§ 5

<var>Čl. V</var>

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 5a odst. 1 písm. a) se slova „nevykonávají práce“ nahrazují slovy „nevykonávají činnost v rizikovém zaměstnání podle § 37d odst. 2 zákona o důchodovém pojištění (dále jen „rizikové zaměstnání“) nebo činnost“.

2. V § 5a odst. 1 písm. b) se slovo „práce“ nahrazuje slovem „činnost“.

3. V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
c) částka odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3, kteří vykonávají činnost v rizikovém zaměstnání.“.

4. V § 5a odstavec 2 zní:
(2) Vykonává-li zaměstnanec v kalendářním měsíci v témže zaměstnání vedle činnosti v rizikovém zaměstnání nebo činnosti zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku též jiné činnosti, rozdělí se vyměřovací základ tohoto zaměstnance pro účely odstavce 1 podle počtu odpracovaných hodin v kalendářním měsíci na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, a na poměrnou část odpovídající odpracovaným hodinám, v nichž vykonával jiné činnosti. Nemá-li tento zaměstnanec v kalendářním měsíci žádnou odpracovanou hodinu, rozdělí se jeho vyměřovací základ za tento kalendářní měsíc na poměrné části způsobem podle věty první podle počtu odpracovaných hodin v nejbližším předcházejícím kalendářním měsíci. Poměrná část vyměřovacího základu tohoto zaměstnance se pro účely odstavce 1 písm. a) zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů a pro účely odstavce 1 písm. b) a c) se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“.

5. V § 7 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
c) u zaměstnavatele
1. v roce 2025 26,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 23,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
2. v roce 2026 27,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 24,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
3. v roce 2027 28,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 25,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
4. počínaje rokem 2028 29,8 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. c), z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 26,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).

6. V § 7c odst. 1 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

7. Za § 7c se vkládají nové § 7d a 7e, které včetně nadpisu znějí:
„Sleva na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu
(1) Zaměstnanec, který je poživatelem starobního důchodu, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc, pokud dosáhl důchodového věku a vznikl mu nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši podle zákona o důchodovém pojištění; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který zaměstnanec uplatňuje slevu na pojistném. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud zaměstnanec starobní důchod v plné výši pobíral od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřel, do dne jeho úmrtí.
(2) Sleva na pojistném náleží též z příjmů zúčtovaných za kalendářní měsíce následující po kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, pokud se tyto příjmy zahrnují do vyměřovacího základu zaměstnance a v kalendářním měsíci, v němž zaměstnání skončilo, byly splněny podmínky podle odstavce 1.
(1) Výše slevy na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, za kalendářní měsíc činí 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Sleva na pojistném se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně.
(3) Sleva na pojistném náleží zaměstnanci, jen pokud zaměstnavateli prokázal splnění podmínek nároku na slevu na pojistném, a to
a) doložením rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestným prohlášením o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši, nebo
b) potvrzením plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši s uvedením dne, od něhož výplata starobního důchodu v plné výši náleží.“.

8. V § 9 odst. 2 větě první se slova „a vyměřovacího základu stanoveného podle § 5a odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „ , podle § 5a odst. 1 písm. b) nebo podle § 5a odst. 1 písm. c)“.

9. V § 9 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; stanoví-li se pojistné z více vyměřovacích základů zaměstnavatele, uvádí se i výše pojistného stanoveného z jednotlivých vyměřovacích základů zaměstnavatele“.

10. V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:
(5) Uplatnil-li nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění podle § 7d u zaměstnavatele alespoň 1 zaměstnanec, je zaměstnavatel povinen na tiskopisu podle odstavce 2 uvádět též počet zaměstnanců, kteří mají v kalendářním měsíci nárok na slevu na pojistném, úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců, úhrn slev na pojistném těchto zaměstnanců a úhrn pojistného po snížení o slevy na pojistném těchto zaměstnanců.“.

11. V § 11 větě první se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.

12. V § 14 odst. 1 větě druhé se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.

13. V § 14 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Osoba samostatně výdělečně činná, která dosáhla důchodového věku a má nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši, může výši zálohy na pojistné za kalendářní měsíc stanovit procentní sazbou ve výši 22,7 %; tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se uplatňuje tato procentní sazba. Podmínka pobírání starobního důchodu po celý kalendářní měsíc se považuje za splněnou, pokud osoba samostatně výdělečně činná pobírala starobní důchod v plné výši od počátku kalendářního měsíce, v němž zemřela, do dne úmrtí. Stanovit výši zálohy na pojistné podle věty třetí je možné nejdříve od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná obdržela rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o uplatnění slevy na pojistném pro účely placení záloh na pojistné se přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok; toto oznámení přitom platí i pro další kalendářní roky, pokud jsou splněny bez přerušení podmínky pro nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.

