(1) Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.

(2) Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.

(3) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.

(4) Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.

(5) U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.