Změna zákona o dani z přidané hodnoty

1. V § 4 odst. 4 písm. b) bodě 1 se slova „vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích“ nahrazují slovy „motorové pozemní vozidlo“.

2. V § 4 odst. 4 písmeno c) zní:
„c) obchodním majetkem majetkové hodnoty, které slouží osobě povinné k dani a jsou touto osobou určeny k uskutečňování ekonomických činností,“.

3. V § 4 odst. 4 písm. d) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „; hmotný majetek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému hmotnému majetku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele“.

4. V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 3 se za slovo „účetnictví^7d)“ vkládají slova „; pozemek přenechaný k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému pozemku bude převedeno na jeho uživatele, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dlouhodobý majetek uživatele“.

5. V § 4a se odstavec 3 zrušuje.

6. V § 4b odst. 2 se za slovo „fond“ doplňují slova „, podílový fond, podfond investičního fondu“.

7. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání ze zákona²⁹) se ve vztahu k činnosti jimi prováděného rozhlasového a televizního vysílání vždy považují za osoby povinné k dani uskutečňující ekonomickou činnost, a to i v případě, kdy jim za tuto činnost nenáleží úplata.“.

8. V § 5a odst. 1 větě poslední se slova „a člen skupiny nesmí být současně společníkem společnosti“ zrušují.

9. V § 5c se odstavce 3 a 4 zrušují.

10. § 6a se zrušuje.

11. V § 6d se za slovo „tuzemsko,“ vkládají slova „s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,“.

12. V § 10 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Službou vztahující se k nemovité věci se pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

13. V § 11 odst. 2 se slova „které pořizovatel poskytl osobě registrované k dani v jiném členském státě, která mu dodává zboží“ nahrazují slovy „pod nímž pořizovatel zboží pořídil“ a za větu první se vkládá věta „Je-li místo plnění stanoveno podle věty první v tuzemsku, pořizovatel nemá nárok na odpočet daně uplatněné při tomto pořízení zboží z jiného členského státu.“.

14. V § 11 odst. 3 se slova „, protože daňové identifikační číslo, které pořizovatel poskytl osobě, která mu dodává zboží a která je registrovaná k dani v jiném členském státě, bylo vydáno v tuzemsku“ nahrazují slovy „podle odstavce 2“.

15. V § 13 odst. 3 písmeno d) zní:
„d) přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele.“.

16. V § 13 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).

17. V § 13 odst. 4 písm. d) se slova „do obchodní korporace“ zrušují.

18. V § 13 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8) Není-li nadále plněna některá z podmínek, které jsou předpokladem pro postup podle odstavce 7, považuje se zboží za přemístěné z tuzemska do jiného členského státu. V takovém případě se má za to, že přemístění nastává v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být plněna.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.

19. V § 14 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

20. V § 14 odst. 3 písm. c) se slova „do obchodní korporace“ zrušují.

21. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „z tohoto“ nahrazují slovem „z“.

22. V části první hlavě II se za nadpis dílu 4 vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby
(1) Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2) Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
(3) Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:
a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,
b) sazba daně v případě zdanitelného plnění a
c) místo plnění.“.

23. V nadpisu § 21 se slova „a povinnost přiznat daň“ zrušují.

24. V § 21 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 1 až 9.

25. V § 21 odst. 1 písm. a) se slova „při prodeji podle kupní smlouvy“ zrušují.

26. V § 21 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

27. V § 21 odstavec 3 zní:
„(3) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.“.

28. V § 21 odst. 4 písm. e) a f) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.

29. V § 21 odst. 6 větě druhé se za slovo „plnění“ vkládají slova „podle § 13 odst. 4 písm. e)“ a slova „, za podmínek uvedených v § 13 odst. 4 písm. f)“ se zrušují.

30. V § 21 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.

31. V § 21 odstavec 8 zní:
„(8) Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle odstavce 4 písm. b).“.

32. V § 21 odst. 9 se slova „2 až 9“ nahrazují slovy „1 až 8“.

33. Nadpis § 22 zní: „Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží do jiného členského státu osvobozeném od daně“.

