7.1.1.2 Oxidační vlastnosti
Stanovení oxidačních vlastností plynných směsí se provede podle následující hodnotící metody.
Principem metody je porovnání oxidačního potenciálu plynů ve směsi s oxidačním potenciálem kyslíku ve vzduchu. Koncentrace plynů ve směsi je dána v % objemových.
Předpokládá se, že plynná směs je stejně velké nebo větší oxidační činidlo než vzduch, je-li splněna následující podmínka:
$\sum _i{x}_i{C}_i\ge 21$
kde:
x_i je koncentrace plynu v objemových %
C_i je koeficient ekvivalence kyslíku
V případě platnosti výše uvedené nerovnosti se směs klasifikuje jako oxidující a přiřadí se jí věta R 8.
Koeficienty C_i, používané při výpočtu pro stanovení oxidační kapacity určitých plynů směsi, s ohledem k oxidační kapacitě kyslíku ve vzduchu, jsou uvedeny v tabulce 3 technické normy ČSN EN ISO 10156 „Plyny a plynné směsi – Stanovení hořlavosti a oxidační schopnosti při výběru výstupů ventilu lahve“.
Koeficient C_i je specifický pro každý oxidující plyn. Podle definice je C_i kyslíku roven 1,0. Jestliže pro danou látku není uvedena žádná hodnota koeficientu C_i přiřadí se jí hodnota 40.