14. Za § 14ba se vkládá nový §14bb, který zní:
„§ 14bb
(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která v kalendářním roce alespoň po 1 celý kalendářní měsíc splňovala podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větách třetí a čtvrté, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 1 až 3. Pokud osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši jen v některých kalendářních měsících kalendářního roku, v nichž byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, náleží sleva na pojistném jen z poměrné části vyměřovacího základu. Tato poměrná část vyměřovacího základu se stanoví jako součin počtu kalendářních měsíců, v nichž po celý měsíc byly splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 1 větě třetí, a podílu vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v kalendářním roce vykonávána samostatná výdělečná činnost. U osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, se vychází z vyměřovacího základu, který odpovídá pásmu paušálního režimu určujícího výši paušální daně v kalendářním roce. Ustanovení § 14 odst. 1 věty čtvrté zde platí obdobně. Sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň je rovna paušální dani, má nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle odstavce 1 za kalendářní rok, pokud uhradila pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu stanoveného podle § 5b odst. 3 za tento rok.
(3) Nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná na přehledu o příjmech a výdajích podle § 15.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž daň z příjmů byla v kalendářním roce rovna paušální dani, uplatňuje nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za tento kalendářní rok v žádosti podané územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu. V této žádosti osoba samostatně výdělečně činná uvede výši slevy a údaje podle odstavce 1 potřebné pro stanovení výše slevy. Žádost se podává od 1. května následujícího kalendářního roku; žádost podaná před tímto dnem se považuje za žádost podanou 1. května tohoto roku. Nárok na slevu zaniká, není-li žádost podána do 5 let po uplynutí kalendářního roku, za který vznikl nárok na slevu.
(5) Pokud starobní důchod nevyplácí Česká správa sociálního zabezpečení, je osoba samostatně výdělečně činná povinna při prvním uplatnění nároku na slevu uvést den, od něhož náleží výplata starobního důchodu v plné výši, a doložit přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši nebo doložit potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.“.

