

b) V hlavní povodí Odry
– Protipovodňová opatření k ochraně obcí na horní Opavě
– Protipovodňová opatření v Liberecko-Jablonecké aglomeraci.

c) V hlavním povodí Moravy
– Protipovodňová opatření v území Olomouce
– Protipovodňová opatření v území Litovle
– Protipovodňová opatření v území Uherského Hradiště a Starého Města
– Komplex protipovodňových opatření na dolní Bečvě a soutoku s Moravou
– Rekonstrukce suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním dílem Nové Mlýny
– Zvýšení retence na soutoku Moravy a Dyje
– Řízené inundace v území Kroměříže
– Řízené inundace v území Mohelnické brázdy.

2.3.4. Do plánů oblastí povodí promítnout prioritní opatření povodňové prevence s prokazatelným efektem snížení rizika z povodní, která budou zajišťována v investorské působnosti správců povodí, správců vodních toků, krajů a obcí. Zejména se bude jednat o:

a) opatření v krajině přírodě blízkým způsobem (přirozené rozlivy, poldry, úpravy koryt v zastavěných územích obcí),

b) opatření k optimalizaci vodního režimu krajiny, zvýšení její retenční schopnosti a k ochraně proti vodní erozi (zejména revitalizace nevhodně upravených vodních toků, nevhodných odvodnění a jiných zásahů negativně ovlivňujících vodní režim v krajině, snížení výskytu negativních vlivů vodní eroze, omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody - zasakovací pásy a průlehy, obnova retenčních prostor),

c) technická opatření specifikovaná v podprogramech Ministerstva zemědělství (Podpora protipovodňových opatření s retencí, Podpora protipovodňových opatření podél vodních toků, Podpora zvyšování bezpečnosti vodních děl),

d) hrazení bystřin v lesích (§ 35 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2.3.5. Do konce roku 2008 dokončit vymezení záplavových území podél významných vodních toků zastavěných území, na zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích za účelem určení rozsahu potenciálně ohrožených území a následně promítnout do plánů oblastí povodí.

2.3.6. V plánech oblastí povodí, budou ve spolupráci s kraji stanovena území, která vyžadují ochranu před povodněmi z hlediska významnosti, včetně standardů jejich ochrany a území, která mají být využita ke zmírnění povodní.

2.3.7. V letech 2008 až 2009 založit dlouhodobý program výzkumu extrémních hydrologických jevů a to koordinovaným postupem z úrovně Ministerstva životního prostředí, v dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem pro místní rozvoj, ve spolupráci s vysokými školami a dalšími odbornými institucemi.

2.3.8. Do 30. června 2009 aktualizovat na principu předběžné opatrnosti stávající systém územní ochrany lokalit hydrologicky a morfologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod v dlouhodobém výhledu, jako jednoho z adaptačních opatření na očekávané klimatické změny v příštích 50ti až 100 letech, které se mohou projevit zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Pro tento účel novelizovat institut vodního zákona (chráněné oblasti přirozené akumulace vod) doplněním o oblasti vhodné pro umělou akumulaci povrchových vod se stanovením regulativů územní ochrany a zmocněním k vyhlášení těchto lokalit nařízením vlády účinným nejpozději do doby schválení plánů oblastí povodí. Při přípravě seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod přihlédnout k socioekonomickým důsledkům územního hájení a projednání s dotčenými kraji a obcemi.

2.3.9. Dále rozvíjet, zdokonalovat a modernizovat vybavení informačních systémů předpovědní a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni. K tomu využít finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí.