VOZIDLA

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

POVINNOSTI VÝROBCŮ VYBRANÝCH VOZIDEL A VÝROBCŮ DÍLŮ POUŽÍVANÝCH VE VYBRANÝCH VOZIDLECH, POVINNOSTI PŘI ZBAVOVÁNÍ SE VOZIDEL S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ A ODSTRANĚNÍ ODSTAVENÉHO VOZIDLA

SBĚR A ZPRACOVÁNÍ VOZIDEL S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ

PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA POUŽITÝCH VOZIDEL A JEJICH ČÁSTÍ

EMISNÍ POPLATEK

§ 101

Působnost

Tato část se použije na všechna vozidla a vozidla s ukončenou životností, včetně jejich částí a odpadů z nich vzniklých, a nakládání s nimi, s výjimkou vozidel uvedených v § 2 odst. 3 písm. k).

§ 102

Vymezení některých pojmů v oblasti vozidel

§ 103

Povinnosti výrobců vybraných vozidel a výrobců dílů používaných ve vybraných vozidlech

§ 104

Předání vozidel s ukončenou životností

§ 105

Odstranění odstaveného vozidla

§ 106

Zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností

§ 107

Povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností

§ 108

Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností

§ 109

Povinnosti zpracovatele vozidel s ukončenou životností

§ 110

Informační systém pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností

§ 111

Poskytnutí vozidla s ukončenou životností ke zvláštním účelům

Poplatek

Správa poplatku

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) vybraným vozidlem vozidlo kategorie M1 nebo N1 nebo tříkolové motorové vozidlo, s výjimkou motorových tříkolek, podle právních předpisů upravujících schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích20),

b) vybraným vozidlem s ukončenou životností vybrané vozidlo, které se stalo odpadem,

c) zpracováním vozidel s ukončenou životností jakákoli činnost prováděná po převzetí vozidla s ukončenou životností v zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností za účelem odstranění nebezpečných látek, demontáže, hrubého rozdělení, drcení, využití nebo přípravy na odstranění odpadu z drcení a všechny další operace prováděné za účelem využití nebo odstranění vozidla s ukončenou životností a jeho částí,

e) opětovně použitelnými díly části, které byly z vozidla s ukončenou životností vyjmuty po kvalifikované demontáži zpracovatelem vozidel s ukončenou životností nebo po dohodě s ním konečným uživatelem za účelem opětovného použití; za opětovně použitelný díl se nepovažuje karoserie nebo její část, pokud je na ní vyznačené identifikační číslo vozidla (VIN),

f) podstatnou částí vozidla karoserie nebo rám vozidla vybavený identifikačním číslem vozidla (VIN), dveře, blatníky a kapoty, hnací a převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy, kola včetně pneumatik, autobaterie, elektroinstalace včetně ovládacích a bezpečnostních prvků a dalších přístrojů, sedadla, katalyzátor a vnější osvětlení podle homologace.

d) zpracovatelem vozidel s ukončenou životností provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém je oprávněn zpracovávat vozidla s ukončenou životností,

(2) Pro účely této části se rozumí

a) ostatním vozidlem silniční motorové vozidlo podle zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích, nejde-li o vybrané vozidlo,

b) ostatním vozidlem s ukončenou životností ostatní vozidlo, které se stalo odpadem,

c) odstaveným vozidlem vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidla a které se nachází mimo pozemní komunikaci na místě, kde může poškodit nebo ohrozit životní prostředí nebo zdraví lidí, nebo na veřejně přístupném místě, kde narušuje vzhled obce,

e) vlastníkem osoba, která je zapsána v registru silničních vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jako vlastník vozidla,

3. části 4 oddíle 4.1, nebo

d) neúplným vozidlem vozidlo, které obsahuje alespoň karoserii nebo rám vozidla vybavený identifikačním číslem vozidla (VIN), převážnou část vybavení interiéru a motor,

1. části 2 oddílech 2.1 až 2.4 nebo 2.6 až 2.8, pokud jde o typ A nebo B, 2.9, 2.10, 2.12 nebo 2.13, pokud jde o kategorii 1 nebo 2, 2.14, pokud jde o kategorii 1 nebo 2, nebo 2.15, pokud jde o typy A až F,

2. části 3 oddílech 3.1 až 3.6, 3.7, pokud má nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj, 3.8, pokud má jiné než narkotické účinky, 3.9 nebo 3.10,

f) nebezpečnou látkou jakákoliv látka klasifikovaná jako nebezpečná podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), která splňuje kritéria pro zařazení do některé z tříd a kategorií nebezpečnosti uvedených v příloze I tohoto předpisu Evropské unie v

4. části 5 oddíle 5.1.

