RADIAČNÍ OCHRANA
RADIAČNÍ OCHRANA

OBECNÁ PRAVIDLA RADIAČNÍ OCHRANY
OBECNÁ PRAVIDLA RADIAČNÍ OCHRANY

PLÁNOVANÉ EXPOZIČNÍ SITUACE
PLÁNOVANÉ EXPOZIČNÍ SITUACE

EXISTUJÍCÍ EXPOZIČNÍ SITUACE
EXISTUJÍCÍ EXPOZIČNÍ SITUACE
Ochrana před přírodními radionuklidy ve vodě
Ochrana před přírodními radionuklidy ve vodě

UVOLŇOVÁNÍ
UVOLŇOVÁNÍ

NEHODOVÉ EXPOZIČNÍ SITUACE
NEHODOVÉ EXPOZIČNÍ SITUACE
Informování zasahující osoby o riziku spojeném se zásahem a údaje o zásahu
Informování zasahující osoby o riziku spojeném se zásahem a údaje o zásahu

Limity
Limity

Optimalizace radiační ochrany
Optimalizace radiační ochrany
Postupy optimalizace radiační ochrany
Postupy optimalizace radiační ochrany

Kategorizace
Kategorizace
Kategorizace zdrojů ionizujícího záření
Kategorizace zdrojů ionizujícího záření
Kategorizace pro účely přeshraničního pohybu a zabezpečení
Kategorizace pro účely přeshraničního pohybu a zabezpečení

Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany
Veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany
Skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje
Skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje

Zkoušky zdroje ionizujícího záření
Zkoušky zdroje ionizujícího záření
Zkouška dlouhodobé stability
Zkouška dlouhodobé stability
Zkouška provozní stálosti
Zkouška provozní stálosti

Evidence
Evidence
Osobní radiační průkaz
Osobní radiační průkaz
Evidence zdrojů ionizujícího záření držitelem povolení a registrantem
Evidence zdrojů ionizujícího záření držitelem povolení a registrantem

Soustavný dohled nad radiační ochranou
Soustavný dohled nad radiační ochranou

Kontrolované a sledované pásmo
Kontrolované a sledované pásmo
Kontrolované pásmo
Kontrolované pásmo

Pracovníci, dokumentace a hodnocení radiační ochrany
Pracovníci, dokumentace a hodnocení radiační ochrany
Program zajištění radiační ochrany
Program zajištění radiační ochrany

Provoz pracoviště
Provoz pracoviště
Přechodné pracoviště
Přechodné pracoviště

Změny v radiační ochraně
Změny v radiační ochraně

Registrace
Registrace

Monitorování
Monitorování
Osobní monitorování radiačního pracovníka
Osobní monitorování radiačního pracovníka

Lékařské ozáření
Lékařské ozáření
Požadavky na zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření
Požadavky na zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

Nelékařské ozáření
Nelékařské ozáření

Radiační ochrana při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu
Radiační ochrana při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu

Přírodní zdroje ionizujícího záření
Přírodní zdroje ionizujícího záření

c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 50 mSv bez ohledu na velikost ozářené plochy.
c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 50 mSv bez ohledu na velikost ozářené plochy.

b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 mSv a
b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 mSv a

a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 1 mSv,
a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 1 mSv,

a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 20 mSv za kalendářní rok nebo hodnota schválena Úřadem podle § 63 odst. 4 atomového zákona, nejvýše však 100 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních let a současně 50 mSv za jeden kalendářní rok,
a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 20 mSv za kalendářní rok nebo hodnota schválena Úřadem podle § 63 odst. 4 atomového zákona, nejvýše však 100 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních let a současně 50 mSv za jeden kalendářní rok,

(1) Limity pro radiačního pracovníka musí být použity pro omezení profesního ozáření a jsou
(1) Limity pro radiačního pracovníka musí být použity pro omezení profesního ozáření a jsou

(2) Posuzování, zda nedošlo k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí
(2) Posuzování, zda nedošlo k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí

b) zohlednit součet dávek ze všech cest ozáření a při všech pracovních činnostech, které radiační pracovník vykonává, a
b) zohlednit součet dávek ze všech cest ozáření a při všech pracovních činnostech, které radiační pracovník vykonává, a

a) být prováděno soustavně,
a) být prováděno soustavně,

c) zohlednit v případě radiačního pracovníka, který není externím pracovníkem, vykonávání pracovních činností, při kterých je vystaven ozáření podléhajícímu limitům pro radiačního pracovníka, pro více ohlašovatelů, registrantů nebo držitelů povolení.
c) zohlednit v případě radiačního pracovníka, který není externím pracovníkem, vykonávání pracovních činností, při kterých je vystaven ozáření podléhajícímu limitům pro radiačního pracovníka, pro více ohlašovatelů, registrantů nebo držitelů povolení.

d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 500 mSv za jeden kalendářní rok.
d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 500 mSv za jeden kalendářní rok.

b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 100 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních let a současně 50 mSv v jednom kalendářním roce,
b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 100 mSv za 5 po sobě jdoucích kalendářních let a současně 50 mSv v jednom kalendářním roce,

c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 500 mSv za kalendářní rok bez ohledu na velikost ozářené plochy a
c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 500 mSv za kalendářní rok bez ohledu na velikost ozářené plochy a

(4) Překročení limitů pro radiačního pracovníka, který je shledán zdravotně způsobilým podle odstavce 3, není důvodem pro jeho vyloučení z obvyklé pracovní činnosti nebo pro přeložení na jiné pracoviště, pokud osoba, pro niž pracovní činnost vykonává, nemá k takovému vyloučení jiné závažné důvody.
(4) Překročení limitů pro radiačního pracovníka, který je shledán zdravotně způsobilým podle odstavce 3, není důvodem pro jeho vyloučení z obvyklé pracovní činnosti nebo pro přeložení na jiné pracoviště, pokud osoba, pro niž pracovní činnost vykonává, nemá k takovému vyloučení jiné závažné důvody.

(3) Radiační pracovník, u kterého bylo zjištěno překročení limitů ozáření, musí být dočasně vyřazen z práce se zdrojem ionizujícího záření do doby, než je posouzena jeho zdravotní způsobilost k další práci se zdrojem ionizujícího záření a stanoveny podmínky pro tuto práci.
(3) Radiační pracovník, u kterého bylo zjištěno překročení limitů ozáření, musí být dočasně vyřazen z práce se zdrojem ionizujícího záření do doby, než je posouzena jeho zdravotní způsobilost k další práci se zdrojem ionizujícího záření a stanoveny podmínky pro tuto práci.

b) zohlednit součet dávek ze všech cest ozáření a při všech činnostech, které žák a student se zdrojem ionizujícího záření vykonává.
b) zohlednit součet dávek ze všech cest ozáření a při všech činnostech, které žák a student se zdrojem ionizujícího záření vykonává.

(2) Posuzování, zda nedošlo k překročení limitů pro žáka a studenta, musí
(2) Posuzování, zda nedošlo k překročení limitů pro žáka a studenta, musí

(1) Dodržení limitů pro žáka a studenta musí posuzovat držitel povolení, na jehož pracovišti žák a student v průběhu svého studia pracuje se zdrojem ionizujícího záření.
(1) Dodržení limitů pro žáka a studenta musí posuzovat držitel povolení, na jehož pracovišti žák a student v průběhu svého studia pracuje se zdrojem ionizujícího záření.

a) být prováděno soustavně a
a) být prováděno soustavně a

c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 150 mSv bez ohledu na ozářenou plochu a
c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm² kůže 150 mSv bez ohledu na ozářenou plochu a

d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 150 mSv.
d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 150 mSv.

(3) Limity pro žáka a studenta ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou za jeden kalendářní rok
(3) Limity pro žáka a studenta ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou za jeden kalendářní rok

(4) Limity pro žáka a studenta mladšího než 16 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s obecnými limity pro obyvatele.
(4) Limity pro žáka a studenta mladšího než 16 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s obecnými limity pro obyvatele.

(5) Limity pro žáka a studenta staršího než 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s limity pro radiačního pracovníka.
(5) Limity pro žáka a studenta staršího než 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s limity pro radiačního pracovníka.

a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 6 mSv,
a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 6 mSv,

b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 mSv,
b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 mSv,

(2) Odvozenými limity pro zevní ozáření jsou
(2) Odvozenými limity pro zevní ozáření jsou

a) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm hodnota 500 mSv za kalendářní rok,
a) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm hodnota 500 mSv za kalendářní rok,

b) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 3 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok a
b) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 3 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok a

c) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok.
c) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok.

(1) Limity pro radiační pracovníky se považují za nepřekročené, pokud nejsou překročeny kvantitativní ukazatele vyjádřené v měřitelných veličinách (dále jen „odvozené limity“).
(1) Limity pro radiační pracovníky se považují za nepřekročené, pokud nejsou překročeny kvantitativní ukazatele vyjádřené v měřitelných veličinách (dále jen „odvozené limity“).

$\frac{0,02}{{\mathrm{h}}_{\mathrm{inh}}}$
b) vdechnutím aktivita
b) vdechnutím aktivita
$\frac{0,02}{{\mathrm{h}}_{\mathrm{inh}}}$

a) požitím aktivita
$\frac{0,02}{{\mathrm{h}}_{\mathrm{ing}}}$
$\frac{0,02}{{\mathrm{h}}_{\mathrm{ing}}}$
a) požitím aktivita

(3) Odvozenými limity pro vnitřní ozáření za kalendářní rok, kromě případů stanovených v odstavci 5, jsou pro příjem jednotlivého radionuklidu radiačním pracovníkem
(3) Odvozenými limity pro vnitřní ozáření za kalendářní rok, kromě případů stanovených v odstavci 5, jsou pro příjem jednotlivého radionuklidu radiačním pracovníkem

(6) Pro ozáření směsí dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady je odvozeným limitem příjem vdechnutím 3 200 Bq za kalendářní rok.
(6) Pro ozáření směsí dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady je odvozeným limitem příjem vdechnutím 3 200 Bq za kalendářní rok.

(5) Pro výpočet podle odstavce 4 u neidentifikovaných radionuklidů, chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu se užije roční příjem radionuklidů, jejich forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu, pro které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce nejvyšší konverzní faktor pro příjem požitím nebo vdechnutím.
(5) Pro výpočet podle odstavce 4 u neidentifikovaných radionuklidů, chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu se užije roční příjem radionuklidů, jejich forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu, pro které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce nejvyšší konverzní faktor pro příjem požitím nebo vdechnutím.

I_i,inh (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím.
(4) Při současném zevním a vnitřním ozáření v průběhu kalendářního roku, kromě případů uvedených v odstavci 6, se považují limity pro radiační pracovníky za nepřekročené, platí-li současně
${\mathrm{H}}_{\mathrm{p}}\left(10\right)+\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{h}}_{\mathrm{i},\mathrm{ing}}{\mathrm{I}}_{\mathrm{i},\mathrm{ing}}+\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{h}}_{\mathrm{i},\mathrm{inh}}{\mathrm{I}}_{\mathrm{i},\mathrm{inh}}\le 0,02\mathrm{Sv}$
kde
H_p(0,07) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm,
H_p(0,07) ≤ 0,5 Sv a
h_i,ing (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu požitím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
H_p(10) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm,
I_i,ing (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu požitím,
h_i,inh (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce a
h_i,inh (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce a
I_i,inh (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím.
H_p(0,07) ≤ 0,5 Sv a
(4) Při současném zevním a vnitřním ozáření v průběhu kalendářního roku, kromě případů uvedených v odstavci 6, se považují limity pro radiační pracovníky za nepřekročené, platí-li současně
${\mathrm{H}}_{\mathrm{p}}\left(10\right)+\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{h}}_{\mathrm{i},\mathrm{ing}}{\mathrm{I}}_{\mathrm{i},\mathrm{ing}}+\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{h}}_{\mathrm{i},\mathrm{inh}}{\mathrm{I}}_{\mathrm{i},\mathrm{inh}}\le 0,02\mathrm{Sv}$
kde
H_p(0,07) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm,
H_p(10) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm,
h_i,ing (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu požitím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
I_i,ing (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu požitím,

(2) Výběr optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být proveden porovnáním možností snížení plánovaných a potenciálních dávek fyzickým osobám nebo skupinám obyvatelstva. Opatření přijímaná k ochraně fyzických osob nebo skupin obyvatelstva proti vlivu zdroje ionizujícího záření mohou být uplatněna
(2) Výběr optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být proveden porovnáním možností snížení plánovaných a potenciálních dávek fyzickým osobám nebo skupinám obyvatelstva. Opatření přijímaná k ochraně fyzických osob nebo skupin obyvatelstva proti vlivu zdroje ionizujícího záření mohou být uplatněna

a) u zdroje ionizujícího záření,
a) u zdroje ionizujícího záření,

b) v prostředí mezi zdrojem ionizujícího záření a fyzickou osobou, nebo
b) v prostředí mezi zdrojem ionizujícího záření a fyzickou osobou, nebo

c) u fyzické osoby.
c) u fyzické osoby.

(1) Při optimalizaci radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, stanovit varianty zajištění radiační ochrany a z nich vybrat optimální variantu zajištění radiační ochrany v příslušné expoziční situaci.
(1) Při optimalizaci radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, stanovit varianty zajištění radiační ochrany a z nich vybrat optimální variantu zajištění radiační ochrany v příslušné expoziční situaci.

(5) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany lze, je-li to možné, provést porovnání nákladů na různá opatření ke zvýšení radiační ochrany, zejména přemístění fyzických osob nebo vybudování dodatečných bariér, s finančním ohodnocením očekávaného snížení ozáření.
(5) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany lze, je-li to možné, provést porovnání nákladů na různá opatření ke zvýšení radiační ochrany, zejména přemístění fyzických osob nebo vybudování dodatečných bariér, s finančním ohodnocením očekávaného snížení ozáření.

(6) Porovnání nákladů podle odstavce 5 musí být provedeno tak, že snížení kolektivní efektivní dávky u posuzované skupiny osob se násobí součinitelem
(6) Porovnání nákladů podle odstavce 5 musí být provedeno tak, že snížení kolektivní efektivní dávky u posuzované skupiny osob se násobí součinitelem

e) 0,5 mil. Kč/Sv pro ozáření z přírodního zdroje ionizujícího záření, které není způsobeno radiační činností, nebo
e) 0,5 mil. Kč/Sv pro ozáření z přírodního zdroje ionizujícího záření, které není způsobeno radiační činností, nebo

d) 1 mil. Kč/Sv pro lékařské ozáření,
d) 1 mil. Kč/Sv pro lékařské ozáření,

c) 2,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce vyšší než 3/10 příslušných limitů ozáření,
c) 2,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce vyšší než 3/10 příslušných limitů ozáření,

b) 1 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce vyšší než 1/10, ale nižší než 3/10 příslušných limitů ozáření,
b) 1 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce vyšší než 1/10, ale nižší než 3/10 příslušných limitů ozáření,

f) 2,5 mil. Kč/Sv pro havarijní ozáření.
f) 2,5 mil. Kč/Sv pro havarijní ozáření.

a) 0,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce nižší než 1/10 příslušných limitů ozáření,
a) 0,5 mil. Kč/Sv pro radiační činnost, u níž je průměrná efektivní dávka u jednotlivce nižší než 1/10 příslušných limitů ozáření,

(3) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být dána přednost omezení velikosti ozáření přímo u zdroje ionizujícího záření.
(3) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být dána přednost omezení velikosti ozáření přímo u zdroje ionizujícího záření.

(4) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být vzaty v úvahu reprezentativní znaky, které souvisí s příslušnou činností. Reprezentativní znaky stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.
(4) Při výběru optimální varianty zajištění radiační ochrany musí být vzaty v úvahu reprezentativní znaky, které souvisí s příslušnou činností. Reprezentativní znaky stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

(1) Postupy optimalizace radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, používat pravidelně tak, aby nebyly opomenuty nově vzniklé podmínky pro příslušnou expoziční situaci nebo nové možnosti zajištění radiační ochrany pro tuto expoziční situaci, a to zejména dojde-li k překročení limitů ozáření, stanovených dávkových optimalizačních mezí nebo referenčních úrovní.
(1) Postupy optimalizace radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, používat pravidelně tak, aby nebyly opomenuty nově vzniklé podmínky pro příslušnou expoziční situaci nebo nové možnosti zajištění radiační ochrany pro tuto expoziční situaci, a to zejména dojde-li k překročení limitů ozáření, stanovených dávkových optimalizačních mezí nebo referenčních úrovní.

(2) U lékařského ozáření pro radioterapeutické účely, včetně léčebných aplikací radionuklidu, musí být ozáření cílových objemů u každé fyzické osoby podstupující léčbu jednotlivě plánováno a jejich dosažení odpovídajícím způsobem ověřeno, přičemž musí být vzato v úvahu, že dávky pro objemy a tkáně, které nejsou cílové, musí být tak nízké, jak je to při zamýšleném radioterapeutickém účelu ozáření rozumně dosažitelné.
(2) U lékařského ozáření pro radioterapeutické účely, včetně léčebných aplikací radionuklidu, musí být ozáření cílových objemů u každé fyzické osoby podstupující léčbu jednotlivě plánováno a jejich dosažení odpovídajícím způsobem ověřeno, přičemž musí být vzato v úvahu, že dávky pro objemy a tkáně, které nejsou cílové, musí být tak nízké, jak je to při zamýšleném radioterapeutickém účelu ozáření rozumně dosažitelné.

(3) Při stanovování dávkových optimalizačních mezí pro radiační činnost nebo zdroj ionizujícího záření musí být zohledněny
(3) Při stanovování dávkových optimalizačních mezí pro radiační činnost nebo zdroj ionizujícího záření musí být zohledněny

a) dosavadní zkušenosti s podobnými činnostmi a zdroji ionizujícího záření tak, aby úroveň radiační ochrany nebyla nižší, než již bylo dosaženo, a
a) dosavadní zkušenosti s podobnými činnostmi a zdroji ionizujícího záření tak, aby úroveň radiační ochrany nebyla nižší, než již bylo dosaženo, a

b) vlivy jiných činností a zdrojů ionizujícího záření tak, aby nehrozilo překročení limitů ozáření.
b) vlivy jiných činností a zdrojů ionizujícího záření tak, aby nehrozilo překročení limitů ozáření.

a) systematicky a strukturovaně popisovat postup této optimalizace,
a) systematicky a strukturovaně popisovat postup této optimalizace,

b) zohlednit všechna významná hlediska v expoziční situaci použitá při této optimalizaci a
b) zohlednit všechna významná hlediska v expoziční situaci použitá při této optimalizaci a

c) obsahovat použité varianty zajištění radiační ochrany a reprezentativní znaky.
c) obsahovat použité varianty zajištění radiační ochrany a reprezentativní znaky.

(5) Dokumentace optimalizace radiační ochrany musí
(5) Dokumentace optimalizace radiační ochrany musí

(4) Při optimalizaci radiační ochrany musí být postup této optimalizace dokumentován.
(4) Při optimalizaci radiační ochrany musí být postup této optimalizace dokumentován.

(1) Hodnocení ozáření reprezentativní osoby musí být prováděno konzervativními odhady. Postupy provedení konzervativních odhadů ozáření reprezentativní osoby stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.
(1) Hodnocení ozáření reprezentativní osoby musí být prováděno konzervativními odhady. Postupy provedení konzervativních odhadů ozáření reprezentativní osoby stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

(2) Obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.
(2) Obsah optimalizační studie pro stanovení autorizovaného limitu ozáření reprezentativní osoby stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce.

(2) Zprošťovací úrovně hmotnostní aktivity pro radionuklidy použité v rámci určité radiační činnosti stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.
(2) Zprošťovací úrovně hmotnostní aktivity pro radionuklidy použité v rámci určité radiační činnosti stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.

(1) Zprošťovací úrovně aktivity pro radionuklidy stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce. Zprošťovací úrovně aktivity se vztahují na celkové množství radioaktivních látek používaných osobou v rámci určité radiační činnosti.
(1) Zprošťovací úrovně aktivity pro radionuklidy stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce. Zprošťovací úrovně aktivity se vztahují na celkové množství radioaktivních látek používaných osobou v rámci určité radiační činnosti.

(3) Aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivit je menší než 1.
(3) Aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivit je menší než 1.

(4) Hmotnostní aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit je menší než 1.
(4) Hmotnostní aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit je menší než 1.

b) katodová trubice určená k zobrazování nebo jiné elektrické zařízení pracující při rozdílu potenciálů nepřevyšujícím 30 kV, u něhož je příkon prostorového dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení menší než 1 µSv/h, nebo
b) katodová trubice určená k zobrazování nebo jiné elektrické zařízení pracující při rozdílu potenciálů nepřevyšujícím 30 kV, u něhož je příkon prostorového dávkového ekvivalentu na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení menší než 1 µSv/h, nebo

a) generátor záření emitující ionizující záření s energií nepřevyšující 5 keV, který není významným zdrojem ionizujícího záření,
a) generátor záření emitující ionizující záření s energií nepřevyšující 5 keV, který není významným zdrojem ionizujícího záření,

1. aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity není větší než 1, nebo
1. aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity není větší než 1, nebo

2. hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity není větší než 1.
2. hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity není větší než 1.

c) radioaktivní látka, u které součet podílů
c) radioaktivní látka, u které součet podílů

d) otevřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, u něhož součet podílů aktivit a příslušných zprošťovacích úrovní aktivit nebo součet podílů hmotnostních aktivit a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit radionuklidů je menší než 10.
d) otevřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, u něhož součet podílů aktivit a příslušných zprošťovacích úrovní aktivit nebo součet podílů hmotnostních aktivit a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit radionuklidů je menší než 10.

a) generátor záření, který není nevýznamným nebo významným zdrojem ionizujícího záření, konstruovaný tak, že na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je příkon prostorového dávkového ekvivalentu menší než 1 µSv/h a na místech určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama je příkon směrového dávkového ekvivalentu nejvýše 250 µSv/h,
a) generátor záření, který není nevýznamným nebo významným zdrojem ionizujícího záření, konstruovaný tak, že na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je příkon prostorového dávkového ekvivalentu menší než 1 µSv/h a na místech určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama je příkon směrového dávkového ekvivalentu nejvýše 250 µSv/h,

b) uzavřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, u něhož součet podílů aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity nebo součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity je menší než 100 v případě dlouhodobých radionuklidových zdrojů emitujících záření alfa, včetně radionuklidových zdrojů emitujících neutrony, a menší než 1 000 v ostatních případech,
b) uzavřený radionuklidový zdroj, který není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, u něhož součet podílů aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivity nebo součet podílů hmotnostních aktivit radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostní aktivity je menší než 100 v případě dlouhodobých radionuklidových zdrojů emitujících záření alfa, včetně radionuklidových zdrojů emitujících neutrony, a menší než 1 000 v ostatních případech,

c) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj, které není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, konstruované tak, že na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je příkon prostorového dávkového ekvivalentu menší než 1 µSv/h a na místech určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama je příkon směrového dávkového ekvivalentu nejvýše 250 µSv/h, nebo
c) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj, které není nevýznamným zdrojem ionizujícího záření, konstruované tak, že na kterémkoli přístupném místě ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu zařízení je příkon prostorového dávkového ekvivalentu menší než 1 µSv/h a na místech určených za běžných pracovních podmínek k manipulaci a obsluze zařízení výhradně rukama je příkon směrového dávkového ekvivalentu nejvýše 250 µSv/h, nebo

e) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k ozařování předmětů, včetně potravin, surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí,
e) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k ozařování předmětů, včetně potravin, surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí,

d) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k radioterapii,
d) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k radioterapii,

c) zdroj ionizujícího záření určený k radioterapii protony, neutrony a jinými těžkými částicemi,
c) zdroj ionizujícího záření určený k radioterapii protony, neutrony a jinými těžkými částicemi,

b) urychlovač částic,
b) urychlovač částic,

a) generátor záření, určený k lékařskému ozáření, kromě kostního denzitometru a zubního rentgenového zařízení, jiného než zubního výpočetního tomografu,
a) generátor záření, určený k lékařskému ozáření, kromě kostního denzitometru a zubního rentgenového zařízení, jiného než zubního výpočetního tomografu,

g) vysokoaktivní zdroj.
g) vysokoaktivní zdroj.

f) mobilní defektoskop s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, nebo
f) mobilní defektoskop s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, nebo

b) zdroj ionizujícího záření pro radionuklidovou rentgenofluorescenční analýzu,
b) zdroj ionizujícího záření pro radionuklidovou rentgenofluorescenční analýzu,

d) radionuklidový zdroj pro Mössbauerovskou spektrometrii,
d) radionuklidový zdroj pro Mössbauerovskou spektrometrii,

e) kalibrační zdroj ionizujícího záření pro pozitronovou emisní tomografii,
e) kalibrační zdroj ionizujícího záření pro pozitronovou emisní tomografii,

f) uzavřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 0,01 a zároveň je aktuální aktivita vyšší než zprošťovací úroveň, nebo
f) uzavřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 0,01 a zároveň je aktuální aktivita vyšší než zprošťovací úroveň, nebo

g) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 0,01 a zároveň je aktuální aktivita vyšší než zprošťovací úroveň.
g) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 0,01 a zároveň je aktuální aktivita vyšší než zprošťovací úroveň.

e) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 1 a zároveň roven 0,01 nebo větší.
e) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 1 a zároveň roven 0,01 nebo větší.

d) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenech a) až c), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1 a zároveň roven 0,01 nebo větší, nebo
d) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenech a) až c), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1 a zároveň roven 0,01 nebo větší, nebo

c) uzavřený radionuklidový zdroj v eliminátoru statické elektřiny,
c) uzavřený radionuklidový zdroj v eliminátoru statické elektřiny,

b) uzavřený radionuklidový zdroj v indikačním nebo měřicím zařízení, který není vysokoaktivním zdrojem,
b) uzavřený radionuklidový zdroj v indikačním nebo měřicím zařízení, který není vysokoaktivním zdrojem,

(5) Zdrojem ionizujícího záření 5. kategorie zabezpečení je
(5) Zdrojem ionizujícího záření 5. kategorie zabezpečení je

(4) Zdrojem ionizujícího záření 4. kategorie zabezpečení je
(4) Zdrojem ionizujícího záření 4. kategorie zabezpečení je

(3) Zdrojem ionizujícího záření 3. kategorie zabezpečení je
(3) Zdrojem ionizujícího záření 3. kategorie zabezpečení je

(2) Zdrojem ionizujícího záření 2. kategorie zabezpečení je
(2) Zdrojem ionizujícího záření 2. kategorie zabezpečení je

(1) Zdrojem ionizujícího záření 1. kategorie zabezpečení je
(1) Zdrojem ionizujícího záření 1. kategorie zabezpečení je

a) uzavřený radionuklidový zdroj určený k brachyterapii s nízkým dávkovým příkonem s výjimkou očního aplikátoru a permanentního implantátu,
a) uzavřený radionuklidový zdroj určený k brachyterapii s nízkým dávkovým příkonem s výjimkou očního aplikátoru a permanentního implantátu,

e) kapalná nebo pevná látka obsahující více než 30 % uranu, jejíž aktivita je větší než 160 MBq.
e) kapalná nebo pevná látka obsahující více než 30 % uranu, jejíž aktivita je větší než 160 MBq.

d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 10 a zároveň roven 1 nebo větší, nebo
d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 10 a zároveň roven 1 nebo větší, nebo

c) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenu a) nebo b), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 10 a zároveň roven 1 nebo větší,
c) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenu a) nebo b), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 10 a zároveň roven 1 nebo větší,

b) uzavřený radionuklidový zdroj v indikačním nebo měřicím zařízení, který je vysokoaktivním zdrojem,
b) uzavřený radionuklidový zdroj v indikačním nebo měřicím zařízení, který je vysokoaktivním zdrojem,

a) uzavřený radionuklidový zdroj pro karotáž,
a) uzavřený radionuklidový zdroj pro karotáž,

d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 1 000 a zároveň roven 10 nebo větší.
d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty menší než 1 000 a zároveň roven 10 nebo větší.

c) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenu a) nebo b), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1 000 a zároveň roven 10 nebo větší, nebo
c) uzavřený radionuklidový zdroj neuvedený v písmenu a) nebo b), u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty menší než 1 000 a zároveň roven 10 nebo větší, nebo

b) uzavřený radionuklidový zdroj určený k brachyterapii s vysokým nebo středním dávkovým příkonem,
b) uzavřený radionuklidový zdroj určený k brachyterapii s vysokým nebo středním dávkovým příkonem,

a) uzavřený radionuklidový zdroj určený pro defektoskopii,
a) uzavřený radionuklidový zdroj určený pro defektoskopii,

d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty roven 1 000 nebo větší.
d) otevřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr nejvýše zpracovávané aktivity na pracovišti a D-hodnoty roven 1 000 nebo větší.

c) uzavřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty roven 1 000 nebo větší, nebo
c) uzavřený radionuklidový zdroj, u kterého je poměr aktuální aktivity a D-hodnoty roven 1 000 nebo větší, nebo

b) radionuklidový ozařovač, včetně ozařovače tkání a krve,
b) radionuklidový ozařovač, včetně ozařovače tkání a krve,

a) radionuklidový termoelektrický generátor,
a) radionuklidový termoelektrický generátor,

a) oční aplikátor a permanentní implantát pro radioterapii,
a) oční aplikátor a permanentní implantát pro radioterapii,

c) detektor elektronového záchytu,
c) detektor elektronového záchytu,

(1) Na pracovišti, kde dochází ke shromažďování radionuklidových zdrojů, musí být pro účely zabezpečení použita kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření na pracovišti nebo v transportním obalovém souboru.
(1) Na pracovišti, kde dochází ke shromažďování radionuklidových zdrojů, musí být pro účely zabezpečení použita kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření na pracovišti nebo v transportním obalovém souboru.

