POSKYTOVÁNÍ PLATBY PRO ZEMĚDĚLCE DODRŽUJÍCÍ ZEMĚDĚLSKÉ POSTUPY PŘÍZNIVÉ PRO KLIMA A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

(1) Vegetační období pro výpočet podílů jednotlivých plodin je období od 1. června do 31. srpna příslušného kalendářního roku¹³).

(2) Plocha krajinného prvku, který se nachází uvnitř dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí a který je zahrnut do plochy dílu půdního bloku, je pro účely výpočtu podílů jednotlivých plodin součástí plochy té plodiny, na které se tento krajinný prvek nachází¹³). V případech, kdy plocha krajinného prvku zasahuje do plochy dvou a více plodin, je plocha krajinného prvku zahrnuta do plochy jednotlivých plodin poměrově.

(3) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí pouze identifikační číslo dílu půdního bloku s kulturou orná půda. Žadatel podle věty první u druhu zemědělské kultury standardní orná půda zároveň uvede název plodiny a její výměru, ze které Fond vypočte podíl jednotlivých plodin v rámci diverzifikace plodin.

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na výměru, která činí nejméně 1 hektar zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí.

(5) Žadatel, na kterého se vztahuje diverzifikace plodin a žadatel podle čl. 43 odst. 11 nebo čl. 44 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, uvede v žádosti podle § 4 zákres plochy plodiny na dílu půdního bloku.

(1) Environmentálně citlivými plochami s trvalými travními porosty jsou ty plochy dílů půdních bloků nebo jejich části, které se nacházejí k 1. lednu příslušného kalendářního roku

a) v oblasti Natura 2000,

b) v 1. zóně chráněných krajinných oblastí a národních parků, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

c) v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích a přírodních památkách, které se nenacházejí v oblastech podle písmene a),

d) ve vzdálenosti do 12 m od vodního útvaru,

e) jako silně erozně ohrožené,

f) jako podmáčené a rašelinné louky, nebo

g) ve 3. aplikačním pásmu nitrátově zranitelných oblastí.

(2) Pokud dojde ke snížení poměru ploch s trvalými travními porosty, Fond vyzve ty žadatele o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, kteří mají k dispozici plochu, jež byla přeměněna z plochy s trvalými travními porosty nebo půdy se stálými pastvinami na plochu s jiným využitím nebo změnili v evidenci využití půdy kulturu trvalého travního porostu na některou z ostatních druhů zemědělské kultury, ke zpětnému zatravnění na takové ploše, která povede k obnovení stanoveného poměru¹⁴); Fond přitom zohlední míru, v jaké každý z těchto žadatelů přispěl ke změně stanoveného poměru.

(3) Nesnížení poměru trvalých travních porostů vůči celkové ploše zemědělské půdy o více než 5 % bude Fond evidovat na území celé České republiky¹⁵).

(4) Jsou-li plochy podle odstavce 1 přeměněné podle nařízení vlády č. 185/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací v rámci opatření zalesňování zemědělské půdy a o změně některých souvisejících nařízení vlády, nejde o porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵).

(5) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵) se nejedná, jestliže u žadatele v souvislosti s ukončením pozemkové úpravy podle zákona o pozemkových úpravách došlo po vydání rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv k zemědělským pozemkům na dílu půdního bloku

a) ke změně evidence druhu zemědělské kultury trvalý travní porost na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, nebo

b) k rozorání nebo přeměně trvalého travního porostu na jiný druh zemědělské kultury stanovený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(6) O porušení ochrany trvalých travních porostů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁵) se nejedná v případě jednotlivé environmentálně citlivé plochy menší než 0,01 ha; při výpočtu číselných údajů použije Fond matematické zaokrouhlování na 2 desetinná místa.

(7) Plochy podle odstavce 1 písm. e) se hodnotí podle míry erozní ohroženosti zemědělské půdy evidované v evidenci využití půdy k 1. lednu 2018.

(1) Plochou využívanou v ekologickém zájmu¹⁶) o minimální výměře 0,01 ha je

a) úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

b) medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu,

c) krajinný prvek v ekologickém zájmu uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

d) ochranný pás,

e) plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

f) zalesněná plocha uvedená v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů,

g) plocha s meziplodinami, nebo

h) plocha s plodinami, které vážou dusík.

(2) Pro výpočet plochy využívané v ekologickém zájmu se použijí váhové koeficienty uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Plochy využívané v ekologickém zájmu musí být evidovány v evidenci využití půdy na žadatele o poskytnutí přímé platby zemědělcům a musí splňovat stanovené podmínky ode dne

a) 1. ledna do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 12 a 12a,

b) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 15,

c) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. srpna příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 16,

d) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 24. září příslušného kalendářního roku v případě letní varianty meziplodin podle § 17 nebo od dne podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě ozimé varianty meziplodin podle § 17, nebo

e) podání žádosti o poskytnutí přímé platby zemědělcům do 31. října příslušného kalendářního roku v případě plochy podle § 18.

(4) Žadatel, který využívá plochu v ekologickém zájmu, uvede v žádosti o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí identifikační číslo dílu půdního bloku, druh plochy využívané v ekologickém zájmu¹⁶) podle § 11 odst. 1 a její výměru.

(1) Úhorem s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(2) Úhor s porostem vyhrazený jako plocha využívaná v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části, která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti, a která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(3) Na úhoru s porostem uvedeném v odstavci 2 je založen porost kulturní plodiny nejpozději do 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, a který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání úhoru s porostem se započítává i období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(4) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 2 ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(5) V případě úhoru s porostem vyhrazeného jako plocha využívaná v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován úhor s porostem využívaný v ekologickém zájmu.

(6) Ohlášení o způsobu využití úhoru s porostem vyhrazeným jako plocha využívaná v ekologickém zájmu doručí žadatel Fondu do 31. července příslušného kalendářního roku na formuláři vydaném Fondem.

(1) Medonosným úhorem využívaným v ekologickém zájmu se rozumí plocha se souvislým porostem plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3 ležící ladem, která se nachází na dílu půdního bloku nebo jeho části evidovaném od 1. ledna příslušného kalendářního roku v evidenci využití půdy s druhem zemědělské kultury úhor.

(2) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je

a) čičorka,

b) hořčice,

c) jestřabina,

d) jetel,

e) jitrocel,

f) kmín,

g) komonice,

h) kopr,

i) koriandr,

j) kozinec,

k) krambe,

l) len,

m) lnička,

n) lupina,

o) mastňák,

p) mrkev,

q) pastinák,

r) pohanka,

s) ředkev,

t) řeřicha,

u) sléz,

v) slunečnice,

w) svazenka,

x) světlice,

y) štírovník,

z) tolice.

(3) Plodinou pro medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je dále

a) úročník,

b) vičenec,

c) vikev,

d) tráva čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin.

(4) Medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu je plocha dílu půdního bloku nebo jeho části,

a) která je zemědělsky udržována od 1. ledna do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti,

b) na které se pěstují plodiny uvedené v odstavci 2 nebo 3, jež se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklízeny a odstraněny z dílu půdního bloku, ani nejsou paseny,

c) na kterou se v době jeho využívání neaplikují hnojiva, upravené kaly a přípravky na ochranu rostlin a

d) která je, pokud se jedná o část dílu půdního bloku, na této části v terénu viditelně označena.

(5) Žadatel zajistí na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu souvislý porost plodiny podle odstavce 2 nebo 3 nejpozději od 1. června příslušného kalendářního roku podání žádosti, který zůstane ponechán na pozemku alespoň do 15. července příslušného kalendářního roku podání žádosti. Do doby trvání medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu se započítává také období před zasetím plodiny tohoto úhoru.

(6) Žadatel zajistí založení porostu na medonosném úhoru využívaném v ekologickém zájmu ze směsi plodin, ve které jsou zastoupeny nejméně 3 druhy plodin uvedených v odstavci 2 nebo 3, přičemž žádná z plodin v porostu nepřekročí 80 %, s výjimkou plodiny uvedené v odstavci 3 písm. d), která v porostu nepřekročí 30 %.

(7) Pokud žadatel neprovedl na příslušném dílu půdního bloku označení plochy v souladu s odstavcem 4 písm. d) ve vztahu k příslušnému dílu půdního bloku, Fond tuto plochu nezapočítá do plochy v ekologickém zájmu.

(8) V případě medonosného úhoru využívaného v ekologickém zájmu žadatel o platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, na kterých je medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu udržován, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků nebo jejich částí, na kterých je v příslušném kalendářním roce udržován medonosný úhor využívaný v ekologickém zájmu.

(1) Krajinným prvkem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí krajinný prvek uvedený v nařízení vlády upravujícím podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, který je součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda a je evidován v evidenci využití půdy na žadatele od data podání žádosti do 31. srpna příslušného kalendářního roku.

(2) Krajinný prvek, který není součástí dílu půdního bloku s kulturou orná půda, na kterou lze poskytnout jednotnou platbu na plochu zemědělské půdy, lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu v případě, že jeho plocha přiléhá k tomuto dílu půdního bloku s kulturou orná půda.

(3) Travnatou údolnici, skupinu dřevin, solitérní dřevinu nebo mokřad lze považovat za krajinný prvek uvedený v odstavci 2 v případě, že se dotýká hranice přilehlého dílu půdního bloku.

(4) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu podle odstavce 2 v případě, kdy přiléhá svou delší stranou k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice tohoto dílu půdního bloku.

(5) Příkop, mez, stromořadí nebo terasu lze využít jako plochu využívanou v ekologickém zájmu také v případě, kdy přiléhá svou delší stranou ke krajinnému prvku uvedenému v odstavci 4, a to v šíři nepřekračující 15 metrů od hranice dílu půdního bloku s kulturou orná půda, ke kterému krajinný prvek uvedený v odstavci 4 přiléhá.

(6) V případě krajinného prvku mez, stromořadí nebo terasa lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu pouze část, která přiléhá k dílu půdního bloku s kulturou orná půda, a to v maximální započitatelné šíři 15 metrů od hranice dílu půdního bloku, ke kterému přiléhá.

(7) V případě vyhrazení krajinného prvku jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází krajinný prvek,

b) krajinný prvek, který považuje za plochu využívanou v ekologickém zájmu, a výměru plochy vyhrazené v ekologickém zájmu a

c) zákres plochy krajinného prvku vyhrazené v ekologickém zájmu na díle půdního bloku.

(1) Ochranným pásem, který lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu o šířce 1 až 20 metrů, se rozumí souvrať založená od hranice dílu půdního bloku se standardní ornou půdou nebo ochranný pás podle nařízení vlády č. 48/2017 Sb.

(2) Za ochranný pás nelze ode dne podání jednotné žádosti pro příslušný kalendářní rok považovat plochu podle § 21 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 9 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., a plochu podle § 18 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., na kterou je podána žádost o poskytnutí dotace podle § 7 nařízení vlády č. 330/2019 Sb.

(3) Ochranný pás je část plochy dílu půdního bloku se standardní ornou půdou,

a) která je udržována alespoň od doby založení porostu plodiny uvnitř dílu půdního bloku (dále jen „hlavní plodina“) do 15. července kalendářního roku,

b) na které se nejpozději od 1. června do 15. července kalendářního roku nachází souvislý porost plodin uvedených v odstavci 4, které jsou zároveň jiné, než je hlavní plodina, a tyto plodiny se nevyužijí za účelem produkce, nejsou sklizeny a odstraněny z dílu půdního bloku, a

c) na kterou se neaplikují hnojiva.

(4) Plodinou pro ochranný pás je

a) hořčice,

b) hrách,

c) jetel,

d) kmín kořenný,

e) komonice,

f) kopr,

g) koriandr,

h) len,

i) lnička,

j) oves hřebílkatý,

k) pískavice řecké seno,

l) pohanka,

m) proso,

n) ředkev,

o) řeřicha,

p) svazenka,

q) šalvěj hispánská,

r) štírovník,

s) tolice,

t) trávy čeledi lipnicovité, s výjimkou obilnin,

u) vikev, nebo

v) směs dvou nebo více plodin podle písmen a) až u).

(5) V případě vyhrazení ochranného pásu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých se nachází ochranný pás,

b) zákres ochranného pásu na dílu půdního bloku a

c) údaj o výměře ochranného pásu, který je vyčleněn pro plochu využívanou v ekologickém zájmu.

(1) Plochou s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, která je založena z druhu nebo křížence dřevin uvedených v seznamu v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

(2) Pro účely ploch vyhrazených jako plochy využívané v ekologickém zájmu se rychle rostoucí dřeviny ve výmladkových plantážích pěstují bez použití minerálních hnojiv a přípravků na ochranu rostlin.

(3) V případě vyhrazení plochy s rychle rostoucími dřevinami pěstovanými ve výmladkových plantážích jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin,

b) druhy rychle rostoucích dřevin pěstovaných na dílech půdních bloků,

c) kalendářní rok založení porostu s rychle rostoucími dřevinami a kalendářní rok posledního obmýtí, pokud již proběhlo, a

d) zákres příslušných dílů půdních bloků s porostem rychle rostoucích dřevin.

(1) Zalesněnou plochou, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí zalesněná plocha podle nařízení vlády upravujícího podrobnosti evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.

(2) V případě vyhrazení zalesněné plochy jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků a výměru plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků, která byla zalesněna, a

b) zákres příslušných dílů půdních bloků, které byly zalesněny.

(1) Plochou s meziplodinami, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s meziplodinami pěstovanými na zelené hnojení nebo pro zajištění souvislého pokryvu půdy evidovaná v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, která je založena

a) výsevem směsi plodin různých druhů uvedených v odstavci 2 za předpokladu, že porost směsi meziplodin obsahuje nejvýše 90 % jedné plodiny, na který se v době jeho trvání podle odstavce 5 neaplikují přípravky na ochranu rostlin, nebo

b) podsevem druhu trávy nebo luskoviny uvedeného v odstavci 4 do hlavní plodiny, na který se v době jeho trvání od 1. srpna do 24. září příslušného kalendářního roku neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

(2) Plodinou pro směs meziplodin je

a) bér vlašský,

b) bob obecný,

c) bojínek luční,

d) cizrna beraní,

e) čirok dvoubarevný,

f) čirok súdánský,

g) čirok zrnový,

h) festulolia sp.,

i) hořčice bílá,

j) hořčice hnědá,

k) jetel alexandrijský,

l) jetel egyptský,

m) jetel nachový (inkarnát),

n) jetel perský,

o) jetel šípovitý,

p) jílek mnohokvětý,

q) jílek vytrvalý,

r) komonice bílá,

s) koriandr setý,

t) kostřava červená,

u) kostřava luční,

v) kostřava rákosovitá,

w) krambe habešská,

x) len setý,

y) lesknice kanárská, nebo

z) lnička setá.