(1) Pokud by převzetí vybraného vozidla s ukončenou životností, s výjimkou tříkolového motorového vozidla, obsahujícího všechny podstatné části osobou oprávněnou ke sběru vozidel s ukončenou životností bylo pro konečného uživatele zpoplatněno v důsledku toho, že má nulovou nebo zápornou tržní hodnotu, je výrobce vybraných vozidel povinen

a) hradit zpracovateli vozidel s ukončenou životností veškeré náklady nebo jejich podstatnou část spojené s převzetím vybraných vozidel s ukončenou životností vlastní značky nebo jejich částí, nebo

b) bezplatně odebírat vybraná vozidla s ukončenou životností vlastní značky a za tím účelem zajistit přiměřeně dostupnou síť sběrných míst.

(2) Ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 uzavře výrobce vybraných vozidel písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru vozidel s ukončenou životností.

(3) Výrobce vybraných vozidel je povinen do 6 měsíců od uvedení každého nového typu vybraného vozidla na trh poskytnout zpracovatelům vozidel s ukončenou životností veškeré informace nezbytné pro demontáž a správné zpracování vybraného vozidla s ukončenou životností šetrné vůči životnímu prostředí, zejména s ohledem na obsažené nebezpečné látky, a to ve formě příruček, na technickém nosiči dat nebo prostřednictvím k tomuto účelu vytvořeného informačního systému. Tím není dotčena ochrana obchodního tajemství a průmyslového vlastnictví výrobce vybraných vozidel podle jiných právních předpisů22).

(4) Výrobce vybraných vozidel je povinen při uvedení nového typu vybraného vozidla na trh zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů konečným uživatelům informace o

a) konstrukci vybraných vozidel a jejich částí s ohledem na možnost jejich využití,

b) zpracování vybraných vozidel s ukončenou životností způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž,

c) vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití vybraných vozidel a jejich částí a využití vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí a

d) pokroku dosaženém v oblasti využití vybraných vozidel s ukončenou životností s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití.

(5) Výrobce systému vozidla, konstrukční části vozidla nebo samostatného technického celku vozidla23) určených pro vybraná vozidla je povinen poskytovat zpracovatelům vybraných vozidel s ukončenou životností na jejich vyžádání přiměřené informace pro demontáž, skladování a zkoušky dílů, které lze opětovně použít. Tím není dotčena ochrana obchodního tajemství a průmyslového vlastnictví výrobce dílů používaných ve vybraných vozidlech podle jiných právních předpisů22).

(1) Každý, kdo se zbavuje vozidla s ukončenou životností nebo jeho části, je smí předat pouze osobě oprávněné ke sběru vozidel s ukončenou životností. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti, jejichž výsledkem je vznik částí vozidel s ukončenou životností, může takto vzniklé části vozidel s ukončenou životností také předat přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu do zařízení určených pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Části vozidla s ukončenou životností, které jsou elektrozařízením, baterií nebo akumulátorem nebo pneumatikou, mohou být rovněž odevzdány v rámci zpětného odběru za podmínek stanovených tímto zákonem.

(2) Před předáním podle odstavce 1 je vlastník povinen umístit vozidlo s ukončenou životností nebo jeho podstatné části na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo zdraví lidí a v případě veřejně přístupného místa nenaruší vzhled obce.

(3) Vlastník ostatního vozidla s ukončenou životností je povinen zpracovat ostatní vozidlo s ukončenou životností nebo jeho části v souladu se zákonem o odpadech a jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví7), pokud je k takovému způsobu nakládání s odpady oprávněn, nebo se ostatního vozidla s ukončenou životností či jeho části zbavit v souladu s odstavcem 1.

(4) Při předání vozidla s ukončenou životností osobě oprávněné ke sběru vozidel s ukončenou životností je předávající osoba povinna předložit průkaz totožnosti, osvědčení o registraci předávaného vozidla a plnou moc udělenou jeho vlastníkem, pokud jím není sama. To neplatí při předání odstaveného vozidla podle § 105 odst. 3 nebo vraku podle zákona o pozemních komunikacích.

(5) Nikdo nesmí bez povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností nebo bez smlouvy se zpracovatelem vozidel s ukončenou životností o zapůjčení vozidla s ukončenou životností držet nebo přechovávat více než 3 vybraná vozidla s ukončenou životností, která nejsou evidována v registru silničních vozidel v České republice, s výjimkou osob, které nabývají vozidla s ukončenou životností ze zákona nebo rozhodnutím správního orgánu. To neplatí, jde-li o historická vozidla24), vozidla testovaná na historickou původnost25) nebo vozidla starší 30 let, která jsou uchovávána pro sběratelské účely nebo pro účely registrace historického vozidla.

(1) Obecní úřad, v jehož správním obvodu se nachází odstavené vozidlo, bezodkladně vyzve vlastníka k jeho odstranění a současně tuto výzvu zveřejní na úřední desce. Není-li možné identifikovat odstavené vozidlo nebo jeho vlastníka, obecní úřad pouze zveřejní výzvu k odstranění odstaveného vozidla na úřední desce.

(2) V případě, že odstavené vozidlo bezprostředně ohrožuje životní prostředí nebo zdraví lidí, přemístí obecní úřad takové odstavené vozidlo na vybrané parkoviště a informaci o umístění vozidla uvede ve výzvě podle odstavce 1.

(3) Po marném uplynutí 1 měsíce od zveřejnění výzvy k odstranění odstaveného vozidla zajistí obecní úřad předání odstaveného vozidla osobě oprávněné ke sběru vozidel s ukončenou životností.

(4) Osoba pověřená obecním úřadem je v souvislosti s přemístěním odstaveného vozidla podle odstavce 2 nebo zajištěním jeho předání oprávněné osobě podle odstavce 3 oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k provedení úkonu; vlastníci nebo uživatelé těchto pozemků jsou povinni osobě pověřené obecním úřadem vstup umožnit.

(5) Náklady spojené s postupem podle odstavců 2 a 3 je povinen uhradit obci vlastník odstaveného vozidla; to neplatí, pokud prokáže, že mu bylo vozidlo odcizeno. Při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.

(1) K převzetí vozidla s ukončenou životností je oprávněn pouze provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Ke zpracování vozidel s ukončenou životností je oprávněn pouze zpracovatel vozidel s ukončenou životností. Zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností musí být vždy zároveň zařízením ke sběru vozidel s ukončenou životností.

(3) Zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností lze provozovat pouze na základě povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s tímto druhem odpadu (dále jen „povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností“).

(4) Provozovatel zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností musí zajistit, aby s vozidly s ukončenou životností a jejich částmi bylo nakládáno na oddělených plochách, a musí vést oddělenou evidenci pro vozidla s ukončenou životností podle § 108 odst. 1 písm. k) a § 109 odst. 2 písm. f).

(5) Provozovatel zařízení, kterému bylo vydáno pouze povolení provozu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, nesmí provádět jakékoli demontážní práce, včetně narušení karoserie nebo demontáže dílů k opětovnému použití.

(1) Žadatel o vydání povolení provozu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností, včetně mobilního zařízení, musí k žádosti přiložit smlouvu o přijímání vozidel s ukončenou životností se zpracovatelem vozidel s ukončenou životností. Žadatel o vydání povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností tuto smlouvu dokládat nemusí.

(2) Žadatel o vydání povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností musí současně požádat o vydání povolení provozu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností; to neplatí, pokud žadatel disponuje platným povolením provozu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností.

(3) V řízení o vydání povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností se vždy provede ohledání zařízení nebo objektu, v němž má být umístěno.

(4) Povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle § 109 odst. 1, § 109 odst. 2 písm. a), b) a d) a § 109 odst. 3.

(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah provozního řádu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností.