34. V § 22 se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.

35. V § 22 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

36. § 24 a 24a včetně nadpisů znějí:
㤠24
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku
(1) Při poskytnutí zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku osobou neusazenou v tuzemsku, je-li osobou povinnou přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kterým je dané plnění poskytnuto, vzniká povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.
(2) Zdanitelné plnění podle odstavce 1 se považuje za uskutečněné
a) dnem uskutečnění plnění stanoveným podle § 21, nebo
b) při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 dnem poskytnutí této služby.
(3) Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění podle odstavce 1 poskytnuta úplata, vzniká povinnost přiznat daň z poskytnuté částky ke dni poskytnutí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni poskytnutí úplaty známo dostatečně určitě.
(4) Je-li poskytováno zdanitelné plnění podle odstavce 1 po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k poskytnutí úplaty s povinností přiznat daň, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, pokud se jedná o
a) poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží,
c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží a poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
(1) Při poskytnutí služby nebo dodání zboží s místem plnění mimo tuzemsko vzniká povinnost přiznat plnění ke dni uskutečnění tohoto plnění, pokud se jedná o
a) poskytnutí služby,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží,
c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi.
(2) Plnění podle odstavce 1 se považuje za uskutečněné dnem
a) uskutečnění plnění stanoveným podle § 21,
b) poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.
(3) Je-li před uskutečněním plnění, u něhož vznikla povinnost přiznat plnění, přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
(4) Je-li poskytováno plnění s místem plnění mimo tuzemsko po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k přijetí úplaty s povinností přiznat plnění, považuje se plnění za uskutečněné posledním dnem každého kalendářního roku, pokud se jedná o
a) poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží,
c) dodání zboží soustavami nebo sítěmi.“.

37. V § 28 odst. 1 písm. e) se slova „a d)“ zrušují.

38. V § 28 odst. 2 písm. c), v § 28 odst. 4, § 29 odst. 1 písm. h) a v § 29 odst. 3 písm. b) se slova „přiznat uskutečnění“ nahrazují slovem „přiznat“.

39. V § 32 odst. 1 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.

40. V § 36 odst. 3 písm. e) se slova „spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou“ nahrazují slovy „provedených na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou“.

41. V § 36 odst. 6 písm. a) se text „e)“ nahrazuje textem „d)“.

42. V § 36 odst. 10 se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.

43. V § 42 odst. 1 písm. d) se slova „dodání zboží“ nahrazují slovy „převodu vlastnického práva ke zboží na jeho uživatele“.

44. V § 42 odstavec 6 zní:
„(6) Oprava základu daně a výše daně se provede rovněž ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém
a) došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění,
b) došlo k převodu vlastnického práva ke zboží na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d), nebo
c) nastala skutečnost, na jejímž základě nedošlo k převedení vlastnického práva na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d).“.

45. V § 42 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) V případě opravy základu daně a výše daně, pokud nedojde k převedení vlastnického práva na uživatele podle § 13 odst. 3 písm. d), plátce sníží výši daně o částku daně vypočítanou podle § 37 odst. 1 ze základu daně stanoveného jako rozdíl mezi úplatou bez daně, která plátci náleží za plnění podle § 13 odst. 3 písm. d), a částkou bez daně, která plátci náleží do dne zániku závazku převést vlastnické právo k užívanému zboží jiným způsobem než splněním.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.

46. V § 45 odst. 3 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.

47. V § 45 se odstavce 5 a 6 zrušují.

48. V § 48 odst. 5 písm. e) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovy „stavba určená pro použití zařízením“.

49. V § 51 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až m) se označují jako písmena b) až l).

50. V § 51 odst. 2 se věty první a druhá nahrazují větami: „U plnění, které je osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění. Je-li před uskutečněním plnění osvobozeného od daně bez nároku na odpočet daně přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty; to neplatí, není-li plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.“.

51. § 53 se zrušuje.

52. V § 54 odst. 1 písm. o) se slova „pro jiného“ zrušují.

53. V § 57 odst. 1 písm. g) se slova „dětí a mládeže“ nahrazují slovy „pro děti a mládež“.

54. V § 57 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h) poskytování služby péče o dítě v dětské skupině podle zákona upravujícího poskytování služby péče o dítě v dětské skupině nebo poskytování péče o děti do 4 let v denním režimu, pokud jsou poskytovány
1. státem,
2. krajem,
3. obcí,
4. organizační složkou státu, kraje nebo obce,
5. dobrovolným svazkem obcí,
6. hlavním městem Prahou nebo jeho městskou částí,
7. příspěvkovou organizací, nebo
8. nestátní neziskovou organizací pro děti a mládež.“.

55. V § 63 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak.“ a věta druhá se zrušuje.

56. V § 66 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3) Při dodání zboží do třetí země se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.
(4) Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat
a) rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, nebo
b) jinými důkazními prostředky v případě ústního celního prohlášení pro vývoz zboží.“.

57. V § 68 odst. 10 písm. a) se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo států zúčastněných v Partnerství pro mír“.

58. V § 68 odst. 10 písm. b) se za slovo „smlouvy“ vkládají slova „nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír“.

59. V § 68 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11) Státy zúčastněné v Partnerství pro mír mají nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 pouze v rozsahu stanoveném příslušnou mezinárodní smlouvou.“.
Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 12 až 15.

60. V § 68 odst. 14 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.

61. § 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Osvobození poskytnutí přepravy a služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží
(1) Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí
a) přepravy zboží,
b) služby přímo vázané na vývoz zboží, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
(2) Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí
a) přepravy zboží,
b) služby přímo vázané na dovoz zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, s výjimkou poskytnutí služby osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně.
(3) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží nebo vývozu zboží, povinen doložit
a) přepravním dokladem,
b) smlouvou o přepravě věci, nebo
c) jinými důkazními prostředky.“.

62. V § 71 odst. 2 písm. f) bodě 2 se slova „zdravotně postižených osob“ nahrazují slovy „osob se zdravotním postižením“.

63. V § 72 odst. 1 písm. e) a v § 72 odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.

64. V § 72 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f) rozhlasového nebo televizního vysílání prováděného provozovateli vysílání ze zákona²⁹).“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„²⁹) Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.“.

65. V § 73 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Lhůta podle věty první se neuplatní, pokud plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši a vypořádací koeficient podle § 76 odst. 7 nebo 9 vypočtený z údajů za kalendářní rok, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve, je roven nebo vyšší než 95 %, s výjimkou případu, kdy přijatým zdanitelným plněním je dlouhodobý majetek.“.

66. V § 73 se odstavec 7 zrušuje.

67. V § 74 odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větami „Je-li provedena oprava základu daně a výše daně podle § 42, která má za následek snížení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo nebo mělo být uskutečněno plnění, povinen provést opravu odpočtu daně, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2.“.

68. V § 74 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Plátce je povinen provést opravu odpočtu daně, který uplatnil z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění, pokud se dané zdanitelné plnění neuskutečnilo a úplata nebyla vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění. Opravu plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

69. V § 75 odstavec 1 zní:
„(1) Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění v rámci své ekonomické činnosti jak pro účely činností, které jsou předmětem daně, tak pro účely činností, které předmětem daně nejsou, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro činnosti, které jsou předmětem daně. Pro určení rozsahu použití se použije ekonomicky zdůvodnitelné kritérium. Pro plátce uvedené v § 5 odst. 5 se rozsah použití pro činnosti, které jsou předmětem daně, stanoví jako podíl hodnoty přijatých plnění určených k tvorbě, pořízení a zpřístupnění programového obsahu vysílaného na programu, v jehož rámci lze podle zvláštního právního předpisu²⁹) uskutečňovat zdanitelná plnění, nebo na internetu, a hodnoty celkových přijatých plnění určených k tvorbě, pořízení a zpřístupnění programového obsahu vysílaného na všech programech nebo na internetu.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.

70. V § 75 odst. 3 se za poslední větu doplňuje věta, která zní: „Obdobně se postupuje v případě přijatého zdanitelného plnění určeného k uskutečňování činností, které jsou předmětem daně, které plátce použije zčásti rovněž pro účely činností, které předmětem daně nejsou.“.

71. V § 75 odst. 4 větě poslední se slova „uvede v daňovém přiznání“ nahrazují slovem „provede“.

72. V § 75 odstavec 4 zní:
„(4) Příslušná výše odpočtu daně v poměrné výši se vypočte jako součin daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, u kterého má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši, a podílu použití tohoto plnění pro činnosti plátce, které jsou předmětem daně, a podílu použití pro ekonomické činnosti plátce (dále jen „poměrný koeficient“). Poměrný koeficient se vypočítá jako procentní podíl zaokrouhlený na celé procento nahoru.“.

73. V § 75 odstavec 5 zní:
„(5) Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění plátce byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně a tento nárok uplatnil, plátce do hodnoty poměrného koeficientu zohlední skutečný podíl použití tohoto zdanitelného plnění pro své činnosti, které jsou předmětem daně a pro své ekonomické činnosti v příslušném roce. Odchyluje-li se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití od poměrného koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů, výše uplatněného odpočtu daně se opraví. Je-li vypočtená částka opravy kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“.

74. V § 76 odst. 3 závěrečné části ustanovení se slovo „uskutečnění“ nahrazuje slovem „přiznat“.

75. V § 76 odst. 7 poslední větě se slova „uvede do daňového přiznání“ nahrazují slovem „provede“.

76. V § 77 odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.

77. V § 77 odst. 2 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) plné nebo částečné výši a následně u tohoto majetku došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, a to dnem, kdy se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.“.

78. V § 77 odst. 5 a v § 78 odst. 6 se slova „uvede v daňovém přiznání“ nahrazují slovem „provede“.

79. V § 78d se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a plátce ji provede za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění“.

80. V § 78d se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se slova, která znějí: „nebo pro činnosti, které nejsou předmětem daně.“.

81. Za § 78d se vkládá nový § 78e, který zní:
㤠78e
(1) Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2) Částka jednorázové úpravy odpočtu daně podle odstavce 1 se stanoví jako součin částky vypočtené podle § 78a odst. 1 nebo 4 a počtu roků zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně. Do počtu roků se započítává také rok, ve kterém je úprava odpočtu daně prováděna. Ukazatelem nároku na odpočet daně je 0 %.
(3) Úpravě odpočtu daně podléhá rovněž odpočet daně, který plátce u dlouhodobého majetku uplatnil v témže kalendářním roce, ve kterém nastaly skutečnosti podle odstavce 1.“.

82. § 79b zní:
㤠79b
Osoba spravující pozůstalost je povinna v posledním daňovém přiznání, které podává za zemřelého plátce, snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je obchodním majetkem zemřelého plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část, pokud dědic nepokračuje v uskutečňování ekonomické činnosti po zemřelém plátci.“.

83. Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:
㤠80a
Vracení daně mezinárodní organizaci se sídlem mimo tuzemsko
(1) Mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem a která nemá v tuzemsku sídlo ani zastupitelství, má nárok na vrácení daně za nakoupené zboží a služby v rozsahu uvedeném v příslušné mezinárodní smlouvě, pokud je využije výlučně pro výkon činností v této smlouvě uvedených.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 je pro účely vracení daně daňovým subjektem.
(3) Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně s tím, že tuto žádost nelze podat elektronicky.
(4) Nárok na vrácení daně lze uplatnit nejdříve po skončení kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se toto plnění uskutečnilo. Uplynutím tohoto dne nárok na vrácení daně osobě uvedené v odstavci 1 zaniká.
(5) Osobě uvedené v odstavci 1 se vrací daň zaplacená v cenách zboží a služeb, pokud cena za zdanitelné plnění včetně daně zaplacená jednomu prodávajícímu v jednom dni uvedená na jednom dokladu je vyšší než 4 000 Kč, s výjimkou pořízení pohonných hmot pro osobní automobil.
(6) Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem, který je plátce uskutečňující zdanitelné plnění povinen na požádání osoby uvedené v odstavci 1 vystavit. Doklad musí obsahovat tyto údaje:
a) označení osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
b) daňové identifikační číslo osoby, která uskutečňuje zdanitelné plnění,
c) označení osoby, pro kterou se zdanitelné plnění uskutečňuje,
d) rozsah a předmět zdanitelného plnění,
e) evidenční číslo dokladu,
f) den uskutečnění zdanitelného plnění,
g) základ daně,
h) sazba daně,
i) výši daně uvedená v české měně,
j) výši ceny včetně daně celkem.
(7) Daň, která má být vrácena, se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
(8) Správce daně vrátí vratitelný přeplatek bez žádosti do 30 dnů od vzniku vratitelného přeplatku.
(9) Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“.

84. V § 81 odst. 6 větě druhé se slova „uplatnil daň na výstupu“ nahrazují slovy „přiznal daň“.

85. V § 82b odst. 10 se věta poslední zrušuje.

86. V § 82b odst. 11 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“ a za větu první se vkládá věta „Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne doručení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem.“.

87. V § 84 odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Nárok na vracení daně zahraniční fyzické osobě vznikne, pokud“.

88. V § 84 odst. 2 písm. c) se slova „vyveze v cestovním styku“ nahrazují slovy „do 3 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění uvedené na dokladu o prodeji zboží, vyveze v osobním zavazadle, které lze odnést“.

89. V § 84 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.

90. V § 84 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5) Celní úřad potvrdí splnění podmínek podle odstavce 2 na prvním vyhotovení dokladu o prodeji zboží, nebo elektronicky. Splnění podmínky vyvezení zboží potvrdí celní úřad uvedením dne výstupu zboží z území Evropské unie.
(6) Nárok na vrácení daně se uplatňuje u plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění. Plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, je povinen daň vrátit zahraniční fyzické osobě nebo jiné osobě na základě jejího prohlášení, že jedná jménem a ve prospěch zahraniční fyzické osoby, pokud předloží potvrzené první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží a potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky.“.

91. V § 84 odst. 7 větě druhé se slova „Potvrzené první“ nahrazují slovem „První“, za slovo „zboží“ se vkládají slova „nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky,“ a slova „a § 35a“ se zrušují.

92. V § 84 odst. 8 se slova „tato osoba nebo jiná osoba podle odstavce 7 písm. b) nepředloží první vyhotovení dokladu o prodeji zboží prodávajícímu“ nahrazují slovy „nebylo první vyhotovení dokladu o prodeji zboží nebo potvrzení o tom, že splnění podmínek podle odstavce 2 bylo celním úřadem potvrzeno elektronicky, prodávajícímu předloženo“.

93. V § 85 odst. 2 se za slovo „příspěvek“ vkládají slova „podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“.

94. V § 85 odst. 7 se slovo „zakoupení“ nahrazuje slovy „zvláštní pomůcku podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením na pořízení“.

95. V § 85 odst. 9 písm. a) se slova „zdravotně postižené osoby“ nahrazují slovy „osoby se zdravotním postižením“.

96. V § 85 odst. 9 písm. c) se slova „, který byl vystaven plátcem“ zrušují.

97. V § 85 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11) V případě, že osoba se zdravotním postižením, které byla vrácena daň podle odstavce 8, ve lhůtě 60 měsíců od vrácení daně vlastnické právo k motorovému vozidlu převede nebo motorové vozidlo pronajme, je povinna vrátit vyplacenou částku, nebo její poměrnou část na účet příslušného správce daně, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo.
(12) Pro výpočet poměrné části vyplacené částky podle odstavce 11 se vychází z počtu měsíců, který zahrnuje měsíc, ve kterém osoba se zdravotním postižením vlastnické právo k motorovému vozidlu převedla nebo motorové vozidlo pronajala, do uplynutí lhůty podle odstavce 11.“.

98. V § 86 odst. 1 písm. a) se slova „členem Organizace“ nahrazují slovem „stranou“ a za slovo „smlouvy“ se vkládají slova „nebo zúčastněným státem v Partnerství pro mír“.

99. § 91 se včetně nadpisu zrušuje.

100. V § 92 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Ustanovení odstavce 8 písm. a) a b) se nevztahuje na dodání investičního zlata podle odstavce 1 písm. b) vydaného Českou národní bankou.“.

101. V § 92b se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při poskytnutí zprostředkovatelské služby podle § 92 odst. 5 plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.

102. V § 92d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Při dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.

103. V § 92e se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci použije plátce režim přenesení daňové povinnosti.“.

104. Za § 92e se vkládá nový § 92ea, který včetně nadpisu zní:
㤠92ea
Použití režimu přenesení daňové povinnosti v ostatních případech
Plátce použije režim přenesení daňové povinnosti při poskytnutí zdanitelného plnění plátci, pokud se jedná o:
a) dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky, nebo
b) dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem.“.

105. V § 94 odst. 2 se text „§ 6a“ nahrazuje textem „§ 6b“.

106. § 95 se zrušuje.

107. V § 95a odstavce 5 až 7 znějí:
„(5) Osoba povinná k dani je členem skupiny ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění
a) zanikajícího člena skupiny, pokud není v okamžiku zániku člena skupiny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo
b) rozdělovaného člena skupiny, pokud je v okamžiku přeměny nově vznikající osobou povinnou k dani.
(6) Osoba povinná k dani je plátcem ode dne zápisu přeměny obchodní korporace do obchodního rejstříku, pokud na ni při této přeměně přechází nebo je převáděno jmění
a) zanikajících nebo rozdělovaných členů více skupin, pokud není v okamžiku jejich přeměny samostatnou osobou povinnou k dani, nebo
b) zanikajícího nebo rozdělovaného člena skupiny, která je v okamžiku jeho přeměny osobou povinnou k dani.
(7) Přihlášku k registraci je plátce podle odstavce 6 povinen podat do 15 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.“.

108. V § 99b odst. 1 se věta první zrušuje a věta druhá se nahrazuje větou „Zdaňovací období, v němž nastala účinnost rozhodnutí o úpadku, končí posledním dnem kalendářního měsíce, v němž nastala účinnost tohoto rozhodnutí.“.

109. V § 99b odst. 2 se věty první a druhá zrušují.

110. V § 99b se odstavec 4 zrušuje.

111. V § 100 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.

112. V § 101 odst. 1 písm. c) se za slovo „osoba,“ vkládají slova „která není plátcem a“.

113. V § 101a odst. 3 úvodní části ustanovení a odst. 4 se za slovo „zprávou“ vkládají slova „s využitím dálkového přístupu“.

114. § 101b včetně nadpisu zní:
㤠101b
Zvláštní ustanovení o podávání daňového přiznání
(1) Daňové přiznání za zdaňovací období, v němž došlo k účinnosti rozhodnutí o úpadku plátce nebo člena skupiny, se podává do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku, pokud ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání uplynulo méně než 30 dnů.
(2) Rozhodl-li soud o úpadku člena skupiny, je skupina povinna podat nejpozději do 30 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku tohoto člena skupiny daňové přiznání za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni účinnosti tohoto rozhodnutí.
(3) Daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, se podává pouze za celé zdaňovací období.
(4) Osoba spravující pozůstalost je povinna podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, do
a) 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele, nebo
b) 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, jehož zdaňovacím obdobím bylo kalendářní čtvrtletí, pokud od posledního dne lhůty podle písmene a) do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém došlo ke smrti zůstavitele, uplynulo méně než 25 dnů.
(5) Ve lhůtě podle odstavce 4 vzniká povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula.
(6) Lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 nelze prodloužit.“.

115. V § 101c se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

116. V § 102 odst. 1 písm. a) se za slovo „zboží“ vkládají slova „z tuzemska“.

117. V § 102 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.

118. V § 102 odst. 6 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“ a ve větě druhé se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.

119. V § 104 odst. 3 písmeno a) zní:
„a) uvedení skutečností rozhodných pro stanovení daně v daňovém přiznání za nesprávné zdaňovací období ovlivní výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v poměrné výši podle § 75 nebo výši koeficientu pro výpočet odpočtu daně v krácené výši podle § 76,“.

120. V § 104 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) a c), která znějí:
„b) plátce v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně za zdaňovací období, za které daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání je předmětem probíhajícího postupu k odstranění pochybností,
c) plátce uvede skutečnosti rozhodné pro stanovení daně, která je předmětem probíhající daňové kontroly nebo předmětem výzvy správce daně k zahájení daňové kontroly poté, co plátce neumožnil daňovou kontrolu zahájit, která byla plátci oznámena, v daňovém přiznání za jiné zdaňovací období, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno d).

121. V § 104 odst. 4 se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „2 a 3“.

122. V § 106 se odstavec 7 zrušuje.

123. V § 106a odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem, stává se současně nespolehlivým plátcem. Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem.
(5) Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem následujícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem. Dojde-li k zániku členství člena skupiny, která je nespolehlivým plátcem, stává se tento člen nespolehlivým plátcem dnem následujícím po dni, kdy zaniklo jeho členství ve skupině.“.

124. V § 106a se odstavec 6 zrušuje.

125. Za § 106a se vkládají nové § 106aa a 106ab, které včetně nadpisů znějí:
㤠106aa
Nespolehlivá osoba
(1) Poruší-li osoba, která není plátcem, závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tato osoba je nespolehlivou osobou.
(2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.
(3) Z důvodů hodných zvláštního zřetele může správce daně odkladný účinek vyloučit.
(4) Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem.
Společná ustanovení pro nespolehlivého plátce a nespolehlivou osobu
(1) Nespolehlivý plátce nebo nespolehlivá osoba mohou požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými; žádost mohou podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí,
a) že jsou nespolehlivými,
b) kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že nejsou nespolehlivými, nebo
c) že je skupina, jejíž byli členové, nespolehlivým plátcem.
(2) Nespolehlivý plátce, který je skupinou, může požádat správce daně o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem; žádost může podat nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne, kdy
a) se stal nespolehlivým plátcem, nebo
b) nabylo právní moci rozhodnutí, kterým správce daně zamítl žádost o vydání rozhodnutí, že není nespolehlivým plátcem.
(3) Správce daně na žádost nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby rozhodne, že nejsou nespolehlivými, pokud po dobu 1 roku závažným způsobem neporušují své povinnosti vztahující se ke správě daně.
(4) Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že daná osoba je nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou.“.

126. § 106c se zrušuje.

127. § 106e včetně nadpisu zní:
㤠106e
Zrušení registrace skupiny
(1) Správce daně zruší registraci skupiny k poslednímu dni příslušného kalendářního roku, pokud do konce měsíce října příslušného kalendářního roku skupina podá žádost o zrušení registrace.
(2) Pokud skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, je zastupující člen povinen tuto skutečnost oznámit neprodleně správci daně.
(3) Správce daně zruší registraci skupiny rovněž, pokud
a) skupina nesplňuje podmínky podle § 5a, nebo
b) zjistí, že žádný z členů skupiny nesplňuje podmínky pro členství ve skupině.
(4) Skupina přestává být plátcem dnem
a) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je jí zrušena registrace, nebo
b) zrušení registrace, a to v případě zrušení registrace na žádost.
(5) Člen skupiny je plátcem ode dne následujícího po dni, kdy skupina přestala být plátcem.“.

128. V § 109 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.

129. V § 109 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.

130. V § 110f odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „10“.

131. V § 110f se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Úrok z vratitelného přeplatku se nepřizná, nepřesahuje-li 10 EUR.“.

132. Za § 110ze se vkládá nový § 110zf, který včetně nadpisu zní:
㤠110zf
Vymáhání daně
(1) Náklady za nařízení daňové exekuce a za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 20 EUR a nejvýše 20 000 EUR. Takto vypočtené exekuční náklady se zaokrouhlují na jednotky nahoru a lze je požadovat u téhož nedoplatku jen jednou.
(2) Při přepočtu nedoplatku na českou měnu pro účely vymáhání daně se použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou platný pro den stanovení daně. Výsledná částka se zaokrouhlí na jednotky nahoru.
(3) Pokud není nedoplatek plně uhrazen pouze v důsledku kurzového rozdílu vzniklého přepočtem české měny na eura, neuhrazená část tohoto nedoplatku zaniká.“.

133. V příloze č. 3 se čísla „, 40, 48, 56, 61, 62“ zrušují.

134. V příloze č. 5 se za položku „8112 52 00“ vkládá nová položka, která zní:
„8112 92 10 Odpad a šrot hafnia“.

1. Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Společníci společnosti mohou do 31. prosince 2018 postupovat podle ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravujících společnost, přitom postupují podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud společníci společnosti již nepostupují podle bodu 2, oznámí určený společník tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo naposledy podle bodu 2 postupováno. Oznamovací povinnost nevzniká, pokud je tímto posledním zdaňovacím obdobím zdaňovací období, které končí 31. prosince 2018.

4. Obrat společníka společnosti se pro účely zrušení registrace plátce podle § 106b zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoví podle § 106c odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona nebo za kalendářní měsíce po dobu, kdy společníci společnosti postupují podle bodu 2, a podle § 4a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní měsíce, kdy společníci společnosti nepostupují podle bodu 2.

5. Hmotný majetek podle zákona o daních z příjmů nebo pozemek, který je dlouhodobým majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví, přenechané k užití podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepovažují za dlouhodobý majetek uživatele podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 nebo 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Ustanovení § 20a odst. 2 věta druhá zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije v případě zdanitelného plnění, k jehož uskutečnění dojde ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v souvislosti s tímto plněním přijata úplata a z přijaté částky úplaty byla uplatněna daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Váže-li se úplata přijatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k převodu poukazu, se kterým je spojena povinnost jej přijmout jako úplatu za dodání zboží nebo poskytnutí služby, při každém následném převodu tohoto poukazu se uplatní daň podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb uplatněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byla přijatá úplata použita na úhradu jiného plnění ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 45 odst. 5 a 6 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.