(2) Kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření podle odstavce 1 musí být stanovena na základě agregovaného poměru A/D, vypočteného následujícím způsobem:
kde A_i,n je aktivita A každého jednotlivého zdroje i radionuklidu n a D_n je D-hodnota pro radionuklid n.
$\mathrm{A}/\mathrm{D}=\sum _{\mathrm{n}}\frac{\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{A}}_{\mathrm{i},\mathrm{n}}}{{\mathrm{D}}_{\mathrm{n}}}$
(2) Kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření podle odstavce 1 musí být stanovena na základě agregovaného poměru A/D, vypočteného následujícím způsobem:
kde A_i,n je aktivita A každého jednotlivého zdroje i radionuklidu n a D_n je D-hodnota pro radionuklid n.
$\mathrm{A}/\mathrm{D}=\sum _{\mathrm{n}}\frac{\sum _{\mathrm{i}}{\mathrm{A}}_{\mathrm{i},\mathrm{n}}}{{\mathrm{D}}_{\mathrm{n}}}$

e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma,
e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma,

d) pracoviště s mobilním ozařovačem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,
d) pracoviště s mobilním ozařovačem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,

c) pracoviště s mobilním defektoskopem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,
c) pracoviště s mobilním defektoskopem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,

b) pracoviště s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnostice nebo radioterapii, s výjimkou
b) pracoviště s rentgenovým zařízením určeným k radiodiagnostice nebo radioterapii, s výjimkou

e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a
e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a

d) pracoviště s kabinovým rentgenovým zařízením,
d) pracoviště s kabinovým rentgenovým zařízením,

c) pracoviště s veterinárním nebo zubním rentgenovým zařízením,
c) pracoviště s veterinárním nebo zubním rentgenovým zařízením,

b) pracoviště s kostním denzitometrem, který není drobným zdrojem ionizujícího záření,
b) pracoviště s kostním denzitometrem, který není drobným zdrojem ionizujícího záření,

a) pracoviště s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,
a) pracoviště s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,

a) pracoviště s drobným zdrojem ionizujícího záření, jehož typ není schvalován Úřadem,
a) pracoviště s drobným zdrojem ionizujícího záření, jehož typ není schvalován Úřadem,

f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma.
f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma.

(1) Pracovištěm I. kategorie je
(1) Pracovištěm I. kategorie je

(2) Pracovištěm II. kategorie je
(2) Pracovištěm II. kategorie je

(3) Pracovištěm III. kategorie je
(3) Pracovištěm III. kategorie je

(4) Pracovištěm IV. kategorie je
(4) Pracovištěm IV. kategorie je

3. veterinárního rentgenového zařízení,
3. veterinárního rentgenového zařízení,

2. zubního rentgenového zařízení, nebo
2. zubního rentgenového zařízení, nebo

1. kostního denzitometru,
1. kostního denzitometru,

(5) Kritériem pro zařazení pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem do kategorie, kromě pracovišť uvedených v odstavci 3 písm. e) a odstavci 4, je vybavení pracoviště ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace. Požadavky na standardní vybavení pracoviště pro účely jeho zařazení do kategorie stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.
(5) Kritériem pro zařazení pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem do kategorie, kromě pracovišť uvedených v odstavci 3 písm. e) a odstavci 4, je vybavení pracoviště ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace. Požadavky na standardní vybavení pracoviště pro účely jeho zařazení do kategorie stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.

b) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.
b) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.

a) pracoviště s jaderným zařízením a
a) pracoviště s jaderným zařízením a

e) pracoviště, na němž se vykonávají činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, s výjimkou sanací a rekultivací prováděných na úložných místech těžebních odpadů, na kterých byla ukončena hornická činnost.
e) pracoviště, na němž se vykonávají činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, s výjimkou sanací a rekultivací prováděných na úložných místech těžebních odpadů, na kterých byla ukončena hornická činnost.

d) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj a určeným k ozařování předmětů, včetně potravin a surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí, a
d) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj a určeným k ozařování předmětů, včetně potravin a surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí, a

c) uznaný sklad,
c) uznaný sklad,

b) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, které je určeno k radioterapii,
b) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, které je určeno k radioterapii,

a) pracoviště s urychlovačem částic,
a) pracoviště s urychlovačem částic,

g) pracoviště s kompaktním mimotělním ozařovačem krve obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj.
g) pracoviště s kompaktním mimotělním ozařovačem krve obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj.

f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a
f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a

b) potenciální ozáření radiačního pracovníka.
b) potenciální ozáření radiačního pracovníka.

(1) Při zařazování radiačního pracovníka do kategorie A nebo B musí být zohledněno
(1) Při zařazování radiačního pracovníka do kategorie A nebo B musí být zohledněno

(2) Radiačním pracovníkem kategorie A je radiační pracovník, který by mohl obdržet
(2) Radiačním pracovníkem kategorie A je radiační pracovník, který by mohl obdržet

(3) Radiačním pracovníkem kategorie B je radiační pracovník jiný než uvedený v odstavci 2, je-li atomovým zákonem požadována jeho kategorizace.
(3) Radiačním pracovníkem kategorie B je radiační pracovník jiný než uvedený v odstavci 2, je-li atomovým zákonem požadována jeho kategorizace.

c) ekvivalentní dávku vyšší než 3/10 limitu ozáření pro kůži a končetiny.
c) ekvivalentní dávku vyšší než 3/10 limitu ozáření pro kůži a končetiny.

b) ekvivalentní dávku vyšší než 15 mSv na oční čočku, nebo
b) ekvivalentní dávku vyšší než 15 mSv na oční čočku, nebo

a) efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně,
a) efektivní dávku vyšší než 6 mSv ročně,

a) očekávané ozáření radiačního pracovníka za běžného provozu a
a) očekávané ozáření radiačního pracovníka za běžného provozu a

m) skutečnosti dokládající nedodržení požadavků radiační ochrany zjištěné v rámci soustavného dohledu,
m) skutečnosti dokládající nedodržení požadavků radiační ochrany zjištěné v rámci soustavného dohledu,

n) údaje o radiačním pracovníkovi, pracovišti a výsledcích jeho osobního monitorování,
n) údaje o radiačním pracovníkovi, pracovišti a výsledcích jeho osobního monitorování,

o) údaje vedené v osobním radiačním průkazu,
o) údaje vedené v osobním radiačním průkazu,

p) údaje o vstupech a době pobytu fyzických osob v kontrolovaném pásmu,
p) údaje o vstupech a době pobytu fyzických osob v kontrolovaném pásmu,

q) výsledky inventarizace uzavřených radionuklidových zdrojů a
q) výsledky inventarizace uzavřených radionuklidových zdrojů a

(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska radiační ochrany jsou
(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska radiační ochrany jsou

(1) Veličinami důležitými z hlediska radiační ochrany jsou veličiny
(1) Veličinami důležitými z hlediska radiační ochrany jsou veličiny

l) závěry preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A,
l) závěry preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A,

c) charakterizující výpusti radionuklidů do okolí pracoviště,
c) charakterizující výpusti radionuklidů do okolí pracoviště,

d) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště,
d) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště,

e) používané při hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
e) používané při hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,

f) charakterizující zdroj ionizujícího záření a
f) charakterizující zdroj ionizujícího záření a

g) používané pro hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření.
g) používané pro hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření.

a) vlastnosti zdroje ionizujícího záření,
a) vlastnosti zdroje ionizujícího záření,

b) ochranné vlastnosti osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek a zařízení pro práci se zdrojem ionizujícího záření,
b) ochranné vlastnosti osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek a zařízení pro práci se zdrojem ionizujícího záření,

c) vlastnosti obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky,
c) vlastnosti obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky,

d) vlastnosti příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
d) vlastnosti příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

e) skutečnosti dokládající schválení typu v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu,
e) skutečnosti dokládající schválení typu v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu,

f) skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
f) skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

g) skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje,
g) skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje,

h) informace o použitých metodách monitorování osob, pracoviště, okolí pracoviště a výpustí, a výsledky tohoto monitorování,
h) informace o použitých metodách monitorování osob, pracoviště, okolí pracoviště a výpustí, a výsledky tohoto monitorování,

i) skutečnosti dokládající informování radiačního pracovníka o riziku jeho práce,
i) skutečnosti dokládající informování radiačního pracovníka o riziku jeho práce,

j) skutečnosti dokládající poučení fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma,
j) skutečnosti dokládající poučení fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma,

k) skutečnosti dokládající ověřování znalostí radiačního pracovníka o bezpečném nakládání se zdrojem ionizujícího záření a způsobilosti k němu pravidelnými zkouškami,
k) skutečnosti dokládající ověřování znalostí radiačního pracovníka o bezpečném nakládání se zdrojem ionizujícího záření a způsobilosti k němu pravidelnými zkouškami,

r) skutečnosti uvedené v protokolech o měření vydaných držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona.
r) skutečnosti uvedené v protokolech o měření vydaných držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona.

a) používané pro stanovení osobní dávky fyzické osoby,
a) používané pro stanovení osobní dávky fyzické osoby,

b) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti,
b) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti,

1. posouzení shody zdroje ionizujícího záření se schváleným typem,
1. posouzení shody zdroje ionizujícího záření se schváleným typem,

(2) Skutečnosti dokládající schválení typu, skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje musí být zaznamenávány v rozsahu potřebném pro evidenci zdrojů ionizujícího záření.
(2) Skutečnosti dokládající schválení typu, skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje musí být zaznamenávány v rozsahu potřebném pro evidenci zdrojů ionizujícího záření.

b) při převzetí zdroje ionizujícího záření a před zahájením jeho používání formou přejímací zkoušky a
b) při převzetí zdroje ionizujícího záření a před zahájením jeho používání formou přejímací zkoušky a

c) v průběhu používání zdroje ionizujícího záření formou
c) v průběhu používání zdroje ionizujícího záření formou

a) při výrobě, dovozu nebo distribuci v rozsahu potřebném k
a) při výrobě, dovozu nebo distribuci v rozsahu potřebném k

(1) Vlastnosti zdroje ionizujícího záření musí být sledovány, měřeny, hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány
(1) Vlastnosti zdroje ionizujícího záření musí být sledovány, měřeny, hodnoceny, ověřovány a zaznamenávány

2. zkoušky provozní stálosti.
2. zkoušky provozní stálosti.

1. zkoušky dlouhodobé stability a
1. zkoušky dlouhodobé stability a

4. vydání průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,
4. vydání průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,

3. vydání osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje, nebo
3. vydání osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje, nebo

2. posouzení shody zdroje ionizujícího záření s požadavky příslušných technických předpisů,
2. posouzení shody zdroje ionizujícího záření s požadavky příslušných technických předpisů,

(5) Údaje vedené v osobním radiačním průkazu musí být sledovány, hodnoceny a zaznamenávány v rozsahu podle § 36.
(5) Údaje vedené v osobním radiačním průkazu musí být sledovány, hodnoceny a zaznamenávány v rozsahu podle § 36.

(6) Výsledky inventarizace uzavřených radionuklidových zdrojů musí být zaznamenávány v rozsahu podle § 41.
(6) Výsledky inventarizace uzavřených radionuklidových zdrojů musí být zaznamenávány v rozsahu podle § 41.

(4) Skutečnosti dokládající ověřování znalostí radiačního pracovníka o bezpečném nakládání se zdrojem ionizujícího záření a způsobilosti k němu pravidelnými zkouškami musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 50.
(4) Skutečnosti dokládající ověřování znalostí radiačního pracovníka o bezpečném nakládání se zdrojem ionizujícího záření a způsobilosti k němu pravidelnými zkouškami musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 50.

(3) Skutečnosti dokládající informování radiačního pracovníka o riziku jeho práce a skutečnosti dokládající poučení fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 50 a údaje o vstupech a době pobytu fyzických osob v kontrolovaném pásmu musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 33 odst. 3.
(3) Skutečnosti dokládající informování radiačního pracovníka o riziku jeho práce a skutečnosti dokládající poučení fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 50 a údaje o vstupech a době pobytu fyzických osob v kontrolovaném pásmu musí být sledovány a zaznamenávány v rozsahu podle § 33 odst. 3.

c) výrobce a země původu uzavřeného radionuklidového zdroje,
c) výrobce a země původu uzavřeného radionuklidového zdroje,

o) identifikační údaje osoby, která osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.
o) identifikační údaje osoby, která osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.

n) datum vystavení osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a
n) datum vystavení osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a

m) doporučená doba používání uzavřeného radionuklidového zdroje,
m) doporučená doba používání uzavřeného radionuklidového zdroje,

l) výsledky provedených zkoušek radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje,
l) výsledky provedených zkoušek radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje,

k) stupeň odolnosti uzavřeného radionuklidového zdroje vzhledem ke schválenému typu,
k) stupeň odolnosti uzavřeného radionuklidového zdroje vzhledem ke schválenému typu,

j) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu,
j) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu,

i) údaje o rozměrech uzavřeného radionuklidového zdroje,
i) údaje o rozměrech uzavřeného radionuklidového zdroje,

h) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,
h) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,

g) v případě významného zdroje ionizujícího záření kermová vydatnost ve vzduchu s uvedením dne, ke kterému se kermová vydatnost vztahuje,
g) v případě významného zdroje ionizujícího záření kermová vydatnost ve vzduchu s uvedením dne, ke kterému se kermová vydatnost vztahuje,

f) údaje o aktivitě uzavřeného radionuklidového zdroje s uvedením dne, ke kterému se aktivita vztahuje, a údaj o nejvyšším obsahu základního radionuklidu,
f) údaje o aktivitě uzavřeného radionuklidového zdroje s uvedením dne, ke kterému se aktivita vztahuje, a údaj o nejvyšším obsahu základního radionuklidu,

e) údaje o druhu radionuklidu,
e) údaje o druhu radionuklidu,

d) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti uzavřeného radionuklidového zdroje ve shodě,
d) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti uzavřeného radionuklidového zdroje ve shodě,

b) výrobní nebo identifikační číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,
b) výrobní nebo identifikační číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,

a) identifikační číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
a) identifikační číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

h) údaje o rozměrech uzavřených radionuklidových zdrojů,
h) údaje o rozměrech uzavřených radionuklidových zdrojů,

i) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu,
i) údaje o zapouzdření nebo ochranném překryvu,

j) stupeň odolnosti uzavřených radionuklidových zdrojů vzhledem ke schválenému typu,
j) stupeň odolnosti uzavřených radionuklidových zdrojů vzhledem ke schválenému typu,

a) identifikační číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
a) identifikační číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

b) počet uzavřených radionuklidových zdrojů téhož držitele povolení,
b) počet uzavřených radionuklidových zdrojů téhož držitele povolení,

c) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti uzavřeného radionuklidového zdroje ve shodě,
c) označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti uzavřeného radionuklidového zdroje ve shodě,

d) údaj o druhu radionuklidu,
d) údaj o druhu radionuklidu,

e) údaj o aktivitě uzavřených radionuklidových zdrojů s uvedením dne, ke kterému se aktivita vztahuje,
e) údaj o aktivitě uzavřených radionuklidových zdrojů s uvedením dne, ke kterému se aktivita vztahuje,

k) výsledky provedených zkoušek radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřených radionuklidových zdrojů,
k) výsledky provedených zkoušek radioaktivní kontaminace a těsnosti uzavřených radionuklidových zdrojů,

f) údaj o nejvyšším obsahu základního radionuklidu v uzavřených radionuklidových zdrojích,
f) údaj o nejvyšším obsahu základního radionuklidu v uzavřených radionuklidových zdrojích,

l) doporučená doba používání uzavřených radionuklidových zdrojů a další údaje pro plánované ověřování jejich těsnosti a
l) doporučená doba používání uzavřených radionuklidových zdrojů a další údaje pro plánované ověřování jejich těsnosti a

m) datum vystavení osvědčení uzavřených radionuklidových zdrojů a identifikační údaje osoby, která osvědčení uzavřených radionuklidových zdrojů vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.
m) datum vystavení osvědčení uzavřených radionuklidových zdrojů a identifikační údaje osoby, která osvědčení uzavřených radionuklidových zdrojů vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.

g) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,
g) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,

(2) Pro stejné otevřené radionuklidové zdroje předávané společně musí být skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje zaznamenávány v rozsahu podle odstavce 1 a pro jednotlivý radionuklid nebo pro jednotlivou směs radionuklidů musí být uveden celkový počet předávaných otevřených radionuklidových zdrojů.
(2) Pro stejné otevřené radionuklidové zdroje předávané společně musí být skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje zaznamenávány v rozsahu podle odstavce 1 a pro jednotlivý radionuklid nebo pro jednotlivou směs radionuklidů musí být uveden celkový počet předávaných otevřených radionuklidových zdrojů.

(1) Skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje musí být zaznamenávány v následujícím rozsahu:
(1) Skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje musí být zaznamenávány v následujícím rozsahu:

a) identifikační číslo průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,
a) identifikační číslo průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,

b) specifikace nebo identifikační číslo otevřeného radionuklidového zdroje,
b) specifikace nebo identifikační číslo otevřeného radionuklidového zdroje,

c) v případě otevřeného radionuklidového zdroje podléhajícího schvalování typu označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti otevřeného radionuklidového zdroje ve shodě,
c) v případě otevřeného radionuklidového zdroje podléhajícího schvalování typu označení schváleného typu, s jehož vlastnostmi jsou vlastnosti otevřeného radionuklidového zdroje ve shodě,

d) údaj o druhu radionuklidu,
d) údaj o druhu radionuklidu,

e) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,
e) údaje o chemické a fyzikální formě radionuklidu a jeho nosiče,

f) údaje o aktivitě a hmotnostní aktivitě otevřeného radionuklidového zdroje s uvedením času, k němuž se údaj vztahuje,
f) údaje o aktivitě a hmotnostní aktivitě otevřeného radionuklidového zdroje s uvedením času, k němuž se údaj vztahuje,

g) údaje o chemické a radiochemické čistotě, je-li to možné,
g) údaje o chemické a radiochemické čistotě, je-li to možné,

h) údaje o druhu obalu otevřeného radionuklidového zdroje,
h) údaje o druhu obalu otevřeného radionuklidového zdroje,

i) datum vystavení průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,
i) datum vystavení průvodního listu otevřeného radionuklidového zdroje,

j) změny skutečností uvedených v písmenech d) až i) a
j) změny skutečností uvedených v písmenech d) až i) a

k) identifikační údaje osoby, která průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.
k) identifikační údaje osoby, která průvodní list otevřeného radionuklidového zdroje vystavila, a podpis pověřeného zástupce této osoby.

(3) Jsou-li z jaderného zařízení nebo z pracoviště, při jehož provozu vznikají radionuklidy nebo dochází k jejich koncentraci, předávány jiné osobě předměty nebo látky kontaminované těmito radionuklidy, musí být skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje zaznamenány v následujícím rozsahu:
(3) Jsou-li z jaderného zařízení nebo z pracoviště, při jehož provozu vznikají radionuklidy nebo dochází k jejich koncentraci, předávány jiné osobě předměty nebo látky kontaminované těmito radionuklidy, musí být skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje zaznamenány v následujícím rozsahu:

c) údaje o nejvyšší plošné aktivitě na 100 cm² povrchu v případě povrchového znečištění radionuklidy.
c) údaje o nejvyšší plošné aktivitě na 100 cm² povrchu v případě povrchového znečištění radionuklidy.

b) údaje o aktivitě a o nejvyšším příkonu prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu a
b) údaje o aktivitě a o nejvyšším příkonu prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 0,1 m od povrchu a

a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b), d), h), i) a k),
a) údaje podle odstavce 1 písm. a), b), d), h), i) a k),

(1) Přejímací zkouška musí být provedena po instalaci zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání.
(1) Přejímací zkouška musí být provedena po instalaci zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání.

(2) Přejímací zkouška musí zahrnovat
(2) Přejímací zkouška musí zahrnovat

(3) V případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu musí být přejímací zkouška prováděna v rozsahu podle odstavce 2 a rozhodnutí o schválení typu výrobku.
(3) V případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu musí být přejímací zkouška prováděna v rozsahu podle odstavce 2 a rozhodnutí o schválení typu výrobku.

(4) Osoba, která provádí přejímací zkoušku, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
(4) Osoba, která provádí přejímací zkoušku, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.

2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a zobrazovacích systémů,
2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a zobrazovacích systémů,

f) ověření údajů od výrobce, které jsou významné pro možný způsob použití zařízení z hlediska radiační ochrany, nebo v případě, že toto ověření nelze provést ve standardním provozním režimu, prověření, že ověření těchto údajů provedla osoba, která zdroj ionizujícího záření instalovala.
f) ověření údajů od výrobce, které jsou významné pro možný způsob použití zařízení z hlediska radiační ochrany, nebo v případě, že toto ověření nelze provést ve standardním provozním režimu, prověření, že ověření těchto údajů provedla osoba, která zdroj ionizujícího záření instalovala.

e) v případě generátoru záření
e) v případě generátoru záření

d) v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem
d) v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem

c) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje
c) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje

b) v případě otevřeného radionuklidového zdroje ověření údajů uvedených v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje vydaného výrobcem podle § 25 odst. 1 písm. a) a b),
b) v případě otevřeného radionuklidového zdroje ověření údajů uvedených v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje vydaného výrobcem podle § 25 odst. 1 písm. a) a b),

a) vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,
a) vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,

1. ověření funkčnosti zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
1. ověření funkčnosti zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

2. zkoušku těsnosti, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce,
2. zkoušku těsnosti, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce,

1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a
1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a

3. ověření provozních parametrů a vlastností zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
3. ověření provozních parametrů a vlastností zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití tohoto zařízení, v případě radioterapie včetně jejich nejistot,
4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití tohoto zařízení, v případě radioterapie včetně jejich nejistot,

5. zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje zkouškou otěrem na náhradní ploše, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky otěrem na náhradní ploše stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce a
5. zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje zkouškou otěrem na náhradní ploše, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky otěrem na náhradní ploše stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce a

2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních a indikačních systémů,
2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních a indikačních systémů,

6. měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
6. měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

1. ověření funkčnosti generátoru záření,
1. ověření funkčnosti generátoru záření,

3. ověření provozních parametrů a vlastností generátoru záření,
3. ověření provozních parametrů a vlastností generátoru záření,

4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření, v případě radioterapie včetně jejich nejistot, a
4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření, v případě radioterapie včetně jejich nejistot, a

5. měření neužitečného záření v okolí generátoru záření nebo jeho odhad, jde-li o zubní intraorální nebo zubní panoramatické rentgenové zařízení, a
5. měření neužitečného záření v okolí generátoru záření nebo jeho odhad, jde-li o zubní intraorální nebo zubní panoramatické rentgenové zařízení, a

1. 12 měsíců v případě zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radioterapii,
1. 12 měsíců v případě zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radioterapii,

(1) Zkouška dlouhodobé stability musí být prováděna
(1) Zkouška dlouhodobé stability musí být prováděna

4. stanovenou v příloze č. 11 k této vyhlášce v případě uzavřeného radionuklidového zdroje, který není součástí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo je možné jej za účelem provedení samostatné zkoušky dlouhodobé stability z tohoto zařízení vyjmout,
4. stanovenou v příloze č. 11 k této vyhlášce v případě uzavřeného radionuklidového zdroje, který není součástí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo je možné jej za účelem provedení samostatné zkoušky dlouhodobé stability z tohoto zařízení vyjmout,

3. 12 měsíců v případě mobilního defektoskopického zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
3. 12 měsíců v případě mobilního defektoskopického zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

2. 12 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
2. 12 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,

6. 36 měsíců v případě jednoduchého zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4,
6. 36 měsíců v případě jednoduchého zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4,

(2) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle odstavce 1 písm. a) musí být provedena nejpozději v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplyne lhůta pro její provedení.
(2) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle odstavce 1 písm. a) musí být provedena nejpozději v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplyne lhůta pro její provedení.

g) po odstranění závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability.
g) po odstranění závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability.

5. 24 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4 a
5. 24 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4 a

f) po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a
f) po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a

e) po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce dlouhodobé stability nebo parametr při ní ověřovaný, zejména po výměně rentgenky nebo receptoru obrazu, po servisním zásahu do systému kolimace svazku nebo do systémů určujících geometrii ozáření nebo po opravě expoziční automatiky nebo generátoru,
e) po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce dlouhodobé stability nebo parametr při ní ověřovaný, zejména po výměně rentgenky nebo receptoru obrazu, po servisním zásahu do systému kolimace svazku nebo do systémů určujících geometrii ozáření nebo po opravě expoziční automatiky nebo generátoru,

d) pokud výsledky zkoušek provozní stálosti naznačují nebo poukazují na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
d) pokud výsledky zkoušek provozní stálosti naznačují nebo poukazují na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

c) při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
c) při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,

b) při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
b) při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

a) pravidelně s četností nejméně jednou za dobu
a) pravidelně s četností nejméně jednou za dobu

(1) Zkouška dlouhodobé stability musí zahrnovat vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření a v případě
(1) Zkouška dlouhodobé stability musí zahrnovat vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření a v případě

1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a
1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a

2. zkoušku těsnosti, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce,
2. zkoušku těsnosti, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce,

1. ověření funkčnosti zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
1. ověření funkčnosti zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,

2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních a indikačních systémů,
2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních a indikačních systémů,

3. ověření provozních parametrů a vlastností zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a jejich stability,
3. ověření provozních parametrů a vlastností zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a jejich stability,

4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití tohoto zařízení, ověření jejich stability a v případě radioterapie stanovení jejich nejistot,
4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití tohoto zařízení, ověření jejich stability a v případě radioterapie stanovení jejich nejistot,

5. zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje zkouškou otěrem na náhradní ploše, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky otěrem na náhradní ploše stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce a
5. zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje zkouškou otěrem na náhradní ploše, včetně stanovení nejistoty měření; rozsah a způsob provedení zkoušky otěrem na náhradní ploše stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce a

6. měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem v případě, že došlo ke změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření nebo odhadu neužitečného záření,
6. měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem v případě, že došlo ke změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření nebo odhadu neužitečného záření,

1. ověření funkčnosti generátoru záření,
1. ověření funkčnosti generátoru záření,

2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a zobrazovacích systémů,
2. ověření funkčnosti řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a zobrazovacích systémů,

3. ověření provozních parametrů a vlastností generátoru záření a jejich stability,
3. ověření provozních parametrů a vlastností generátoru záření a jejich stability,

4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření, ověření jejich stability a v případě radioterapie stanovení jejich nejistot a
4. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření, ověření jejich stability a v případě radioterapie stanovení jejich nejistot a

5. měření neužitečného záření v okolí generátoru záření nebo v případě zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení jeho odhad, došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření nebo odhadu neužitečného záření,
5. měření neužitečného záření v okolí generátoru záření nebo v případě zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení jeho odhad, došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření nebo odhadu neužitečného záření,

(2) Osoba, která provádí zkoušku dlouhodobé stability, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
(2) Osoba, která provádí zkoušku dlouhodobé stability, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.

a) uzavřeného radionuklidového zdroje
a) uzavřeného radionuklidového zdroje

b) zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem
b) zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem

c) generátoru záření
c) generátoru záření

d) zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu testy v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o schválení typu výrobku a
d) zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu testy v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o schválení typu výrobku a

e) zkoušky dlouhodobé stability po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, ověření správnosti údajů uvedených v technické dokumentaci tohoto příslušenství, které mají z hlediska radiační ochrany význam pro běžné použití zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství.
e) zkoušky dlouhodobé stability po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, ověření správnosti údajů uvedených v technické dokumentaci tohoto příslušenství, které mají z hlediska radiační ochrany význam pro běžné použití zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství.

(1) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle § 27 odst. 1 písm. b) až g) může být prováděna v omezeném rozsahu tak, aby v případě podle
(1) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle § 27 odst. 1 písm. b) až g) může být prováděna v omezeném rozsahu tak, aby v případě podle

(2) Zkouškou dlouhodobé stability prováděnou v omezeném rozsahu podle odstavce 1 (dále jen „částečná zkouška dlouhodobé stability“) nelze nahradit zkoušku dlouhodobé stability podle § 27 odst. 1 písm. a).
(2) Zkouškou dlouhodobé stability prováděnou v omezeném rozsahu podle odstavce 1 (dále jen „částečná zkouška dlouhodobé stability“) nelze nahradit zkoušku dlouhodobé stability podle § 27 odst. 1 písm. a).

1. závada zjištěná při předchozí zkoušce dlouhodobé stability byla odstraněna a
1. závada zjištěná při předchozí zkoušce dlouhodobé stability byla odstraněna a

f) § 27 odst. 1 písm. g) bylo ověřeno, zda
f) § 27 odst. 1 písm. g) bylo ověřeno, zda

e) § 27 odst. 1 písm. f) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit výměna příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a
e) § 27 odst. 1 písm. f) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit výměna příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a

d) § 27 odst. 1 písm. e) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit údržba, oprava nebo servisní zásah,
d) § 27 odst. 1 písm. e) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit údržba, oprava nebo servisní zásah,

c) § 27 odst. 1 písm. d) byly ověřeny vlastnosti zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, které mohou souviset s výsledkem zkoušky provozní stálosti,
c) § 27 odst. 1 písm. d) byly ověřeny vlastnosti zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, které mohou souviset s výsledkem zkoušky provozní stálosti,

b) § 27 odst. 1 písm. c) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
b) § 27 odst. 1 písm. c) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,

2. odstraněním této závady nevznikla jiná závada.
2. odstraněním této závady nevznikla jiná závada.

a) § 27 odst. 1 písm. b) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
a) § 27 odst. 1 písm. b) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

(1) Závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability se kategorizují jako velmi závažné nebo méně závažné. Pravidla kategorizace závad zjištěných při zkoušce dlouhodobé stability stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.
(1) Závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability se kategorizují jako velmi závažné nebo méně závažné. Pravidla kategorizace závad zjištěných při zkoušce dlouhodobé stability stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.

(2) Zkouška dlouhodobé stability se považuje za úspěšnou
(2) Zkouška dlouhodobé stability se považuje za úspěšnou

a) pokud při ní nejsou zjištěny závady,
a) pokud při ní nejsou zjištěny závady,

b) po dobu plynutí lhůty pro odstranění méně závažné závady zjištěné zkouškou dlouhodobé stability, nebo
b) po dobu plynutí lhůty pro odstranění méně závažné závady zjištěné zkouškou dlouhodobé stability, nebo

c) pokud při částečné zkoušce dlouhodobé stability provedené podle § 29 odst. 1 písm. f) nebyly zjištěny závady.
c) pokud při částečné zkoušce dlouhodobé stability provedené podle § 29 odst. 1 písm. f) nebyly zjištěny závady.

a) při ní byla zjištěna velmi závažná závada, nebo
a) při ní byla zjištěna velmi závažná závada, nebo

b) méně závažná závada nebyla odstraněna nebo její odstranění nebylo potvrzeno ve stanovené lhůtě úspěšnou zkouškou dlouhodobé stability nebo úspěšnou částečnou zkouškou dlouhodobé stability.
b) méně závažná závada nebyla odstraněna nebo její odstranění nebylo potvrzeno ve stanovené lhůtě úspěšnou zkouškou dlouhodobé stability nebo úspěšnou částečnou zkouškou dlouhodobé stability.

a) neprodleně po zjištění této závady sdělit držiteli povolení nebo registrantovi a klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a
a) neprodleně po zjištění této závady sdělit držiteli povolení nebo registrantovi a klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a

b) uvést je v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.
b) uvést je v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.

(7) Lhůta pro odstranění méně závažné závady nesmí být delší než 3 měsíce a běží ode dne provedení zkoušky dlouhodobé stability, při níž byla tato závada poprvé zjištěna.
(7) Lhůta pro odstranění méně závažné závady nesmí být delší než 3 měsíce a běží ode dne provedení zkoušky dlouhodobé stability, při níž byla tato závada poprvé zjištěna.

(6) Při stanovení lhůty pro odstranění méně závažné závady musí být zohledněn charakter zjištěné méně závažné závady a způsob běžného používání zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
(6) Při stanovení lhůty pro odstranění méně závažné závady musí být zohledněn charakter zjištěné méně závažné závady a způsob běžného používání zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.

(5) Lhůtu pro odstranění méně závažné závady musí stanovit osoba, která provádí zkoušku dlouhodobé stability, při níž je tato závada zjištěna. Lhůtu pro odstranění méně závažné závady a provozní omezení vyplývající z této závady musí tato osoba
(5) Lhůtu pro odstranění méně závažné závady musí stanovit osoba, která provádí zkoušku dlouhodobé stability, při níž je tato závada zjištěna. Lhůtu pro odstranění méně závažné závady a provozní omezení vyplývající z této závady musí tato osoba

(4) Pokud je během zkoušky dlouhodobé stability zjištěna velmi závažná závada, osoba, která zkoušku provádí, musí neprodleně sdělit písemně tuto skutečnost držiteli povolení nebo registrantovi a klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a uvést ji v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.
(4) Pokud je během zkoušky dlouhodobé stability zjištěna velmi závažná závada, osoba, která zkoušku provádí, musí neprodleně sdělit písemně tuto skutečnost držiteli povolení nebo registrantovi a klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a uvést ji v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.

(3) Zkouška dlouhodobé stability se považuje za neúspěšnou, pokud
(3) Zkouška dlouhodobé stability se považuje za neúspěšnou, pokud

2. rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, nebo
2. rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, nebo

(1) Registrant musí provádět zkoušky provozní stálosti v rozsahu a četnosti, které stanoví příloha č. 13 k této vyhlášce.
(1) Registrant musí provádět zkoušky provozní stálosti v rozsahu a četnosti, které stanoví příloha č. 13 k této vyhlášce.

(2) Rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti musí stanovit držitel povolení tak, aby zahrnovaly
(2) Rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti musí stanovit držitel povolení tak, aby zahrnovaly

(3) Rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce.
(3) Rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce.

(4) Při stanovování rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti musí držitel povolení zohlednit
(4) Při stanovování rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti musí držitel povolení zohlednit

d) pravidla správné praxe zajišťující radiační ochranu při používání zdroje ionizujícího záření.
d) pravidla správné praxe zajišťující radiační ochranu při používání zdroje ionizujícího záření.

c) rozsah a četnost těchto zkoušek, které jsou uvedené v
c) rozsah a četnost těchto zkoušek, které jsou uvedené v

b) běžné způsoby použití a provozu zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
b) běžné způsoby použití a provozu zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

a) stav zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
a) stav zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,

c) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje nebo zařízení s ním zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje, a to
c) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje nebo zařízení s ním zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje, a to

b) ověření charakteristických provozních parametrů a vlastností zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, a to
b) ověření charakteristických provozních parametrů a vlastností zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, a to

a) vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,
a) vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,

1. pravidelně s četností odpovídající vlivu ověřované skutečnosti na běžný provoz,
1. pravidelně s četností odpovídající vlivu ověřované skutečnosti na běžný provoz,

2. při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, zejména po změně zobrazení při běžném snímkování, po změně dávkových indikací nebo při podezření na změnu geometrie nebo kolimace svazku záření,
2. při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, zejména po změně zobrazení při běžném snímkování, po změně dávkových indikací nebo při podezření na změnu geometrie nebo kolimace svazku záření,

3. po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce provozní stálosti, zejména po opravě nebo kalibraci diagnostického monitoru, po zásahu do softwaru digitalizace obrazu nebo po přeprogramování expozičních předvoleb, a
3. po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce provozní stálosti, zejména po opravě nebo kalibraci diagnostického monitoru, po zásahu do softwaru digitalizace obrazu nebo po přeprogramování expozičních předvoleb, a

4. po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a
4. po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a

1. pravidelně nejméně jednou za 12 měsíců,
1. pravidelně nejméně jednou za 12 měsíců,

2. při používání v chemicky agresivním prostředí nebo tam, kde je zvýšené riziko mechanického poškození, nejméně jednou za 3 měsíce,
2. při používání v chemicky agresivním prostředí nebo tam, kde je zvýšené riziko mechanického poškození, nejméně jednou za 3 měsíce,

3. po každém čištění a
3. po každém čištění a

4. při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje.
4. při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje.

1. instrukcích od výrobce zdroje ionizujícího záření,
1. instrukcích od výrobce zdroje ionizujícího záření,

3. protokolu o přejímací zkoušce nebo o zkoušce dlouhodobé stability, a
3. protokolu o přejímací zkoušce nebo o zkoušce dlouhodobé stability, a

(2) Osobou povinnou zajistit ověřování vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti, průběžné hodnocení výsledků této zkoušky a v případě nevyhovujících výsledků provedení nápravných opatření je
(2) Osobou povinnou zajistit ověřování vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím zkoušky provozní stálosti, průběžné hodnocení výsledků této zkoušky a v případě nevyhovujících výsledků provedení nápravných opatření je

(1) Zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření musí provádět
(1) Zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření musí provádět

b) písemně zaznamenáno a
b) písemně zaznamenáno a

c) předáno neprodleně osobě podle odstavce 2.
c) předáno neprodleně osobě podle odstavce 2.

a) provedeno neprodleně po jejím provedení,
a) provedeno neprodleně po jejím provedení,

b) dohlížející osoba, není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika.
b) dohlížející osoba, není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika.

a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo
a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo

1. lékař, který běžně v klinické praxi popisuje na monitoru rentgenové snímky, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti spočívající v kontrole příslušného diagnostického monitoru v radiodiagnostice, nebo
1. lékař, který běžně v klinické praxi popisuje na monitoru rentgenové snímky, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti spočívající v kontrole příslušného diagnostického monitoru v radiodiagnostice, nebo

2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného ve výpočetní tomografii,
2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného ve výpočetní tomografii,

1. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v intervenční radiologii, zubní radiodiagnostice, skiaskopii nebo kostní denzitometrii, nebo
1. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v intervenční radiologii, zubní radiodiagnostice, skiaskopii nebo kostní denzitometrii, nebo

2. osoba zajišťující radiační ochranu registranta, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření registrant.
2. osoba zajišťující radiační ochranu registranta, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření registrant.

1. dohlížející osoba, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření držitel povolení, nebo
1. dohlížející osoba, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření držitel povolení, nebo

2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v mamografii nebo skiagrafii, která nespočívá v kontrole diagnostického monitoru v radiodiagnostice, a
2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v mamografii nebo skiagrafii, která nespočívá v kontrole diagnostického monitoru v radiodiagnostice, a

b) není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika,
b) není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika,

a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo
a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo

c) radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, radiologický technik nebo radiologický fyzik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii.
c) radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, radiologický technik nebo radiologický fyzik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii.

b) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost měsíční nebo vyšší,
b) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost měsíční nebo vyšší,

a) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost vyšší než měsíční,
a) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost vyšší než měsíční,

(5) Jsou-li na základě výsledků zkoušky provozní stálosti provedena nápravná opatření, musí být o těchto nápravných opatřeních informováni všichni pracovníci používající v běžném provozu zdroj ionizujícího záření.
(5) Jsou-li na základě výsledků zkoušky provozní stálosti provedena nápravná opatření, musí být o těchto nápravných opatřeních informováni všichni pracovníci používající v běžném provozu zdroj ionizujícího záření.

(4) Hodnocení výsledků zkoušky provozní stálosti musí být
(4) Hodnocení výsledků zkoušky provozní stálosti musí být

(3) Osobou povinnou stanovit rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti pro držitele povolení je
(3) Osobou povinnou stanovit rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti pro držitele povolení je

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány po celou dobu trvání činnosti zahrnující ozáření ionizujícím zářením a dále do doby, kdy radiační pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení činnosti, během které byl radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření.
(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány po celou dobu trvání činnosti zahrnující ozáření ionizujícím zářením a dále do doby, kdy radiační pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení činnosti, během které byl radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření.

e) údaje sloužící k charakterizaci ozáření stanovené v programu monitorování.
e) údaje sloužící k charakterizaci ozáření stanovené v programu monitorování.

d) velikost osobních dávek a další údaje vztahující se k osobní dávce, které byly obdrženy od držitele povolení k provádění osobní dozimetrie, a
d) velikost osobních dávek a další údaje vztahující se k osobní dávce, které byly obdrženy od držitele povolení k provádění osobní dozimetrie, a

b) jméno, popřípadě jména,
b) jméno, popřípadě jména,

a) příjmení,
a) příjmení,

(1) Držitel povolení musí uchovávat v evidenci osobních dávek radiačních pracovníků kategorie A následující údaje:
(1) Držitel povolení musí uchovávat v evidenci osobních dávek radiačních pracovníků kategorie A následující údaje:

c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození,
c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození,

(5) Osobní dávky z výjimečného ozáření a z havarijního ozáření musí být zaznamenávány odděleně.
(5) Osobní dávky z výjimečného ozáření a z havarijního ozáření musí být zaznamenávány odděleně.

a) příjmení,
a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,
b) jméno, popřípadě jména,

c) datum narození,
c) datum narození,

d) doba pobytu,
d) doba pobytu,

e) výsledky osobního monitorování, jsou-li k dispozici, a
e) výsledky osobního monitorování, jsou-li k dispozici, a

f) konzervativní odhad efektivní dávky, nejsou-li k dispozici údaje podle písmene e).
f) konzervativní odhad efektivní dávky, nejsou-li k dispozici údaje podle písmene e).

a) osobní údaje radiačního pracovníka kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření do 1 měsíce od zahájení práce, při které je radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření, a při každé změně těchto údajů; výčet těchto údajů stanoví příloha č. 14 k této vyhlášce,
a) osobní údaje radiačního pracovníka kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření do 1 měsíce od zahájení práce, při které je radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření, a při každé změně těchto údajů; výčet těchto údajů stanoví příloha č. 14 k této vyhlášce,

b) údaje o osobních dávkách radiačních pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení monitorovacího období a
b) údaje o osobních dávkách radiačních pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení monitorovacího období a

c) roční přehled osobních dávek všech radiačních pracovníků kategorie A do 31. března za rok předcházející.
c) roční přehled osobních dávek všech radiačních pracovníků kategorie A do 31. března za rok předcházející.

a) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 10 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 10 mSv nebo ekvivalentní dávku 150 mSv na končetiny nebo kůži, dosaženou za monitorovací období nebo jednorázově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry,
a) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 10 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 10 mSv nebo ekvivalentní dávku 150 mSv na končetiny nebo kůži, dosaženou za monitorovací období nebo jednorázově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry,

b) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 15 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 15 mSv nebo ekvivaletní dávku 300 mSv na končetiny nebo kůži, které byly dosaženy sečtením v jednotlivých monitorovacích obdobích, a to též v průběhu roku, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, a
b) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 15 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 15 mSv nebo ekvivaletní dávku 300 mSv na končetiny nebo kůži, které byly dosaženy sečtením v jednotlivých monitorovacích obdobích, a to též v průběhu roku, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, a

c) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv, jednorázově a součtově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry.
c) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv, jednorázově a součtově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry.

(3) Provozovatel kontrolovaného pásma musí zaznamenávat vstup fyzických osob, které nejsou radiačními pracovníky kategorie A, do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzických osob, které podstupují v kontrolovaném pásmu lékařské nebo nelékařské ozáření nebo dobrovolně pomáhají fyzické osobě podstupující v kontrolovaném pásmu lékařské ozáření. V evidenci vstupu do kontrolovaného pásma musí být o vstupující fyzické osobě vedeny následující údaje:
(3) Provozovatel kontrolovaného pásma musí zaznamenávat vstup fyzických osob, které nejsou radiačními pracovníky kategorie A, do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzických osob, které podstupují v kontrolovaném pásmu lékařské nebo nelékařské ozáření nebo dobrovolně pomáhají fyzické osobě podstupující v kontrolovaném pásmu lékařské ozáření. V evidenci vstupu do kontrolovaného pásma musí být o vstupující fyzické osobě vedeny následující údaje:

(4) Údaje podle odstavce 3 musí provozovatel kontrolovaného pásma uchovávat po dobu 10 let.
(4) Údaje podle odstavce 3 musí provozovatel kontrolovaného pásma uchovávat po dobu 10 let.

(6) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu následující údaje o ozáření radiačních pracovníků:
(6) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu následující údaje o ozáření radiačních pracovníků:

(7) Údaje podle odstavce 6 musí být oznámeny Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu, který umožňuje databázové zpracování.
(7) Údaje podle odstavce 6 musí být oznámeny Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu, který umožňuje databázové zpracování.

(8) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu neprodleně
(8) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu neprodleně

(9) Oznámení podle odstavce 8 písm. a) nebo b) musí být provedeno též v případě, že dozimetr, na kterém bylo zjištěno překročení stanovených hodnot efektivní dávky, byl umístěn na ochranné zástěře. Zeslabení způsobené zástěrou musí být zohledněno v rámci vyhodnocení příčin této situace.
(9) Oznámení podle odstavce 8 písm. a) nebo b) musí být provedeno též v případě, že dozimetr, na kterém bylo zjištěno překročení stanovených hodnot efektivní dávky, byl umístěn na ochranné zástěře. Zeslabení způsobené zástěrou musí být zohledněno v rámci vyhodnocení příčin této situace.

a) vyhodnocení dozimetru z důvodu neplánovaného jednorázového ozáření,
a) vyhodnocení dozimetru z důvodu neplánovaného jednorázového ozáření,

(2) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí předávat výsledky hodnocení ozáření radiačních pracovníků kategorie A držiteli povolení, pro kterého osobní dozimetrii prováděl, a Úřadu neprodleně po
(2) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí předávat výsledky hodnocení ozáření radiačních pracovníků kategorie A držiteli povolení, pro kterého osobní dozimetrii prováděl, a Úřadu neprodleně po

b) zjištění
b) zjištění

(1) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí uchovávat údaje o osobních dávkách radiačních pracovníků kategorie A nejméně po celý kalendářní rok následující po roce, v němž údaj vznikl.
(1) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí uchovávat údaje o osobních dávkách radiačních pracovníků kategorie A nejméně po celý kalendářní rok následující po roce, v němž údaj vznikl.

1. efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 10 mSv,
1. efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující 10 mSv,

2. ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 10 mSv pro oční čočku nebo 150 mSv pro končetiny nebo kůži, nebo
2. ekvivalentní dávky ze zevního ozáření převyšující 10 mSv pro oční čočku nebo 150 mSv pro končetiny nebo kůži, nebo

3. úvazku efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšujícího 6 mSv.
3. úvazku efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšujícího 6 mSv.

(4) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí oznamovat Úřadu do 1 měsíce od skončení monitorovacího období jméno, popřípadě jména, a příjmení radiačního pracovníka kategorie A, u něhož nebyla vyhodnocena osobní dávka z přiděleného osobního dozimetru, a identifikační údaje držitele povolení, který tohoto radiačního pracovníka tímto dozimetrem vybavil.
(4) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí oznamovat Úřadu do 1 měsíce od skončení monitorovacího období jméno, popřípadě jména, a příjmení radiačního pracovníka kategorie A, u něhož nebyla vyhodnocena osobní dávka z přiděleného osobního dozimetru, a identifikační údaje držitele povolení, který tohoto radiačního pracovníka tímto dozimetrem vybavil.

(3) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí oznamovat Úřadu do 1 měsíce nabytí nebo skončení účinnosti smlouvy o provádění osobní dozimetrie uzavřené s držitelem povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření.
(3) Držitel povolení k provádění osobní dozimetrie musí oznamovat Úřadu do 1 měsíce nabytí nebo skončení účinnosti smlouvy o provádění osobní dozimetrie uzavřené s držitelem povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření.

b) části B sloužící k evidenci dávek v kalendářním roce a platné po tento kalendářní rok.
b) části B sloužící k evidenci dávek v kalendářním roce a platné po tento kalendářní rok.

a) části A sloužící k průběžné evidenci dávek a platné do zaplnění údaji, nejdéle však 10 let od vydání osobního radiačního průkazu, a
a) části A sloužící k průběžné evidenci dávek a platné do zaplnění údaji, nejdéle však 10 let od vydání osobního radiačního průkazu, a

(2) Osobní radiační průkaz se skládá z
(2) Osobní radiační průkaz se skládá z

(1) Osoba povinná zajistit radiační ochranu externího pracovníka musí požádat Úřad o vydání osobního radiačního průkazu před zahájením provádění radiační činnosti tímto pracovníkem. K žádosti o vydání osobního radiačního průkazu musí žadatel připojit fotografii o velikosti 3,5 × 4,5 cm.
(1) Osoba povinná zajistit radiační ochranu externího pracovníka musí požádat Úřad o vydání osobního radiačního průkazu před zahájením provádění radiační činnosti tímto pracovníkem. K žádosti o vydání osobního radiačního průkazu musí žadatel připojit fotografii o velikosti 3,5 × 4,5 cm.

a) smrtí externího pracovníka, nebo
a) smrtí externího pracovníka, nebo

b) zánikem povolení, je-li externí pracovník současně držitelem povolení.
b) zánikem povolení, je-li externí pracovník současně držitelem povolení.

(4) Vzor osobního radiačního průkazu stanoví příloha č. 15 k této vyhlášce.
(4) Vzor osobního radiačního průkazu stanoví příloha č. 15 k této vyhlášce.

(3) Platnost osobního radiačního průkazu končí
(3) Platnost osobního radiačního průkazu končí

g) zaslat Úřadu osobní radiační průkaz nejpozději 30 dnů po ukončení pracovního poměru externího pracovníka nebo ukončení své činnosti, pokud je sám tímto externím pracovníkem,
g) zaslat Úřadu osobní radiační průkaz nejpozději 30 dnů po ukončení pracovního poměru externího pracovníka nebo ukončení své činnosti, pokud je sám tímto externím pracovníkem,

b) zaslat Úřadu nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku část B osobního radiačního průkazu, ve které jsou zaznamenány všechny dávky externího pracovníka z předcházejícího kalendářního roku a celková roční osobní dávka vyhodnocená a potvrzená držitelem povolení, který o vydání radiačního průkazu požádal,
b) zaslat Úřadu nejpozději do 28. února následujícího kalendářního roku část B osobního radiačního průkazu, ve které jsou zaznamenány všechny dávky externího pracovníka z předcházejícího kalendářního roku a celková roční osobní dávka vyhodnocená a potvrzená držitelem povolení, který o vydání radiačního průkazu požádal,

c) neprodleně oznámit Úřadu ztrátu osobního radiačního průkazu,
c) neprodleně oznámit Úřadu ztrátu osobního radiačního průkazu,

d) neprodleně požádat Úřad o vystavení nového osobního radiačního průkazu v případě pozbytí osobního radiačního průkazu a doplnit do něj všechny údaje z pozbytého osobního radiačního průkazu,
d) neprodleně požádat Úřad o vystavení nového osobního radiačního průkazu v případě pozbytí osobního radiačního průkazu a doplnit do něj všechny údaje z pozbytého osobního radiačního průkazu,

e) zaslat část A osobního radiačního průkazu Úřadu po jejím zaplnění,
e) zaslat část A osobního radiačního průkazu Úřadu po jejím zaplnění,

a) požádat Úřad o novou část B osobního radiačního průkazu nejpozději do 30. listopadu předcházejícího kalendářního roku,
a) požádat Úřad o novou část B osobního radiačního průkazu nejpozději do 30. listopadu předcházejícího kalendářního roku,

n) zaznamenávat informování a přípravu externího pracovníka podle § 50.
n) zaznamenávat informování a přípravu externího pracovníka podle § 50.

(2) Provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává činnost, musí zajistit v souladu s programem monitorování pro jeho kontrolované pásmo vyhodnocení osobní dávky obdržené externím pracovníkem při vykonávání činnosti v jeho kontrolovaném pásmu. Vyhodnocenou dávku musí zaznamenávat průběžně, nejdéle však v jednoměsíčních intervalech, do části B osobního radiačního průkazu externího pracovníka.
(2) Provozovatel kontrolovaného pásma, ve kterém externí pracovník vykonává činnost, musí zajistit v souladu s programem monitorování pro jeho kontrolované pásmo vyhodnocení osobní dávky obdržené externím pracovníkem při vykonávání činnosti v jeho kontrolovaném pásmu. Vyhodnocenou dávku musí zaznamenávat průběžně, nejdéle však v jednoměsíčních intervalech, do části B osobního radiačního průkazu externího pracovníka.

(1) Osoba povinná zajistit radiační ochranu externího pracovníka musí
(1) Osoba povinná zajistit radiační ochranu externího pracovníka musí

h) oznámit Úřadu změny v údajích uvedených v bodu 1, 7 nebo 8 části A osobního radiačního průkazu a předkládat osobní radiační průkaz Úřadu k zaznamenání těchto změn,
h) oznámit Úřadu změny v údajích uvedených v bodu 1, 7 nebo 8 části A osobního radiačního průkazu a předkládat osobní radiační průkaz Úřadu k zaznamenání těchto změn,

i) zaznamenávat v části A osobního radiačního průkazu dávky obdržené za předchozí čtyřleté období tak, aby bylo možné vždy sledovat pětiletou celkovou osobní dávku externího pracovníka,
i) zaznamenávat v části A osobního radiačního průkazu dávky obdržené za předchozí čtyřleté období tak, aby bylo možné vždy sledovat pětiletou celkovou osobní dávku externího pracovníka,

j) zaznamenávat v části B osobního radiačního průkazu, který byl vydán v průběhu kalendářního roku, všechny osobní dávky obdržené externím pracovníkem do doby vydání osobního radiačního průkazu tak, aby bylo možno vyhodnotit celkovou roční osobní dávku externího pracovníka,
j) zaznamenávat v části B osobního radiačního průkazu, který byl vydán v průběhu kalendářního roku, všechny osobní dávky obdržené externím pracovníkem do doby vydání osobního radiačního průkazu tak, aby bylo možno vyhodnotit celkovou roční osobní dávku externího pracovníka,

k) zaznamenávat v části B osobního radiačního průkazu měsíční souhrny osobních dávek externího pracovníka zahrnující výsledky monitorování u všech provozovatelů kontrolovaných pásem, u kterých externí pracovník v kalendářním měsíci vykonával činnost,
k) zaznamenávat v části B osobního radiačního průkazu měsíční souhrny osobních dávek externího pracovníka zahrnující výsledky monitorování u všech provozovatelů kontrolovaných pásem, u kterých externí pracovník v kalendářním měsíci vykonával činnost,

f) požádat Úřad o vydání nového osobního radiačního průkazu nejpozději 30 dnů před předpokládaným uplynutím termínu platnosti osobního radiačního průkazu,
f) požádat Úřad o vydání nového osobního radiačního průkazu nejpozději 30 dnů před předpokládaným uplynutím termínu platnosti osobního radiačního průkazu,

m) zaznamenávat v osobním radiačním průkazu výsledky lékařské prohlídky externího pracovníka provedené podle § 80 odst. 4 atomového zákona a
m) zaznamenávat v osobním radiačním průkazu výsledky lékařské prohlídky externího pracovníka provedené podle § 80 odst. 4 atomového zákona a

l) zaznamenávat v části A osobního radiačního průkazu celkové osobní roční dávky externího pracovníka,
l) zaznamenávat v části A osobního radiačního průkazu celkové osobní roční dávky externího pracovníka,

(3) Pokud provozovatel kontrolovaného pásma podle odstavce 2 nemá všechny výsledky měření před ukončením činnosti externího pracovníka v jeho kontrolovaném pásmu, musí písemně zaslat tyto výsledky neprodleně po vyhodnocení dávky osobě povinné zajistit radiační ochranu externího pracovníka.
(3) Pokud provozovatel kontrolovaného pásma podle odstavce 2 nemá všechny výsledky měření před ukončením činnosti externího pracovníka v jeho kontrolovaném pásmu, musí písemně zaslat tyto výsledky neprodleně po vyhodnocení dávky osobě povinné zajistit radiační ochranu externího pracovníka.

(2) Doklady o závěrech preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A musí být uchovávány do doby, kdy radiační pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení činnosti, během které byl radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření.
(2) Doklady o závěrech preventivních lékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A musí být uchovávány do doby, kdy radiační pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení činnosti, během které byl radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření.

b) měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, nebo
b) měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, nebo

a) měření a hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
a) měření a hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,

c) měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření.
c) měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření.

(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona a k provádění služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 atomového zákona musí předávat Úřadu do 1 měsíce od provedení měření, hodnocení nebo stanovení protokol s výsledky
(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona a k provádění služeb významných z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 atomového zákona musí předávat Úřadu do 1 měsíce od provedení měření, hodnocení nebo stanovení protokol s výsledky

c) 10 let po vyřazení z provozu tohoto pracoviště.
c) 10 let po vyřazení z provozu tohoto pracoviště.

b) vyřazování z provozu tohoto pracoviště a
b) vyřazování z provozu tohoto pracoviště a

(4) Nestanoví-li tato vyhláška nebo vyhláška o monitorování radiační situace jinak, veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany musí být uchovávány po dobu 10 let.
(4) Nestanoví-li tato vyhláška nebo vyhláška o monitorování radiační situace jinak, veličiny a skutečnosti důležité z hlediska radiační ochrany musí být uchovávány po dobu 10 let.

(3) Výsledky monitorování pracoviště IV. kategorie, které je pracovištěm s jaderným zařízením, musí být uchovávány po dobu
(3) Výsledky monitorování pracoviště IV. kategorie, které je pracovištěm s jaderným zařízením, musí být uchovávány po dobu

a) provozu tohoto pracoviště,
a) provozu tohoto pracoviště,

(2) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, který má ve své držbě, dále následující doklady a údaje:
(2) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, který má ve své držbě, dále následující doklady a údaje:

(1) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, se kterým nakládá, následující doklady a údaje:
(1) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, se kterým nakládá, následující doklady a údaje:

(3) Protokol o přejímací zkoušce musí být uchováván po dobu používání zdroje ionizujícího záření.
(3) Protokol o přejímací zkoušce musí být uchováván po dobu používání zdroje ionizujícího záření.

k) v případě vysokoaktivního zdroje fotografii nebo jiné obdobné vyobrazení, stanoví-li tak atomový zákon.
k) v případě vysokoaktivního zdroje fotografii nebo jiné obdobné vyobrazení, stanoví-li tak atomový zákon.

j) je-li radionuklidový zdroj odstraňován jako radioaktivní odpad, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a průvodní list radioaktivního odpadu vystavený při tomto předání a
j) je-li radionuklidový zdroj odstraňován jako radioaktivní odpad, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a průvodní list radioaktivního odpadu vystavený při tomto předání a

i) je-li radionuklidový zdroj uvolňován z pracoviště, záznamy o jeho uvolnění z pracoviště,
i) je-li radionuklidový zdroj uvolňován z pracoviště, záznamy o jeho uvolnění z pracoviště,

h) je-li zdroj ionizujícího záření předáván do držby jiné osobě, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a v případě otevřeného radionuklidového zdroje také průvodní list vystavený při tomto předání,
h) je-li zdroj ionizujícího záření předáván do držby jiné osobě, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a v případě otevřeného radionuklidového zdroje také průvodní list vystavený při tomto předání,

g) záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění,
g) záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění,

f) protokol o přejímací zkoušce a protokoly o zkouškách dlouhodobé stability, jsou-li tyto zkoušky pro zdroj ionizujícího záření vyžadovány,
f) protokol o přejímací zkoušce a protokoly o zkouškách dlouhodobé stability, jsou-li tyto zkoušky pro zdroj ionizujícího záření vyžadovány,

e) v případě otevřeného radionuklidového zdroje průvodní list vystavený při předání tohoto zdroje předchozím držitelem,
e) v případě otevřeného radionuklidového zdroje průvodní list vystavený při předání tohoto zdroje předchozím držitelem,

d) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
d) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

c) v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schválení typu, s výjimkou radionuklidového zdroje, prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo distributorem,
c) v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schválení typu, s výjimkou radionuklidového zdroje, prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo distributorem,

b) doklad nabytí držby zdroje ionizujícího záření,
b) doklad nabytí držby zdroje ionizujícího záření,

a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,
a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,

e) záznamy týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření pořízené v rámci soustavného dohledu nad radiační ochranou a záznamy z kontrolní činnosti.
e) záznamy týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření pořízené v rámci soustavného dohledu nad radiační ochranou a záznamy z kontrolní činnosti.

d) provozní záznamy charakterizující způsob a rozsah nakládání se zdrojem ionizujícího záření, v případě otevřeného radionuklidového zdroje také účel a bilanci jeho spotřeby, a
d) provozní záznamy charakterizující způsob a rozsah nakládání se zdrojem ionizujícího záření, v případě otevřeného radionuklidového zdroje také účel a bilanci jeho spotřeby, a

c) povolení a jiná rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
c) povolení a jiná rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

b) účel nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
b) účel nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

a) popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zahrnující zejména název, označení typu, jméno výrobce a výrobní nebo identifikační číslo,
a) popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zahrnující zejména název, označení typu, jméno výrobce a výrobní nebo identifikační číslo,

(4) Protokol o zkoušce dlouhodobé stability musí být uchováván do provedení následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 3 let od provedení zkoušky dlouhodobé stability. V případě, že součástí zkoušky dlouhodobé stability bylo měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, musí být protokol o této zkoušce dlouhodobé stability uchováván po celou dobu provozu zdroje ionizujícího záření.
(4) Protokol o zkoušce dlouhodobé stability musí být uchováván do provedení následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 3 let od provedení zkoušky dlouhodobé stability. V případě, že součástí zkoušky dlouhodobé stability bylo měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, musí být protokol o této zkoušce dlouhodobé stability uchováván po celou dobu provozu zdroje ionizujícího záření.

(5) Záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušky provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění musí být uchovávány do následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 1 roku od jejich pořízení.
(5) Záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušky provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění musí být uchovávány do následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 1 roku od jejich pořízení.

(6) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají nejméně po dobu 2 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.
(6) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají nejméně po dobu 2 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.

4. vyřazení zařízení z provozu.
4. vyřazení zařízení z provozu.

3. předání zařízení do držby jiné osobě a
3. předání zařízení do držby jiné osobě a

(2) Rozsah údajů zasílaných Úřadu podle odstavce 1 stanoví příloha č. 16 k této vyhlášce.
(2) Rozsah údajů zasílaných Úřadu podle odstavce 1 stanoví příloha č. 16 k této vyhlášce.

2. změně údajů,
2. změně údajů,

c) zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nejpozději do 1 měsíce po
c) zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nejpozději do 1 měsíce po

b) uzavřeném radionuklidovém zdroji nejpozději do 1 měsíce po
b) uzavřeném radionuklidovém zdroji nejpozději do 1 měsíce po

a) generátoru záření nejpozději do 1 měsíce po
a) generátoru záření nejpozději do 1 měsíce po

2. změně údajů,
2. změně údajů,

2. změně údajů,
2. změně údajů,

1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,
1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,

4. odstranění jako radioaktivního odpadu nebo jiném zneškodnění,
4. odstranění jako radioaktivního odpadu nebo jiném zneškodnění,

3. předání do držby jiné osobě a
3. předání do držby jiné osobě a

(3) Držitel povolení k výrobě, dovozu, distribuci nebo vývozu zdroje ionizujícího záření a registrant musí zasílat písemně Úřadu přehled vyrobených, dovezených, distribuovaných nebo vyvezených zdrojů ionizujícího záření souhrnně za předchozí kalendářní čtvrtletí nejpozději do 1 měsíce po jeho uplynutí. Rozsah zasílaných údajů stanoví příloha č. 17 k této vyhlášce.
(3) Držitel povolení k výrobě, dovozu, distribuci nebo vývozu zdroje ionizujícího záření a registrant musí zasílat písemně Úřadu přehled vyrobených, dovezených, distribuovaných nebo vyvezených zdrojů ionizujícího záření souhrnně za předchozí kalendářní čtvrtletí nejpozději do 1 měsíce po jeho uplynutí. Rozsah zasílaných údajů stanoví příloha č. 17 k této vyhlášce.

1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,
1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,

4. vyřazení z provozu,
4. vyřazení z provozu,

1. fyzickém převzetí uzavřeného radionuklidového zdroje,
1. fyzickém převzetí uzavřeného radionuklidového zdroje,

(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a registrant musí zasílat písemně Úřadu údaje o zdroji ionizujícího záření, který mají ve své držbě, kromě nevýznamného zdroje ionizujícího záření a drobného zdroje ionizujícího záření, jehož typ byl schválen Úřadem, a to o
(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a registrant musí zasílat písemně Úřadu údaje o zdroji ionizujícího záření, který mají ve své držbě, kromě nevýznamného zdroje ionizujícího záření a drobného zdroje ionizujícího záření, jehož typ byl schválen Úřadem, a to o

3. předání do držby jiné osobě a
3. předání do držby jiné osobě a

c) údaje obsažené v prohlášení o shodě vystaveném výrobcem, dovozcem nebo distributorem zdroje ionizujícího záření,
c) údaje obsažené v prohlášení o shodě vystaveném výrobcem, dovozcem nebo distributorem zdroje ionizujícího záření,

(2) Ohlašovatel musí uchovávat o zdroji ionizujícího záření dále následující údaje:
(2) Ohlašovatel musí uchovávat o zdroji ionizujícího záření dále následující údaje:

(3) Ohlašovatel musí uchovávat údaje podle odstavců 1 a 2 nejméně po dobu 2 let od předání zdroje ionizujícího záření jiné osobě nebo jeho zneškodnění.
(3) Ohlašovatel musí uchovávat údaje podle odstavců 1 a 2 nejméně po dobu 2 let od předání zdroje ionizujícího záření jiné osobě nebo jeho zneškodnění.

f) údaje o umístění zdroje ionizujícího záření.
f) údaje o umístění zdroje ionizujícího záření.

d) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje údaje uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
d) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje údaje uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,

(1) Ohlašovatel musí vést a uchovávat o zdroji ionizujícího záření následující údaje:
(1) Ohlašovatel musí vést a uchovávat o zdroji ionizujícího záření následující údaje:

b) údaje o způsobu nabytí zdroje ionizujícího záření,
b) údaje o způsobu nabytí zdroje ionizujícího záření,

a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,
a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,

e) v případě otevřeného radionuklidového zdroje údaje uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje a
e) v případě otevřeného radionuklidového zdroje údaje uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje a

c) údaje obsažené v návodu k použití zdroje ionizujícího záření.
c) údaje obsažené v návodu k použití zdroje ionizujícího záření.

b) účel použití zdroje ionizujícího záření a
b) účel použití zdroje ionizujícího záření a

a) popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce a výrobní nebo identifikační číslo,
a) popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zejména název, typové označení, jméno výrobce a výrobní nebo identifikační číslo,

2. prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v krytu a
2. prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v krytu a

d) datum provedení inventurní kontroly.
d) datum provedení inventurní kontroly.

c) označení prostor nebo části technologie, v nichž se radionuklidový zdroj nachází, a
c) označení prostor nebo části technologie, v nichž se radionuklidový zdroj nachází, a

b) údaj o typu krytu, v němž je radionuklidový zdroj umístěn, a jeho výrobní číslo,
b) údaj o typu krytu, v němž je radionuklidový zdroj umístěn, a jeho výrobní číslo,

a) výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje, číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a údaj o druhu radionuklidu,
a) výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje, číslo osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje a údaj o druhu radionuklidu,

b) v případě podle odstavce 2 písm. c) prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v krytu.
b) v případě podle odstavce 2 písm. c) prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v krytu.

a) v případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b)
a) v případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b)

c) nejméně jednou měsíčně v případě, že vysokoaktivní zdroj, který je součástí technologického celku, není používán po dobu delší než 30 dnů.
c) nejméně jednou měsíčně v případě, že vysokoaktivní zdroj, který je součástí technologického celku, není používán po dobu delší než 30 dnů.

b) bez prodlení po rozhodnutí o úpadku držitele povolení a
b) bez prodlení po rozhodnutí o úpadku držitele povolení a

a) každoročně k 31. březnu,
a) každoročně k 31. březnu,

(1) Inventurní kontrola musí být prováděna u uzavřených radionuklidových zdrojů, které jsou jednoduchým zdrojem ionizujícího záření nebo významným zdrojem ionizujícího záření.
(1) Inventurní kontrola musí být prováděna u uzavřených radionuklidových zdrojů, které jsou jednoduchým zdrojem ionizujícího záření nebo významným zdrojem ionizujícího záření.

(2) Inventurní kontrola musí být prováděna
(2) Inventurní kontrola musí být prováděna

(3) Inventurní kontrola musí být prováděna v následujícím rozsahu:
(3) Inventurní kontrola musí být prováděna v následujícím rozsahu:

(4) Držitel povolení musí zaslat Úřadu do konce následujícího měsíce po provedené inventurní kontrole podle odstavce 2 písm. a) nebo b) hlášení obsahující
(4) Držitel povolení musí zaslat Úřadu do konce následujícího měsíce po provedené inventurní kontrole podle odstavce 2 písm. a) nebo b) hlášení obsahující

(5) Výsledek prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje podle odstavce 2 písm. c) musí držitel povolení zaznamenat.
(5) Výsledek prověření fyzické přítomnosti uzavřeného radionuklidového zdroje podle odstavce 2 písm. c) musí držitel povolení zaznamenat.

1. prověření dokladů vztahujících se k uzavřenému radionuklidovému zdroji a
1. prověření dokladů vztahujících se k uzavřenému radionuklidovému zdroji a

(2) Osoba, která má v držbě vysokoaktivní zdroj, musí zajistit, aby
(2) Osoba, která má v držbě vysokoaktivní zdroj, musí zajistit, aby

b) vyrýt, natisknout nebo jinak trvale vyznačit identifikátor na vysokoaktivní zdroj, je-li to proveditelné,
b) vyrýt, natisknout nebo jinak trvale vyznačit identifikátor na vysokoaktivní zdroj, je-li to proveditelné,

c) vyrýt, natisknout nebo jinak trvale vyznačit identifikátor na obal vysokoaktivního zdroje; není-li to proveditelné nebo v případě přepravních obalů pro vícenásobné použití, musí držitel povolení uvést na obal údaje o charakteru vysokoaktivního zdroje,
c) vyrýt, natisknout nebo jinak trvale vyznačit identifikátor na obal vysokoaktivního zdroje; není-li to proveditelné nebo v případě přepravních obalů pro vícenásobné použití, musí držitel povolení uvést na obal údaje o charakteru vysokoaktivního zdroje,

d) opatřit obal vysokoaktivního zdroje a, je-li to proveditelné, též vysokoaktivní zdroj znakem radiačního nebezpečí a
d) opatřit obal vysokoaktivního zdroje a, je-li to proveditelné, též vysokoaktivní zdroj znakem radiačního nebezpečí a

e) zajistit, aby součástí dokumentace každého vyráběného nebo dováženého typu vysokoaktivního zdroje byla fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení vysokoaktivního zdroje a pro něj obvykle používaného obalu.
e) zajistit, aby součástí dokumentace každého vyráběného nebo dováženého typu vysokoaktivního zdroje byla fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení vysokoaktivního zdroje a pro něj obvykle používaného obalu.

a) vysokoaktivní zdroj a jeho obal byly vždy provázeny písemnou informací umožňující identifikovat vysokoaktivní zdroj a jeho povahu,
a) vysokoaktivní zdroj a jeho obal byly vždy provázeny písemnou informací umožňující identifikovat vysokoaktivní zdroj a jeho povahu,

b) vysokoaktivní zdroj a jeho obal byly, je-li to proveditelné, označeny a opatřeny znakem radiačního nebezpečí, a nápisy a značky zůstávaly čitelné a
b) vysokoaktivní zdroj a jeho obal byly, je-li to proveditelné, označeny a opatřeny znakem radiačního nebezpečí, a nápisy a značky zůstávaly čitelné a

c) dokumentace vysokoaktivního zdroje obsahovala fotografie, technické výkresy nebo jiná obdobná vyobrazení vysokoaktivního zdroje, obalu zdroje, přepravního obalu, zařízení, jehož je vysokoaktivní zdroj součástí, a jeho vybavení; fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení vysokoaktivního zdroje nemusí být zajištěno, nelze-li jej opatřit bez demontáže zařízení.
c) dokumentace vysokoaktivního zdroje obsahovala fotografie, technické výkresy nebo jiná obdobná vyobrazení vysokoaktivního zdroje, obalu zdroje, přepravního obalu, zařízení, jehož je vysokoaktivní zdroj součástí, a jeho vybavení; fotografie nebo jiné obdobné vyobrazení vysokoaktivního zdroje nemusí být zajištěno, nelze-li jej opatřit bez demontáže zařízení.

a) opatřit vysokoaktivní zdroj nezaměnitelným identifikátorem,
a) opatřit vysokoaktivní zdroj nezaměnitelným identifikátorem,

(1) Držitel povolení k výrobě nebo dovozu vysokoaktivního zdroje musí
(1) Držitel povolení k výrobě nebo dovozu vysokoaktivního zdroje musí

1. bezpečné nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
1. bezpečné nakládání se zdrojem ionizujícího záření,

2. nákupu zdroje ionizujícího záření, ochranných pomůcek a prostředků nebo měřicích přístrojů.
2. nákupu zdroje ionizujícího záření, ochranných pomůcek a prostředků nebo měřicích přístrojů.

1. přípravě a zavádění nových činností, které souvisí se zajištěním radiační ochrany, a
1. přípravě a zavádění nových činností, které souvisí se zajištěním radiační ochrany, a

(1) Dohlížející osoba na pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být radiačním pracovníkem kategorie A. V jiných případech je dohlížející osoba radiačním pracovníkem kategorie A nebo B.
(1) Dohlížející osoba na pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být radiačním pracovníkem kategorie A. V jiných případech je dohlížející osoba radiačním pracovníkem kategorie A nebo B.

(2) Dohlížející osoba musí vykonávat dohled nad radiační ochranou
(2) Dohlížející osoba musí vykonávat dohled nad radiační ochranou

4. vyřazování z provozu pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a
4. vyřazování z provozu pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a

3. bezpečný provoz pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a
3. bezpečný provoz pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a

2. provádění radiačních činností,
2. provádění radiačních činností,

b) zajištěním spolupráce s držitelem povolení při
b) zajištěním spolupráce s držitelem povolení při

a) sledováním a hodnocením plnění povinností držitele povolení při zajištění všech opatření pro
a) sledováním a hodnocením plnění povinností držitele povolení při zajištění všech opatření pro

(3) Dohlížející osoba musí zajišťovat pro držitele povolení zejména
(3) Dohlížející osoba musí zajišťovat pro držitele povolení zejména

a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se v kontrolovaném nebo sledovaném pásmu na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany,
a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se v kontrolovaném nebo sledovaném pásmu na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany,

b) vzdělávání radiačního pracovníka,
b) vzdělávání radiačního pracovníka,

c) přípravu programu monitorování, provádění monitorování a hodnocení výsledků monitorování podle programu monitorování,
c) přípravu programu monitorování, provádění monitorování a hodnocení výsledků monitorování podle programu monitorování,

d) evidenci osobních dávek, včetně součtu osobních dávek ze všech pracovních činností, radiačního pracovníka,
d) evidenci osobních dávek, včetně součtu osobních dávek ze všech pracovních činností, radiačního pracovníka,

e) stanovení efektivní dávky osoby, která vstoupila do kontrolovaného pásma,
e) stanovení efektivní dávky osoby, která vstoupila do kontrolovaného pásma,

f) provádění optimalizace radiační ochrany a stanovení dávkových optimalizačních mezí,
f) provádění optimalizace radiační ochrany a stanovení dávkových optimalizačních mezí,

g) vedení dokumentace pro povolovanou činnost, včetně programu systému řízení nebo programu zajištění radiační ochrany,
g) vedení dokumentace pro povolovanou činnost, včetně programu systému řízení nebo programu zajištění radiační ochrany,

h) provádění hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany,
h) provádění hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany,

i) evidenci zdrojů ionizujícího záření, zařízení a přístrojů majících vliv na radiační ochranu a vedení informací o jejich pohybu a stavu,
i) evidenci zdrojů ionizujícího záření, zařízení a přístrojů majících vliv na radiační ochranu a vedení informací o jejich pohybu a stavu,

j) provádění ročních inventurních kontrol zdrojů ionizujícího záření,
j) provádění ročních inventurních kontrol zdrojů ionizujícího záření,

k) organizování přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a spolupráci s osobou, která je provádí,
k) organizování přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a spolupráci s osobou, která je provádí,

l) zkoušku provozní stálosti, nestanoví-li tato vyhláška jinak,
l) zkoušku provozní stálosti, nestanoví-li tato vyhláška jinak,

m) šetření radiační mimořádné události, ztráty, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření a vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a kontrolu provádění nápravných opatření,
m) šetření radiační mimořádné události, ztráty, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření a vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a kontrolu provádění nápravných opatření,

n) řešení radiologické události,
n) řešení radiologické události,

o) sledování a řešení neshody, která není radiační mimořádnou událostí, v oblasti radiační ochrany,
o) sledování a řešení neshody, která není radiační mimořádnou událostí, v oblasti radiační ochrany,

p) dohled nad zajištěním poskytování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkovi,
p) dohled nad zajištěním poskytování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkovi,

q) operativní komunikaci s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu, a
q) operativní komunikaci s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu, a

r) metodické vedení osob s přímým dohledem nad radiační ochranou a koordinaci jejich činností.
r) metodické vedení osob s přímým dohledem nad radiační ochranou a koordinaci jejich činností.

b) plánovat a připravovat pracovní postupy a zpracovávat dokumenty pro prováděnou činnost,
b) plánovat a připravovat pracovní postupy a zpracovávat dokumenty pro prováděnou činnost,

a) spolupracovat s dohlížející osobou,
a) spolupracovat s dohlížející osobou,

f) podílet se na řešení neshody v oblasti radiační ochrany, která není radiační mimořádnou událostí, a
f) podílet se na řešení neshody v oblasti radiační ochrany, která není radiační mimořádnou událostí, a

g) komunikovat s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci nebo usměrnění jejich činnosti, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu.
g) komunikovat s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci nebo usměrnění jejich činnosti, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu.

(2) Osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou musí trvale dohlížet na provádění radiační činnosti na pracovišti držitele povolení a zejména
(2) Osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou musí trvale dohlížet na provádění radiační činnosti na pracovišti držitele povolení a zejména

(1) Osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou na pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být radiačním pracovníkem kategorie A. V jiných případech je osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou radiačním pracovníkem kategorie A nebo B.
(1) Osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou na pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být radiačním pracovníkem kategorie A. V jiných případech je osoba s přímým dohledem nad radiační ochranou radiačním pracovníkem kategorie A nebo B.

c) informovat radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu o aktuální radiační situaci a opatřeních reagujících na vzniklou situaci,
c) informovat radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu o aktuální radiační situaci a opatřeních reagujících na vzniklou situaci,

d) prověřovat, zda radiační pracovník a jiná fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma při vykonávání radiační činnosti plní požadavky ochrany zdraví a technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany,
d) prověřovat, zda radiační pracovník a jiná fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma při vykonávání radiační činnosti plní požadavky ochrany zdraví a technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany,

e) podílet se na šetření radiační mimořádné události,
e) podílet se na šetření radiační mimořádné události,

f) součinnost s jinými útvary držitele povolení při zvládání radiační mimořádné události.
f) součinnost s jinými útvary držitele povolení při zvládání radiační mimořádné události.

a) přímý dohled nad radiační ochranou pro všechny fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma,
a) přímý dohled nad radiační ochranou pro všechny fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma,

(1) Specializovaný útvar radiační ochrany zajišťující soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení musí zajišťovat na tomto zařízení činnosti podle § 43 odst. 2 a 3, kontrolovat plnění požadavků na zajištění radiační ochrany a dále zejména zajišťovat
(1) Specializovaný útvar radiační ochrany zajišťující soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení musí zajišťovat na tomto zařízení činnosti podle § 43 odst. 2 a 3, kontrolovat plnění požadavků na zajištění radiační ochrany a dále zejména zajišťovat

1. návrhů změn dokumentace pro povolovanou činnost vztahující se k radiační ochraně a
1. návrhů změn dokumentace pro povolovanou činnost vztahující se k radiační ochraně a

2. vnitřních předpisů držitele povolení vztahujících se k radiační ochraně,
2. vnitřních předpisů držitele povolení vztahujících se k radiační ochraně,

b) posuzování a provádění opatření za účelem zajištění radiační ochrany všech fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma,
b) posuzování a provádění opatření za účelem zajištění radiační ochrany všech fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma,

c) přípravu
c) přípravu

d) hodnocení vlivu výpustí na reprezentativní osobu a kontrolu plnění autorizovaných limitů,
d) hodnocení vlivu výpustí na reprezentativní osobu a kontrolu plnění autorizovaných limitů,

e) šetření událostí vztahujících se k radiační ochraně, včetně vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a součinnost s jinými útvary držitele povolení při jejich provádění a
e) šetření událostí vztahujících se k radiační ochraně, včetně vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a součinnost s jinými útvary držitele povolení při jejich provádění a

a) spolupracovat s dohlížející osobou držitele povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,
a) spolupracovat s dohlížející osobou držitele povolení k poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie,

b) informovat radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu o aktuální radiační situaci a opatřeních reagujících na vzniklou situaci,
b) informovat radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu o aktuální radiační situaci a opatřeních reagujících na vzniklou situaci,

c) prověřovat, zda radiační pracovník a jiná fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma při vykonávání radiační činnosti plní požadavky ochrany zdraví a technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany a
c) prověřovat, zda radiační pracovník a jiná fyzická osoba vstupující do kontrolovaného pásma při vykonávání radiační činnosti plní požadavky ochrany zdraví a technické a administrativní požadavky k zajištění radiační ochrany a

d) komunikovat s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci nebo usměrnění jejich činnosti, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu.
d) komunikovat s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci nebo usměrnění jejich činnosti, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu.

(2) Specializovaný útvar radiační ochrany zajišťující soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení při zajišťování soustavného dohledu nad radiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie musí
(2) Specializovaný útvar radiační ochrany zajišťující soustavný dohled nad radiační ochranou na energetickém jaderném zařízení při zajišťování soustavného dohledu nad radiační ochranou fyzických osob provádějících poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie musí

a) znakem radiačního nebezpečí,
a) znakem radiačního nebezpečí,

a) ucelená a jednoznačně určená,
a) ucelená a jednoznačně určená,

b) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a
b) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a

c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.
c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.

b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné, a
b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné, a

(1) Kontrolované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště
(1) Kontrolované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště

(2) Kontrolované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno
(2) Kontrolované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno

c) se zajištěním proti vstupu nepovolané fyzické osoby.
c) se zajištěním proti vstupu nepovolané fyzické osoby.

c) povrchová kontaminace na pracovním místě může být vyšší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.
c) povrchová kontaminace na pracovním místě může být vyšší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.

b) součet součinů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů v ovzduší na pracovišti a konverzních faktorů h_inh pro příjem vdechnutím radiačním pracovníkem může být v průměru za rok větší než 2,5 µSv/m³, nebo
b) součet součinů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů v ovzduší na pracovišti a konverzních faktorů h_inh pro příjem vdechnutím radiačním pracovníkem může být v průměru za rok větší než 2,5 µSv/m³, nebo

a) průměrný příkon prostorového dávkového ekvivalentu na pracovním místě může být za kalendářní rok vyšší než 2,5 µSv/h,
a) průměrný příkon prostorového dávkového ekvivalentu na pracovním místě může být za kalendářní rok vyšší než 2,5 µSv/h,

(6) Těhotná žena může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření nebo v kontrolovaném pásmu pracuje.
(6) Těhotná žena může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření nebo v kontrolovaném pásmu pracuje.

(5) Osoba mladší 18 let může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu připravuje na výkon povolání nebo se v něm má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření.
(5) Osoba mladší 18 let může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu připravuje na výkon povolání nebo se v něm má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření.

(3) Kontrolované pásmo musí být vymezeno v rozsahu zahrnujícím všechna pracovní místa, kde nelze vyloučit, že
(3) Kontrolované pásmo musí být vymezeno v rozsahu zahrnujícím všechna pracovní místa, kde nelze vyloučit, že

(4) Do kontrolovaného pásma může vstupovat jen fyzická osoba poučená o způsobu chování, kterým neohrožuje zdraví své a zdraví jiných fyzických osob. V případě fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, se poučení podle věty prvé nepožaduje.
(4) Do kontrolovaného pásma může vstupovat jen fyzická osoba poučená o způsobu chování, kterým neohrožuje zdraví své a zdraví jiných fyzických osob. V případě fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, se poučení podle věty prvé nepožaduje.

b) jde-li o radiačního pracovníka kategorie B, činnost spočívající v poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření.
b) jde-li o radiačního pracovníka kategorie B, činnost spočívající v poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření.

(9) Úklid nebo údržbu v kontrolovaném pásmu může samostatně provádět
(9) Úklid nebo údržbu v kontrolovaném pásmu může samostatně provádět

(8) Do kontrolovaného pásma může samostatně vstupovat inspektor Úřadu.
(8) Do kontrolovaného pásma může samostatně vstupovat inspektor Úřadu.

(7) V kontrolovaném pásmu může vykonávat práce pouze radiační pracovník kategorie A. Jiná fyzická osoba může v kontrolovaném pásmu provádět
(7) V kontrolovaném pásmu může vykonávat práce pouze radiační pracovník kategorie A. Jiná fyzická osoba může v kontrolovaném pásmu provádět

b) radiační pracovník kategorie B na pracovišti II. nebo III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, pokud se na pracovním místě s tímto zdrojem v době jeho přítomnosti nenakládá a měřením je potvrzeno, že povrchová kontaminace na pracovním místě je menší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.
b) radiační pracovník kategorie B na pracovišti II. nebo III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, pokud se na pracovním místě s tímto zdrojem v době jeho přítomnosti nenakládá a měřením je potvrzeno, že povrchová kontaminace na pracovním místě je menší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.

a) radiační pracovník kategorie B nebo jiná fyzická osoba na pracovišti s generátorem záření, s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo se zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, pokud je zajištěno, že v době jejich přítomnosti nemůže být zařízení uvedeno do provozu, nebo
a) radiační pracovník kategorie B nebo jiná fyzická osoba na pracovišti s generátorem záření, s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo se zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, pokud je zajištěno, že v době jejich přítomnosti nemůže být zařízení uvedeno do provozu, nebo

a) nezbytnou a nahodilou činnost
a) nezbytnou a nahodilou činnost

2. pod dohledem radiačního pracovníka kategorie A určeného provozovatelem kontrolovaného pásma, nebo
2. pod dohledem radiačního pracovníka kategorie A určeného provozovatelem kontrolovaného pásma, nebo

1. po dobu nezbytně nutnou a
1. po dobu nezbytně nutnou a

c) provozovatel kontrolovaného pásma musí vybavit fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma osobními ochrannými prostředky a pomůckami přiměřenými radiační situaci v kontrolovaném pásmu a způsobu vykonávané práce a důvodům vstupu do kontrolovaného pásma,
c) provozovatel kontrolovaného pásma musí vybavit fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma osobními ochrannými prostředky a pomůckami přiměřenými radiační situaci v kontrolovaném pásmu a způsobu vykonávané práce a důvodům vstupu do kontrolovaného pásma,

b) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace,
b) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace,

a) místnosti, prostory a místa v kontrolovaném pásmu pracoviště s jaderným zařízením, kde jsou trvale překročeny hodnoty uvedené v § 46 odst. 3, musí být označeny tabulkou s vyznačením míry rizika ozáření; pokud jsou tyto hodnoty překročeny dočasně, musí být tyto místnosti, prostory a místa označeny tabulkou s uvedením naměřených hodnot příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a objemové a plošné aktivity radionuklidů,
a) místnosti, prostory a místa v kontrolovaném pásmu pracoviště s jaderným zařízením, kde jsou trvale překročeny hodnoty uvedené v § 46 odst. 3, musí být označeny tabulkou s vyznačením míry rizika ozáření; pokud jsou tyto hodnoty překročeny dočasně, musí být tyto místnosti, prostory a místa označeny tabulkou s uvedením naměřených hodnot příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a objemové a plošné aktivity radionuklidů,

h) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do kontrolovaného pásma, musí provozovatel kontrolovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele.
h) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do kontrolovaného pásma, musí provozovatel kontrolovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele.

e) pokud v kontrolovaném pásmu nelze vyloučit povrchovou kontaminaci vstupující fyzické osoby, lze vstoupit po převléknutí do oděvu určeného vnitřním předpisem provozovatele kontrolovaného pásma; při opuštění musí být provedena kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby a v případě zjištění povrchové kontaminace osobní očista a dekontaminace; nelze-li povrchovou kontaminaci odstranit, může fyzická osoba opustit kontrolované pásmo za podmínek uvedených ve vnitřním předpisu provozovatele kontrolovaného pásma,
e) pokud v kontrolovaném pásmu nelze vyloučit povrchovou kontaminaci vstupující fyzické osoby, lze vstoupit po převléknutí do oděvu určeného vnitřním předpisem provozovatele kontrolovaného pásma; při opuštění musí být provedena kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby a v případě zjištění povrchové kontaminace osobní očista a dekontaminace; nelze-li povrchovou kontaminaci odstranit, může fyzická osoba opustit kontrolované pásmo za podmínek uvedených ve vnitřním předpisu provozovatele kontrolovaného pásma,

f) pokud nelze vyloučit povrchovou kontaminaci předmětů vynášených z kontrolovaného pásma, musí být provedena kontrola jejich povrchové kontaminace a v případě zjištění povrchové kontaminace jejich dekontaminace,
f) pokud nelze vyloučit povrchovou kontaminaci předmětů vynášených z kontrolovaného pásma, musí být provedena kontrola jejich povrchové kontaminace a v případě zjištění povrchové kontaminace jejich dekontaminace,

g) v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem je zakázáno kouřit; jíst a pít lze v případě, že vzhledem k rozsahu kontrolovaného pásma a druhu vykonávané činnosti jej nelze krátkodobě opustit; v takovém případě musí provozovatel kontrolovaného pásma vymezit pro konzumaci zvláštní prostor s možností kontroly povrchové kontaminace fyzických osob a stanovit opatření vylučující kontaminaci potravin, a
g) v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem je zakázáno kouřit; jíst a pít lze v případě, že vzhledem k rozsahu kontrolovaného pásma a druhu vykonávané činnosti jej nelze krátkodobě opustit; v takovém případě musí provozovatel kontrolovaného pásma vymezit pro konzumaci zvláštní prostor s možností kontroly povrchové kontaminace fyzických osob a stanovit opatření vylučující kontaminaci potravin, a

d) v případě, že za běžného provozu nebo předvídatelných odchylek od běžného provozu může příkon prostorového dávkového ekvivalentu v kontrolovaném pásmu překročit 1 mSv/h, musí provozovatel kontrolovaného pásma vybavit každou fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně,
d) v případě, že za běžného provozu nebo předvídatelných odchylek od běžného provozu může příkon prostorového dávkového ekvivalentu v kontrolovaném pásmu překročit 1 mSv/h, musí provozovatel kontrolovaného pásma vybavit každou fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně,

b) zdůvodnění navrhovaného rozsahu kontrolovaného pásma, zejména výpočty a jiné údaje dokládající splnění požadavků této vyhlášky a atomového zákona,
b) zdůvodnění navrhovaného rozsahu kontrolovaného pásma, zejména výpočty a jiné údaje dokládající splnění požadavků této vyhlášky a atomového zákona,

d) popis způsobu zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu a
d) popis způsobu zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu a

e) údaje o předpokládaném počtu fyzických osob pracujících v kontrolovaném pásmu a způsobu jejich poučení o rizicích při práci v kontrolovaném pásmu.
e) údaje o předpokládaném počtu fyzických osob pracujících v kontrolovaném pásmu a způsobu jejich poučení o rizicích při práci v kontrolovaném pásmu.

a) pokyny pro vstup do kontrolovaného pásma a podmínky vstupu do kontrolovaného pásma pro radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu,
a) pokyny pro vstup do kontrolovaného pásma a podmínky vstupu do kontrolovaného pásma pro radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu,

b) postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu,
b) postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu,

c) postupy hodnocení ozáření jiné fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma a
c) postupy hodnocení ozáření jiné fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma a

d) podmínky pro opuštění kontrolovaného pásma fyzickou osobou a vynášení předmětů z kontrolovaného pásma, včetně způsobu provádění dekontaminace.
d) podmínky pro opuštění kontrolovaného pásma fyzickou osobou a vynášení předmětů z kontrolovaného pásma, včetně způsobu provádění dekontaminace.

(1) Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je vymezení kontrolovaného pásma, musí obsahovat
(1) Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je vymezení kontrolovaného pásma, musí obsahovat

(2) Dokumentace provozu kontrolovaného pásma musí obsahovat
(2) Dokumentace provozu kontrolovaného pásma musí obsahovat

a) rozsah kontrolovaného pásma výčtem místností a schematickým plánem,
a) rozsah kontrolovaného pásma výčtem místností a schematickým plánem,

c) popis stavebního a technického zajištění kontrolovaného pásma proti vstupu nepovolané fyzické osoby,
c) popis stavebního a technického zajištění kontrolovaného pásma proti vstupu nepovolané fyzické osoby,

c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.
c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.

b) upozorněním „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření“ a
b) upozorněním „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření“ a

a) znakem radiačního nebezpečí,
a) znakem radiačního nebezpečí,

b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné.
b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné.

a) ucelená a jednoznačně určená a
a) ucelená a jednoznačně určená a

(2) Sledované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno
(2) Sledované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno

(1) Sledované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště
(1) Sledované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště

(4) Dokumentace provozu sledovaného pásma musí obsahovat postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané ve sledovaném pásmu.
(4) Dokumentace provozu sledovaného pásma musí obsahovat postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané ve sledovaném pásmu.

d) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí sledovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace.
d) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí sledovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace.

c) pracovní místo ve sledovaném pásmu musí být vybaveno ochrannými prostředky a pomůckami a stíněním podle charakteru zdroje ionizujícího záření, s nímž je nakládáno, a
c) pracovní místo ve sledovaném pásmu musí být vybaveno ochrannými prostředky a pomůckami a stíněním podle charakteru zdroje ionizujícího záření, s nímž je nakládáno, a

b) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do sledovaného pásma, musí provozovatel sledovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele,
b) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do sledovaného pásma, musí provozovatel sledovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele,

a) radiační činnost může vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A nebo B,
a) radiační činnost může vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A nebo B,

(3) Radiační ochrana ve sledovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:
(3) Radiační ochrana ve sledovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:

e) významu kultury bezpečnosti pro zajištění radiační ochrany a
e) významu kultury bezpečnosti pro zajištění radiační ochrany a

a) charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví, rizicích spojených s prací v prostředí ionizujícího záření a možné zdravotní újmě,
a) charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví, rizicích spojených s prací v prostředí ionizujícího záření a možné zdravotní újmě,

b) obecných postupech a zásadách radiační ochrany a opatřeních, která musí být k příslušné činnosti přijata,
b) obecných postupech a zásadách radiační ochrany a opatřeních, která musí být k příslušné činnosti přijata,

(1) Radiační pracovník a fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, musí být držitelem povolení nebo registrantem informováni o
(1) Radiační pracovník a fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, musí být držitelem povolení nebo registrantem informováni o

(2) Držitel povolení nebo registrant musí o poskytnutí informací podle odstavce 1 provést záznam. Záznam musí radiační pracovník nebo fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, potvrdit svým podpisem.
(2) Držitel povolení nebo registrant musí o poskytnutí informací podle odstavce 1 provést záznam. Záznam musí radiační pracovník nebo fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, potvrdit svým podpisem.

f) významu včasného oznámení těhotenství a kojení z důvodu rizika vyplývajícího z případného ozáření pro nenarozené dítě a kojence, jde-li o ženu.
f) významu včasného oznámení těhotenství a kojení z důvodu rizika vyplývajícího z případného ozáření pro nenarozené dítě a kojence, jde-li o ženu.

d) významu požadavku ochrany zdraví a technických a administrativních požadavků k zajištění radiační ochrany,
d) významu požadavku ochrany zdraví a technických a administrativních požadavků k zajištění radiační ochrany,

c) konkrétních provozních a pracovních podmínkách vztahujících se k pracovišti a činnosti, ke které může být přidělen,
c) konkrétních provozních a pracovních podmínkách vztahujících se k pracovišti a činnosti, ke které může být přidělen,

c) datum zkoušky,
c) datum zkoušky,

d) kritéria hodnocení zkoušky,
d) kritéria hodnocení zkoušky,

e) výsledek zkoušky a
e) výsledek zkoušky a

f) popis opatření k nápravě v případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl.
f) popis opatření k nápravě v případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl.

a) u radiačního pracovníka, který aktivně vykonává funkci dohlížející osoby pro příslušného držitele povolení, nebo
a) u radiačního pracovníka, který aktivně vykonává funkci dohlížející osoby pro příslušného držitele povolení, nebo

(3) Držitel povolení nebo registrant musí zajišťovat systém průběžného vzdělávání radiačních pracovníků tak, aby pracovníci znali
(3) Držitel povolení nebo registrant musí zajišťovat systém průběžného vzdělávání radiačních pracovníků tak, aby pracovníci znali

(5) Znalost radiačního pracovníka a jeho způsobilost k bezpečnému výkonu radiační činnosti musí být ověřována před zahájením práce a dále pravidelně, nejméně jednou za kalendářní rok, zkouškou, o které musí být proveden záznam. V případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl, musí být stanoveno opatření k nápravě.
(5) Znalost radiačního pracovníka a jeho způsobilost k bezpečnému výkonu radiační činnosti musí být ověřována před zahájením práce a dále pravidelně, nejméně jednou za kalendářní rok, zkouškou, o které musí být proveden záznam. V případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl, musí být stanoveno opatření k nápravě.

(4) Pro radiačního pracovníka pracujícího v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie musí systém průběžného vzdělávání zahrnovat seznámení s vnitřními předpisy a dokumentací pro toto kontrolované pásmo.
(4) Pro radiačního pracovníka pracujícího v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie musí systém průběžného vzdělávání zahrnovat seznámení s vnitřními předpisy a dokumentací pro toto kontrolované pásmo.

(6) Záznam o zkoušce podle odstavce 5 musí obsahovat
(6) Záznam o zkoušce podle odstavce 5 musí obsahovat

(7) Ověřování podle odstavce 5 se nevyžaduje
(7) Ověřování podle odstavce 5 se nevyžaduje

a) obecná pravidla a postupy radiační ochrany,
a) obecná pravidla a postupy radiační ochrany,

b) opatření týkající se radiační ochrany při výkonu radiační činnosti při běžném provozu, za předvídatelných odchylek od tohoto provozu nebo při vzniku radiační mimořádné události a
b) opatření týkající se radiační ochrany při výkonu radiační činnosti při běžném provozu, za předvídatelných odchylek od tohoto provozu nebo při vzniku radiační mimořádné události a

c) vnitřní předpisy a dokumentaci pro povolovanou činnost.
c) vnitřní předpisy a dokumentaci pro povolovanou činnost.

b) u radiačního pracovníka, který pro příslušného registranta aktivně vykonává funkci osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
b) u radiačního pracovníka, který pro příslušného registranta aktivně vykonává funkci osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

a) rozsah ověřovaných znalostí,
a) rozsah ověřovaných znalostí,

b) jmenný seznam všech zkoušených radiačních pracovníků,
b) jmenný seznam všech zkoušených radiačních pracovníků,

j) popis rozsahu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany.
j) popis rozsahu sledování, měření, hodnocení, ověřování a zaznamenávání veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany.

h) popis způsobu řešení neshod, včetně uplatnění nápravných opatření a vyhodnocení jejich účinnosti,
h) popis způsobu řešení neshod, včetně uplatnění nápravných opatření a vyhodnocení jejich účinnosti,

i) popis systému informování a vzdělávání radiačního pracovníka v radiační ochraně a připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a ověřování jeho znalostí a
i) popis systému informování a vzdělávání radiačního pracovníka v radiační ochraně a připravenosti k odezvě na radiační mimořádnou událost a ověřování jeho znalostí a

a) popis povolované činnosti,
a) popis povolované činnosti,

b) místo výkonu povolované činnosti,
b) místo výkonu povolované činnosti,

c) specifikaci druhů zdrojů ionizujícího záření v rámci povolované činnosti,
c) specifikaci druhů zdrojů ionizujícího záření v rámci povolované činnosti,

d) popis organizační struktury osoby vykonávající povolovanou činnost,
d) popis organizační struktury osoby vykonávající povolovanou činnost,

e) práva, povinnosti a vzájemné vztahy fyzických osob, které řídí, provádějí nebo hodnotí povolovanou činnost,
e) práva, povinnosti a vzájemné vztahy fyzických osob, které řídí, provádějí nebo hodnotí povolovanou činnost,

f) popis způsobu řízení dokumentace a záznamů v rámci povolované činnosti, včetně seznamu této dokumentace a záznamů,
f) popis způsobu řízení dokumentace a záznamů v rámci povolované činnosti, včetně seznamu této dokumentace a záznamů,

g) popis způsobu předávání informací Úřadu,
g) popis způsobu předávání informací Úřadu,

h) služby významné z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona
h) služby významné z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona

g) nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích
g) nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích

f) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona
f) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona

e) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie
e) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie

d) dovoz, vývoz nebo distribuci zdroje ionizujícího záření
d) dovoz, vývoz nebo distribuci zdroje ionizujícího záření

c) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, kde se provádí lékařské ozáření,
c) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, kde se provádí lékařské ozáření,

b) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti s otevřenými radionuklidovými zdroji
b) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti s otevřenými radionuklidovými zdroji

a) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti I. nebo II. kategorie
a) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti I. nebo II. kategorie

1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

2. popis metrologického zajištění měření a měřidel,
2. popis metrologického zajištění měření a měřidel,

3. popis způsobu zajištění přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability,
3. popis způsobu zajištění přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability,

4. rozsah a popis způsobu provádění zkoušek provozní stálosti a
4. rozsah a popis způsobu provádění zkoušek provozní stálosti a

5. četnost zkoušek provozní stálosti,
5. četnost zkoušek provozní stálosti,

1. zásady nakládání s radioaktivním odpadem,
1. zásady nakládání s radioaktivním odpadem,

2. zásady uvolňování radioaktivní látky z pracoviště a
2. zásady uvolňování radioaktivní látky z pracoviště a

3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

1. popis způsobu zaznamenávání radiologické události, provádění jejího prošetření a přijetí opatření k předcházení jejímu vzniku a omezení jejích následků a
1. popis způsobu zaznamenávání radiologické události, provádění jejího prošetření a přijetí opatření k předcházení jejímu vzniku a omezení jejích následků a

2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování, a
2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování, a

1. specifikaci dokumentace předávané uživatelům dováženého, vyváženého nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření a
1. specifikaci dokumentace předávané uživatelům dováženého, vyváženého nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření a

2. popis způsobu zajištění dopravy zdroje ionizujícího záření, s výjimkou generátoru záření,
2. popis způsobu zajištění dopravy zdroje ionizujícího záření, s výjimkou generátoru záření,

1. výčet kontrolovaných pásem, ve kterých je povolovaná činnost vykonávána,
1. výčet kontrolovaných pásem, ve kterých je povolovaná činnost vykonávána,

2. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
2. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

3. popis systému monitorování a hodnocení osobních dávek radiačních pracovníků,
3. popis systému monitorování a hodnocení osobních dávek radiačních pracovníků,

4. popis systému vedení osobních radiačních průkazů,
4. popis systému vedení osobních radiačních průkazů,

5. popis činností zajišťovaných dodavateli a
5. popis činností zajišťovaných dodavateli a

6. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
6. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,

3. popis způsobu zajištění součinnosti s osobou, pro kterou je hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prováděno,
3. popis způsobu zajištění součinnosti s osobou, pro kterou je hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prováděno,

4. popis způsobu hodnocení výsledků zkoušky dlouhodobé stability a přejímací zkoušky,
4. popis způsobu hodnocení výsledků zkoušky dlouhodobé stability a přejímací zkoušky,

5. popis určování lhůt k odstranění méně závažných závad,
5. popis určování lhůt k odstranění méně závažných závad,

6. popis postupu v případě, že je v rámci zkoušky dlouhodobé stability navržena změna rozsahu zkoušek provozní stálosti,
6. popis postupu v případě, že je v rámci zkoušky dlouhodobé stability navržena změna rozsahu zkoušek provozní stálosti,

7. popis způsobu uchovávání materiálů získaných při zkouškách zdroje ionizujícího záření a
7. popis způsobu uchovávání materiálů získaných při zkouškách zdroje ionizujícího záření a

8. popis činností zajišťovaných dodavateli,
8. popis činností zajišťovaných dodavateli,

1. zásady nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,
1. zásady nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,

2. zásady pro uvolňování produktů hornické činnosti vzniklých při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu do životního prostředí a
2. zásady pro uvolňování produktů hornické činnosti vzniklých při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu do životního prostředí a

3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování a
3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování a

1. popis metrologického zajištění měření a měřidel,
1. popis metrologického zajištění měření a měřidel,

2. popis systému vzdělávání fyzických osob podílejících se na vykonávání této služby a
2. popis systému vzdělávání fyzických osob podílejících se na vykonávání této služby a

3. míru fyzické účasti fyzické osoby řídící vykonávání této služby při měřeních prováděných v rámci vykonávání služby.
3. míru fyzické účasti fyzické osoby řídící vykonávání této služby při měřeních prováděných v rámci vykonávání služby.

e) hodnocení stavu zdroje ionizujícího záření na základě výsledků prováděných zkoušek,
e) hodnocení stavu zdroje ionizujícího záření na základě výsledků prováděných zkoušek,

d) posouzení vybavenosti ochrannými prostředky a pomůckami,
d) posouzení vybavenosti ochrannými prostředky a pomůckami,

c) přehled plnění povinností držitele povolení, a to
c) přehled plnění povinností držitele povolení, a to

(1) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany držitelem povolení musí zahrnovat
(1) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany držitelem povolení musí zahrnovat

(2) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany musí být schváleno držitelem povolení nebo jeho statutárním orgánem, je-li právnickou osobou.
(2) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany musí být schváleno držitelem povolení nebo jeho statutárním orgánem, je-li právnickou osobou.

j) přehled revizí místních diagnostických referenčních úrovní a
j) přehled revizí místních diagnostických referenčních úrovní a

b) přehled a rozbor odchylek od běžného provozu a překročení monitorovacích úrovní nebo dávkových optimalizačních mezí a přijatých opatření,
b) přehled a rozbor odchylek od běžného provozu a překročení monitorovacích úrovní nebo dávkových optimalizačních mezí a přijatých opatření,

f) posouzení zabezpečení zdroje ionizujícího záření,
f) posouzení zabezpečení zdroje ionizujícího záření,

1. zajišťování poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
1. zajišťování poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,

2. vzdělávání radiačních pracovníků a
2. vzdělávání radiačních pracovníků a

3. ověřování způsobilosti radiačních pracovníků k bezpečnému výkonu radiační činnosti,
3. ověřování způsobilosti radiačních pracovníků k bezpečnému výkonu radiační činnosti,

h) hodnocení bilance spotřebované aktivity otevřených radionuklidových zdrojů,
h) hodnocení bilance spotřebované aktivity otevřených radionuklidových zdrojů,

g) hodnocení provedené inventurní kontroly uzavřených radionuklidových zdrojů,
g) hodnocení provedené inventurní kontroly uzavřených radionuklidových zdrojů,

k) popis hodnocení uskutečněného havarijního cvičení.
k) popis hodnocení uskutečněného havarijního cvičení.

a) popis posouzení optimalizace radiační ochrany na základě výsledků osobního monitorování nebo monitorování pracoviště,
a) popis posouzení optimalizace radiační ochrany na základě výsledků osobního monitorování nebo monitorování pracoviště,

i) přehled a rozbor radiologických událostí a případů, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny,
i) přehled a rozbor radiologických událostí a případů, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny,

(2) Generátor záření musí viditelně indikovat stav, kdy generuje ionizující záření.
(2) Generátor záření musí viditelně indikovat stav, kdy generuje ionizující záření.

(1) Generátor záření může být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.
(1) Generátor záření může být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.

a) zajištěno, že přístroj nebo zařízení nelze uvést do provozu, pokud je ochranné stínění odstraněno, a
a) zajištěno, že přístroj nebo zařízení nelze uvést do provozu, pokud je ochranné stínění odstraněno, a

(4) Přístroj nebo zařízení, jehož součástí je generátor záření a ochranné stínění, může být používán, pokud je
(4) Přístroj nebo zařízení, jehož součástí je generátor záření a ochranné stínění, může být používán, pokud je

(3) Stacionární generátor záření, s výjimkou zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření, u kterého je z důvodu správného provedení výkonu nutná přítomnost zdravotnických pracovníků v ozařovně, musí být obsluhován z obsluhovny nebo obslužného místa, jejichž konstrukce vylučuje překročení stanovených dávkových optimalizačních mezí. Pokud je v ozařovně umístěno více generátorů záření, nesmí být používány současně.
(3) Stacionární generátor záření, s výjimkou zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření, u kterého je z důvodu správného provedení výkonu nutná přítomnost zdravotnických pracovníků v ozařovně, musí být obsluhován z obsluhovny nebo obslužného místa, jejichž konstrukce vylučuje překročení stanovených dávkových optimalizačních mezí. Pokud je v ozařovně umístěno více generátorů záření, nesmí být používány současně.

b) přístroj nebo zařízení automaticky vyřazeno z činnosti při otevření ochranného stínění.
b) přístroj nebo zařízení automaticky vyřazeno z činnosti při otevření ochranného stínění.

(2) Není-li uzavřený radionuklidový zdroj používán, musí být uložen ve stínícím krytu nebo jinak stíněn tak, aby
(2) Není-li uzavřený radionuklidový zdroj používán, musí být uložen ve stínícím krytu nebo jinak stíněn tak, aby

(1) Uzavřený radionuklidový zdroj musí být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.
(1) Uzavřený radionuklidový zdroj musí být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.

1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a
1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a

2. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a
2. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a

b) při přenášení uzavřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního krytu nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.
b) při přenášení uzavřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního krytu nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.

a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu
a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu

(6) V případě zjištění netěsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být zajištěno odstavení uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním z provozu a jejich řádná ochrana proti zneužití.
(6) V případě zjištění netěsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být zajištěno odstavení uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním z provozu a jejich řádná ochrana proti zneužití.

(5) Funkčnost příslušenství mobilního zařízení obsahujícího uzavřený radionuklidový zdroj musí být ověřována pravidelně nejméně jednou ročně.
(5) Funkčnost příslušenství mobilního zařízení obsahujícího uzavřený radionuklidový zdroj musí být ověřována pravidelně nejméně jednou ročně.

(4) Při manipulaci s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, u něhož nelze vyloučit jeho uvolnění z ozařovacího zařízení nebo jeho ztrátu, musí být používáno měřidlo, které umožňuje za všech podmínek stanovit polohu tohoto zdroje.
(4) Při manipulaci s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, u něhož nelze vyloučit jeho uvolnění z ozařovacího zařízení nebo jeho ztrátu, musí být používáno měřidlo, které umožňuje za všech podmínek stanovit polohu tohoto zdroje.

(3) Při ozařování a prozařování uzavřeným radionuklidovým zdrojem musí být po skončení práce nebo před vstupem do vymezeného nebo stíněného ozařovacího prostoru měřením nebo signalizací ověřeno, zda je zdroj řádně stíněn nebo zasunut do stínicího krytu.
(3) Při ozařování a prozařování uzavřeným radionuklidovým zdrojem musí být po skončení práce nebo před vstupem do vymezeného nebo stíněného ozařovacího prostoru měřením nebo signalizací ověřeno, zda je zdroj řádně stíněn nebo zasunut do stínicího krytu.

(7) Jde-li o značnou netěsnost s více než stonásobkem mezní hodnoty podle přílohy č. 10 bodu 2 k této vyhlášce, musí být uzavřeno okolí uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním do doby, než je provedena zkouška radioaktivní kontaminace a v případě potřeby účinná dekontaminace.
(7) Jde-li o značnou netěsnost s více než stonásobkem mezní hodnoty podle přílohy č. 10 bodu 2 k této vyhlášce, musí být uzavřeno okolí uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním do doby, než je provedena zkouška radioaktivní kontaminace a v případě potřeby účinná dekontaminace.

a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu
a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu

b) při přenášení otevřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního kontejneru nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.
b) při přenášení otevřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního kontejneru nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.

2. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a
2. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a

(2) Není-li otevřený radionuklidový zdroj používán a nejedná-li se o zdroj, který je tvořen technologickými celky nebo médii pracoviště, musí být umístěn v ochranném stínicím krytu nebo kontejneru, který účinně brání rozptylu radioaktivní látky, tak, aby
(2) Není-li otevřený radionuklidový zdroj používán a nejedná-li se o zdroj, který je tvořen technologickými celky nebo médii pracoviště, musí být umístěn v ochranném stínicím krytu nebo kontejneru, který účinně brání rozptylu radioaktivní látky, tak, aby

(1) Na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem I. až III. kategorie lze na jednotlivých pracovních místech zpracovávat současně nejvýše aktivitu určenou na základě kritérií zohledňujících vybavení pracovních míst ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace, fyzikální charakteristiky látek, které mají být zpracovávány, zejména těkavost a prašnost, a náročnost a rizikovost očekávaných pracovních činností. Postup určení nejvyšší zpracovávané aktivity stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.
(1) Na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem I. až III. kategorie lze na jednotlivých pracovních místech zpracovávat současně nejvýše aktivitu určenou na základě kritérií zohledňujících vybavení pracovních míst ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace, fyzikální charakteristiky látek, které mají být zpracovávány, zejména těkavost a prašnost, a náročnost a rizikovost očekávaných pracovních činností. Postup určení nejvyšší zpracovávané aktivity stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.

1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a
1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a

(3) Požadavky odstavce 1 se nevztahují na
(3) Požadavky odstavce 1 se nevztahují na

b) pracoviště s jaderným zařízením a
b) pracoviště s jaderným zařízením a

c) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.
c) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.

a) pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,
a) pracoviště III. kategorie, kde se provádějí činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu,

a) směřováním primárního svazku ionizujícího záření tak, aby bylo zabráněno ozáření fyzické osoby,
a) směřováním primárního svazku ionizujícího záření tak, aby bylo zabráněno ozáření fyzické osoby,

c) informováním fyzické osoby, která by mohla být dotčena činností na přechodném pracovišti, a
c) informováním fyzické osoby, která by mohla být dotčena činností na přechodném pracovišti, a

d) využitím přirozených bariér zabraňujících vstupu nepovolané fyzické osoby při vymezení kontrolovaného pásma.
d) využitím přirozených bariér zabraňujících vstupu nepovolané fyzické osoby při vymezení kontrolovaného pásma.

a) výstražnou páskou,
a) výstražnou páskou,

b) znakem radiačního nebezpečí,
b) znakem radiačního nebezpečí,

d) v případě snížené viditelnosti světelnou signalizací.
d) v případě snížené viditelnosti světelnou signalizací.

c) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a
c) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a

(2) Hranice kontrolovaného pásma na přechodném pracovišti musí být vyznačena
(2) Hranice kontrolovaného pásma na přechodném pracovišti musí být vyznačena

(1) Držitel povolení používající zdroj ionizujícího záření na přechodném pracovišti musí zajistit radiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště
(1) Držitel povolení používající zdroj ionizujícího záření na přechodném pracovišti musí zajistit radiační ochranu obyvatelstva, pracovníků a okolí přechodného pracoviště

b) volbou doby vykonávání činnosti s ohledem na pohyb fyzických osob v okolí přechodného pracoviště,
b) volbou doby vykonávání činnosti s ohledem na pohyb fyzických osob v okolí přechodného pracoviště,

(3) V pracovní skupině zajištující činnosti na přechodném pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být v okamžiku výkonu činnosti přítomni alespoň dva radiační pracovníci kategorie A způsobilí k bezpečnému výkonu příslušné radiační činnosti, z nichž jeden je dohlížející osobou nebo osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou v příslušné odborné oblasti používání zdroje ionizujícího záření.
(3) V pracovní skupině zajištující činnosti na přechodném pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být v okamžiku výkonu činnosti přítomni alespoň dva radiační pracovníci kategorie A způsobilí k bezpečnému výkonu příslušné radiační činnosti, z nichž jeden je dohlížející osobou nebo osobou s přímým dohledem nad radiační ochranou v příslušné odborné oblasti používání zdroje ionizujícího záření.

(5) Může-li příkon prostorového dávkového ekvivalentu na přechodném pracovišti překročit 1 mSv/h, musí být radiační pracovník vybaven operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně.
(5) Může-li příkon prostorového dávkového ekvivalentu na přechodném pracovišti překročit 1 mSv/h, musí být radiační pracovník vybaven operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně.

(4) Pracovní skupina musí být vybavena měřidlem k monitorování pracoviště v rozsahu odpovídajícím používaným zdrojům ionizujícího záření.
(4) Pracovní skupina musí být vybavena měřidlem k monitorování pracoviště v rozsahu odpovídajícím používaným zdrojům ionizujícího záření.

(1) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je nevýznamným, drobným nebo jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, kromě defektoskopického rentgenového zařízení a karotážního zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před prvním použitím zdroje ionizujícího záření na přechodném pracovišti
(1) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je nevýznamným, drobným nebo jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, kromě defektoskopického rentgenového zařízení a karotážního zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před prvním použitím zdroje ionizujícího záření na přechodném pracovišti

a) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření,
a) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření,

b) popis prací a
b) popis prací a

c) předpokládaný počet výjezdů na přechodné pracoviště za kalendářní rok.
c) předpokládaný počet výjezdů na přechodné pracoviště za kalendářní rok.

a) termín zahájení prací,
a) termín zahájení prací,

b) předpokládanou dobu prací na přechodném pracovišti,
b) předpokládanou dobu prací na přechodném pracovišti,

c) popis prací,
c) popis prací,

d) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření a
d) přehled používaných zdrojů ionizujícího záření a

e) telefonický kontakt na pracovníka, který bude vykonávat soustavný dohled na přechodném pracovišti.
e) telefonický kontakt na pracovníka, který bude vykonávat soustavný dohled na přechodném pracovišti.

(2) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu písemně nejméně den předem
(2) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu písemně nejméně den předem

(4) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření musí neprodleně písemně oznámit Úřadu ukončení prací na přechodném pracovišti.
(4) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření musí neprodleně písemně oznámit Úřadu ukončení prací na přechodném pracovišti.

(3) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před zahájením práce jednoznačné určení místa výkonu práce se zdrojem ionizujícího záření, a to uvedením zeměpisných souřadnic nebo adresy přechodného pracoviště, včetně čísla budovy v areálu nebo parcelního čísla.
(3) Držitel povolení k používání zdroje ionizujícího záření, který je významným zdrojem ionizujícího záření, defektoskopickým rentgenovým zařízením nebo karotážním zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, musí oznámit Úřadu před zahájením práce jednoznačné určení místa výkonu práce se zdrojem ionizujícího záření, a to uvedením zeměpisných souřadnic nebo adresy přechodného pracoviště, včetně čísla budovy v areálu nebo parcelního čísla.

d) organizační změna řízení činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.
d) organizační změna řízení činnosti zvláště důležité z hlediska radiační ochrany.

e) změna možnosti nahromadění radioaktivní látky v životním prostředí při jejím dlouhodobém uvolňování z pracoviště.
e) změna možnosti nahromadění radioaktivní látky v životním prostředí při jejím dlouhodobém uvolňování z pracoviště.

c) změna způsobu vyřazování z provozu takového pracoviště,
c) změna způsobu vyřazování z provozu takového pracoviště,

d) změna podmínek dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent po vyřazení z provozu takového pracoviště, nejedná-li se o úplné vyřazení, nebo
d) změna podmínek dalšího využití území a systémů, konstrukcí nebo komponent po vyřazení z provozu takového pracoviště, nejedná-li se o úplné vyřazení, nebo

(1) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště IV. kategorie je
(1) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště IV. kategorie je

(2) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je
(2) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie a pracoviště IV. kategorie je

a) změna stavební části nebo části technologie nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění jejich stínicí, izolační nebo ochranné vlastnosti,
a) změna stavební části nebo části technologie nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění jejich stínicí, izolační nebo ochranné vlastnosti,

a) změna projektového řešení výstavby pracoviště IV. kategorie,
a) změna projektového řešení výstavby pracoviště IV. kategorie,

b) rekonstrukce zdroje ionizujícího záření nebo změna, která mění stínicí vlastnosti jeho příslušenství,
b) rekonstrukce zdroje ionizujícího záření nebo změna, která mění stínicí vlastnosti jeho příslušenství,

c) změna v uspořádání kontrolovaného pásma, která mění způsob jeho využití, nebo
c) změna v uspořádání kontrolovaného pásma, která mění způsob jeho využití, nebo

b) změna stavební části nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění způsob zabezpečení zdroje ionizujícího záření,
b) změna stavební části nebo vybavení kontrolovaného pásma pracoviště, která mění způsob zabezpečení zdroje ionizujícího záření,

1. k ověření dodržování limitů ozáření,
1. k ověření dodržování limitů ozáření,

b) monitorovacího zařízení, které slouží
b) monitorovacího zařízení, které slouží

a) monitorovacího zařízení, jehož výstup je porovnáván s limity a podmínkami,
a) monitorovacího zařízení, jehož výstup je porovnáván s limity a podmínkami,

c) stacionárního monitorovacího zařízení, které je určeno k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.
c) stacionárního monitorovacího zařízení, které je určeno k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.

(3) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie, kromě pracoviště, na kterém je prováděno lékařské ozáření, a pracoviště IV. kategorie je změna metody stanovení hodnoty sledované veličiny, architektury instalovaných monitorovacích systémů, koncepce zpracování dat nebo fyzikálního principu měření u
(3) Změnou ovlivňující radiační ochranu pracoviště III. kategorie, kromě pracoviště, na kterém je prováděno lékařské ozáření, a pracoviště IV. kategorie je změna metody stanovení hodnoty sledované veličiny, architektury instalovaných monitorovacích systémů, koncepce zpracování dat nebo fyzikálního principu měření u

2. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo
2. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo

3. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo
3. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo

b) která slouží
b) která slouží

(1) Změnou související s radiační ochranou pracoviště IV. kategorie je změna typu monitorovacího zařízení při zachování fyzikálního principu měření nebo změna počtu stacionárních monitorovacích zařízení,
(1) Změnou související s radiační ochranou pracoviště IV. kategorie je změna typu monitorovacího zařízení při zachování fyzikálního principu měření nebo změna počtu stacionárních monitorovacích zařízení,

3. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo
3. pro účely uvolňování radioaktivní látky z pracoviště, nebo

2. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo
2. k ověření dodržování autorizovaných limitů pro výpusti, nebo

1. k ověření dodržování limitů ozáření,
1. k ověření dodržování limitů ozáření,

c) která jsou určena k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.
c) která jsou určena k detekci úniků radioaktivní látky nebo k monitorování radiační situace při radiační mimořádné události.

a) jejichž výstupy jsou porovnávány s limity a podmínkami,
a) jejichž výstupy jsou porovnávány s limity a podmínkami,

(2) Změna související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí být oznámena Úřadu písemně 30 dnů před jejím provedením.
(2) Změna související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí být oznámena Úřadu písemně 30 dnů před jejím provedením.

c) předpokládaný časový harmonogram realizace změny a
c) předpokládaný časový harmonogram realizace změny a

d) posouzení vlivu změny na radiační ochranu.
d) posouzení vlivu změny na radiační ochranu.

b) seznam dokumentace pro povolovanou činnost aktualizované v souvislosti se změnou,
b) seznam dokumentace pro povolovanou činnost aktualizované v souvislosti se změnou,

a) popis a zdůvodnění změny,
a) popis a zdůvodnění změny,

(1) Dokumentace změny související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat
(1) Dokumentace změny související s radiační ochranou na pracovišti se zdrojem ionizujícího záření musí obsahovat

h) pravidelné ověřování ochranných vlastností osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek.
h) pravidelné ověřování ochranných vlastností osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek.

g) prošetření radiologické události a provedení opatření v návaznosti na ni a
g) prošetření radiologické události a provedení opatření v návaznosti na ni a

f) provádění postupů k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,
f) provádění postupů k bezpečnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,

e) organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a účast na nich,
e) organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a účast na nich,

d) evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,
d) evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,

c) řádné vedení dokumentace pro registrovanou činnost,
c) řádné vedení dokumentace pro registrovanou činnost,

b) průběžné vzdělávání radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,
b) průběžné vzdělávání radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,

a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se na pracovišti na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,
a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se na pracovišti na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,

b) doklad absolvování přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
b) doklad absolvování přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.

a) protokol přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření a
a) protokol přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření a

(1) Dokumentací pro registrovanou činnost je
(1) Dokumentací pro registrovanou činnost je

(2) Vzory registračních formulářů stanoví příloha č. 21 k této vyhlášce.
(2) Vzory registračních formulářů stanoví příloha č. 21 k této vyhlášce.

c) způsob zaznamenávání a dobu uchovávání výsledků měření,
c) způsob zaznamenávání a dobu uchovávání výsledků měření,

(1) Program monitorování musí mít v závislosti na druzích monitorování, které je držitel povolení povinen provádět, následující části:
(1) Program monitorování musí mít v závislosti na druzích monitorování, které je držitel povolení povinen provádět, následující části:

(2) Program monitorování musí obsahovat pravidla monitorování pro běžný provoz pracoviště, předvídatelné odchylky od běžného provozu pracoviště, radiační nehodu a radiační havárii, a to
(2) Program monitorování musí obsahovat pravidla monitorování pro běžný provoz pracoviště, předvídatelné odchylky od běžného provozu pracoviště, radiační nehodu a radiační havárii, a to

g) popis metod měření,
g) popis metod měření,

h) popis monitorování osob, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiační nehodě nebo radiační havárii,
h) popis monitorování osob, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiační nehodě nebo radiační havárii,

i) určení místa na těle radiačního pracovníka, na němž je umístěn osobní dozimetr, a
i) určení místa na těle radiačního pracovníka, na němž je umístěn osobní dozimetr, a

j) určení používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů.
j) určení používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů.

a) monitorování pracoviště,
a) monitorování pracoviště,

b) osobní monitorování,
b) osobní monitorování,

c) monitorování výpustí a
c) monitorování výpustí a

d) monitorování okolí.
d) monitorování okolí.

a) vymezení monitorovaných veličin,
a) vymezení monitorovaných veličin,

b) způsob, rozsah a četnost měření,
b) způsob, rozsah a četnost měření,

d) postupy vyhodnocování výsledků měření,
d) postupy vyhodnocování výsledků měření,

e) hodnoty monitorovacích úrovní a opatření při jejich překročení,
e) hodnoty monitorovacích úrovní a opatření při jejich překročení,

f) hodnoty dávkových optimalizačních mezí,
f) hodnoty dávkových optimalizačních mezí,

a) ověření dodržování limitů ozáření,
a) ověření dodržování limitů ozáření,

b) prokazování, že radiační ochrana je optimalizována, a
b) prokazování, že radiační ochrana je optimalizována, a

c) včasné zjištění odchylek od běžného provozu pracoviště.
c) včasné zjištění odchylek od běžného provozu pracoviště.

(3) Obsah programu monitorování musí být formulován tak, aby umožňoval
(3) Obsah programu monitorování musí být formulován tak, aby umožňoval

b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 6 500 m³ a
b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 6 500 m³ a

a) ve věku do 5 let včetně 1 500 m³,
a) ve věku do 5 let včetně 1 500 m³,

c) starší 15 let 8 500 m³.
c) starší 15 let 8 500 m³.

(2) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství vdechovaného vzduchu v jednom roce je pro reprezentativní osobu
(2) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství vdechovaného vzduchu v jednom roce je pro reprezentativní osobu

(1) Je-li prováděn přepočet aktivit přijatých radionuklidů na úvazek efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory. V případě neidentifikovaných radionuklidů a chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu musí být použita aktivita pro radionuklidy, jejich formy nebo aerosol s nejvyšším konverzním faktorem pro příjem požitím nebo vdechnutím. Konverzní faktory pro přepočet podle věty prvé a druhé stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(1) Je-li prováděn přepočet aktivit přijatých radionuklidů na úvazek efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory. V případě neidentifikovaných radionuklidů a chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu musí být použita aktivita pro radionuklidy, jejich formy nebo aerosol s nejvyšším konverzním faktorem pro příjem požitím nebo vdechnutím. Konverzní faktory pro přepočet podle věty prvé a druhé stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

a) ve věku do 5 let včetně 275 l,
a) ve věku do 5 let včetně 275 l,

(7) Pro stanovení vnitřního ozáření produkty přeměny radonu a příjmu vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady za rok radiační pracovník vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 400 m³ vzduchu.
(7) Pro stanovení vnitřního ozáření produkty přeměny radonu a příjmu vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady za rok radiační pracovník vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 400 m³ vzduchu.

(6) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblasti dotčené těžbou a zpracováním uranové rudy je hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu 10 Bq/m³, není-li v této oblasti jiná hodnota známa.
(6) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblasti dotčené těžbou a zpracováním uranové rudy je hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu 10 Bq/m³, není-li v této oblasti jiná hodnota známa.

(5) Je-li při stanovení zevního ozáření prováděn přepočet průměrné objemové aktivity vzácných radioaktivních plynů rozptýlených v ovzduší na příkon efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory, které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(5) Je-li při stanovení zevního ozáření prováděn přepočet průměrné objemové aktivity vzácných radioaktivních plynů rozptýlených v ovzduší na příkon efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory, které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.

(4) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, pak pracovník za rok při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 000 m³, s výjimkou pracovníka uvedeného v odstavci 7.
(4) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, pak pracovník za rok při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 000 m³, s výjimkou pracovníka uvedeného v odstavci 7.

(3) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství požité vody v jednom roce je pro reprezentativní osobu
(3) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství požité vody v jednom roce je pro reprezentativní osobu

c) starší 15 let 730 l.
c) starší 15 let 730 l.

b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 365 l a
b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 365 l a

a) záznamová úroveň,
a) záznamová úroveň,

b) zabránění nežádoucího rozvoje vzniklého stavu.
b) zabránění nežádoucího rozvoje vzniklého stavu.

a) nápravě vzniklého stavu a
a) nápravě vzniklého stavu a

b) horní meze obvykle se vyskytujících hodnot měřené veličiny.
b) horní meze obvykle se vyskytujících hodnot měřené veličiny.

a) 3/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo
a) 3/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo

b) nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.
b) nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.

a) 1/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo
a) 1/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo

c) zásahová úroveň.
c) zásahová úroveň.

b) vyšetřovací úroveň a
b) vyšetřovací úroveň a

(5) Při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a zjištění důsledků výkyvu sledované veličiny radiační ochrany.
(5) Při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a zjištění důsledků výkyvu sledované veličiny radiační ochrany.

(4) Při dosažení nebo překročení záznamové úrovně musí být údaj zaznamenán a uchováván.
(4) Při dosažení nebo překročení záznamové úrovně musí být údaj zaznamenán a uchováván.

(3) Vyšetřovací úrovně musí být stanoveny na úrovni
(3) Vyšetřovací úrovně musí být stanoveny na úrovni

(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni
(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni

(1) Monitorovací úrovně jsou
(1) Monitorovací úrovně jsou

(6) Při překročení zásahové úrovně musí být provedeno předem stanovené opatření k
(6) Při překročení zásahové úrovně musí být provedeno předem stanovené opatření k

(2) Monitorování pracoviště musí být podle druhů používaných zdrojů ionizujícího záření prováděno
(2) Monitorování pracoviště musí být podle druhů používaných zdrojů ionizujícího záření prováděno

(1) Na pracovišti I. až IV. kategorie, s výjimkou pracoviště I. kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření, které nejsou otevřenými radionuklidovými zdroji, musí být monitorování pracoviště prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti.
(1) Na pracovišti I. až IV. kategorie, s výjimkou pracoviště I. kategorie, kde se používají výhradně drobné zdroje ionizujícího záření, které nejsou otevřenými radionuklidovými zdroji, musí být monitorování pracoviště prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti.

c) jiném pracovišti III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, kde s ohledem na charakter používaného radionuklidového zdroje a způsob nakládání s ním může dojít ke kontaminaci ovzduší.
c) jiném pracovišti III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, kde s ohledem na charakter používaného radionuklidového zdroje a způsob nakládání s ním může dojít ke kontaminaci ovzduší.

b) pracovišti, kde je vykonávána činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, a
b) pracovišti, kde je vykonávána činnost související se získáváním radioaktivního nerostu, a

a) pracovišti IV. kategorie,
a) pracovišti IV. kategorie,

b) potvrzovalo nepřekročení hodnot pro radioaktivní kontaminaci povrchu; hodnoty pro radioaktivní kontaminaci povrchu stanoví příloha č. 18 k této vyhlášce.
b) potvrzovalo nepřekročení hodnot pro radioaktivní kontaminaci povrchu; hodnoty pro radioaktivní kontaminaci povrchu stanoví příloha č. 18 k této vyhlášce.

a) umožnilo signalizovat
a) umožnilo signalizovat

d) změně radiační situace.
d) změně radiační situace.

c) změně zajištění radiační ochrany, nebo
c) změně zajištění radiační ochrany, nebo

b) změně v pracovních postupech,
b) změně v pracovních postupech,

a) zahájení provozu pracoviště,
a) zahájení provozu pracoviště,

c) měřením neužitečného záření.
c) měřením neužitečného záření.

b) monitorováním objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti, nebo
b) monitorováním objemových aktivit v ovzduší pracoviště a plošných aktivit na pracovišti, nebo

a) monitorováním příkonu prostorového dávkového ekvivalentu na pracovišti,
a) monitorováním příkonu prostorového dávkového ekvivalentu na pracovišti,

1. provozní odchylky od běžného provozu a
1. provozní odchylky od běžného provozu a

2. nedostatečnou funkci nebo selhání bariér bránících rozptylu a
2. nedostatečnou funkci nebo selhání bariér bránících rozptylu a

(5) Soustavné monitorování objemových aktivit radionuklidů v ovzduší musí být prováděno na
(5) Soustavné monitorování objemových aktivit radionuklidů v ovzduší musí být prováděno na

(4) Monitorování radioaktivní kontaminace musí být na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem prováděno tak, aby
(4) Monitorování radioaktivní kontaminace musí být na pracovišti s otevřeným radionuklidovým zdrojem prováděno tak, aby

(3) Účinnost ochrany před zevním a vnitřním ozářením musí být ověřována měřením příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, objemové aktivity nebo dalších veličin nezbytných pro ověření účinnosti ochrany před zevním a vnitřním ozářením, a to u zdroje ionizujícího záření, na místech práce s ním a v místech možného pobytu radiačních pracovníků nebo jiných fyzických osob při
(3) Účinnost ochrany před zevním a vnitřním ozářením musí být ověřována měřením příkonu prostorového dávkového ekvivalentu, objemové aktivity nebo dalších veličin nezbytných pro ověření účinnosti ochrany před zevním a vnitřním ozářením, a to u zdroje ionizujícího záření, na místech práce s ním a v místech možného pobytu radiačních pracovníků nebo jiných fyzických osob při

(6) Radiační pracovník, který vykonává činnosti, které jsou prováděny a kontrolovány pomocí zdroje ionizujícího záření za jeho přítomnosti v ozařovně v blízkosti zdroje ionizujícího záření, a podle programu monitorování je vybaven ochranou stínicí zástěrou, musí mít přiděleny dva osobní dozimetry, z nichž jeden je umístěn na této zástěře a druhý pod ní. V případě, že na osobním dozimetru umístěném na zástěře je vyhodnocena hodnota osobního dávkového ekvivalentu v hloubce 10 mm vyšší než 10 mSv, musí být vyhodnocen též dozimetr umístěný pod ochrannou stínicí zástěrou a na základě vyhodnocení obou dozimetrů musí být stanoven koeficient zeslabení použité ochranné stínicí zástěry a efektivní dávka obdržená radiačním pracovníkem se zohledněním ozáření nekrytých částí těla.
(6) Radiační pracovník, který vykonává činnosti, které jsou prováděny a kontrolovány pomocí zdroje ionizujícího záření za jeho přítomnosti v ozařovně v blízkosti zdroje ionizujícího záření, a podle programu monitorování je vybaven ochranou stínicí zástěrou, musí mít přiděleny dva osobní dozimetry, z nichž jeden je umístěn na této zástěře a druhý pod ní. V případě, že na osobním dozimetru umístěném na zástěře je vyhodnocena hodnota osobního dávkového ekvivalentu v hloubce 10 mm vyšší než 10 mSv, musí být vyhodnocen též dozimetr umístěný pod ochrannou stínicí zástěrou a na základě vyhodnocení obou dozimetrů musí být stanoven koeficient zeslabení použité ochranné stínicí zástěry a efektivní dávka obdržená radiačním pracovníkem se zohledněním ozáření nekrytých částí těla.

(5) Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření radiačního pracovníka. Neplní-li tento požadavek jeden osobní dozimetr samostatně, radiační pracovník musí být vybaven dalšími osobními dozimetry, nestanoví-li program monitorování jiný způsob osobního monitorování radiačního pracovníka.
(5) Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření radiačního pracovníka. Neplní-li tento požadavek jeden osobní dozimetr samostatně, radiační pracovník musí být vybaven dalšími osobními dozimetry, nestanoví-li program monitorování jiný způsob osobního monitorování radiačního pracovníka.

(4) Pokud jeden osobní dozimetr neumožňuje dostatečně přesné určení efektivní dávky a ekvivalentní dávky v orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, musí být radiační pracovník vybaven dalšími osobními dozimetry, které svými vlastnostmi nebo umístěním toto určení umožní.
(4) Pokud jeden osobní dozimetr neumožňuje dostatečně přesné určení efektivní dávky a ekvivalentní dávky v orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, musí být radiační pracovník vybaven dalšími osobními dozimetry, které svými vlastnostmi nebo umístěním toto určení umožní.

(3) Osobní dozimetr musí být umístěn na referenčním místě, kterým je přední levá strana hrudníku, (dále jen „referenční místo“) nebo jiném místě v závislosti na geometrii ozáření. Při používání ochranné stínicí zástěry musí být osobní dozimetr umístěn vně této zástěry.
(3) Osobní dozimetr musí být umístěn na referenčním místě, kterým je přední levá strana hrudníku, (dále jen „referenční místo“) nebo jiném místě v závislosti na geometrii ozáření. Při používání ochranné stínicí zástěry musí být osobní dozimetr umístěn vně této zástěry.

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka musí být prováděno k určení osobních dávek radiačního pracovníka sledováním, měřením a hodnocením jeho zevního a vnitřního ozáření.
(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka musí být prováděno k určení osobních dávek radiačního pracovníka sledováním, měřením a hodnocením jeho zevního a vnitřního ozáření.

(2) Osobní monitorování zevního ozáření osobním dozimetrem musí být zajištěno pro radiačního pracovníka kategorie A. Pro radiačního pracovníka kategorie A je období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1 kalendářní měsíc.
(2) Osobní monitorování zevního ozáření osobním dozimetrem musí být zajištěno pro radiačního pracovníka kategorie A. Pro radiačního pracovníka kategorie A je období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1 kalendářní měsíc.

b) na pracovišti I. až III. kategorie na základě vyhodnocení možného rizika vnitřního ozáření radiačního pracovníka.
b) na pracovišti I. až III. kategorie na základě vyhodnocení možného rizika vnitřního ozáření radiačního pracovníka.

a) na pracovišti IV. kategorie nejméně jednou ročně a
a) na pracovišti IV. kategorie nejméně jednou ročně a

(1) Nelze-li na pracovišti vyloučit překročení limitů ozáření pro radiačního pracovníka v důsledku jednorázového zevního ozáření, musí být radiační pracovník vybaven operativními osobními dozimetry s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně u monitorované veličiny.
(1) Nelze-li na pracovišti vyloučit překročení limitů ozáření pro radiačního pracovníka v důsledku jednorázového zevního ozáření, musí být radiační pracovník vybaven operativními osobními dozimetry s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně u monitorované veličiny.

(2) Může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením překročení pětinásobku limitů pro radiační pracovníky, musí osobní monitorování radiačního pracovníka umožnit stanovení dávek a jejich distribuce v těle radiačního pracovníka.
(2) Může-li zdroj ionizujícího záření způsobit jednorázovým ozářením překročení pětinásobku limitů pro radiační pracovníky, musí osobní monitorování radiačního pracovníka umožnit stanovení dávek a jejich distribuce v těle radiačního pracovníka.

(3) Na pracovišti, kde může dojít k vnitřnímu ozáření radiačního pracovníka, se příjmy radionuklidů nebo úvazky efektivní dávky z vnitřního ozáření jednotlivých radiačních pracovníků musí zjišťovat měřením aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech a jejím přepočítáním na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků. Pokud měření u radiačního pracovníka není možné, lze příjem radionuklidů nebo úvazek efektivní dávky stanovit měřením objemové aktivity radionuklidů v ovzduší pracoviště a následným přepočtením na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků.
(3) Na pracovišti, kde může dojít k vnitřnímu ozáření radiačního pracovníka, se příjmy radionuklidů nebo úvazky efektivní dávky z vnitřního ozáření jednotlivých radiačních pracovníků musí zjišťovat měřením aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech a jejím přepočítáním na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků. Pokud měření u radiačního pracovníka není možné, lze příjem radionuklidů nebo úvazek efektivní dávky stanovit měřením objemové aktivity radionuklidů v ovzduší pracoviště a následným přepočtením na příjem radionuklidů nebo úvazku efektivní dávky pomocí modelů dýchacího traktu, zažívacího traktu a kinetiky příslušných chemických prvků.

(4) Při práci s otevřeným radionuklidovým zdrojem musí být měření aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech podle odstavce 3 prováděno
(4) Při práci s otevřeným radionuklidovým zdrojem musí být měření aktivity radionuklidů v těle radiačního pracovníka nebo v jeho exkretech podle odstavce 3 prováděno

(5) V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření radiačního pracovníka, které by mohlo vést k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí být zajištěno okamžité vyhodnocení osobního dozimetru a dozimetrické hodnocení takové události.
(5) V případě podezření, že došlo k neplánovanému jednorázovému ozáření radiačního pracovníka, které by mohlo vést k překročení limitů pro radiačního pracovníka, musí být zajištěno okamžité vyhodnocení osobního dozimetru a dozimetrické hodnocení takové události.

a) osobním dozimetrem,
a) osobním dozimetrem,

(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka kategorie B musí být zajištěno
(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka kategorie B musí být zajištěno

(2) Výsledky hodnocení osobních dávek radiačního pracovníka kategorie B musí být použity k prokázání
(2) Výsledky hodnocení osobních dávek radiačního pracovníka kategorie B musí být použity k prokázání

(3) Držitel povolení musí informovat radiačního pracovníka srozumitelným způsobem a tak, aby bylo zřejmé, že radiační pracovník byl informován, o
(3) Držitel povolení musí informovat radiačního pracovníka srozumitelným způsobem a tak, aby bylo zřejmé, že radiační pracovník byl informován, o

b) stálosti podmínek ozáření na pracovišti.
b) stálosti podmínek ozáření na pracovišti.

a) výsledcích jeho osobního monitorování a
a) výsledcích jeho osobního monitorování a

b) postupech po přešetření příčin dosažení stanovené vyšetřovací nebo zásahové úrovně.
b) postupech po přešetření příčin dosažení stanovené vyšetřovací nebo zásahové úrovně.

a) správnosti zařazení radiačního pracovníka do kategorie a
a) správnosti zařazení radiačního pracovníka do kategorie a

c) vybavením jednoho nebo více radiačních pracovníků kategorie B vykonávajících stejnou pracovní činnost na stejném pracovišti osobním dozimetrem a přiřazením osobní dávky získané jeho vyhodnocením ostatním radiačním pracovníkům bez osobního dozimetru na tomto pracovišti.
c) vybavením jednoho nebo více radiačních pracovníků kategorie B vykonávajících stejnou pracovní činnost na stejném pracovišti osobním dozimetrem a přiřazením osobní dávky získané jeho vyhodnocením ostatním radiačním pracovníkům bez osobního dozimetru na tomto pracovišti.

b) výpočtem osobních dávek radiačního pracovníka z údajů o monitorování pracoviště, na kterém vykonává pracovní činnosti, a sledování doby pobytu na tomto pracovišti, nebo
b) výpočtem osobních dávek radiačního pracovníka z údajů o monitorování pracoviště, na kterém vykonává pracovní činnosti, a sledování doby pobytu na tomto pracovišti, nebo

a) soustavné monitorování radionuklidů, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, vypuštěných za stanovené období (dále jen „bilanční měření“),
a) soustavné monitorování radionuklidů, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, vypuštěných za stanovené období (dále jen „bilanční měření“),

a) bilančním měření výpustí mohla být přijata opatření k zabránění překročení autorizovaných limitů nebo nedodržení podmínek povolení a
a) bilančním měření výpustí mohla být přijata opatření k zabránění překročení autorizovaných limitů nebo nedodržení podmínek povolení a

(1) Monitorování výpustí z pracoviště musí být prováděno sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované radioaktivní látky, zejména stanovením bilance celkové vypuštěné aktivity a objemové aktivity radionuklidů.
(1) Monitorování výpustí z pracoviště musí být prováděno sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované radioaktivní látky, zejména stanovením bilance celkové vypuštěné aktivity a objemové aktivity radionuklidů.

b) sledování odchylek od běžného provozu pracoviště bylo možno přijmout opatření k nápravě vzniklého stavu a zabránění jeho nežádoucího rozvoje.
b) sledování odchylek od běžného provozu pracoviště bylo možno přijmout opatření k nápravě vzniklého stavu a zabránění jeho nežádoucího rozvoje.

b) nepřetržité monitorování radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu pracoviště IV. kategorie, a
b) nepřetržité monitorování radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu pracoviště IV. kategorie, a

(5) Zásahová úroveň musí být stanovena tak, aby při
(5) Zásahová úroveň musí být stanovena tak, aby při

(4) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena
(4) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena

(3) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby
(3) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby

(2) Monitorování výpustí musí zahrnovat
(2) Monitorování výpustí musí zahrnovat

c) operativní monitorování jiných potenciálních cest uvolňování radioaktivní látky z pracoviště v případě jejího úniku tak, aby tento únik mohl být zahrnut do bilance výpustí.
c) operativní monitorování jiných potenciálních cest uvolňování radioaktivní látky z pracoviště v případě jejího úniku tak, aby tento únik mohl být zahrnut do bilance výpustí.

a) při bilančním měření splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace a
a) při bilančním měření splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace a

b) při nepřetržitém monitorování radionuklidů umožňovala kontrolovat všechny provozní stavy.
b) při nepřetržitém monitorování radionuklidů umožňovala kontrolovat všechny provozní stavy.

a) při bilančním měření na úrovni očekávané hodnoty bilance výpusti radionuklidu s uvážením délky monitorovacího období a
a) při bilančním měření na úrovni očekávané hodnoty bilance výpusti radionuklidu s uvážením délky monitorovacího období a

b) při sledování odchylek od běžného provozu pracoviště jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.
b) při sledování odchylek od běžného provozu pracoviště jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.

a) příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,
a) příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

b) objemových aktivit radionuklidů a
b) objemových aktivit radionuklidů a

c) hmotnostních aktivit radionuklidů.
c) hmotnostních aktivit radionuklidů.

(4) Zásahová úroveň musí být stanovena v souladu s požadavky optimalizace ozáření obyvatelstva.
(4) Zásahová úroveň musí být stanovena v souladu s požadavky optimalizace ozáření obyvatelstva.

(3) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.
(3) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.

(2) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace.
(2) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace.

(1) Monitorování okolí pracoviště, z něhož jsou vypouštěny nebo jinými cestami uvolňovány radioaktivní látky, musí být prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, zejména
(1) Monitorování okolí pracoviště, z něhož jsou vypouštěny nebo jinými cestami uvolňovány radioaktivní látky, musí být prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, zejména

(1) Pracoviště pro radioterapii musí být vybaveno, je-li
(1) Pracoviště pro radioterapii musí být vybaveno, je-li

4. provádí-li se na něm radikální radioterapie, verifikačním systémem,
4. provádí-li se na něm radikální radioterapie, verifikačním systémem,

5. provádí-li se na něm radikální radioterapie, systémem pro dozimetrické ověřování aplikované dávky, kterým je in-vivo dozimetrie nebo její plnohodnotná alternativa, a
5. provádí-li se na něm radikální radioterapie, systémem pro dozimetrické ověřování aplikované dávky, kterým je in-vivo dozimetrie nebo její plnohodnotná alternativa, a

6. u technik s modulovanou intenzitou svazku systémem pro plošné a prostorové dozimetrické ověřování dávkové distribuce.
6. u technik s modulovanou intenzitou svazku systémem pro plošné a prostorové dozimetrické ověřování dávkové distribuce.

a) brachyterapeutické, zobrazovacím zařízením určeným k lokalizaci aplikátorů, plánovací jednotkou a dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,
a) brachyterapeutické, zobrazovacím zařízením určeným k lokalizaci aplikátorů, plánovací jednotkou a dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

b) s radioterapeutickým rentgenem, dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření, nebo
b) s radioterapeutickým rentgenem, dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření, nebo

c) s radionuklidovým ozařovačem nebo urychlovačem částic,
c) s radionuklidovým ozařovačem nebo urychlovačem částic,

(2) Pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí mít vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit těhotenství pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb před provedením lékařského ozáření.
(2) Pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí mít vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit těhotenství pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb před provedením lékařského ozáření.

1. plánovací jednotkou,
1. plánovací jednotkou,

2. simulátorem,
2. simulátorem,

3. dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,
3. dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,

(3) Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí zohledňovat zvláštní potřeby a charakter tohoto lékařského ozáření, provádí-li se na něm
(3) Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí zohledňovat zvláštní potřeby a charakter tohoto lékařského ozáření, provádí-li se na něm

(4) Radioterapeutické pracoviště musí mít k dispozici pomůcky pro provádění zkoušek provozní stálosti.
(4) Radioterapeutické pracoviště musí mít k dispozici pomůcky pro provádění zkoušek provozní stálosti.

c) ozáření spojené s vysokou dávkou u pacienta při radioterapii, intervenční radiologii a výpočetní tomografii.
c) ozáření spojené s vysokou dávkou u pacienta při radioterapii, intervenční radiologii a výpočetní tomografii.

b) vyhledávací vyšetření, nebo
b) vyhledávací vyšetření, nebo

a) lékařské ozáření dětí,
a) lékařské ozáření dětí,

4. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a
4. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a

1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,
1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,

2. indikovat celkový součin kermy a plochy a kumulativní referenční kermu ve vzduchu, je-li skiagraficko-skiaskopický nebo skiaskopický,
2. indikovat celkový součin kermy a plochy a kumulativní referenční kermu ve vzduchu, je-li skiagraficko-skiaskopický nebo skiaskopický,

3. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,
3. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,

4. poskytovat informaci o součinu kermy a délky,
4. poskytovat informaci o součinu kermy a délky,

7. být vybaven expoziční automatikou.
7. být vybaven expoziční automatikou.

6. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a
6. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a

3. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností vyšší než měsíční,
3. být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností vyšší než měsíční,

5. poskytovat informaci o váženém kermovém indexu výpočetní tomografie nebo objemovém kermovém indexu výpočetní tomografie,
5. poskytovat informaci o váženém kermovém indexu výpočetní tomografie nebo objemovém kermovém indexu výpočetní tomografie,

a) určený pro radiodiagnostiku nebo pro účely plánování, řízení a ověřování v radioterapii musí být vybaven přístrojem nebo odpovídajícími prostředky, které poskytnou kvantitativní informaci o ozáření pacienta; je-li to technicky proveditelné, musí se tato informace automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
a) určený pro radiodiagnostiku nebo pro účely plánování, řízení a ověřování v radioterapii musí být vybaven přístrojem nebo odpovídajícími prostředky, které poskytnou kvantitativní informaci o ozáření pacienta; je-li to technicky proveditelné, musí se tato informace automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,

b) pro intervenční radiologii musí
b) pro intervenční radiologii musí

c) pro výpočetní tomografii musí
c) pro výpočetní tomografii musí

2. mít vyšetřovací protokoly, které jsou přizpůsobeny vyšetřování dětí, jsou-li jím snímkovány děti,
2. mít vyšetřovací protokoly, které jsou přizpůsobeny vyšetřování dětí, jsou-li jím snímkovány děti,

1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,
1. po vyšetření poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta,

5. v průběhu vyšetření informovat fyzickou osobu provádějící vyšetření o kumulované radiační zátěži pacienta a
5. v průběhu vyšetření informovat fyzickou osobu provádějící vyšetření o kumulované radiační zátěži pacienta a

d) zubní intraorální
d) zubní intraorální

c) mamografický
c) mamografický

b) skiaskopický
b) skiaskopický

4. musí být vybaven funkcí automatické výměny filtru v závislosti na tloušťce po kompresi,
4. musí být vybaven funkcí automatické výměny filtru v závislosti na tloušťce po kompresi,

5. musí být vybaven receptorem obrazu s rozměry alespoň 18 × 24 cm, není-li určen pro stereotaxi, a
5. musí být vybaven receptorem obrazu s rozměry alespoň 18 × 24 cm, není-li určen pro stereotaxi, a

6. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a
6. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a

1. nesmí umožňovat snímkování ze štítu,
1. nesmí umožňovat snímkování ze štítu,

2. stacionární s digitálním receptorem obrazu, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou,
2. stacionární s digitálním receptorem obrazu, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou,

3. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,
3. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší,

4. stacionární, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou a orgánovými předvolbami a
4. stacionární, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou a orgánovými předvolbami a

5. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,
5. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,

1. nesmí umožňovat zobrazování přímou skiaskopií,
1. nesmí umožňovat zobrazování přímou skiaskopií,

2. musí být vybaven automatickou regulací dávkového příkonu,
2. musí být vybaven automatickou regulací dávkového příkonu,

3. musí automaticky nastavovat velikost rentgenového svazku podle velikosti receptoru obrazu a vzdálenosti ohniska od receptoru obrazu,
3. musí automaticky nastavovat velikost rentgenového svazku podle velikosti receptoru obrazu a vzdálenosti ohniska od receptoru obrazu,

4. musí být vybaven zvukovou signalizací po uplynutí 5 minut celkového skiaskopického času,
4. musí být vybaven zvukovou signalizací po uplynutí 5 minut celkového skiaskopického času,

5. musí být vybaven funkcí zachování posledního obrazu na monitoru po skončení expozice,
5. musí být vybaven funkcí zachování posledního obrazu na monitoru po skončení expozice,

6. s kruhovým receptorem obrazu nesmí mít obdélníkovou primární clonu,
6. s kruhovým receptorem obrazu nesmí mít obdélníkovou primární clonu,

7. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a
7. musí být vybaven pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší a

a) skiagrafický
a) skiagrafický

(2) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření, který je zubním panoramatickým rentgenovým zařízením, zubním výpočetním tomografem nebo kostním denzitometrem, musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti.
(2) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření, který je zubním panoramatickým rentgenovým zařízením, zubním výpočetním tomografem nebo kostním denzitometrem, musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti.

(1) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření
(1) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření

1. musí mít nominální napětí alespoň 60 kV,
1. musí mít nominální napětí alespoň 60 kV,

2. musí mít vzdálenost ohniska od konce tubusu nejméně 20 cm,
2. musí mít vzdálenost ohniska od konce tubusu nejméně 20 cm,

3. musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti,
3. musí být vybaven pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti,

4. musí mít kolimaci svazku odpovídající tvarem a velikostí receptoru obrazu,
4. musí mít kolimaci svazku odpovídající tvarem a velikostí receptoru obrazu,

5. musí být vybaven odpovídajícím držákem receptoru obrazu a
5. musí být vybaven odpovídajícím držákem receptoru obrazu a

6. nesmí být přenosný.
6. nesmí být přenosný.

8. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,
8. musí poskytovat informaci o součinu kermy a plochy,

1. musí být vybaven expoziční automatikou,
1. musí být vybaven expoziční automatikou,

2. s filmovým receptorem obrazu nebo s nepřímou digitalizací musí být vybaven protirozptylovou mřížkou,
2. s filmovým receptorem obrazu nebo s nepřímou digitalizací musí být vybaven protirozptylovou mřížkou,

3. musí poskytovat informaci o kompresní síle a tloušťce po kompresi,
3. musí poskytovat informaci o kompresní síle a tloušťce po kompresi,

(1) Při léčebné a diagnostické aplikaci radionuklidu musí být změřena aktivita otevřeného radionuklidového zdroje aplikovaného pacientovi, a to před jeho podáním.
(1) Při léčebné a diagnostické aplikaci radionuklidu musí být změřena aktivita otevřeného radionuklidového zdroje aplikovaného pacientovi, a to před jeho podáním.

a) písemnou informaci o rizicích ionizujícího záření a
a) písemnou informaci o rizicích ionizujícího záření a

(6) Na pracovišti, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb těhotenství nebo kojení před provedením lékařského ozáření.
(6) Na pracovišti, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb těhotenství nebo kojení před provedením lékařského ozáření.

(7) Vybavení pracoviště, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být v souladu se zvláštními potřebami a povahou tohoto lékařského ozáření.
(7) Vybavení pracoviště, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být v souladu se zvláštními potřebami a povahou tohoto lékařského ozáření.

(5) Podstupuje-li pacient diagnostickou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi před opuštěním zdravotnického zařízení písemné pokyny podle odstavce 4 písm. b) v případě, že by se ozáření fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, mohlo blížit hodnotám obecných limitů pro obyvatele.
(5) Podstupuje-li pacient diagnostickou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi před opuštěním zdravotnického zařízení písemné pokyny podle odstavce 4 písm. b) v případě, že by se ozáření fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, mohlo blížit hodnotám obecných limitů pro obyvatele.

(4) Podstupuje-li pacient léčebnou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení
(4) Podstupuje-li pacient léčebnou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení

(3) Při propuštění pacienta po léčebné aplikaci radionuklidu podle odstavce 2, musí být všechny jeho předměty osobní potřeby zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidem a v případě takového znečištění dekontaminovány nebo zneškodněny jako radioaktivní odpad.
(3) Při propuštění pacienta po léčebné aplikaci radionuklidu podle odstavce 2, musí být všechny jeho předměty osobní potřeby zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidem a v případě takového znečištění dekontaminovány nebo zneškodněny jako radioaktivní odpad.

(2) Léčebná aplikace radionuklidu musí být prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, speciálně upravené a vybavené pro tento účel. Tato podmínka neplatí, pokud ozáření fyzických osob žijících ve společné domácnosti s pacienty po léčebné aplikaci otevřeného radionuklidového zdroje nemůže překročit dávkovou optimalizační mez stanovenou v § 64 odst. 1 písm. a) atomového zákona. Při této léčebné aplikaci radionuklidu musí být zajištěno, aby pacient nepoužíval vlastní prádlo.
(2) Léčebná aplikace radionuklidu musí být prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, speciálně upravené a vybavené pro tento účel. Tato podmínka neplatí, pokud ozáření fyzických osob žijících ve společné domácnosti s pacienty po léčebné aplikaci otevřeného radionuklidového zdroje nemůže překročit dávkovou optimalizační mez stanovenou v § 64 odst. 1 písm. a) atomového zákona. Při této léčebné aplikaci radionuklidu musí být zajištěno, aby pacient nepoužíval vlastní prádlo.

b) písemné pokyny, jak omezit dávky fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jaké lze rozumně dosáhnout.
b) písemné pokyny, jak omezit dávky fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jaké lze rozumně dosáhnout.

a) datum a čas, kdy k tomuto významnému překročení došlo,
a) datum a čas, kdy k tomuto významnému překročení došlo,

b) identifikaci pacienta, kterého se toto významné překročení týkalo, a
b) identifikaci pacienta, kterého se toto významné překročení týkalo, a

c) informaci, zda je toto významné překročení radiologickou událostí.
c) informaci, zda je toto významné překročení radiologickou událostí.

(1) Národní diagnostické referenční úrovně stanoví příloha č. 22 k této vyhlášce.
(1) Národní diagnostické referenční úrovně stanoví příloha č. 22 k této vyhlášce.

(2) Záznamy o výsledku prošetření soustavného odchylování od místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat
(2) Záznamy o výsledku prošetření soustavného odchylování od místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat

(3) Záznam o výsledku prošetření významného překročení místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat
(3) Záznam o výsledku prošetření významného překročení místní diagnostické referenční úrovně musí obsahovat

a) dobu, po kterou k tomuto odchylování docházelo,
a) dobu, po kterou k tomuto odchylování docházelo,

b) přibližný počet pacientů, kterých se toto odchylování týkalo,
b) přibližný počet pacientů, kterých se toto odchylování týkalo,

c) rozsah tohoto odchylování,
c) rozsah tohoto odchylování,

d) důvody tohoto odchylování,
d) důvody tohoto odchylování,

e) průběh a výsledky optimalizace v případě, že byla na základě prošetření provedena, a
e) průběh a výsledky optimalizace v případě, že byla na základě prošetření provedena, a

f) záznam z revize místních diagnostických referenčních úrovní v případě, že byla na základě prošetření provedena.
f) záznam z revize místních diagnostických referenčních úrovní v případě, že byla na základě prošetření provedena.

(1) Ozářením pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události, je
(1) Ozářením pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události, je

(2) Aplikací aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity je v nukleární medicíně pro účely vymezení chybného ozáření u
(2) Aplikací aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity je v nukleární medicíně pro účely vymezení chybného ozáření u

3. aplikace celkové dávky nebo dávky na frakci, která se významně liší od indikované dávky,
3. aplikace celkové dávky nebo dávky na frakci, která se významně liší od indikované dávky,

4. aplikace chybně předepsané dávky, nebo
4. aplikace chybně předepsané dávky, nebo

5. ozáření, které způsobí, že radiobiologický efekt léčby neodpovídá původně plánovanému, způsobené přerušením nebo předčasným ukončením plánované léčby, které není způsobeno zdravotním stavem pacienta,
5. ozáření, které způsobí, že radiobiologický efekt léčby neodpovídá původně plánovanému, způsobené přerušením nebo předčasným ukončením plánované léčby, které není způsobeno zdravotním stavem pacienta,

1. aplikace jiného radiofarmaka, než bylo plánováno,
1. aplikace jiného radiofarmaka, než bylo plánováno,

2. aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity,
2. aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity,

3. ozáření při záměně pacienta, nebo
3. ozáření při záměně pacienta, nebo

4. aplikace aktivity nebo radiofarmaka, které byly chybně předepsány,
4. aplikace aktivity nebo radiofarmaka, které byly chybně předepsány,

1. ozáření násobně vyšší než potřebné,
1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

2. ozáření při záměně pacienta,
2. ozáření při záměně pacienta,

3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno, nebo
3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno, nebo

4. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, a
4. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, a

1. ozáření násobně vyšší než potřebné,
1. ozáření násobně vyšší než potřebné,

2. ozáření při záměně pacienta,
2. ozáření při záměně pacienta,

3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno,
3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno,

4. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, nebo
4. při výkonu prováděném u těhotné ženy ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, které nebylo indikováno, nebo

5. případ, kdy dojde ke tkáňové reakci z důvodu nesprávného provedení výkonu.
5. případ, kdy dojde ke tkáňové reakci z důvodu nesprávného provedení výkonu.

a) ozáření, které může při lékařském ozáření ohrozit život pacienta v důsledku tkáňových reakcí,
a) ozáření, které může při lékařském ozáření ohrozit život pacienta v důsledku tkáňových reakcí,

b) ozáření vzniklé z důvodu
b) ozáření vzniklé z důvodu

c) v radioterapii
c) v radioterapii

d) v nukleární medicíně
d) v nukleární medicíně

e) v radiodiagnostice
e) v radiodiagnostice

f) v intervenční radiologii
f) v intervenční radiologii

a) léčebné aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 20 %, nebo
a) léčebné aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 20 %, nebo

b) diagnostické aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 40 %.
b) diagnostické aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 40 %.

1. nezáměrné události při lékařském ozáření zahrnující lidskou chybu nebo selhání přístroje, nebo
1. nezáměrné události při lékařském ozáření zahrnující lidskou chybu nebo selhání přístroje, nebo

2. jiné události při lékařském ozáření, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany,
2. jiné události při lékařském ozáření, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany,

1. ozáření při záměně pacienta,
1. ozáření při záměně pacienta,

2. terapeutické ozáření jiné tkáně nebo orgánu, než bylo plánováno,
2. terapeutické ozáření jiné tkáně nebo orgánu, než bylo plánováno,

c) rozsah informování o závažné radiologické události a lhůty k jeho provedení.
c) rozsah informování o závažné radiologické události a lhůty k jeho provedení.

b) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, a
b) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas zjištěny a odstraněny, a

a) postupy pro případ výskytu radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas odhaleny a odstraněny,
a) postupy pro případ výskytu radiologické události nebo případu, kdy k radiologické události mohlo dojít, pokud by nebyly příčiny včas odhaleny a odstraněny,

(1) Radiologické události musí být klasifikovány podle jejich závažnosti do kategorií A, B nebo C. Kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie stanoví příloha č. 23 k této vyhlášce.
(1) Radiologické události musí být klasifikovány podle jejich závažnosti do kategorií A, B nebo C. Kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie stanoví příloha č. 23 k této vyhlášce.

(2) Radiologická událost kategorie A nebo B je závažnou radiologickou událostí.
(2) Radiologická událost kategorie A nebo B je závažnou radiologickou událostí.

(3) Příloha č. 23 k této vyhlášce stanoví
(3) Příloha č. 23 k této vyhlášce stanoví

(1) Rozsah údajů o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytovaných Úřadu zdravotní pojišťovnou stanoví příloha č. 24 k této vyhlášce.
(1) Rozsah údajů o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytovaných Úřadu zdravotní pojišťovnou stanoví příloha č. 24 k této vyhlášce.

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být poskytovány Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu.
(2) Údaje podle odstavce 1 musí být poskytovány Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu.

b) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,
b) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

c) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,
c) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

d) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,
d) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

e) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,
e) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,

f) porovnání dávky z nelékařského ozáření s místní diagnostickou referenční úrovní používanou pro vyšetření v rámci lékařského ozáření s obdobným postupem a zdrojem ionizujícího záření a
f) porovnání dávky z nelékařského ozáření s místní diagnostickou referenční úrovní používanou pro vyšetření v rámci lékařského ozáření s obdobným postupem a zdrojem ionizujícího záření a

g) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.
g) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,
a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

e) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,
e) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,

d) informaci o případu, kdy fyzická osoba, která měla nelékařské ozáření podstoupit, jej odmítla,
d) informaci o případu, kdy fyzická osoba, která měla nelékařské ozáření podstoupit, jej odmítla,

c) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,
c) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,

b) věk a pohlaví fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,
b) věk a pohlaví fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,
a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,

h) porovnání dávky z nelékařského ozáření s dávkovou optimalizační mezí a
h) porovnání dávky z nelékařského ozáření s dávkovou optimalizační mezí a

i) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.
i) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.

g) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,
g) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno,

f) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,
f) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,

a) sledovaného pásma na
a) sledovaného pásma na

b) kontrolovaného pásma
b) kontrolovaného pásma

5. v technologicky ucelené části chemické úpravny uranové rudy.
5. v technologicky ucelené části chemické úpravny uranové rudy.

4. ve skladu uranového koncentrátu a
4. ve skladu uranového koncentrátu a

3. v sušárně uranového koncentrátu,
3. v sušárně uranového koncentrátu,

2. na technologickém celku na povrchu navazujícím na úvodní důlní dílo, kde je dobýván radioaktivní nerost,
2. na technologickém celku na povrchu navazujícím na úvodní důlní dílo, kde je dobýván radioaktivní nerost,

1. na podzemním pracovišti, kde je dobýván radioaktivní nerost,
1. na podzemním pracovišti, kde je dobýván radioaktivní nerost,

4. čistírně průmyslových odpadních vod z pracoviště, které je součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů, a
4. čistírně průmyslových odpadních vod z pracoviště, které je součástí technologie úpravy radioaktivních nerostů, a

3. čistírně důlních vod a
3. čistírně důlních vod a

2. dekontaminační stanici,
2. dekontaminační stanici,

1. odkališti,
1. odkališti,

(1) Při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu musí být radiační ochrana zajištěna vymezením
(1) Při činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu musí být radiační ochrana zajištěna vymezením

(2) Při vymezení sledovaného pásma a kontrolovaného pásma podle odstavce 1 a při zajišťování radiační ochrany v nich musí být postupováno obdobně podle § 46 až 51.
(2) Při vymezení sledovaného pásma a kontrolovaného pásma podle odstavce 1 a při zajišťování radiační ochrany v nich musí být postupováno obdobně podle § 46 až 51.

k) zpracování zirkonu nebo zirkonia,
k) zpracování zirkonu nebo zirkonia,

j) výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,
j) výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,

i) výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,
i) výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,

h) výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,
h) výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,

a) těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,
a) těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,

b) těžba uhlí,
b) těžba uhlí,

c) těžba rud,
c) těžba rud,

d) zpracování niobové nebo tantalové rudy,
d) zpracování niobové nebo tantalové rudy,

e) zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,
e) zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,

f) primární výroba železa,
f) primární výroba železa,

g) tavení cínu, olova nebo mědi,
g) tavení cínu, olova nebo mědi,

q) hornická činnost,
q) hornická činnost,

p) nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,
p) nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,

o) provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,
o) provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,

n) získávání geotermální energie,
n) získávání geotermální energie,

s) činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.
s) činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.

r) činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo
r) činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo

l) výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,
l) výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,

m) spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,
m) spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,

(2) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno měření k posouzení, zda jsou překročeny úrovně
(2) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno měření k posouzení, zda jsou překročeny úrovně

1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,
1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,

2. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší,
2. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší,

3. měření povrchové kontaminace na pracovišti a
3. měření povrchové kontaminace na pracovišti a

4. evidenci doby pobytu, nebo
4. evidenci doby pobytu, nebo

1. míry účasti pracovníka na jednotlivých letech,
1. míry účasti pracovníka na jednotlivých letech,

2. letových charakteristik a
2. letových charakteristik a

3. parametrů důležitých pro výpočet efektivní dávky, a to opakovaně za každý kalendářní rok.
3. parametrů důležitých pro výpočet efektivní dávky, a to opakovaně za každý kalendářní rok.

a) pracovníka, který nakládá s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, musí zahrnovat
a) pracovníka, který nakládá s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, musí zahrnovat

b) pracovníka, který je členem letecké posádky na palubě letadla při letu ve výšce nad 8 km, musí zahrnovat stanovení
b) pracovníka, který je členem letecké posádky na palubě letadla při letu ve výšce nad 8 km, musí zahrnovat stanovení

a) 300 Bq/m³ pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce, nebo
a) 300 Bq/m³ pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce, nebo

b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem a z produktů jeho přeměny.
b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem a z produktů jeho přeměny.

(1) Způsob měření za účelem stanovení osobních dávek
(1) Způsob měření za účelem stanovení osobních dávek

b) při opakovaném měření podle odstavce 3 nebyla zjištěna možnost překročení
b) při opakovaném měření podle odstavce 3 nebyla zjištěna možnost překročení

a) nebylo zjištěno překročení úrovní podle odstavce 2, nebo
a) nebylo zjištěno překročení úrovní podle odstavce 2, nebo

2. 1/3 limitů stanovených na kalendářní rok v § 4 odst. 1 písm. b) až d).
2. 1/3 limitů stanovených na kalendářní rok v § 4 odst. 1 písm. b) až d).

1. 6 mSv za rok pro efektivní dávku, nebo
1. 6 mSv za rok pro efektivní dávku, nebo

(3) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém je zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, musí být na základě opakovaného měření a doby pobytu na pracovišti stanoveny osobní dávky pracovníka. V případě práce na více pracovištích s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být osobní dávky pracovníka sčítány. Stanovené osobní dávky pracovníka musí být hodnoceny podle hodnot uvedených v odstavci 4 písm. b).
(3) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém je zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, musí být na základě opakovaného měření a doby pobytu na pracovišti stanoveny osobní dávky pracovníka. V případě práce na více pracovištích s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být osobní dávky pracovníka sčítány. Stanovené osobní dávky pracovníka musí být hodnoceny podle hodnot uvedených v odstavci 4 písm. b).

(4) Stanovení osobních dávek pracovníka nemusí být prováděno na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin a
(4) Stanovení osobních dávek pracovníka nemusí být prováděno na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin a

(5) Na pracovišti, na kterém mohou být překročeny hodnoty osobních dávek pracovníka podle odstavce 4 písm. b), musí být osobní dávky pracovníka určovány opakovaně v každém kalendářním roce.
(5) Na pracovišti, na kterém mohou být překročeny hodnoty osobních dávek pracovníka podle odstavce 4 písm. b), musí být osobní dávky pracovníka určovány opakovaně v každém kalendářním roce.

(3) Úřadu musí být o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření oznamovány následující informace:
(3) Úřadu musí být o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření oznamovány následující informace:

(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště a dále při každé jejich změně.
(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště a dále při každé jejich změně.

(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány nejméně po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.
(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány nejméně po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

c) údaje o zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 atomového zákona a § 87,
c) údaje o zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 atomového zákona a § 87,

a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,
a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,

b) název a adresa pracoviště,
b) název a adresa pracoviště,

e) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce a doby pobytu pracovníka na pracovišti,
e) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce a doby pobytu pracovníka na pracovišti,

f) způsob uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,
f) způsob uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,

g) údaj o tom, zda je uvolňovaná radioaktivní látka používána k výrobě stavebního materiálu, a
g) údaj o tom, zda je uvolňovaná radioaktivní látka používána k výrobě stavebního materiálu, a

h) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 94 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.
h) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 94 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.

d) údaje o surovině používané na pracovišti a popis technologie používané na pracovišti,
d) údaje o surovině používané na pracovišti a popis technologie používané na pracovišti,

(1) Údaje získané měřením podle § 88 odst. 2 a údaje o stanovených osobních dávkách musí být uchovávány po celou dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.
(1) Údaje získané měřením podle § 88 odst. 2 a údaje o stanovených osobních dávkách musí být uchovávány po celou dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b) musí být Úřadu oznamovány do 1 měsíce od jejich získání.
(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b) musí být Úřadu oznamovány do 1 měsíce od jejich získání.

1. používaných surovin,
1. používaných surovin,

(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděna při překročení úrovně podle § 88 odst. 2.
(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděna při překročení úrovně podle § 88 odst. 2.

(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména
(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména

2. technologie, nebo
2. technologie, nebo

3. organizace, způsobu nebo režimu práce a
3. organizace, způsobu nebo režimu práce a

b) úprava pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně úpravy ventilace.
b) úprava pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně úpravy ventilace.

a) změna
a) změna

(2) Měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být prováděno poprvé při zahájení provozu tohoto pracoviště a poté při změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, nejméně jednou za 12 měsíců.
(2) Měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být prováděno poprvé při zahájení provozu tohoto pracoviště a poté při změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, nejméně jednou za 12 měsíců.

(1) Měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděno v případě pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zejména u
(1) Měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděno v případě pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zejména u

(4) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být Úřadu předávány do 1 měsíce od získání přímo nebo prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 7 atomového zákona.
(4) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být Úřadu předávány do 1 měsíce od získání přímo nebo prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 7 atomového zákona.

(5) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.
(5) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.

(3) Vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí obsahovat
(3) Vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí obsahovat

a) usazenin,
a) usazenin,

b) kalů,
b) kalů,

c) použitých filtrů,
c) použitých filtrů,

d) odpadů a odpadní vody uvolňované mimo pracoviště a
d) odpadů a odpadní vody uvolňované mimo pracoviště a

e) materiálů z tohoto pracoviště určených k opakovanému použití nebo recyklaci.
e) materiálů z tohoto pracoviště určených k opakovanému použití nebo recyklaci.

a) výčet radioaktivních látek vyskytujících se na pracovišti, včetně údajů o obsahu radionuklidů v nich,
a) výčet radioaktivních látek vyskytujících se na pracovišti, včetně údajů o obsahu radionuklidů v nich,

b) popis nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti, včetně způsobu její likvidace nebo uvolnění z pracoviště,
b) popis nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti, včetně způsobu její likvidace nebo uvolnění z pracoviště,

c) pokyny pro bezpečné nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti a
c) pokyny pro bezpečné nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti a

d) postupy evidence množství radioaktivní látky.
d) postupy evidence množství radioaktivní látky.

(1) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděno měření k posouzení, zda je překročena referenční úroveň 300 Bq/m³ pro průměrnou objemovou aktivitu radonu při době pobytu pracovníka na pracovišti v délce 2000 hodin za 12 měsíců. V případě odlišné doby pobytu pracovníka na pracovišti musí být použit časový integrál objemové aktivity radonu odpovídající době pobytu.
(1) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděno měření k posouzení, zda je překročena referenční úroveň 300 Bq/m³ pro průměrnou objemovou aktivitu radonu při době pobytu pracovníka na pracovišti v délce 2000 hodin za 12 měsíců. V případě odlišné doby pobytu pracovníka na pracovišti musí být použit časový integrál objemové aktivity radonu odpovídající době pobytu.

(2) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém bylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1, musí být na základě opakovaného měření a stanovení efektivní dávky posouzeno, zda může být u některého pracovníka překročena hodnota efektivní dávky 6 mSv za 12 měsíců. V případě práce na více pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.
(2) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém bylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1, musí být na základě opakovaného měření a stanovení efektivní dávky posouzeno, zda může být u některého pracovníka překročena hodnota efektivní dávky 6 mSv za 12 měsíců. V případě práce na více pracovištích s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.

(3) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1 nebo na kterém nebyla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li
(3) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1 nebo na kterém nebyla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li

1. pracovních podmínek,
1. pracovních podmínek,

2. organizace nebo režimu práce, nebo
2. organizace nebo režimu práce, nebo

a) ke změně
a) ke změně

b) k úpravě pracoviště, včetně změny ventilace.
b) k úpravě pracoviště, včetně změny ventilace.

(4) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno v každém kalendářním roce.
(4) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla při opakovaném měření podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno v každém kalendářním roce.

(1) Údaje získané měřením podle § 93 odst. 1 a údaje o stanovených efektivních dávkách pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být uchovávány po dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.
(1) Údaje získané měřením podle § 93 odst. 1 a údaje o stanovených efektivních dávkách pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být uchovávány po dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.

(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 93 odst. 1 a 2 musí být Úřadu oznamovány do jednoho měsíce od jejich získání.
(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 93 odst. 1 a 2 musí být Úřadu oznamovány do jednoho měsíce od jejich získání.

e) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti a
e) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti a

a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,
a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,

b) název a adresa pracoviště,
b) název a adresa pracoviště,

c) typ pracoviště podle § 96 odst. 1 atomového zákona,
c) typ pracoviště podle § 96 odst. 1 atomového zákona,

d) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce, ventilačních poměrů a doby pobytu pracovníka na pracovišti,
d) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce, ventilačních poměrů a doby pobytu pracovníka na pracovišti,

f) v případě, že je splněna podmínka podle § 97 odst. 1 atomového zákona, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 97 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.
f) v případě, že je splněna podmínka podle § 97 odst. 1 atomového zákona, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 97 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.

(3) Úřadu musí být o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu oznamovány následující informace:
(3) Úřadu musí být o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu oznamovány následující informace:

(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu a dále při každé jejich změně.
(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu a dále při každé jejich změně.

(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu.
(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu.

(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděna při překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1.
(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděna při překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1.

a) změna organizace, způsobu nebo režimu práce a
a) změna organizace, způsobu nebo režimu práce a

(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména
(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména

b) úprava pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, včetně úpravy ventilace.
b) úprava pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu, včetně úpravy ventilace.

(1) Ke stanovení radonového indexu pozemku musí být
(1) Ke stanovení radonového indexu pozemku musí být

a) používán reprezentativní soubor měření objemové aktivity ²²²Rn v půdním vzduchu,
a) používán reprezentativní soubor měření objemové aktivity ²²²Rn v půdním vzduchu,

b) posouzena plynopropustnost základových půd a
b) posouzena plynopropustnost základových půd a

c) používány místní a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách.
c) používány místní a obecné charakteristiky geologického podloží ovlivňující směr a rychlost pohybu radonu v základových půdách.

(2) Stanovení radonového indexu pozemku musí být vyhodnocováno na základě společného vyhodnocení
(2) Stanovení radonového indexu pozemku musí být vyhodnocováno na základě společného vyhodnocení

a) statistické charakteristiky objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a
a) statistické charakteristiky objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a

b) charakteristiky plynopropustnosti zjištěné měřením nebo posouzením na základě odborné zkušenosti a znalosti.
b) charakteristiky plynopropustnosti zjištěné měřením nebo posouzením na základě odborné zkušenosti a znalosti.

(3) Způsob vyhodnocení výsledků pro stanovení radonového indexu pozemku stanoví příloha č. 26 k této vyhlášce.
(3) Způsob vyhodnocení výsledků pro stanovení radonového indexu pozemku stanoví příloha č. 26 k této vyhlášce.

3. 30 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo
3. 30 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením menší než 10.
b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením menší než 10.

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu menší než
a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu menší než

2. 20 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo
2. 20 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo

1. 10 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,
1. 10 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,

(4) Radonový index pozemku je nízký, je-li
(4) Radonový index pozemku je nízký, je-li

(5) Radonový index pozemku je střední, je-li
(5) Radonový index pozemku je střední, je-li

3. větší než 30 kBq/m³ a menší než 100 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo
3. větší než 30 kBq/m³ a menší než 100 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo

2. větší než 20 kBq/m³ a menší než 70 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo
2. větší než 20 kBq/m³ a menší než 70 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo

1. větší než 10 kBq/m³ a menší než 30 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,
1. větší než 10 kBq/m³ a menší než 30 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu
a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 10 a menší než 35.
b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 10 a menší než 35.

b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 35.
b) číselná hodnota radonového indexu pozemku zjištěná měřením větší než 35.

a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu větší než
a) zjištěná objemová aktivita radonu v půdním vzduchu větší než

1. 30 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,
1. 30 kBq/m³ u vysoce propustných základových půd,

3. 100 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo
3. 100 kBq/m³ u nízko propustných základových půd, nebo

2. 70 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo
2. 70 kBq/m³ u středně propustných základových půd, nebo

(6) Radonový index pozemku je vysoký, je-li
(6) Radonový index pozemku je vysoký, je-li

(1) Referenční úroveň pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností je
(1) Referenční úroveň pro přírodní ozáření uvnitř budovy s obytnou nebo pobytovou místností je

b) 1 µSv/h pro maximální příkon prostorového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti ve výšce 1 m nad podlahou a vzdálenosti 0,5 m od stěny.
b) 1 µSv/h pro maximální příkon prostorového dávkového ekvivalentu v obytné nebo pobytové místnosti ve výšce 1 m nad podlahou a vzdálenosti 0,5 m od stěny.

a) 300 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání, nebo
a) 300 Bq/m³ pro objemovou aktivitu radonu ve vnitřním ovzduší obytné nebo pobytové místnosti; tato hodnota se vztahuje na průměrnou hodnotu při výměně vzduchu obvyklé při užívání, nebo

(2) Hodnota ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností povinen provést opatření, která snižují míru ozáření, je 3 000 Bq/m³.
(2) Hodnota ročního průměru objemové aktivity radonu ve vzduchu, při jejímž překročení je vlastník budovy s obytnou nebo pobytovou místností povinen provést opatření, která snižují míru ozáření, je 3 000 Bq/m³.