(1) Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností je kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen

b) převzít vozidla s ukončenou životností bezplatně, pokud obsahují všechny podstatné části a neobsahují přidaný odpad,

a) převzít veškerá vozidla s ukončenou životností a jejich části,

c) vystavit potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností nebo neúplného vozidla, byla-li porovnáním údajů uvedených v osvědčení o registraci vozidla se skutečnými údaji odevzdávaného vozidla s ukončenou životností zjištěna shoda v identifikačním čísle vozidla (VIN); to neplatí v případě převzetí odstaveného vozidla nebo vraku podle zákona o pozemních komunikacích,

e) v případě, že jsou odevzdávány pouze části vozidla, které nelze označit za neúplné vozidlo, informovat předávající osobu o tom, že zápis zániku silničního vozidla v registru silničních vozidel je možné provést pouze podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,

d) odmítnout vystavit potvrzení o převzetí podle písmene c), jsou-li odevzdávány pouze části vozidla, které nelze označit za neúplné vozidlo,

o) po dobu platnosti povolení provozu zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností mít uzavřenou platnou smlouvu o přijímání vozidel s ukončenou životností se zpracovatelem vozidel s ukončenou životností.

n) zapojit se do informačního systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností podle § 110 a

m) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo krajského úřadu dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidenci a hlášení podle písmene k),

l) pořizovat fotodokumentaci přijímaných vybraných vozidel s ukončenou životností,

k) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zasílat příslušnému správnímu úřadu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi, pokud jde o převzatá vozidla s ukončenou životností a vozidla s ukončenou životností předaná ke zpracování a o jiné odpady, za podmínek stanovených zákonem o odpadech a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva,

j) zajistit předání vozidla s ukončenou životností ke zpracování pouze zpracovateli vozidel s ukončenou životností, pokud jím není sám,

i) soustřeďovat a skladovat vozidla s ukončenou životností v souladu s technickými požadavky,

h) znehodnotit identifikační číslo vozidla (VIN) způsobem, který umožní identifikaci vozidla s ukončenou životností při jeho předání zpracovateli vozidel s ukončenou životností a v průběhu celého procesu zpracování,

g) odpojit autobaterii, neprovádět žádné další demontážní práce, včetně jakéhokoliv narušení karoserie nebo demontáže dílů k opětovnému použití, není-li zároveň zpracovatelem vozidel s ukončenou životností, a zajistit, aby nedošlo k neoprávněné manipulaci nebo rozebírání vozidla s ukončenou životností nebo k úniku nebezpečných látek,

f) v případě, že vozidlo s ukončenou životností, které převzal, bylo nalezeno v databázi odcizených vozidel vedené Policií České republiky, zdržet se jakéhokoliv nakládání s tímto vozidlem po dobu nejméně 5 pracovních dní, nestanoví-li Policie České republiky jinak,

(2) Provozovatel zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností nesmí vybírat úplatu za vystavení potvrzení o převzetí podle odstavce 1 písm. c).

(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou

c) způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidel s ukončenou životností a jiných odpadů podle odstavce 1 písm. k).

b) technické požadavky na zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a na soustřeďování a skladování vozidel s ukončenou životností podle odstavce 1 písm. i) a

a) náležitosti potvrzení o převzetí vozidla s ukončenou životností nebo neúplného vozidla podle odstavce 1 písm. c),

a) zbavit vozidlo s ukončenou životností provozních kapalin a zajistit jejich oddělené soustřeďování,

(1) Zpracovatel vozidel s ukončenou životností je před zahájením demontážních operací povinen

c) vyjmout z vozidel s ukončenou životností části a materiály obsahující olovo, rtuť, kadmium nebo šestimocný chrom a zajistit jejich samostatné využití nebo odstranění.

b) demontovat stanovené části vozidel s ukončenou životností před jejich dalším zpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na životní prostředí, a

a) provést demontáž vozidla s ukončenou životností alespoň na podstatné části vozidla, s výjimkou demontáže karoserie, nebo vozidlo s ukončenou životností předat dalšímu zpracovateli vozidel s ukončenou životností,

(2) Zpracovatel vozidel s ukončenou životností je dále kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen

b) demontovat, soustřeďovat a skladovat opětovně použitelné díly tak, aby je bylo možné v maximální míře opětovně použít nebo za tím účelem předat jiné osobě,

c) je-li na vozidle nebo jeho části identifikační číslo vozidla (VIN), které nebylo znehodnoceno postupem podle § 108 odst. 1 písm. h), znehodnotit identifikační číslo způsobem, který umožní identifikaci vozidla s ukončenou životností, jinak nelze díl opětovně použít; znehodnocení identifikačního čísla provede zpracovatel vozidel s ukončenou životností i tehdy, předává-li vozidlo s ukončenou životností nebo jeho části dalšímu zpracovateli podle písmene a),

d) při konečném zpracování vozidla s ukončenou životností zničit identifikační číslo vozidla (VIN) způsobem, který vylučuje jakékoliv jeho další použití,

h) předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo krajského úřadu dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů v evidenci a hlášení podle písmene f).

