1. Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy.
Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES.“.

2. V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5) Přemístěním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava zboží, které je součástí obchodního majetku osoby povinné k dani, mezi členskými státy do členského státu, do něhož je zboží odesláno nebo přepraveno pro účely uskutečňování ekonomické činnosti této osoby, pokud je toto zboží odesláno nebo přepraveno touto osobou nebo jí zmocněnou třetí osobou.
(6) Za přemístění zboží se pro účely tohoto zákona nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
a) zasílání zboží do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
b) dodání zboží s instalací nebo montáží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
c) dodání zboží na palubě lodi, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropské unie,
d) dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
e) uskutečnění plnění osvobozeného od daně podle § 64, 66 nebo 68, nebo obdobně osvobozeného od daně podle právního předpisu členského státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží,
f) poskytnutí služby pro osobu povinnou k dani, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět osobě povinné k dani do členského státu, ze kterého bylo zboží původně odesláno nebo přepraveno,
g) přechodného užití zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží pro účely poskytnutí služby osobou povinnou k dani, nebo
h) přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od cla.
(7) Nejde-li nadále o odeslání nebo přepravu zboží pro účely, pro které se odeslání nebo přeprava zboží nepovažují podle odstavce 6 za přemístění zboží, považují se takové odeslání nebo přeprava zboží za přemístění zboží. V takovém případě se má za to, že přemístění zboží nastává v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být plněna.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8.

3. V § 6c odst. 3 se slova „, není osvobozenou osobou“ zrušují.

4. V § 6c se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a uskuteční dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží z tuzemska do jiného členského státu, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží, pokud je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě pro tuto osobu předmětem daně.“.

5. V § 7 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Pokud je totéž zboží předmětem po sobě jdoucích dodání v řetězci, v rámci kterých je toto zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu do členského státu od něj odlišného, a to od prvního dodavatele přímo poslední osobě v tomto řetězci, pro kterou se dodání tohoto zboží uskutečňuje, platí, že k odeslání nebo přepravě tohoto zboží došlo pouze při jeho dodání
a) prostředníkovi, nebo
b) prostředníkem, pokud tento prostředník sdělil svému dodavateli své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty, které mu bylo přiděleno členským státem zahájení odeslání nebo přepravy zboží.
(4) Pro účely odstavce 3 se prostředníkem rozumí dodavatel v rámci po sobě jdoucích dodání v řetězci, který
a) není prvním dodavatelem v rámci těchto dodání a
b) zboží odesílá nebo přepravuje sám, nebo jím zmocněná třetí osoba.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.

6. V § 7 odst. 6 větě první se slova „Pokud však zboží je dodáno“ nahrazují slovy „Při dodání zboží“ a slova „, za místo plnění se“ se nahrazují slovy „se za místo plnění“.

7. V § 7 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.

8. V § 7 odst. 8 se slova „Místem plnění při“ nahrazují slovem „Při“ a za slova „věci je“ se vkládají slova „místem plnění“.

9. V § 13 odst. 6 větě první se slova „obchodního majetku“ nahrazují slovem „zboží“ a za slovo „plátcem“ se vkládají slova „z tuzemska“.

10. V § 13 odst. 6 se věty druhá a třetí zrušují.

11. V § 13 se odstavce 7 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.

12. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „které nejsou osvobozenou osobou,“ nahrazují slovy „pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a“.

13. V § 16 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo jí zmocněnou třetí osobou, nebo“.

14. V § 16 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „jím zmocněnou třetí osobou.“.

15. V § 16 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.

16. V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.

17. V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

18. V § 16 odst. 3 písmeno a) zní:
„a) přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem nebo identifikovanou osobou,“.

19. V § 16 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).

20. V § 16 odst. 3 písm. b) se slova „která není osvobozenou osobou a“ a slova „pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno“ zrušují.

21. V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Za pořízení zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona nepovažuje nabytí
a) práva nakládat jako vlastník se zbožím, které se
1. dodává s instalací nebo montáží,
2. dodává soustavami nebo sítěmi, nebo
3. zasílá,
b) vratného obalu za úplatu.“.

22. V § 17 odst. 4 písmeno a) zní:
„a) nemá sídlo nebo provozovnu v členském státě kupujícího a“.

23. § 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie
(1) Přemístěním zboží v režimu skladu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přemístění zboží prodávajícím za účelem následného dodání tohoto zboží kupujícímu v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, pokud
a) v době zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží
1. prodávající zná daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží a
2. má být jeho následné dodání uskutečněno na základě ujednání kupujícího a prodávajícího a
b) prodávající uvede
1. přemístění tohoto zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a
2. daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží v souhrnném hlášení.
(2) Pro účely dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie se rozumí
a) prodávajícím osoba registrovaná k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží uskutečňující přemístění zboží v režimu skladu, která nemá v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží sídlo nebo provozovnu,
b) kupujícím osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, na kterou má být podle odstavce 1 následně převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník.
(3) Přemístění zboží v režimu skladu se nepovažuje za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.
(4) Pokud ve lhůtě 12 měsíců ode dne ukončení odeslání nebo přepravy zboží (dále jen „lhůta pro dodání“) dojde k následnému převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník prodávajícím na kupujícího a podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 jsou stále splněny, považuje se tento převod práva za
a) dodání zboží do jiného členského státu prodávajícím a
b) pořízení zboží z jiného členského státu kupujícím.
(5) Pokud ve lhůtě pro dodání dojde k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu povinnou k dani než kupujícího, která je registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy přemisťovaného zboží, považuje se tento převod práva za dodání zboží do jiného členského státu a pořízení zboží z jiného členského státu podle odstavce 4, pokud jsou stále splněny ostatní podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 a prodávající zaznamená změnu pořizovatele v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
(6) Pokud před uplynutím lhůty pro dodání dojde k vrácení zboží, které bylo přemístěno v režimu skladu, do členského státu, ze kterého bylo odesláno nebo přepraveno, aniž by došlo k převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník podle odstavce 4 nebo 5, a prodávající uvede toto vrácení zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, nepovažuje se toto vrácení zboží za přemístění zboží.
(7) Pokud před uplynutím lhůty pro dodání přestane být plněna některá z podmínek pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavce 1 nebo 2, aniž by došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník podle odstavce 4 nebo 5, nebo k vrácení zboží podle odstavce 6, považuje se přemístění zboží v režimu skladu za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu v okamžiku, ve kterém daná podmínka přestane být plněna; okamžikem, ve kterém daná podmínka přestane být plněna, je v případě
a) převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu než kupujícího nebo osobu povinnou k dani podle odstavce 5 okamžik bezprostředně předcházející tomuto převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník,
b) odeslání nebo přepravy zboží do členského státu odlišného od členského státu, ze kterého bylo toto zboží původně odesláno nebo přepraveno, okamžik bezprostředně předtím, než jsou odeslání nebo přeprava do tohoto odlišného členského státu zahájeny, nebo
c) zničení, ztráty nebo odcizení den, kdy
1. bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno, nebo
2. byly zničení, ztráta nebo odcizení zjištěny, pokud nelze zjistit, kdy bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno.
(8) Pokud se na přemístění zboží v režimu skladu nepoužijí odstavce 4 až 7, dnem následujícím po dni uplynutí lhůty pro dodání se považuje toto přemístění zboží za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.“.

24. § 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží do jiného členského státu osvobozeném od daně
(1) Při dodání zboží do jiného členského státu nebo dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem, na která se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání zboží uskutečněno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání zboží uskutečněno, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.
(2) Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží, se považuje za uskutečněné
a) dnem přemístění zboží do jiného členského státu, nebo
b) dnem, kterým se toto přemístění stane dodáním zboží za úplatu, pokud se jedná o přemístění zboží, které se považuje za dodání zboží za úplatu až po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.
(3) Dodání zboží do jiného členského státu s použitím přemístění zboží v režimu skladu podle § 18 odst. 4 a 5 se považuje za uskutečněné dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele.“.

25. V § 25 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

26. V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a § 18 odst. 4, 5, 7 a 8“ a slova „přemístění zboží do tuzemska“ se nahrazují slovy „, ke kterému by bylo uskutečněno takové plnění při dodání zboží do jiného členského státu podle § 22“.

27. V § 36 odst. 6 písm. a) se slova „, odst. 5, odst. 6 a podle § 16 odst. 5“ nahrazují slovy „a § 13 odst. 6“.

28. V § 64 odstavec 1 zní:
„(1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, pro kterou je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě předmětem daně, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
a) tato osoba sdělila plátci své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty,
b) je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem a
c) plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení.“.

29. V § 64 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4) Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud by takové dodání zboží bylo osvobozeno od daně podle odstavců 1 až 3 v případě, že by se uskutečnilo pro jinou osobu registrovanou k dani v jiném členském státě.
(5) Pro účely uplatňování osvobození od daně podle odstavců 1 až 4 se má za to, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).“.

30. V § 66 odst. 1 se slova „, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno“ zrušují.

31. V § 66 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je“ nahrazují slovy „Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o“.

32. V § 66 odst. 3 se slova „dodání zboží do třetí země“ nahrazují slovy „vývozu zboží, který je osvobozen od daně,“ a slova „zákona o dani z přidané hodnoty“ se nahrazují slovy „tohoto zákona“.

33. V § 66 odst. 4 písm. a) se slova „o vývozu zboží do třetí země“ zrušují a za slovo „unie,“ se vkládají slova „o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu, nebo o zpětném vývozu,“.

34. V § 66 odst. 4 písmeno b) zní:
„b) jinými důkazními prostředky.“.

35. V § 71g odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „přemístění obchodního majetku“ nahrazují slovy „dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem,“.

36. V § 72 odst. 1 písm. e) a v § 72 odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.

37. V § 86 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.

38. V § 89 odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

39. V § 89 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4) Pokud je před uskutečněním cestovní služby přijata úplata, ze které vzniká povinnost přiznat daň, stanoví se přirážka poskytovatele cestovní služby k této úplatě jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky.
(5) Koeficient pro výpočet přirážky se vypočte jako podíl
a) rozdílu mezi
1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
2. součtem částek, které plátce již uhradil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(6) Koeficient pro výpočet přirážky lze vypočíst také jako podíl
a) rozdílu mezi
1. celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
2. součtem částek, které plátce uhradil nebo předpokládá, že uhradí, za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
b) celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(7) U jedné cestovní služby lze pro stanovení přirážky poskytovatele cestovní služby k úplatě použít pouze jeden způsob výpočtu koeficientu pro výpočet přirážky; v případě, že poskytovatel cestovní služby použije způsob výpočtu koeficientu podle odstavce 6, může koeficient, který pro účely stanovení přirážky vypočetl u první přijaté úplaty, použít i pro stanovení přirážky u všech úplat následujících.
(8) Je-li rozdíl podle odstavce 3, 5 nebo 6 záporný, základem daně je nula.“.
Dosavadní odstavce 4 až 15 se označují jako odstavce 9 až 20.

40. V § 89 odst. 10 se věta první zrušuje.

41. V § 89 odst. 12 se věta poslední zrušuje.

42. V § 89 odstavec 18 zní:
„(18) Při opravě základu daně nebo výše daně u cestovní služby plátce nevystavuje opravný daňový doklad.“.

43. V § 89 odst. 20 se věta poslední zrušuje.

44. V § 92d odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.

45. V § 100a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Plátce, který je prodávajícím v rámci dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie, a plátce nebo identifikovaná osoba, kteří jsou kupujícím nebo osobou povinnou k dani podle § 18 odst. 5 v rámci tohoto dodání a pořízení, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty^7e).“.

46. V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „uskutečnil“ nahrazuje slovy „mu vznikla povinnost přiznat“.

47. V § 102 odst. 1 písm. b) se slova „obchodního majetku“ nahrazují slovy „zboží plátcem z tuzemska“.

48. V § 102 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud jako prodávající přemístil zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.

49. V § 102 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „uskutečnila“ nahrazuje slovy „jí vznikla povinnost přiznat“.

50. V § 102 odst. 7 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a ve větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

51. V § 102 odst. 8 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.