STANOVENÍ NĚKTERÝCH PODMÍNEK POSKYTOVÁNÍ PŘÍMÝCH PLATEB ZEMĚDĚLCŮM

OBECNÁ USTANOVENÍ

JEDNOTNÁ PLATBA NA PLOCHU ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY

POSKYTOVÁNÍ PLATBY PRO ZEMĚDĚLCE DODRŽUJÍCÍ ZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY PŘÍZNIVÉ PRO KLIMA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

DOBROVOLNÁ PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI

PLATBA PRO MLADÉ ZEMĚDĚLCE

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Toto nařízení upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie (dále jen „předpis Evropské unie“)1) některé podmínky poskytování přímých plateb zemědělcům, kterými jsou

§ 2

Žadatel o poskytnutí přímé platby zemědělcům

§ 4

Žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům

§ 5

Kompenzace finanční disciplíny

§ 6

Žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy

§ 7

Podmínky poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy

§ 8

Zamítnutí žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, snížení jednotné platby nebo její neposkytnutí

§ 9

Diverzifikace plodin

§ 10

Zachování stávajících trvalých travních porostů

§ 11

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

§ 12

Úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu

§ 13

Krajinný prvek v ekologickém zájmu

§ 12a

<var>12a</var>

Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu

§ 14

Ochranný pás

§ 15

Plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích v ekologickém zájmu

§ 16

Zalesněná plocha v ekologickém zájmu

§ 17

Plocha s meziplodinami

§ 18

Plocha s plodinami, které vážou dusík

§ 19

Druhy dobrovolných podpor vázaných na produkci

Dobrovolnou podporou vázanou na produkci je

§ 20

Podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu

§ 21

Podpora na produkci chmele

§ 22

Podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností

§ 23

Podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností

§ 24

Podpora na produkci konzumních brambor

§ 25

Podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností

§ 26

Podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností

§ 27

Podpora na produkci cukrové řepy

§ 28

Podpora na produkci bílkovinných plodin

§ 29

Podpora na chov telete masného typu

§ 30

Podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka

§ 31

Podpora na chov bahnice nebo na chov kozy

§ 32

Snížení nebo neposkytnutí platby dobrovolné podpory vázané na produkci

§ 33

Podmínky pro poskytnutí platby pro mladé zemědělce

§ 34

Oznámení o převodu obchodního závodu

Oznámení o převodu obchodního závodu24) doručí nabyvatel Fondu na formuláři vydaném Fondem nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu dílů půdních bloků v evidenci využití půdy nebo převodu zvířat v ústřední evidenci podle plemenářského zákona na nabyvatele.

§ 34a

Lhůty pro podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům v roce 2020

§ 35

Přechodná ustanovení

a) jednotná platba na plochu zemědělské půdy,

b) platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí,

c) dobrovolná podpora vázaná na produkci a

d) platba pro mladé zemědělce.

(1) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „Fond“) fyzická osoba nebo právnická osoba, která

a) obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy podle uživatelských vztahů podle zákona o zemědělství (dále jen „evidence využití půdy“) a

b) má zřízený přístup do informačního systému Fondu podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu.

(2) O poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 1 může požádat též organizační složka státu podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, která splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.

(3) Žadatel o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle odstavců 1 a 2 doručí Fondu žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 15. května příslušného kalendářního roku, a to na formuláři obsahujícím geoprostorové informace vydaném Fondem pro příslušný kalendářní rok v rámci jednotné žádosti3).

(4) Případnou změnu žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle odstavců 1 a 2 doručí žadatel Fondu do 31. května příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem27).

(1) Žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům v souladu s předpisem Evropské unie upravujícím financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky4) obsahuje

a) seznam a výměru všech dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství evidovaných v evidenci využití půdy na žadatele,

b) druh zemědělské kultury všech dílů půdních bloků podle písmene a), jichž se podaná žádost týká, a

c) prohlášení žadatele o tom, že se zavazuje dodržovat pravidla podmíněnosti uvedená v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., o stanovení požadavků podle aktů a standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu pro oblasti pravidel podmíněnosti a důsledků jejich porušení pro poskytování některých zemědělských podpor, po celý kalendářní rok na veškeré jím obhospodařované zemědělské půdě.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům je zákres dílů půdních bloků podle odstavce 1 písm. a) v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

(1) Podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky je příslušným kalendářním rokem pro provedení kompenzace finanční disciplíny5) kalendářní rok podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům.

(2) Kompenzace finanční disciplíny se provede u žadatele o poskytnutí přímé platby zemědělcům, u kterého byla Fondem provedena úprava přímých plateb zemědělcům poskytnutých na základě žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům podané v příslušném kalendářním roce.

(3) Procentuální výši kompenzace finanční disciplíny stanoví Fond poměrem částky oznámené Evropskou komisí vůči součtu všech částek úprav přímých plateb zemědělcům provedených v příslušném kalendářním roce u žadatelů podle odstavce 2.

(4) Fond stanoví žadateli o poskytnutí přímé platby zemědělcům rozhodnutím výši kompenzace finanční disciplíny vynásobením procentuální výše kompenzace finanční disciplíny podle odstavce 3 částkou úpravy přímých plateb zemědělcům provedené žadateli v příslušném kalendářním roce a provede platbu kompenzace finanční disciplíny do 16. října kalendářního roku následujícího po podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům v příslušném kalendářním roce.

(1) Žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy kromě náležitostí stanovených v § 4 obsahuje identifikační číslo dílu půdního bloku.

(2) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pěstuje konopí na některém z dílů půdních bloků uvedených v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, připojí k žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy uznávací list6) o uznání osiva konopí nebo úřední návěsku; dále žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy k žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy připojí prohlášení, ve kterém se zaváže, že Fondu neprodleně oznámí začátek kvetení konopí na příslušném dílu půdního bloku uvedeném v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy.

(3) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pěstuje rychle rostoucí dřeviny na některém z dílů půdních bloků uvedených v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, uvede v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy na formuláři vydaném Fondem

a) druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných na dílech půdních bloků a

b) kalendářní rok založení porostu s rychle rostoucími dřevinami a kalendářní rok posledního obmýtí, pokud již proběhlo.

(1) Fond poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy na minimální výměru, která činí nejméně 1 hektar plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy. Zemědělská půda se zemědělskou kulturou jiná kultura není způsobilá pro poskytnutí této platby.

(2) Fond poskytne žadateli jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, která je

a) evidována v evidenci využití půdy a splňuje podmínky k poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle předpisu Evropské unie7),

b) evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

c) žadatelem zemědělsky obhospodařována v příslušném kalendářním roce po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele, a

d) udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(3) V případě trvalých travních porostů a travních porostů je zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c)

1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

2. do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nebo

1. do 31. července příslušného kalendářního roku, nebo

2. do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jedná-li se o díl půdního bloku, který se podle evidence využití půdy nachází alespoň z 50 % v oblasti podle § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 nařízení vlády č. 43/2018 Sb.

a) provedení pastvy včetně likvidace nedopasků, přičemž podmínka likvidace nedopasků se nevztahuje na plochu s průměrnou sklonitostí převyšující 10°, a to v termínu

b) provedení seče a odklizení biomasy z pozemku v termínu

(4) Za porušení podmínky uvedené v odstavci 2 písm. c) se nepovažuje,

b) jedná-li se o nepokosenou plochu podle § 18 odst. 1 a 3 nařízení vlády č. 75/2015 Sb.,

a) je-li na daném dílu půdního bloku uplatňováno agroenvironmentálně-klimatické opatření podle § 19 odst. 8 a 10 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů,

c) je-li na daném dílu půdního bloku uplatňováno navazující agroenvironmentálně-klimatické opatření podle § 16 odst. 8 a 10 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření,

e) je-li na daném dílu půdního bloku prováděna obnova trvalého travního porostu podle § 3j zákona o zemědělství.

d) jedná-li se o nepokosenou plochu podle § 15 odst. 1 a 3 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., nebo

(5) V případě standardní orné půdy se zemědělským obhospodařováním podle odstavce 2 písm. c) rozumí provádění obvyklých agrotechnických činností zajištujících pěstování plodin.

(6) V případě zemědělské kultury rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích lze jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy poskytnout pouze na druhy rychle rostoucích dřevin a jejich kříženců pěstovaných ve výmladkových plantážích v České republice s maximální délkou jejich sklizňového cyklu uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení.

(7) Fond poskytne jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy v plné výši, nenastane-li skutečnost vedoucí ke snížení nebo neposkytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle předpisu Evropské unie8) nebo podle § 8. Toto ustanovení platí rovněž pro platby poskytované podle § 9 až 18 a § 33.

a) agroenvironmentálně-klimatickým opatřením podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,

(8) Odstavec 3 se nepoužije, pokud je pro daný díl půdního bloku stanoveno jinak

c) navazujícím agroenvironmentálně-klimatickým opatřením podle nařízení vlády č. 330/2019 Sb.,

b) opatřením ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství, ve znění pozdějších předpisů,

f) § 3j zákona o zemědělství.

e) zákonem o ochraně přírody a krajiny, přičemž Fond odlišný postup podle zákona o ochraně přírody a krajiny obdrží nejpozději v den, kdy měly být činnosti podle odstavce 3 provedeny, nebo

d) opatřením navazujícím na ekologické zemědělství podle nařízení vlády č. 331/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujícího opatření ekologické zemědělství,

(9) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.

(1) Pokud výměra zemědělské půdy, u níž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 7, je nižší než výměra zemědělské půdy, kterou žadatel uvedl ve své žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy pro příslušný kalendářní rok, Fond jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie9).

(2) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy neuvedl veškerou jím obhospodařovanou plochu podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky4), a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy a souhrnem celkové plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy a plochy v žádosti neuvedené je

b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 2 %, nebo

c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 3 %10).

a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy, Fond sníží platbu o 1 %,

(3) Pokud žadatel o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy nedodržel pravidla podmíněnosti uvedená v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., Fond jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie11).

(4) Pokud žadatel doručil žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy po lhůtě stanovené v § 2 odst. 3, popřípadě změnu žádosti o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie12), Fond podle předpisu Evropské unie jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy sníží, popřípadě žádost o poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy zamítne; obdobně se postupuje v žádosti podané podle hlavy III.

(1) Vegetační období pro výpočet podílů jednotlivých plodin je období od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku13).

(2) Plocha krajinného prvku, který se nachází uvnitř dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí a který je zahrnut do plochy dílu půdního bloku, je pro účely výpočtu podílů jednotlivých plodin součástí plochy té plodiny, na které se tento krajinný prvek nachází13). V případech, kdy plocha krajinného prvku zasahuje do plochy dvou a více plodin, je plocha krajinného prvku zahrnuta do plochy jednotlivých plodin poměrově.

(3) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí pouze identifikační číslo dílu půdního bloku s kulturou orná půda. Žadatel podle věty první u druhu zemědělské kultury standardní orná půda zároveň uvede název plodiny a její výměru, ze které Fond vypočte podíl jednotlivých plodin v rámci diverzifikace plodin.

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na výměru, která činí nejméně 1 hektar zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

(5) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, uvede v žádosti podle § 4 zákres plochy plodiny na dílu půdního bloku.

(1) Environmentálně citlivými plochami s trvalými travními porosty jsou ty plochy dílů půdních bloků nebo jejich části, které se nacházejí k 1. lednu příslušného kalendářního roku

c) v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

a) v oblasti Natura 2000,

b) v 1. zóně chráněných krajinných oblastí a národních parků, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

d) ve vzdálenosti do 12 m od vodního útvaru,

g) ve 3. aplikačním pásmu nitrátově zranitelných oblastí.

f) jako podmáčené a rašelinné louky, nebo

e) jako silně erozně ohrožené,

(2) Pokud dojde ke snížení poměru ploch s trvalými travními porosty, Fond vyzve ty žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím nebo změnili v evidenci využití půdy kulturu trvalého travního porostu na některou z ostatních druhů zemědělské kultury, ke zpětnému zatravnění na takové ploše, která povede k obnovení stanoveného poměru14); Fond přitom zohlední míru, v jaké každý z těchto žadatelů přispěl ke změně stanoveného poměru.

(3) Nesnížení poměru trvalých travních porostů vůči celkové ploše zemědělské půdy o více než 5 % bude Fond evidovat na území celé České republiky15).

(4) Jsou-li plochy podle odstavce 1 přeměněné podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nejde o porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25).

b) k rozorání nebo přeměně trvalého travního porostu na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

a) ke změně evidence druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, nebo

(5) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25) se nejedná, jestliže u žadatele v souvislosti s ukončením pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách došlo po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům na dílu půdního bloku

(6) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25) se nejedná v případě jednotlivé environmentálně citlivé plochy menší než 0,01 ha; při výpočtu číselných údajů použije Fond matematické zaokrouhlování na 2 desetinná místa.

(7) Plochy podle odstavce 1 písm. e) se hodnotí podle míry erozní ohroženosti zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy k 1. lednu 2018.

a) úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

(1) Plochou využívanou v ekologickém zájmu16) o minimální výměře 0,01 ha je

c) krajinný prvek v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

b) medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu,

g) plocha s meziplodinami, nebo

h) plocha s plodinami, které vážou dusík.

d) ochranný pás,

e) plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

f) zalesněná plocha uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

(2) Pro výpočet plochy využívané v ekologickém zájmu se použijí váhové koeficienty uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

b) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 15,

e) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 18.

d) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 24. září příslušného kalendářního roku v případě letní varianty meziplodin podle § 17 nebo od dne podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě ozimé varianty meziplodin podle § 17, nebo

c) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 16,

a) 1. ledna do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 12 a 12a,

(3) Plochy využívané v ekologickém zájmu musí být evidovány v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí přímé platby zemědělcům a musí splňovat stanovené podmínky ode dne

(4) Žadatel, který využívá plochu v ekologickém zájmu, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí identifikační číslo dílu půdního bloku, druh plochy využívané v ekologickém zájmu16) podle § 11 odst. 1 a její výměru.

(1) Úhorem s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(2) Úhor s porostem vyhrazený jako plocha využívaná v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části, která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti, a která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(3) Na úhoru s porostem uvedeném v odstavci 2 je založen porost kulturní plodiny nejpozději do 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, a který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání úhoru s porostem se započítává i období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(4) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(5) V případě úhoru s porostem vyhrazeného jako plocha využívaná v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu.

(6) Ohlášení o způsobu využití úhoru s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu doručí žadatel Fondu do 31. července příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.

(1) Medonosným úhorem využívaným v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3 ležící ladem, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(1) Krajinným prvkem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí krajinný prvek uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, který je součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda a je evidován v evidenci využití půdy na žadatele od data podání žádosti do 31. srpna příslušného kalendářního roku.

b) hořčice,

(2) Krajinný prvek, který není součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu v případě, že jeho plocha přiléhá k tomuto dílu půdního bloku s kulturou orná půda.

(2) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je

c) jestřabina,

a) čičorka,

r) pohanka,

d) jetel,

e) jitrocel,

f) kmín,

g) komonice,

h) kopr,

i) koriandr,

j) kozinec,

k) krambe,

l) len,

m) lnička,

n) lupina,

o) mastňák,

p) mrkev,

q) pastinák,

s) ředkev,

t) řeřicha,

u) sléz,

v) slunečnice,

w) svazenka,

x) světlice,

y) štírovník,

z) tolice.

b) vičenec,

(3) Travnatou údolnici, skupinu dřevin, solitérní dřevinu nebo mokřad lze považovat za krajinný prvek uvedený v odstavci 2 v případě, že se dotýká hranice přilehlého dílu půdního bloku.

(3) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je dále

a) úročník,

c) vikev,

d) tráva čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin.

b) na které se pěstují plodiny uvedené v odstavci 2 nebo 3, jež se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklízeny a odstraněny z dílu půdního bloku, ani nejsou paseny,

d) která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(4) Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části,

(4) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle odstavce 2 v případě, kdy přiléhá svou delší stranou k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice tohoto dílu půdního bloku.

a) která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti,

c) na kterou se v době jeho využívání neaplikují hnojiva, upravené kaly a přípravky na ochranu rostlin a

(5) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu také v případě, kdy přiléhá svou delší stranou ke krajinnému prvku uvedenému v odstavci 4, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice dílu půdního bloku s kulturou orná půda, ke kterému krajinný prvek uvedený v odstavci 4 přiléhá.

(5) Žadatel zajistí na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu souvislý porost plodiny podle odstavce 2 nebo 3 nejpozději od 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu se započítává také období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(6) Žadatel zajistí založení porostu na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu ze směsi plodin, ve které jsou zastoupeny nejméně 3 druhy plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3, přičemž žádná z plodin v porostu nepřekročí 80 %, s výjimkou plodiny uvedené v odstavci 3 písm. d), která v porostu nepřekročí 30 %.

(6) V případě krajinného prvku mez, stromořadí nebo terasa lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu pouze část, která přiléhá k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v maximální započitatelné šíři 15 metrů od hranice dílu půdního bloku, ke kterému přiléhá.

b) krajinný prvek, který považuje za plochu využívanou v ekologickém zájmu, a výměru plochy vyhrazené v ekologickém zájmu a

(7) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 4 písm. d) ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(7) V případě vyhrazení krajinného prvku jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází krajinný prvek,

c) zákres plochy krajinného prvku vyhrazené v ekologickém zájmu na díle půdního bloku.

(8) V případě medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu.

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

(1) Ochranným pásem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu o šířce 1 až 20 metrů, se rozumí souvrať založená od hranice dílu půdního bloku se standardní ornou půdou nebo ochranný pás podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb.

(2) Za ochranný pás nelze ode dne podání jednotné žádosti pro příslušný kalendářní rok považovat plochu podle § 21 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 9 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., a plochu podle § 18 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 7 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

b) na které se nejpozději od 1. června do 15. července kalendářního roku nachází souvislý porost plodin uvedených v odstavci 4, které jsou zároveň jiné, než je hlavní plodina, a tyto plodiny se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklizeny a odstraněny z dílu půdního bloku, a

c) na kterou se neaplikují hnojiva.

a) která je udržována alespoň od doby založení porostu plodiny uvnitř dílu půdního bloku (dále jen „hlavní plodina“) do 15. července kalendářního roku,

(3) Ochranný pás je část plochy dílu půdního bloku se standardní ornou půdou,

h) len,

p) svazenka,

q) šalvěj hispánská,

k) pískavice řecké seno,

j) oves hřebílkatý,

i) lnička,

(4) Plodinou pro ochranný pás je

g) koriandr,

f) kopr,

e) komonice,

d) kmín kořenný,

c) jetel,

b) hrách,

a) hořčice,

l) pohanka,

m) proso,

n) ředkev,

o) řeřicha,

(5) V případě vyhrazení ochranného pásu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

b) zákres ochranného pásu na dílu půdního bloku a

c) údaj o výměře ochranného pásu, který je vyčleněn pro plochu využívanou v ekologickém zájmu.

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází ochranný pás,

(1) Plochou s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která je založena z druhu nebo křížence dřevin uvedených v seznamu v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Pro účely ploch vyhrazených jako plochy využívané v ekologickém zájmu se rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích pěstují bez použití minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

(3) V případě vyhrazení plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin,

b) druhy rychle rostoucích dřevin pěstovaných na dílech půdních bloků,

c) kalendářní rok založení porostu s rychle rostoucími dřevinami a kalendářní rok posledního obmýtí, pokud již proběhlo, a

d) zákres příslušných dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin.

v) směs dvou nebo více plodin podle písmen a) až u).

u) vikev, nebo

t) trávy čeledi lipnicovité, s výjimkou obilnin,

s) tolice,

r) štírovník,

(1) Zalesněnou plochou, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí zalesněná plocha podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

b) zákres příslušných dílů půdních bloků, které byly zalesněny.

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, která byla zalesněna, a

(2) V případě vyhrazení zalesněné plochy jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

(1) Plochou s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení nebo pro zajištění souvislého pokryvu půdy evidovaná v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, která je založena

a) výsevem směsi plodin různých druhů uvedených v odstavci 2 za předpokladu, že porost směsi meziplodin obsahuje nejvýše 90 % jedné plodiny, na který se v době jeho trvání podle odstavce 5 neaplikují přípravky na ochranu rostlin, nebo

b) podsevem druhu trávy nebo luskoviny uvedeného v odstavci 4 do hlavní plodiny, na který se v době jeho trvání od 1. srpna do 24. září příslušného kalendářního roku neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

e) čirok dvoubarevný,

(2) Plodinou pro směs meziplodin je

x) len setý,

y) lesknice kanárská, nebo

z) lnička setá.

r) komonice bílá,

v) kostřava rákosovitá,

f) čirok súdánský,

g) čirok zrnový,

h) festulolia sp.,

k) jetel alexandrijský,

l) jetel egyptský,

m) jetel nachový (inkarnát),

n) jetel perský,

i) hořčice bílá,

q) jílek vytrvalý,

p) jílek mnohokvětý,

o) jetel šípovitý,

j) hořčice hnědá,

s) koriandr setý,

t) kostřava červená,

w) krambe habešská,

u) kostřava luční,

a) bér vlašský,

b) bob obecný,

c) bojínek luční,

d) cizrna beraní,

e) oves hřebílkatý,

k) sléz krmný,

j) ředkev olejná,

i) proso seté,

h) pohanka obecná,

g) pískavice řecké seno,

f) peluška (hrách setý rolní),

(3) Plodinou pro směs meziplodin dále je

d) mastňák habešský,

c) lupina žlutá,

b) lupina úzkolistá,

a) lupina bílá,

b) festulolia sp.,

a) bojínek luční,

(4) Trávou nebo luskovinou do podsevu je

b) s ozimou variantou meziplodin, které jsou vysety do 6. září příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 31. října příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu.

a) s letní variantou meziplodin, které jsou vysety do 31. července příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 24. září příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu, nebo

(5) Plochu s meziplodinami uvedenou v odstavci 1 lze založit jako plochu

c) se v období od vysetí do sklizně plodin neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

a) je zajištěn souvislý pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků nejpozději od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku,

b) je nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku založen porost ozimé plodiny nebo ponechán porost víceleté plodiny vázající dusík a

(1) Plochou s plodinami vázajícími dusík, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s plodinami uvedenými v odstavci 2, která je evidována v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, na níž

j) komonice,

s) vičenec,

r) úročník,

q) tolice,

p) štírovník,

o) sója,

n) ptačí noha,

m) pískavice,

l) lupina,

k) kozinec,

t) vikev, nebo

i) jetel,

h) jestřabina,

g) hrachor,

c) čičorka,

b) cizrna,

f) hrách,

(2) Plodinou, která váže dusík, je

a) bob,

d) čočka,

e) fazol,

u) směs plodin uvedených v písmenech a) až t) nebo směs plodin podle písmen a) až t) s ostatními plodinami, přičemž zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %.

t) vičenec ligrus,

u) vikev bengálská,

v) vikev čočková,

w) vikev huňatá,

x) vikev narbonská,

y) vikev panonská,

z) vikev setá, nebo

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je plocha s plodinami, které vážou dusík, založena, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých jsou v příslušném kalendářním roce vysety plodiny, které vážou dusík.

(3) V případě vyhrazení plochy s plodinami, které vážou dusík, jako plochy využívané v ekologickém zájmu, žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

b) názvy těchto plodin, které se pěstují na jednotlivých dílech půdních bloků samostatně nebo ve směsích, a

aa) žito trsnaté (lesní).

l) slunečnice roční,

m) srha laločnatá,

n) svazenka shloučená,

o) svazenka vratičolistá,

p) světlice barvířská (saflor),

q) šalvěj hispánská,

r) tolice dětelová,

s) úročník bolhoj,

f) komonice bílá,

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jestliže vede záznamy o

c) jetel luční,

d) jílek mnohokvětý,

e) jílek vytrvalý,

g) kostřava červená,

h) kostřava luční,

i) kostřava rákosovitá,

j) srha laločnatá, nebo

k) štírovník růžkatý.

a) použití přípravků na ochranu rostlin podle čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS a

b) datu vysetí a sklizni plodin, které vážou dusík.

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je založena plocha s meziplodinami, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

(6) V případě vyhrazení plochy s meziplodinami jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých se v příslušném kalendářním roce pěstují meziplodiny, s označením varianty podle odstavce 5 písm. a) nebo b).

b) zda bude směs využita jako letní nebo ozimá meziplodina, a

a) podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu,

c) podpora na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností,

b) podpora na produkci chmele,

l) podpora na chov bahnice nebo na chov kozy.

k) podpora na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, nebo

j) podpora na chov telete masného typu,

i) podpora na produkci bílkovinných plodin,

h) podpora na produkci cukrové řepy,

g) podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností,

f) podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností,

e) podpora na produkci konzumních brambor,

d) podpora na produkci ovocných druhů s vysokou pracností,

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu kromě náležitostí stanovených v § 4 je

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

b) smlouva o pěstování brambor určených pro výrobu škrobu nebo její kopie, uzavřená žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu s výrobcem bramborového škrobu pro příslušný hospodářský rok nejméně na výměru podle odstavce 6 písm. a).

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, který pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň konzumní brambory, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu. Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu, který pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

a) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti a uznávací list6) prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 t sadby/ha; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou, a

b) potvrzení výrobce bramborového škrobu o skutečně nakoupeném množství škrobu ze sklizně pro příslušný hospodářský rok, které prokazuje dodávku brambor pro výrobu škrobu výrobci bramborového škrobu v množství odpovídajícím celkově v průměru nejméně 6 t škrobu/ha.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku doloží Fondu

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku,

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které jsou pěstovány brambory určené pro výrobu škrobu,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(7) Pokud žadatel, na kterého se vztahuje odstavec 4, neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení ploch v souladu s tímto ustanovením, ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku Fond platbu neposkytne.

(8) Poskytnutí platby na produkci brambor určených pro výrobu škrobu je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci konzumních brambor podle § 24.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci chmele je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury chmelnice a současně evidovanou v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci chmele kromě náležitostí stanovených v § 4 je zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci chmele činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci chmele.

a) na které je pěstován chmel,

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele a současně v evidenci chmelnic nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 20. srpna příslušného kalendářního roku,

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(4) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci chmele platbu této podpory na výměru chmelnice

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a v evidenci chmelnic podle písmene b), a

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství.

b) meruňka,

c) hrušeň, nebo

a) jabloň,

(2) Ovocným druhem s velmi vysokou pracností je

d) třešeň.

b) uvedení ovocného druhu podle odstavce 2.

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností.

b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

a) účetními a daňovými doklady za období od 1. ledna do 31. prosince příslušného kalendářního roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží na Fondem vydaném formuláři objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

(6) Žadatel v rámci dílu půdního bloku, na který žádá o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností, označí v jednotné žádosti způsobilé dílčí plochy sadu evidované v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství, s uvedením plodiny a výměry (dále jen „pěstební plocha“).

d) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok a

c) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí

b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 1995 nebo později,

a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

2. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. b) nebo d), alespoň 200 ks/ha,

(7) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu, evidovaných v evidenci ovocných sadů nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jestliže

e) jsou jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeny v terénu způsobilé od nezpůsobilých.

1. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. a) nebo c), alespoň 500 ks/ha, nebo

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství. V případě ovocného druhu podle odstavce 2 písm. g) je požadovaným evidovaným druhem zemědělské kultury standardní orná půda.

b) broskvoň,

a) slivoň švestka (kromě myrobalánu),

c) višeň,

(2) Ovocným druhem s vysokou pracností je

f) maliník, nebo

g) jahodník.

d) rybíz černý,

e) rybíz červený,

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností kromě náležitostí v § 4 je

b) uvedení ovocného druhu podle odstavce 2.

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším, a

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností prokáže minimální úroveň vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 6 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží na Fondem vydaném formuláři objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

a) účetními a daňovými doklady za období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Žadatel v rámci dílu půdního bloku, na který žádá o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), označí v jednotné žádosti způsobilé pěstební plochy s uvedením plodiny a výměry.

c) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí

(7) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), platbu této podpory na výměru ovocného sadu, odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu, evidovaných v evidenci ovocných sadů nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku, jestliže

d) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok a

1. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. a) až c), alespoň 200 ks/ha, nebo

2. jde-li o plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 písm. d) až f), alespoň 2 000 ks/ha,

b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 1995 nebo později,

a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

e) jsou jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeny v terénu způsobilé od nezpůsobilých.

d) žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

b) vyhovující kritériu minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar příslušného dílu půdního bloku 20 000 ks/ha, a to alespoň v období ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 30. června příslušného kalendářního roku,

c) evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

a) osázená jahodníkem,

e) udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(8) Jde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. g), Fond poskytne žadateli o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy, která je

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor kromě náležitostí stanovených v § 4 je

b) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti a uznávací list6) prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 t sadby/ha; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou.

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším a

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci konzumních brambor činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci konzumních brambor.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor, který pěstuje na dílu půdního bloku konzumní brambory a zároveň brambory určené pro výrobu škrobu, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu. Žadatel o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor, který pěstuje na dílu půdního bloku konzumní brambory a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování konzumních brambor a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci konzumních brambor platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. října příslušného kalendářního roku,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

a) na které jsou pěstovány konzumní brambory,

(6) Pokud žadatel, na kterého se vztahuje odstavec 4, neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení ploch v souladu s tímto ustanovením, ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku Fond platbu neposkytne.

(7) Poskytnutí platby na produkci konzumních brambor je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci brambor určených pro výrobu škrobu podle § 20, podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 25 nebo podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 26.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda. V případě zeleninového druhu podle odstavce 2 písm. aa) je požadovaným evidovaným druhem zemědělské kultury jiná trvalá kultura.

d) květák,

bb) reveň.

b) kapusta hlávková,

aa) chřest, nebo

a) zelí hlávkové,

q) okurky salátové,

p) okurky nakládačky,

o) paprika,

n) rajče,

m) řepa salátová,

l) ředkvička,

k) ředkev,

j) celer bulvový,

i) pastinák,

h) petržel kořenová,

g) mrkev,

f) kedluben,

c) kapusta růžičková,

(2) Zeleninovým druhem s velmi vysokou pracností je

e) brokolice,

z) pažitka,

y) celer řapíkatý,

x) pekingské zelí,

w) čekanka,

v) saláty,

u) pór,

t) česnek,

s) šalotka,

r) cibule,

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

c) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 7 k tomuto nařízení.

b) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2, pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na díle půdního bloku nebo jeho části, a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností je

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností.

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy nebo na výměru jiné trvalé kultury

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

a) na které se pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu příslušného kalendářního roku, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dní,

b) vyhovující požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kg, bude přepočet na ks proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

(6) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností lze poskytnout pouze jednu platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 26 nebo podpora na produkci konzumních brambor podle § 24.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

a) kukuřice cukrová,

(2) Zeleninovým druhem s vysokou pracností je

b) tykev, s výjimkou tykve fíkolisté, olejné a pomíchané,

c) hrách zahradní,

d) fazol zahradní,

e) celer naťový,

f) špenát, nebo

g) petržel naťová.

b) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na díle půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností je

c) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 8 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

a) na které se pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu příslušného kalendářního roku, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dní,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

b) vyhovující požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 8 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kg, bude přepočet na ks proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

(6) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností lze poskytnout pouze jednu platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci konzumních brambor podle § 24 nebo podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 25. Pokud byla požadována podpora na plodinu hrách zahradní podle § 28 odst. 3 písm. a), nelze poskytnout podporu na plodinu uvedenou v odstavci 2 písm. c).

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

a) zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším,

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy kromě náležitostí stanovených v § 4 je

c) smlouva pro příslušný hospodářský rok na dodávku cukrové řepy ke zpracování na cukr nebo kvasný líh nebo její kopie.

b) účetní doklad vystavený v kalendářním roce předcházejícím kalendářnímu roku podání žádosti nebo v kalendářním roce podání žádosti prokazující nabytí osiva odpovídajícího minimálnímu výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku a

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci cukrové řepy činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci cukrové řepy.

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci cukrové řepy platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

a) na které je pěstována cukrová řepa,

b) vyhovující kritériu minimálního výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku,

c) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin je žadatel podle § 2, který obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na něj v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Plochou s bílkovinnými plodinami nebo jejich směsmi, kterou lze vyhradit jako plochu pro poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin, se rozumí plocha s bílkovinnými plodinami nebo jejich směsmi, která je založena výsevem bílkovinné plodiny nebo směsi plodin různých rodů uvedených v odstavci 3, za předpokladu, že je zajištěn pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků v období minimálně od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku.

e) vojtěška,

(3) Bílkovinnou plodinou je

g) směs plodin podle písmen a) až f) nebo směs plodin podle písmen a) až f) s obilovinami, přičemž zastoupení bílkovinných plodin činí v porostu těchto směsí více než 50 %.

f) jetel, nebo

d) sója,

c) lupina,

b) bob,

a) hrách, a to včetně pelušky,

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin kromě náležitostí stanovených v § 4 je zákres dílů půdních bloků podle zákona o zemědělství nebo jejich částí, kterých se žádost týká, v mapě dílů půdních bloků v měřítku 1 : 10 000 nebo podrobnějším.

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti uvedenými v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb. po celý kalendářní rok.

(5) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci bílkovinných plodin platbu této podpory na výměru standardní orné půdy

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařovaná po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

b) evidovanou v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne doručení žádosti Fondu do 31. srpna příslušného kalendářního roku,

a) na které jsou pěstovány bílkovinné plodiny podle odstavce 3,

(6) Minimální výměra pro podporu na produkci bílkovinných plodin činí nejméně 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci bílkovinných plodin. Pokud byla požadována podpora podle § 26 odst. 2 písm. c), nelze poskytnout podporu na plodinu hrách zahradní podle odstavce 3 písm. a).

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je žadatel podle § 2, který na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vedené podle plemenářského zákona vykázal narození masného telete v období od 1. dubna roku předcházejícího do 31. března příslušného kalendářního roku.

(2) Na žadatele o poskytnutí podpory na chov telete masného typu se nevztahuje podmínka uvedená v § 2 odst. 1.

(3) Matkou telete, na které je podávána žádost o poskytnutí podpory na chov telete masného typu, je kráva chovaná v systému chovu bez tržní produkce mléka a zároveň otcem telete je býk masného plemene skotu evidovaný v ústředním registru plemeníků17); seznam masných plemen skotu je stanoven v příloze č. 10 k tomuto nařízení.

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je seznam telat podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, identifikačních čísel matek s označením jejich systému chovu z hlediska tržní produkce mléka, označení otce podle ústředního registru plemeníků17) a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě podpory na chov telete masného typu je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(5) Fond poskytne žadateli platbu na chov telete masného typu na celkový počet velkých dobytčích jednotek, stanovených podle počtu telat narozených v období stanoveném v odstavci 1, na základě údajů podle odstavce 4, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z plateb v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR18).

(6) Fond neposkytne platbu podpory na chov telete masného typu, jehož matkou je kráva, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována platba podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka podle § 30.

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na tele masného typu, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby podpory na tele masného typu zamítne.

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na tele masného typu, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

(7) Pokud počet velkých dobytčích jednotek telat masného typu, která se narodila na hospodářství žadatele o poskytnutí platby podpory na chov telete masného typu v období stanoveném v odstavci 1, je

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je žadatel podle § 2, který na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci ke dni 31. března příslušného kalendářního roku chová krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka.

(2) Na žadatele o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka se nevztahuje podmínka uvedená v § 2 odst. 1.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je seznam dojnic chovaných žadatelem k 31. březnu příslušného kalendářního roku, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě na dojnice je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet velkých dobytčích jednotek, na které lze poskytnout platbu, je nejméně 2 velké dobytčí jednotky a jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z podpory v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR18).

b) na jejíž tele je ve stejném kalendářním roce požadována platba podpory na chov telete masného typu podle § 29.

a) platba na chov krav bez tržní produkce mléka podle nařízení vlády č. 112/2008 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám, nebo

(5) Fond neposkytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka na krávu, na kterou je ve stejném kalendářním roce požadována

(6) Pokud počet velkých dobytčích jednotek dojnic chovaných žadatelem o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka ke dni 31. března příslušného kalendářního roku je

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby podpory na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka zamítne.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je žadatel podle § 2, který nejméně od 15. května do 11. září příslušného kalendářního roku chová a pase bahnice, popřípadě kozy, na trvalých travních porostech nebo na travních porostech evidovaných na žadatele v evidenci využití půdy a na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci podle plemenářského zákona.

(2) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy starší jednoho roku.

a) identifikační číslo pasené bahnice nebo kozy; pokud žadatel pase veškeré bahnice nebo kozy ze stáje nebo hospodářství evidovaného v ústřední evidenci, postačí do záznamu o pastvě místo identifikačních čísel bahnic nebo koz uvést registrační číslo hospodářství nebo registrační číslo stáje,

(3) Žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy vede v období stanoveném v odstavci 1 denně a po dobu 5 let uchovává záznam o pastvě obsahující informace, ze kterých vyplývá

c) datum pastvy bahnic nebo koz pasených na trvalých travních porostech a na travních porostech.

b) identifikační číslo dílu půdního bloku využívaného v příslušný kalendářní den k pastvě, přičemž je-li bahnice nebo koza pasena v 1 kalendářní den na více dílech půdních bloků, uvedou se identifikační čísla všech těchto dílů půdních bloků a

(4) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je seznam bahnic nebo koz podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, a výpočet velkých dobytčích jednotek; přepočítávací koeficient ke stanovení počtu velkých dobytčích jednotek k platbě podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je stanoven v příloze č. 9 k tomuto nařízení.

(5) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy na celkový počet velkých dobytčích jednotek stanovených podle počtu chovaných a pasených bahnic, popřípadě koz, na základě údajů podle odstavce 4, přičemž platbu lze poskytnout na nejméně 2 velké dobytčí jednotky, na které lze poskytnout platbu, jestliže celková částka přímých plateb, o kterou bylo zažádáno, nebo která má být poskytnuta před uplatněním snížení a vyloučení z podpory v daném kalendářním roce, je nejméně 100 EUR18).

a) větší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov bahnice nebo na chov kozy, Fond použije pro výpočet platby počet velkých dobytčích jednotek uvedený v této žádosti, nebo

(6) Pokud počet velkých dobytčích jednotek bahnic nebo koz chovaných a pasených žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy v období stanoveném v odstavci 1 je

b) nižší než počet velkých dobytčích jednotek uvedený v žádosti o poskytnutí platby podpory na chov bahnice nebo na chov kozy, Fond platbu sníží, popřípadě žádost o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy zamítne.

(7) Nepředloží-li žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy v průběhu kontroly na místě záznam o pastvě podle odstavce 3 nebo předloží-li záznam o pastvě neúplný, Fond žadateli platbu podpory na chov bahnice nebo na chov kozy neposkytne.

(1) Zjistí-li Fond, že výměra zemědělské půdy, u níž žadatel splnil podmínky pro poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci, je nižší než výměra zemědělské půdy, kterou žadatel uvedl ve své žádosti o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci pro příslušný kalendářní rok, sníží nebo neposkytne dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle předpisu Evropské unie9).

c) vyšší než 5 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 3 %.

(2) Pokud žadatel v žádostech o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 neuvedl veškerou plochu v souladu s předpisem Evropské unie19) a rozdíl mezi celkovou plochou uvedenou v žádostech a souhrnem celkové plochy uvedené v žádostech podle § 20 až 31 a plochy v žádostech neuvedené je

b) vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 2 %, nebo

a) vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy uvedené v žádosti, Fond sníží platbu o 1 %,

(3) Pokud žadatel o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 nedodržel pravidla podmíněnosti uvedené v přílohách č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 48/2017 Sb., Fond platbu dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 sníží nebo neposkytne podle předpisu Evropské unie11).

(4) Pokud žadatel doručil žádost o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 po lhůtě stanovené v § 2 odst. 3, popřípadě změnu žádosti o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 po lhůtě stanovené předpisem Evropské unie12), Fond platbu dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 sníží, popřípadě žádost o poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 20 až 31 zamítne, podle předpisu Evropské unie.

(5) Fond poskytne žadateli platbu dobrovolné podpory vázané na produkci v plné výši, pokud žadatel o poskytnutí této podpory splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, nenastane-li některá skutečnost vedoucí ke snížení, popřípadě neposkytnutí této platby podle tohoto nařízení nebo předpisu Evropské unie8).

(6) Za nesplnění podmínek pro poskytnutí dobrovolné podpory vázané na produkci se považuje rovněž nepředložení dokladů a potvrzení podle § 20 odst. 5 písm. a) a b) nebo nepředložení dokladů podle § 22 odst. 5 písm. a) a b) nebo § 23 odst. 5 písm. a) a b).

(8) Fond neposkytne dotaci na část dílu půdního bloku evidovanou v evidenci využití půdy, na které byl uplatněn postup podle § 3g odst. 4 zákona o zemědělství.

(7) Zjistí-li Fond nesrovnalosti, pokud jde o systém pro identifikaci a evidenci skotu, bahnic nebo koz, platby dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 29 až 31 sníží, popřípadě žádost o poskytnutí platby dobrovolné podpory vázané na produkci podle § 29 až 31 zamítne20).

(1) Žadatelem o poskytnutí platby pro mladé zemědělce je osoba podle § 2 odst. 1, která má zároveň nárok na poskytnutí jednotné platby na plochu zemědělské půdy podle § 6 a splňuje podmínky pro fyzické osoby21) nebo obchodní korporace22) stanovené předpisem Evropské unie upravujícím pravidla pro poskytování přímých plateb zemědělcům.

(2) V případě obchodní korporace splňuje podmínky fyzická osoba podle odstavce 1, která vykonává nad obchodní korporací účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o rozhodnutí týkající se řízení, zisků a finančních rizik v příslušném kalendářním roce podání žádosti o poskytnutí platby pro mladé zemědělce. Takovou osobou se rozumí většinový společník23) nebo více fyzických osob splňujících podmínku podle odstavce 1 držících dohromady většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace.

(3) Maximální výměra, na kterou lze poskytnout platbu pro mladé zemědělce, činí 90 hektarů plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy.

(4) V případě obchodní korporace se za zřízení zemědělského podniku rovněž považuje převzetí většinovým společníkem23) nebo více fyzickými osobami držícími většinový podíl na základním kapitálu obchodní korporace podle odstavce 2.

(1) Pro rok 2020 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 15. června 2020.

(2) Za plochu s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle § 17, nelze považovat plochu meziplodin podle § 11 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, na které je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 4 nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Pro rok 2015 začíná počátek období stanoveného tímto nařízením vlády dnem 1. ledna příslušného kalendářního roku běžet až ode dne 1. dubna 2015.

(3) Pro rok 2015 lze postupovat podle § 12 ode dne podání žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

(4) Pro rok 2015 lze žádost o poskytnutí přímé platby zemědělcům podle § 2 odst. 3 doručit Fondu do 29. května 2015 podle předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky.

(2) Je-li pro rok 2020 žádost o poskytnutí dotace doručena po lhůtě uvedené v odstavci 1, použije se § 8 odst. 4 obdobně.