1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g) pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.“.

2. V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem“ nahrazují slovy „jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli“.

3. V § 5b odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní:
„(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu⁵⁴) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv⁵⁵). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů.
⁵⁴) § 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
⁵⁵) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

4. V § 5b odst. 2 písm. c) větě čtvrté se slova „příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ nahrazují slovy „daňový základ“.

5. V § 5b se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

6. V § 5c odst. 1 větě první se za slovo „mzdy“ vkládají slova „platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí“.

7. V § 5c odst. 2 a § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“.

8. V § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „26 zaměstnanců“ nahrazují slovy „51 zaměstnanců“.

9. V § 7 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7,9“ a číslo „1,1“ se nahrazuje číslem „1“.

10. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“.

11. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 a § 7 odst. 1 písm. e) se číslo „2,5“ nahrazuje číslem „2,4“.

12. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.“.

13. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje.

14. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 58b znějí:
„(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první.
(3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu^58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
^58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb.“.
Dosavadní poznámka pod čarou č. 58b se označuje jako poznámka pod čarou č. 58c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

15. V § 9 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.“.

16. Na konci § 11 se doplňuje věta „Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“.

17. V § 12 odst. 3 se za slovo „společnost“ vkládají slova „nebo družstvo“ a za slova „této společnosti“ se vkládají slova „nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva“.

18. V § 13a odst. 6 se slova „odst. 10 a 11“ nahrazují slovy „odst. 9 a 10“.

19. V § 13a odstavce 7 až 9 znějí:
„(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou.
(8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.
(9) Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.“.

20. V § 14 odstavec 2 zní:
„(2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.“.

21. V § 14 odst. 3 se slova „Po dni, kdy“ nahrazují slovy „Za kalendářní měsíc, v němž“ a slova „do dne, kdy“ se nahrazují slovy „do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž“.

22. V § 14 odstavec 4 zní:
„(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.“.

23. V § 14 odst. 5 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1,“.

24. V § 14 odstavec 6 zní:
„(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.“.

25. V § 14 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.

26. V § 14 odst. 7 se věta druhá zrušuje.

27. V § 14 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

28. V § 14a odstavec 2 zní:
„(2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna. Pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která podala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která ještě nepodala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti.“.

29. V § 14c odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“.

30. V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.“.

31. V § 14c odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.

32. V § 14c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.“.

33. V § 14c odst. 4 větě druhé se za slovo „přeplatku“ vkládají slova „, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení“.

34. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slovo „kromě“ vkládají slova „údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání,“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „až e)“.

35. V § 15 odst. 1 větě třetí se slova „spolu s tímto přehledem“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala“.

36. V § 15 odst. 1 větě páté se za slova „stanovené paušální částkou,“ vkládají slova „uvádí v přehledu též tento údaj a“ a slova „v den, ve kterém podává nebo má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán“.

37. V § 15 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat.
(3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala.
(4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.“.

38. V § 15 se odstavce 5 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5.

39. V § 15 odst. 5 větě druhé se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.

40. V § 15a se odstavec 8 zrušuje.

41. V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

42. V § 16 odst. 3 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“.

43. V § 16a odst. 1 větě druhé se slova „prvního do posledního dne kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci“.

44. V § 16a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“.

45. V § 17 odst. 2 větě druhé se slova „stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,³⁸)“ nahrazují slovy „stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném,“.
Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje.

46. V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušné“ vkládá slovo „okresní“ a slova „(§ 9 a 10)“ se zrušují.

47. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „pojistné, nebo“ nahrazují slovem „pojistné,“ a za slova „tuto částku“ se vkládá slovo „nebo“.

48. V § 19 odst. 3 větě první se za slovo „účet“ vkládá slovo „okresní“ a za slovo „sdělit“ se vkládá slovo „okresní“.

49. V § 19 odst. 3, 5 a 6 se slova „správě sociálního“ nahrazují slovy „okresní správě sociálního“.

50. V § 20 odst. 1 se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“.

51. V § 20 odst. 4 a 6 větě první se za slovy „příslušné“ a „příslušná“ vkládá slovo „okresní“.

52. V § 20 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.“.

53. V § 20a odst. 2 se slova „odst. 11“ nahrazují slovy „odst. 10“.

54. V § 20a odst. 5 se ve větě první slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a věta druhá se zrušuje.

55. V § 20a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.“.

56. V § 22a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.“.

57. V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

58. V § 22b odst. 3 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „novým rozhodnutím^22a)“.
Poznámka pod čarou č. 22a zní:
„^22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb.“.

59. V § 22b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím^22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.“.

60. V § 23b odst. 3 se slovo „pobírání“ nahrazuje slovy „období nároku na výplatu“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „14“.

61. Poznámka pod čarou č. 31 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje.