(1) Zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření musí provádět
a) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost vyšší než měsíční,
1. lékař, který běžně v klinické praxi popisuje na monitoru rentgenové snímky, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti spočívající v kontrole příslušného diagnostického monitoru v radiodiagnostice, nebo
2. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, nebo pokud to provozní podmínky vyžadují, radiologický fyzik nebo radiologický technik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti výpočetního tomografu, včetně výpočetního tomografu používaného v nukleární medicíně a radioterapii,
b) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost měsíční nebo vyšší,
1. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v intervenční radiologii, zubní radiodiagnostice, skiaskopii nebo kostní denzitometrii, nebo
2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v mamografii nebo skiagrafii, která nespočívá v kontrole diagnostického monitoru v radiodiagnostice, a
c) radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, radiologický technik nebo radiologický fyzik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii.
(2) Osobou řídící zkoušky provozní stálosti je
a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo
b) není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika,
1. dohlížející osoba, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření držitel povolení, nebo
2. osoba zajišťující radiační ochranu registranta, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření registrant.
(3) Osoba řídící zkoušky provozní stálosti
a) odpovídá za fungování systému zkoušek provozní stálosti, školení pracovníků, kteří zkoušky provozní stálosti provádí, a identifikaci pomůcek potřebných k jejich provádění,
b) odpovídá za systém předávání informací o výsledcích a nápravných opatřeních podle odstavců 4 a 5,
c) volí vhodný způsob jejich provádění a zaznamenávání a
d) stanovuje rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti u držitele povolení.
(4) Hodnocení výsledků zkoušky provozní stálosti musí být
a) provedeno neprodleně po jejím provedení,
b) písemně zaznamenáno,
c) být k dispozici osobě řídící zkoušky provozní stálosti a
d) v případě nevyhovujících výsledků neprodleně předáno osobě řídící zkoušky provozní stálosti.
(5) Jsou-li na základě výsledků zkoušky provozní stálosti provedena nápravná opatření, musí být o těchto nápravných opatřeních neprodleně informováni všichni pracovníci používající v běžném provozu zdroj ionizujícího záření.