(3) Plodinou pro směs meziplodin dále je

a) lupina bílá,

aa) žito trsnaté (lesní).

b) lupina úzkolistá,

c) lupina žlutá,

d) mastňák habešský,

e) oves hřebílkatý,

f) peluška (hrách setý rolní),

g) pískavice řecké seno,

h) pohanka obecná,

i) proso seté,

j) ředkev olejná,

k) sléz krmný,

l) slunečnice roční,

m) srha laločnatá,

n) svazenka shloučená,

o) svazenka vratičolistá,

p) světlice barvířská (saflor),

q) šalvěj hispánská,

r) tolice dětelová,

s) úročník bolhoj,

t) vičenec ligrus,

u) vikev bengálská,

v) vikev čočková,

w) vikev huňatá,

x) vikev narbonská,

y) vikev panonská,

z) vikev setá, nebo

(4) Trávou nebo luskovinou do podsevu je

a) bojínek luční,

b) festulolia sp.,

c) jetel luční,

d) jílek mnohokvětý,

e) jílek vytrvalý,

f) komonice bílá,

g) kostřava červená,

h) kostřava luční,

i) kostřava rákosovitá,

j) srha laločnatá, nebo

k) štírovník růžkatý.

(5) Plochu s meziplodinami uvedenou v odstavci 1 lze založit jako plochu

a) s letní variantou meziplodin, které jsou vysety do 31. července příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 24. září příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu, nebo

b) s ozimou variantou meziplodin, které jsou vysety do 6. září příslušného kalendářního roku a na díle půdního bloku ponechány do 31. října příslušného kalendářního roku, přičemž v tomto období nemůže být porost meziplodiny mechanicky ani chemicky likvidován nebo omezován v růstu.

(6) V případě vyhrazení plochy s meziplodinami jako plochy využívané v ekologickém zájmu žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je založena plocha s meziplodinami, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

b) zda bude směs využita jako letní nebo ozimá meziplodina, a

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých se v příslušném kalendářním roce pěstují meziplodiny, s označením varianty podle odstavce 5 písm. a) nebo b).

(1) Plochou s plodinami vázajícími dusík, kterou lze vyhradit jako plochu využívanou v ekologickém zájmu, se rozumí plocha s plodinami uvedenými v odstavci 2, která je evidována v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda, na níž

a) je zajištěn souvislý pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků nejpozději od 1. června do 15. července příslušného kalendářního roku,

b) je nejpozději do 31. října příslušného kalendářního roku založen porost ozimé plodiny nebo ponechán porost víceleté plodiny vázající dusík a

c) se v období od vysetí do sklizně plodin neaplikují přípravky na ochranu rostlin.

(2) Plodinou, která váže dusík, je

a) bob,

b) cizrna,

c) čičorka,

d) čočka,

e) fazol,

f) hrách,

g) hrachor,

h) jestřabina,

i) jetel,

j) komonice,

k) kozinec,

l) lupina,

m) pískavice,

n) ptačí noha,

o) sója,

p) štírovník,

q) tolice,

r) úročník,

s) vičenec,

t) vikev, nebo

u) směs plodin uvedených v písmenech a) až t) nebo směs plodin podle písmen a) až t) s ostatními plodinami, přičemž zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 %.

(3) V případě vyhrazení plochy s plodinami, které vážou dusík, jako plochy využívané v ekologickém zájmu, žadatel o poskytnutí platby pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí na Fondem vydaném formuláři uvede

a) seznam dílů půdních bloků, na kterých je plocha s plodinami, které vážou dusík, založena, a výměru této plochy v rámci jednotlivých dílů půdních bloků,

b) názvy těchto plodin, které se pěstují na jednotlivých dílech půdních bloků samostatně nebo ve směsích, a

c) zákres příslušných dílů půdních bloků, nebo částí dílů půdních bloků, na kterých jsou v příslušném kalendářním roce vysety plodiny, které vážou dusík.

(4) Fond poskytne žadateli platbu pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, jestliže vede záznamy o

a) použití přípravků na ochranu rostlin podle čl. 67 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS a

b) datu vysetí a sklizni plodin, které vážou dusík.