g) vést samostatnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití, která není zasílána s hlášením podle písmene f), ale na vyžádání se předkládá orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, a

f) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zasílat příslušnému správnímu úřadu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi, pokud jde o převzatá vozidla s ukončenou životností a o jiné odpady, za podmínek stanovených zákonem o odpadech a ve stanoveném rozsahu,

e) zpracovávat vozidla s ukončenou životností v souladu s technickými požadavky,

b) opětovné použití a recyklaci převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti.

a) opětovné použití a využití převzatých vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a

(3) Zpracovatel vozidel s ukončenou životností, který provedl první zpracovatelskou operaci (dále jen „první zpracovatel“), je povinen zajistit, nejde-li o ostatní vozidla a tříkolová motorová vozidla20), v každém kalendářním roce

(4) Zpracovatelé vozidel s ukončenou životností, kterým první zpracovatel předal částečně demontovaná vozidla, jsou povinni předat prvnímu zpracovateli údaje, na jejichž základě první zpracovatel může doložit, že byly splněny cíle podle odstavce 3. V případě, že další zpracovatelé vozidel s ukončenou životností tyto údaje nepředají nebo cíle nesplní, povinnost prvního zpracovatele podle odstavce 3 tím není dotčena.

(5) Zpracovatel vozidel s ukončenou životností může nabídnout jiné osobě k opětovnému použití pouze opětovně použitelný díl. Opětovně použitelný díl musí poté, co byl podroben procesu přípravy k opětovnému použití, splňovat podmínky stanovené zákonem o odpadech, za nichž odpad přestává být odpadem. Opětovně použitelné díly z vybraných vozidel s ukončenou životností předané k opětovnému použití se započítávají do plnění povinností stanovených v odstavci 3.

(6) Vozidlo s ukončenou životností, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní kapaliny, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle zákona o odpadech.

g) podmínky přípravy k opětovnému použití opětovně použitelných dílů a jejich skladování.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technické požadavky na zpracování vozidel s ukončenou životností a na zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životností,

b) části vozidel s ukončenou životností, které musejí být před jejich dalším zpracováním demontovány podle odstavce 1 písm. b),

c) způsob demontáže nebezpečných částí vozidel s ukončenou životností a způsob odčerpání provozních kapalin z vozidel s ukončenou životností,

d) rozsah a způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidel s ukončenou životností a jiných odpadů podle odstavce 2 písm. f),

e) rozsah a způsob vedení evidence materiálů a částí k opětovnému použití podle odstavce 2 písm. g),

f) způsob výpočtu úrovně opětovného použití a recyklace nebo jiného využití vybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí pro účely plnění povinností stanovených v odstavci 3,

(1) Informační systém pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností (dále jen „Informační systém“) je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o vozidlech s ukončenou životností, jejich sběru, o zařízeních ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností a informací poskytovaných výrobci vozidel podle § 103 odst. 3.

(2) Správcem Informačního systému je ministerstvo.

b) adresa, identifikační číslo zařízení, číslo základní územní jednotky podle Číselníku obcí a Číselníku městských částí statutárních měst a zeměpisné souřadnice zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností,

a) jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností,

d) údaje o vozidlech s ukončenou životností přijatých do zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností a o osobách, od kterých byla vozidla s ukončenou životností převzata, a to v rozsahu zahrnujícím jméno, adresu trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(3) V Informačním systému se vedou

c) informace o vydaném povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností, zejména údaje o typu zařízení, jeho kapacitě a způsobech nakládání s odpady,

(4) Informační systém je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jde o údaje podle odstavce 3 písm. a) a b).

(5) Do Informačního systému jsou povinni provozovatelé zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností dálkovým přístupem vkládat a aktualizovat údaje podle odstavce 3 písm. d) bez zbytečného odkladu poté, co nastala skutečnost zakládající vložení údaje či jeho změnu.

(6) Krajské úřady jsou povinny dálkovým přístupem vkládat a aktualizovat údaje podle odstavce 3 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu poté, co nastala skutečnost zakládající vložení údaje či jeho změnu do Informačního systému odpadového hospodářství podle zákona o odpadech.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů vedených v Informačním systému podle odstavce 3 písm. c) a d).

(1) Vozidlo s ukončenou životností zbavené nebezpečných látek může být poskytnuto k nácviku záchranných prací složkám integrovaného záchranného systému26) nebo k výuce na školách v oborech souvisejících s konstrukcí a opravami automobilů.

(2) Poskytnutí vozidla s ukončenou životností zbaveného nebezpečných látek je možné pouze na základě písemné smlouvy mezi zpracovatelem a osobou, které je vozidlo s ukončenou životností poskytováno. Osoba, které bylo vozidlo s ukončenou životností poskytnuto, je povinna ho po naplnění či odpadnutí účelu, pro který jí bylo poskytnuto, vrátit zpět zpracovateli.

(1) Při přepravě použitých vozidel nebo jejich částí do České republiky, z ní nebo přes ni je jejich držitel povinen prokázat na výzvu celního úřadu nebo inspekce, že přepravovaná použitá vozidla nebo jejich části nejsou odpadem. Za tímto účelem je držitel povinen předložit

b) doklad nebo své prohlášení, že přepravované použité vozidlo nebo jeho část nejsou odpadem; doklad nebo prohlášení držitele se nepředkládá, pokud vozidlo nebo jeho část převážejí osoby na základě zákona nebo správního rozhodnutí,

c) kopii dokladu nebo smlouvy prokazující způsob nabytí přepravovaných použitých vozidel nebo jejich částí a

a) kopii daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem,

d) dokumenty prokazující způsobilost přepravovaného použitého vozidla k provozu na pozemních komunikacích7) nebo funkčnost přepravované části vozidla.

(2) Přeshraniční přeprava použitého vozidla nezpůsobilého k provozu na pozemních komunikacích je možná,

a) pokud jeho předpokládaná cena spolu s cenou jeho opravy nepřesáhne obvyklou hodnotu obdobného vozidla bezprostředně schopného provozu na pozemních komunikacích; v případě důvodných pochybností o technickém stavu přepravovaného vozidla nebo ceně opravy vozidla jsou celní úřad nebo inspekce oprávněny jeho držitele vyzvat, aby technický stav vozidla nebo cenu opravy na vlastní náklady prokázal, nebo

b) pokud je starší 30 let a má být testováno na historickou původnost za účelem registrace vozidla v registru historických a sportovních vozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nebo uchováváno pro sběratelské účely; na požádání celního úřadu nebo inspekce je jeho držitel při přepravě povinen předložit dokumenty prokazující stáří vozidla a prohlášení držitele o tom, že přepravované použité vozidlo bude testováno na historickou původnost za účelem registrace historického vozidla v registru historických a sportovních vozidel nebo uchováváno pro sběratelské účely.

(3) Ověření způsobilosti vozidla k provozu na pozemních komunikacích podle odstavce 1 písm. d) provádí a dokumentaci, která nesmí být starší 2 let, vystavuje stanice technické kontroly nebo osoba s obdobnou činností v zemi odeslání použitého vozidla na základě technické prohlídky.

(4) Ověření funkčnosti části vozidla podle odstavce 1 písm. d) a opravitelnosti vozidla podle odstavce 2 písm. a) provádí a dokumentaci vystavuje osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy motorových vozidel, osoba oprávněná vykonávat znaleckou činnost, samostatný likvidátor pojistných událostí27) nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Dokumentace musí být vystavena v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.

(5) Při přepravě použitých vozidel nebo jejich částí do České republiky, z ní nebo přes ni musí jejich držitel zajistit, aby byl náklad uspořádán, zajištěn, popřípadě zabalen tak, aby přepravovaná použitá vozidla nebo jejich části byly chráněny před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky a aby byly zabezpečeny proti únikům nebezpečných látek.

b) při přepravě nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 nebo 2, nebo

c) nejsou splněny podmínky zajištění a uspořádání nákladu podle odstavce 5.

a) jejich držitel neprokáže na základě dokladů uvedených v odstavci 1, že přepravovaná vozidla nebo jejich části nejsou odpadem,

(6) Přepravovaná použitá vozidla nebo jejich části se považují za odpad a jejich přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů14) v případě, že

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti dokladu o opravitelnosti vozidla a o funkčnosti částí vozidla a kritéria pro posouzení opravitelnosti vozidla.

§ 113

Poplatníkem emisního poplatku je ten, kdo je zapsán do registru silničních vozidel v České republice jako

Subjekt poplatku

c) nový provozovatel vozidla, jde-li o změnu provozovatele.

a) vlastník vozidla,

b) nový vlastník vozidla, jde-li o změnu vlastníka, nebo

§ 114

Předmět poplatku

b) změny vlastníka silničního vozidla kategorie M1 nebo N1 v registru silničních vozidel v České republice, nebo

c) změny provozovatele silničního vozidla kategorie M1 nebo N1 v registru silničních vozidel v České republice.

(1) Předmětem emisního poplatku je způsobilost vozidla kategorie M1 nebo N1 vypouštět emise ve výfukových plynech.

(2) Poplatková povinnost vzniká podáním žádosti o zápis

a) silničního vozidla kategorie M1 nebo N1 do registru silničních vozidel v České republice,

(3) Poplatková povinnost nevzniká, pokud již u vozidla vznikla dříve poplatková povinnost poplatníkovi, který nebyl osvobozen.

c) vozidlo, pro které je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost.

(1) Od emisního poplatku je osvobozeno

(2) Od emisního poplatku je osvobozen

§ 115

Osvobození od poplatku

a) vozidlo, které splňuje minimálně mezní hodnoty emisí EURO 3,

b) historické vozidlo, nebo

2. v dědickém řízení, nebo

a) držitel průkazu ZTP nebo ZTP-P a jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná fyzická osoba, kterým byl držitel průkazu ZTP nebo ZTP-P svěřen do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

b) žadatel o zápis vozidla do registru silničních vozidel, u něhož k zápisu vozidla dochází v důsledku

c) stát, jestliže mu vozidlo připadlo na základě rozhodnutí

1. nabytí dědictví nebo odkazu,

2. převodu mezi osobami blízkými, nebo

3. zániku společného jmění manželů, nebo

1. o propadnutí nebo zabrání věci v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení,

3. o odúmrti.

§ 116

Výše poplatku

(1) Výše emisního poplatku činí v závislosti na splnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s předpisy Evropské unie

c) 10 000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí EURO 1.

a) 3 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2,

(2) Stupeň plnění příslušné emisní úrovně se pro účely určení výše poplatku prokazuje zápisem v osvědčení o registraci vozidla nebo v registru silničních vozidel.

b) 5 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1, nebo

b) podporu infrastruktury a nákupu vozidel na alternativní pohon.

a) podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vozidel s ukončenou životností a jejich částí a

§ 117

Výnos emisního poplatku je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a použije se na

Rozpočtové určení poplatku

§ 118

Správce poplatku

Správcem emisního poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností.

§ 119

Placení poplatku

(1) Emisní poplatek je splatný při zápisu podle § 114 odst. 2.

(2) Nebyl-li poplatek zaplacen, správce poplatku zastaví řízení o zápisu podle § 114 odst. 2.

(3) U nedoplatku na emisním poplatku úrok z prodlení nevzniká.

(4) Správce poplatku vystaví po zaplacení poplatku poplatníkovi doklad o uhrazení poplatku. Na dokladu musí být uvedeno identifikační číslo vozidla (VIN) nebo číslo karoserie, popřípadě podvozku. Záznam o zaplacení poplatku a jeho výši zapíše správce poplatku do registru silničních vozidel.

§ 120

Zánik poplatkové povinnosti

(1) Poplatková povinnost k emisnímu poplatku zaniká v případě vydání dokladu o uznání testování silničního vozidla na historickou původnost pro toto vozidlo.

(2) Poplatková povinnost podle odstavce 1 zaniká pouze tehdy, pokud poplatník do 1 roku od vzniku poplatkové povinnosti podá správci poplatku žádost o zánik poplatkové povinnosti a doloží v ní skutečnost podle odstavce 1.

(4) Vznikne-li v důsledku zániku poplatkové povinnosti vratitelný přeplatek, vrátí jej správce poplatku bez žádosti do 30 dnů od zániku poplatkové povinnosti.

(3) Poplatková povinnost podle odstavce 1 zaniká ke dni, kdy správci poplatku došla žádost podle odstavce 2.