(3) Při překročení referenční úrovně podle odstavce 1 musí vlastník budovy posoudit účelnost opatření spočívajících zejména v
(3) Při překročení referenční úrovně podle odstavce 1 musí vlastník budovy posoudit účelnost opatření spočívajících zejména v

b) provedení stavebních nebo technologických ozdravných opatření.
b) provedení stavebních nebo technologických ozdravných opatření.

a) úpravě způsobu užívání budovy, včetně úpravy ventilace, nebo
a) úpravě způsobu užívání budovy, včetně úpravy ventilace, nebo

b) využívat informace o zdroji radonu a jeho závažnosti v dané situaci a dostupných typech opatření ke snížení koncentrace radonu v budově, včetně nákladů na ně.
b) využívat informace o zdroji radonu a jeho závažnosti v dané situaci a dostupných typech opatření ke snížení koncentrace radonu v budově, včetně nákladů na ně.

(4) Při postupu podle odstavce 3 musí vlastník budovy
(4) Při postupu podle odstavce 3 musí vlastník budovy

a) přiměřeně používat postupy optimalizace radiační ochrany podle § 66 odst. 1, odst. 2 písm. c) a odst. 5 atomového zákona a
a) přiměřeně používat postupy optimalizace radiační ochrany podle § 66 odst. 1, odst. 2 písm. c) a odst. 5 atomového zákona a

(1) Nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(1) Nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(2) Referenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(2) Referenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(3) Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(3) Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

b) poprvé před zahájením dodávání balené vody na trh v České republice a
b) poprvé před zahájením dodávání balené vody na trh v České republice a

(4) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být prováděno ve vodě z podzemního zdroje a ve směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové
(4) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být prováděno ve vodě z podzemního zdroje a ve směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové

c) následně pravidelně v průběhu dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo balené vody na trh v České republice.
c) následně pravidelně v průběhu dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo balené vody na trh v České republice.

a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu,
a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu,

(5) Četnost systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(5) Četnost systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(6) V rámci systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být provedeno stanovení indikativní dávky, dojde-li k překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity alfa nebo celkové objemové aktivity beta. Vyšetřovací úrovně stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(6) V rámci systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být provedeno stanovení indikativní dávky, dojde-li k překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity alfa nebo celkové objemové aktivity beta. Vyšetřovací úrovně stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(7) Stanovení indikativní dávky podle odstavce 6 musí být provedeno s využitím výsledků doplňujícího rozboru. Postup doplňujícího rozboru stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(7) Stanovení indikativní dávky podle odstavce 6 musí být provedeno s využitím výsledků doplňujícího rozboru. Postup doplňujícího rozboru stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(1) Není-li vyšetřovací úroveň celkové objemové aktivity alfa překročena a překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity beta je způsobeno pouze přítomností ⁴⁰K, indikativní dávka podle § 98 odst. 6 nemusí být stanovována a její referenční úroveň se považuje za nepřekročenou.
(1) Není-li vyšetřovací úroveň celkové objemové aktivity alfa překročena a překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity beta je způsobeno pouze přítomností ⁴⁰K, indikativní dávka podle § 98 odst. 6 nemusí být stanovována a její referenční úroveň se považuje za nepřekročenou.

a) zjištěno, že referenční úroveň indikativní dávky není překročena, nebo
a) zjištěno, že referenční úroveň indikativní dávky není překročena, nebo

b) prokázáno, že při překročení referenční úrovně podle písmene a) je radiační ochrana optimalizována.
b) prokázáno, že při překročení referenční úrovně podle písmene a) je radiační ochrana optimalizována.

(2) Systematické měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě může být provedeno v rozsahu základního rozboru, bylo-li
(2) Systematické měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě může být provedeno v rozsahu základního rozboru, bylo-li

(3) Rozsah základního rozboru podle odstavce 2 stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(3) Rozsah základního rozboru podle odstavce 2 stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.

(4) Nepřekročí-li výsledky v 5 po sobě jdoucích letech referenční úrovně stanovené v § 98 odst. 2, systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být dále prováděno, jen dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah přírodních radionuklidů ve vodě, s výjimkou úpravy vody ke snížení obsahu přírodních radionuklidů.
(4) Nepřekročí-li výsledky v 5 po sobě jdoucích letech referenční úrovně stanovené v § 98 odst. 2, systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být dále prováděno, jen dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah přírodních radionuklidů ve vodě, s výjimkou úpravy vody ke snížení obsahu přírodních radionuklidů.

b) u vody dodávané z cisterny na místě jejího výtoku z cisterny,
b) u vody dodávané z cisterny na místě jejího výtoku z cisterny,

a) u vody dodávané z vodovodní sítě na místě, kde voda vytéká z kohoutku,
a) u vody dodávané z vodovodní sítě na místě, kde voda vytéká z kohoutku,

(5) Dodržení hodnot podle § 98 odst. 1, 2 a 6 musí být posuzováno
(5) Dodržení hodnot podle § 98 odst. 1, 2 a 6 musí být posuzováno

d) u vody používané k přípravě potravin v potravinářském podniku na místě, kde se voda v tomto podniku používá.
d) u vody používané k přípravě potravin v potravinářském podniku na místě, kde se voda v tomto podniku používá.

c) u vody stáčené do láhve nebo kontejneru, které jsou určeny k prodeji, na místě plnění do láhve nebo kontejneru a
c) u vody stáčené do láhve nebo kontejneru, které jsou určeny k prodeji, na místě plnění do láhve nebo kontejneru a

(6) Vzorky vody musí být pro systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě odebírány tak, aby byly reprezentativní pro
(6) Vzorky vody musí být pro systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě odebírány tak, aby byly reprezentativní pro

b) veškerou vyrobenou vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů.
b) veškerou vyrobenou vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů.

a) vodu dodávanou během celého kalendářního roku a pro celou vodou zásobovanou oblast a
a) vodu dodávanou během celého kalendářního roku a pro celou vodou zásobovanou oblast a

f) výčet zásobovaných obcí a počet zásobovaných obyvatel,
f) výčet zásobovaných obcí a počet zásobovaných obyvatel,

(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu zahrnovat
(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu zahrnovat

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je dodavatelem vody,
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je dodavatelem vody,

b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je dodavatelem vody,
b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je dodavatelem vody,

c) název vodovodu,
c) název vodovodu,

d) identifikační údaje o zdroji vody,
d) identifikační údaje o zdroji vody,

e) údaje o vydatnosti zdroje vody a roční objem dodané vody,
e) údaje o vydatnosti zdroje vody a roční objem dodané vody,

g) údaje o úpravě vody,
g) údaje o úpravě vody,

h) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,
h) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,

i) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,
i) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,

j) protokoly s výsledky měření vzorků a
j) protokoly s výsledky měření vzorků a

k) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
k) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

b) označení a druh balené vody,
b) označení a druh balené vody,

(2) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání balené vody na trh v České republice zahrnovat
(2) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání balené vody na trh v České republice zahrnovat

h) protokoly s výsledky měření vzorků a
h) protokoly s výsledky měření vzorků a

g) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,
g) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,

a) identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) a b)
a) identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) a b)

f) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,
f) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,

e) údaje o úpravě vody,
e) údaje o úpravě vody,

1. výrobce balené vody a
1. výrobce balené vody a

i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

2. dovozce balené vody,
2. dovozce balené vody,

d) roční objem výroby nebo dovozu balené vody,
d) roční objem výroby nebo dovozu balené vody,

c) identifikační údaje o zdroji vody,
c) identifikační údaje o zdroji vody,

(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo uvádění balené vody na trh v České republice.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo uvádění balené vody na trh v České republice.

b) v každém kalendářním roce.
b) v každém kalendářním roce.

a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice a
a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice a

(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být oznamovány Úřadu
(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být oznamovány Úřadu

(5) Údaje podle odstavce 1 písm. i) a j) a odstavce 2 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.
(5) Údaje podle odstavce 1 písm. i) a j) a odstavce 2 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.

(6) Údaje o ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice musí být oznamovány Úřadu neprodleně.
(6) Údaje o ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice musí být oznamovány Úřadu neprodleně.

b) v případě dovozu balené vody dovoz obdobné balené vody s nižším obsahem přírodního radionuklidu, nebo
b) v případě dovozu balené vody dovoz obdobné balené vody s nižším obsahem přírodního radionuklidu, nebo

a) výběr jiného zdroje vody,
a) výběr jiného zdroje vody,

c) instalace zařízení ke snížení obsahu přírodního radionuklidu.
c) instalace zařízení ke snížení obsahu přírodního radionuklidu.

(1) Výčet stavebních materiálů podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona stanoví příloha č. 28 k této vyhlášce.
(1) Výčet stavebních materiálů podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona stanoví příloha č. 28 k této vyhlášce.

(2) Referenční úroveň pro stavební materiál je 1 mSv za rok pro efektivní dávku reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nezahrnující dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí.
(2) Referenční úroveň pro stavební materiál je 1 mSv za rok pro efektivní dávku reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nezahrnující dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí.

I=a_K/3 000 Bq.kg^-1 + a_Ra/300 Bq.kg^-1 + a_Th/200 Bq.kg^-1
na základě hmotnostních aktivit vyjádřených v Bq.kg^-1 radionuklidů ⁴⁰K, ²²⁶Ra a ²²⁸Th.
(3) Index hmotnostní aktivity I je bezrozměrná veličina určená vztahem
(3) Index hmotnostní aktivity I je bezrozměrná veličina určená vztahem
na základě hmotnostních aktivit vyjádřených v Bq.kg^-1 radionuklidů ⁴⁰K, ²²⁶Ra a ²²⁸Th.
I=a_K/3 000 Bq.kg^-1 + a_Ra/300 Bq.kg^-1 + a_Th/200 Bq.kg^-1

(4) Hodnota indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál je 1. Při překročení této hodnoty se má referenční úroveň podle odstavce 2 za překročenou.
(4) Hodnota indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál je 1. Při překročení této hodnoty se má referenční úroveň podle odstavce 2 za překročenou.

b) nejméně jednou za kalendářní rok.
b) nejméně jednou za kalendářní rok.

(5) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu musí být prováděno stanovením indexu hmotnostní aktivity
(5) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu musí být prováděno stanovením indexu hmotnostní aktivity

a) poprvé před uvedením stavebního materiálu na trh a
a) poprvé před uvedením stavebního materiálu na trh a

(6) Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků měření hmotnostních aktivit ⁴⁰K, ²²⁶Ra a ²²⁸Th zjištěných podle odstavce 5 a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.
(6) Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků měření hmotnostních aktivit ⁴⁰K, ²²⁶Ra a ²²⁸Th zjištěných podle odstavce 5 a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.

(7) Je-li stavebním materiálem nebo jeho součástí radioaktivní látka s porušenou rovnováhou dlouhodobých přírodních radionuklidů uvolňovaná z pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, stanovení indexu hmotnostní aktivity musí být nahrazeno měřením podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona. Výsledky tohoto měření musí být hodnoceny porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2. Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků tohoto měření a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.
(7) Je-li stavebním materiálem nebo jeho součástí radioaktivní látka s porušenou rovnováhou dlouhodobých přírodních radionuklidů uvolňovaná z pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, stanovení indexu hmotnostní aktivity musí být nahrazeno měřením podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona. Výsledky tohoto měření musí být hodnoceny porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2. Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků tohoto měření a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.

c) označení nebo typ stavebního materiálu a surovin pro jeho výrobu a údaj o jejich původu,
c) označení nebo typ stavebního materiálu a surovin pro jeho výrobu a údaj o jejich původu,

f) údaje charakterizující rozsah a způsob použití stavebního materiálu ve stavbách,
f) údaje charakterizující rozsah a způsob použití stavebního materiálu ve stavbách,

i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.

h) protokoly s výsledky měření vzorků a
h) protokoly s výsledky měření vzorků a

e) údaj o původu dováženého stavebního materiálu,
e) údaj o původu dováženého stavebního materiálu,

(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu a dalších údajů musí zahrnovat
(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu a dalších údajů musí zahrnovat

g) údaj o místu, datu a způsobu odběru vzorků,
g) údaj o místu, datu a způsobu odběru vzorků,

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,

b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,
b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,

d) údaj o ročním objemu výroby nebo dovozu stavebního materiálu,
d) údaj o ročním objemu výroby nebo dovozu stavebního materiálu,

(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let od ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice.
(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let od ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice.

a) poprvé před dodáním stavebního materiálu na trh v České republice a
a) poprvé před dodáním stavebního materiálu na trh v České republice a

b) v každém kalendářním roce.
b) v každém kalendářním roce.

(3) Údaje podle odstavce 1 musí být oznamovány Úřadu
(3) Údaje podle odstavce 1 musí být oznamovány Úřadu

(4) Údaje podle odstavce 1 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.
(4) Údaje podle odstavce 1 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.

(5) Údaj o ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice musí být oznamován Úřadu neprodleně.
(5) Údaj o ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice musí být oznamován Úřadu neprodleně.

(1) Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření se považují za překročené
(1) Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření se považují za překročené

b) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 0,1 mSv/m³; maximální konverzní faktor h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
b) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 0,1 mSv/m³; maximální konverzní faktor h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,

a) při uvolňování předmětu nebo pevné látky, pokud
a) při uvolňování předmětu nebo pevné látky, pokud

2. kdekoliv na ploše 300 cm² povrchu uvolňovaného předmětu je povrchová kontaminace vyšší než uvolňovací úrovně plošné aktivity; uvolňovací úrovně plošné aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce,
2. kdekoliv na ploše 300 cm² povrchu uvolňovaného předmětu je povrchová kontaminace vyšší než uvolňovací úrovně plošné aktivity; uvolňovací úrovně plošné aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce,

1. v uvolňovaném předmětu nebo v uvolňovaném množství pevné látky je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1; uvolňovací úrovně hmotnostní aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce, nebo
1. v uvolňovaném předmětu nebo v uvolňovaném množství pevné látky je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1; uvolňovací úrovně hmotnostní aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce, nebo

c) při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 10 mSv/m³,
c) při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů h_ing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 10 mSv/m³,

2. příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky je v místě uložení na skládce větší než 0,4 µSv/h, a
2. příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky je v místě uložení na skládce větší než 0,4 µSv/h, a

e) při ukládání na skládky odpadu, pokud
e) při ukládání na skládky odpadu, pokud

d) při vypouštění radionuklidů do ovzduší, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich konverzních faktorů h_inh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle přílohy č. 3 k této vyhlášce je větší než 0,1 µSv/m³; konverzní faktor h_inh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
d) při vypouštění radionuklidů do ovzduší, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich konverzních faktorů h_inh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle přílohy č. 3 k této vyhlášce je větší než 0,1 µSv/m³; konverzní faktor h_inh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,

f) při spalování ve spalovně, pokud
f) při spalování ve spalovně, pokud

2. popel vzniklý spálením překračuje uvolňovací úrovně podle písmene a) nebo e).
2. popel vzniklý spálením překračuje uvolňovací úrovně podle písmene a) nebo e).

1. spalné plyny vypouštěné do ovzduší překračují uvolňovací úrovně podle písmene d), nebo
1. spalné plyny vypouštěné do ovzduší překračují uvolňovací úrovně podle písmene d), nebo

1. v uvolňovaném předmětu nebo uvolňované pevné látce je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1, nebo
1. v uvolňovaném předmětu nebo uvolňované pevné látce je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1, nebo

(2) Průměrná hmotnostní aktivita podle odstavce 1 písm. a) a e) se vztahuje na jednotlivý uvolňovaný předmět nebo na uvolňované množství homogenní pevné látky. Uvolňované množství pevné látky se považuje za homogenní, pokud hustota pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hustoty o více než 30 % a hmotnostní aktivita pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hmotnostní aktivity o více než 30 %.
(2) Průměrná hmotnostní aktivita podle odstavce 1 písm. a) a e) se vztahuje na jednotlivý uvolňovaný předmět nebo na uvolňované množství homogenní pevné látky. Uvolňované množství pevné látky se považuje za homogenní, pokud hustota pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hustoty o více než 30 % a hmotnostní aktivita pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hmotnostní aktivity o více než 30 %.

(3) Průměrná objemová aktivita uvolňovaného množství kapalné nebo plynné látky podle odstavce 1 písm. b) až d) musí být určována z reprezentativního vzorku látky odebraného před jejím uvolněním nebo odebíraného během uvolňování.
(3) Průměrná objemová aktivita uvolňovaného množství kapalné nebo plynné látky podle odstavce 1 písm. b) až d) musí být určována z reprezentativního vzorku látky odebraného před jejím uvolněním nebo odebíraného během uvolňování.

(1) Uvolňovací úrovně pro uvolňování pevných materiálů z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně jejich ukládání na skládky odpadu, uvolňování k opakovanému použití, recyklaci nebo spalování, jsou
(1) Uvolňovací úrovně pro uvolňování pevných materiálů z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně jejich ukládání na skládky odpadu, uvolňování k opakovanému použití, recyklaci nebo spalování, jsou

b) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady ²³²Th 1 kBq/kg, nebo
b) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady ²³²Th 1 kBq/kg, nebo

a) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady ²³⁸U 1 kBq/kg,
a) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady ²³⁸U 1 kBq/kg,

c) hmotnostní aktivita ⁴⁰K 10 kBq/kg.
c) hmotnostní aktivita ⁴⁰K 10 kBq/kg.

(2) Uvolňovací úrovně podle odstavce 1 se nepovažují za překročené, pokud průměrná hmotnostní aktivita žádného radionuklidu není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(2) Uvolňovací úrovně podle odstavce 1 se nepovažují za překročené, pokud průměrná hmotnostní aktivita žádného radionuklidu není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 0,5 Bq/l a
a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 0,5 Bq/l a

(3) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou
(3) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových jsou

b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K ve všech látkách 1 Bq/l.
b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K ve všech látkách 1 Bq/l.

(4) Uvolňovací úrovně podle odstavce 3 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(4) Uvolňovací úrovně podle odstavce 3 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K ve všech látkách 100 Bq/l.
b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K ve všech látkách 100 Bq/l.

a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 50 Bq/l a
a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 50 Bq/l a

(5) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou
(5) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou

(6) Uvolňovací úrovně podle odstavce 5 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(6) Uvolňovací úrovně podle odstavce 5 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku ⁴⁰K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.

(7) Průměrné hodnoty podle odstavců 1, 3 a 5 se vztahují na množství uvolňovaných materiálů, ve kterých lze hmotnostní nebo objemovou aktivitu považovat za homogenní.
(7) Průměrné hodnoty podle odstavců 1, 3 a 5 se vztahují na množství uvolňovaných materiálů, ve kterých lze hmotnostní nebo objemovou aktivitu považovat za homogenní.

(1) Při zdůvodnění a optimalizaci v rámci rozhodování o zavedení ochranných opatření v nehodové expoziční situaci musí být zohledněny
(1) Při zdůvodnění a optimalizaci v rámci rozhodování o zavedení ochranných opatření v nehodové expoziční situaci musí být zohledněny

c) důsledky zaváděných ochranných opatření.
c) důsledky zaváděných ochranných opatření.

a) okolnosti ovlivňující proveditelnost ochranných opatření, zejména
a) okolnosti ovlivňující proveditelnost ochranných opatření, zejména

5. aktuální meteorologická situace,
5. aktuální meteorologická situace,

4. doba potřebná k přípravě evakuace obyvatel, nebo
4. doba potřebná k přípravě evakuace obyvatel, nebo

3. existence velkých sídelních jednotek,
3. existence velkých sídelních jednotek,

2. dopravní situace,
2. dopravní situace,

1. hustota obyvatel,
1. hustota obyvatel,

b) velikost ozáření fyzických osob, které by bylo odvráceno zavedením ochranného opatření, a
b) velikost ozáření fyzických osob, které by bylo odvráceno zavedením ochranného opatření, a

(2) Neodkladná ochranná opatření musí být zavedena vždy, jestliže by absorbované dávky v orgánech mohly v průběhu méně než 2 dnů u kterékoli fyzické osoby překročit úrovně stanovené přílohou č. 29 k této vyhlášce.
(2) Neodkladná ochranná opatření musí být zavedena vždy, jestliže by absorbované dávky v orgánech mohly v průběhu méně než 2 dnů u kterékoli fyzické osoby překročit úrovně stanovené přílohou č. 29 k této vyhlášce.

c) evakuace, pokud součet efektivní dávky dosud obdržené v nehodové expoziční situaci se započtením účinku již realizovaných ochranných opatření a efektivní dávky, která by mohla být odvrácena evakuací, je větší než 100 mSv za prvních 7 dní.
c) evakuace, pokud součet efektivní dávky dosud obdržené v nehodové expoziční situaci se započtením účinku již realizovaných ochranných opatření a efektivní dávky, která by mohla být odvrácena evakuací, je větší než 100 mSv za prvních 7 dní.

(3) Odůvodněným neodkladným ochranným opatřením je
(3) Odůvodněným neodkladným ochranným opatřením je

2. odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze způsobený radioizotopy jódu je větší než 100 mSv, nebo
2. odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze způsobený radioizotopy jódu je větší než 100 mSv, nebo

1. hrozí vnitřní kontaminace radioaktivním jódem a
1. hrozí vnitřní kontaminace radioaktivním jódem a

b) jódová profylaxe, pokud
b) jódová profylaxe, pokud

a) ukrytí, pokud odvrácená efektivní dávka je větší než 10 mSv za období ukrytí trvající nejdéle 2 dny,
a) ukrytí, pokud odvrácená efektivní dávka je větší než 10 mSv za období ukrytí trvající nejdéle 2 dny,

(4) Odůvodněným následným ochranným opatřením je
(4) Odůvodněným následným ochranným opatřením je

b) přesídlení obyvatel, nelze-li zajistit efektivní dávku obyvatel při návratu na zasažené území menší než 20 mSv za období následujících 12 měsíců.
b) přesídlení obyvatel, nelze-li zajistit efektivní dávku obyvatel při návratu na zasažené území menší než 20 mSv za období následujících 12 měsíců.

a) omezení používání radionuklidy kontaminovaných potravin, vody a krmiv, pokud odvrácený roční úvazek efektivní dávky je větší než 1 mSv, a
a) omezení používání radionuklidy kontaminovaných potravin, vody a krmiv, pokud odvrácený roční úvazek efektivní dávky je větší než 1 mSv, a

(5) Při rozhodování o odvolání zavedených ochranných opatření musí být zohledněno ozáření, ke kterému by došlo po odvolání ochranných opatření.
(5) Při rozhodování o odvolání zavedených ochranných opatření musí být zohledněno ozáření, ke kterému by došlo po odvolání ochranných opatření.

(6) Odůvodněným je odvolání ochranného opatření ukrytí, evakuace a přesídlení obyvatel, bude-li efektivní dávka za období následujících 12 měsíců po odvolání ochranného opatření menší než 20 mSv.
(6) Odůvodněným je odvolání ochranného opatření ukrytí, evakuace a přesídlení obyvatel, bude-li efektivní dávka za období následujících 12 měsíců po odvolání ochranného opatření menší než 20 mSv.

(7) Při současném výskytu nehodové expoziční situace a mimořádné situace po jiné havárii musí být zohledněno možné zvýšení škod z mimořádné situace po jiné havárii v důsledku zavedení ochranného opatření v rozsahu větším, než je přínos ze snížení ozáření.
(7) Při současném výskytu nehodové expoziční situace a mimořádné situace po jiné havárii musí být zohledněno možné zvýšení škod z mimořádné situace po jiné havárii v důsledku zavedení ochranného opatření v rozsahu větším, než je přínos ze snížení ozáření.

a) účincích ionizujícího záření a s nimi spojených možných zdravotních rizicích a
a) účincích ionizujícího záření a s nimi spojených možných zdravotních rizicích a

(1) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem předpokládá, musí v rámci svého pravidelného vzdělávání obdržet obecné a pravidelně aktualizované informace o
(1) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem předpokládá, musí v rámci svého pravidelného vzdělávání obdržet obecné a pravidelně aktualizované informace o

b) preventivních opatřeních radiační ochrany k odvrácení nebo snížení ozáření.
b) preventivních opatřeních radiační ochrany k odvrácení nebo snížení ozáření.

(2) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu ji musí před zásahem informovat o
(2) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu ji musí před zásahem informovat o

b) všech ochranných opatřeních, která je v průběhu zásahu nutné dodržet.
b) všech ochranných opatřeních, která je v průběhu zásahu nutné dodržet.

a) aktuální radiační situaci a odhadech efektivní dávky, kterou může zasahující osoba během zásahu obdržet, a
a) aktuální radiační situaci a odhadech efektivní dávky, kterou může zasahující osoba během zásahu obdržet, a

(3) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, musí v přiměřeném rozsahu obdržet informace podle odstavců 1 a 2. Poskytnutí informací musí tato zasahující osoba písemně potvrdit.
(3) Zasahující osoba, jejíž vyslání k zásahu se předem nepředpokládá, musí v přiměřeném rozsahu obdržet informace podle odstavců 1 a 2. Poskytnutí informací musí tato zasahující osoba písemně potvrdit.

(4) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu musí po provedení zásahu informovat zasahující osobu o velikosti vyhodnocené efektivní dávky, kterou zasahující osoba obdržela při zásahu.
(4) Osoba vysílající zasahující osobu k zásahu musí po provedení zásahu informovat zasahující osobu o velikosti vyhodnocené efektivní dávky, kterou zasahující osoba obdržela při zásahu.

(5) Zasahující osoba, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, musí být před složením služebního slibu nebo přísahy informována o tom, že v rámci svého služebního zařazení může být vyslána k zásahu, u kterého může být překročena referenční úroveň 100 mSv.
(5) Zasahující osoba, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, musí být před složením služebního slibu nebo přísahy informována o tom, že v rámci svého služebního zařazení může být vyslána k zásahu, u kterého může být překročena referenční úroveň 100 mSv.

(1) Souhlas zasahující osoby s účastí na zásahu musí být zaznamenán písemně s podpisem zasahující osoby. Souhlas zasahující osoby, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, je považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy.
(1) Souhlas zasahující osoby s účastí na zásahu musí být zaznamenán písemně s podpisem zasahující osoby. Souhlas zasahující osoby, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky, je považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy.

(2) Osobní ochranné prostředky a pomůcky zasahujících osob musí v co nejvyšší míře omezit povrchovou a vnitřní kontaminaci těchto osob.
(2) Osobní ochranné prostředky a pomůcky zasahujících osob musí v co nejvyšší míře omezit povrchovou a vnitřní kontaminaci těchto osob.

(3) Seznam zasahujících osob a záznamy a údaje o skutečnostech podle § 108 a odstavce 1 musí vysílající osoba uchovávat po dobu 10 let od ukončení zásahu.
(3) Seznam zasahujících osob a záznamy a údaje o skutečnostech podle § 108 a odstavce 1 musí vysílající osoba uchovávat po dobu 10 let od ukončení zásahu.

(4) Záznamy monitorování a hodnocení velikosti ozáření zasahující osoby musí vysílající osoba uchovávat po dobu 30 let od ukončení zásahu.
(4) Záznamy monitorování a hodnocení velikosti ozáření zasahující osoby musí vysílající osoba uchovávat po dobu 30 let od ukončení zásahu.

(5) Identifikační údaje zasahující osoby a jí obdrženou dávku musí vysílající osoba předávat Úřadu neprodleně po ukončení zásahu.
(5) Identifikační údaje zasahující osoby a jí obdrženou dávku musí vysílající osoba předávat Úřadu neprodleně po ukončení zásahu.

b) vnitřní ozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo kontaminované vody.
b) vnitřní ozáření v důsledku příjmu kontaminovaných potravin nebo kontaminované vody.

(1) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace musí být v existující expoziční situaci zohledněno
(1) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace musí být v existující expoziční situaci zohledněno

a) vnější ozáření v důsledku kontaminace životního prostředí a
a) vnější ozáření v důsledku kontaminace životního prostředí a

(2) Referenční úroveň k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace je nejvýše 20 mSv za 12 měsíců.
(2) Referenční úroveň k usměrnění přetrvávajícího ozáření v důsledku nehodové expoziční situace je nejvýše 20 mSv za 12 měsíců.

b) omezení pohybu fyzických osob,
b) omezení pohybu fyzických osob,

a) vymezení kontaminovaných oblastí podle míry jejich kontaminace,
a) vymezení kontaminovaných oblastí podle míry jejich kontaminace,

f) podmínky pro ukládání a zpracování kontaminovaného odpadu.
f) podmínky pro ukládání a zpracování kontaminovaného odpadu.

e) podmínky pro dekontaminaci v kontaminované oblasti a
e) podmínky pro dekontaminaci v kontaminované oblasti a

c) stanovení podmínek pro živočišnou a rostlinnou výrobu,
c) stanovení podmínek pro živočišnou a rostlinnou výrobu,

(3) Opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření při správě kontaminované oblasti vzniklé v důsledku nehodové expoziční situace musí zahrnovat
(3) Opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření při správě kontaminované oblasti vzniklé v důsledku nehodové expoziční situace musí zahrnovat

d) stanovení podmínek pro spotřebu v kontaminované oblasti,
d) stanovení podmínek pro spotřebu v kontaminované oblasti,

(4) Nejsou-li známy přesnější údaje o době pobytu v budovách a ve volném terénu, má se za to, že uvnitř budov stráví reprezentativní osoba 7 000 hodin za kalendářní rok.
(4) Nejsou-li známy přesnější údaje o době pobytu v budovách a ve volném terénu, má se za to, že uvnitř budov stráví reprezentativní osoba 7 000 hodin za kalendářní rok.

(5) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření způsobeného radioaktivní kontaminací potravního řetězce musí být zohledněna
(5) Při optimalizaci opatření k usměrnění přetrvávajícího ozáření způsobeného radioaktivní kontaminací potravního řetězce musí být zohledněna

b) zastoupení kontaminovaných položek potravního řetězce v potravním koši reprezentativní osoby.
b) zastoupení kontaminovaných položek potravního řetězce v potravním koši reprezentativní osoby.

a) míra kontaminace položek potravního řetězce a
a) míra kontaminace položek potravního řetězce a