15. Za § 23f se vkládají nové § 23g až 23m, které včetně nadpisu znějí:
„Společná ustanovení ke slevám na pojistném poplatníka pojistného, který je poživatelem starobního důchodu
(1) Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele zároveň více zaměstnání, uplatňuje zaměstnanec nárok na slevu na pojistném z důvodu pobírání starobního důchodu jen jednou pro všechna zaměstnání. Pokud po skončení zaměstnání bezprostředně navazuje na skončené zaměstnání u téhož zaměstnavatele další zaměstnání, platí uplatnění nároku na slevu na pojistném v předchozím zaměstnání i pro toto navazující zaměstnání.
(2) Za den uplatnění nároku na slevu na pojistném se považuje den, ve kterém zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklady podle § 7e odst. 3.
(3) Uplatnil-li zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném, může se písemným prohlášením nároku na slevu na pojistném vzdát, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž toto prohlášení předal zaměstnavateli. Vzdání se nároku lze učinit též jen pro určité období.
(1) Zaměstnanec, který uplatnil nárok na slevu na pojistném, je povinen oznámit zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na slevu na pojistném zaměstnance, který je poživatelem starobního důchodu, a to do 8 kalendářních dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(2) Pokud zaměstnanec sdělil nebo doložil zaměstnavateli nesprávné údaje potřebné pro nárok na slevu na pojistném nebo neoznámil ve stanovené lhůtě změnu skutečností, které mají vliv na nárok na slevu na pojistném, a v důsledku toho byla zaměstnanci poskytnuta sleva na pojistném neprávem, je zaměstnanec povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které mělo být odvedeno, a penále, které je zaměstnavatel povinen v důsledku odvedení pojistného v nižší výši zaplatit.
(1) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem vyšší částka, než měla být z důvodu slevy na pojistném odečtena, nebo byla-li odečtena sleva na pojistném, aniž byly splněny podmínky pro tento odečet, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh zaměstnavatele na pojistném.
(2) Byla-li z částky pojistného, jehož poplatníkem je zaměstnanec, odečtena zaměstnavatelem nižší sleva na pojistném, než jaká měla být odečtena, považuje se tento rozdíl za přeplatek na pojistném. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vrátit tento přeplatek nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl tento přeplatek zjištěn.
(1) Pokud zaměstnanec neuplatnil u zaměstnavatele nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc, v němž byly splněny podmínky pro nárok na slevu na pojistném, považuje se pojistné, které zaplatil zaměstnanec, ve výši slevy na pojistném za tento kalendářní měsíc za přeplatek zaměstnance na pojistném. Věta první se nepoužije, jde-li o pojistné zaplacené zaměstnancem za dobu, která byla zhodnocena jako doba důchodového pojištění pro účely jeho českého důchodového pojištění.
(2) Přeplatek podle odstavce 1 vrací zaměstnanci na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele vydaného podle odstavce 3 územní správa sociálního zabezpečení. Pro vrácení tohoto přeplatku zaměstnanci se použijí § 17 odst. 1 věty první až třetí, § 17 odst. 2 věta druhá a § 17 odst. 6 obdobně. Pokud však žádost o vrácení přeplatku na pojistném byla podána v období od podání žádosti o zpětnou výplatu starobního důchodu do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí, na jehož základě se důchod vyplatí zpětně, vrací se přeplatek za celou dobu, za kterou byl starobní důchod zpětně vyplacen.
(3) Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost výši vyměřovacích základů zaměstnance a skutečnost, zda zaměstnancem byla uplatněna sleva na pojistném za jednotlivé kalendářní měsíce, které zaměstnanec v této žádosti uvedl, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti; zjistí-li zaměstnavatel, že v tomto potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení. Zaměstnavatel je povinen potvrzení obsahující údaje podle věty první zaslat také územní správě sociálního zabezpečení na její žádost v této lhůtě, pokud územní správa sociálního zabezpečení nestanovila delší lhůtu.
Zaměstnavatel je povinen mít ve své evidenci o zaměstnancích, kteří uplatňují nárok na slevu na pojistném, tyto údaje a doklady:
a) jméno a příjmení,
b) doklady uvedené v § 7e odst. 3, § 23g odst. 3 a v § 23m.
(1) Neuplatnila-li osoba samostatně výdělečně činná na přehledu, který byla povinna podat podle § 15, nárok na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž byly splněny podmínky pro tuto slevu, považuje se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplacené ve výši slevy, která náležela, za přeplatek osoby samostatně výdělečně činné na pojistném. Ustanovení § 23j odst. 1 věty druhé a § 23j odst. 2 se použijí obdobně.
(2) Slevu na pojistném na důchodovém pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, na kterou uplatnila nárok osoba samostatně výdělečně činná podle § 14bb odst. 4, vyplatí územní správa sociálního zabezpečení do 1 měsíce ode dne obdržení žádosti. Má-li osoba samostatně výdělečně činná splatný závazek vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení, použije se sleva na pojistném na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti na úhradu tohoto závazku.
(3) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna vrátit územní správě sociálního zabezpečení slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo její část vyplacenou podle odstavce 2, na kterou jí nevznikl nárok, a to do 1 měsíce od doručení výzvy územní správy sociálního zabezpečení k vrácení této slevy. Nevrátí-li osoba samostatně výdělečně činná tuto slevu v této lhůtě, považuje se nevrácená sleva za dluh na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4) Osoba samostatně výdělečně činná se může písemným prohlášením vzdát nároku na slevu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(1) Sleva na pojistném náleží, byl-li starobní důchod přiznán z českého důchodového pojištění nebo orgánem sociálního zabezpečení státu, který postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení nebo podle mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení, kterou je Česká republika vázána. V případě starobního důchodu přiznaného orgánem sociálního zabezpečení tohoto cizího státu se přiznání starobního důchodu prokazuje rozhodnutím nebo potvrzením vydaným orgánem sociálního zabezpečení cizího státu. Splnění podmínky pobírání tohoto důchodu se prokazuje čestným prohlášením.
(2) Má-li zaměstnavatel pochybnosti o přiznání starobního důchodu orgánem sociálního zabezpečení cizího státu, vydá Česká správa sociálního zabezpečení potvrzení o přiznání tohoto důchodu na základě žádosti poživatele starobního důchodu doložené rozhodnutím nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení cizího státu. Má-li Česká správa sociálního zabezpečení pochybnosti o tomto rozhodnutí nebo potvrzení, vydá potvrzení podle věty první po předchozím ověření u orgánu sociálního zabezpečení cizího státu.“.

16. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo, pokud byly uplatněny slevy na pojistném podle § 7d, neuvedl na tomto přehledu údaje podle § 9 odst. 5“.

17. V § 25d odst. 1 písmeno f) zní:
f) v rozporu s § 23j odst. 3 nepotvrdí zaměstnanci výši vyměřovacích základů za jednotlivé kalendářní měsíce,“.

18. V § 25d odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo podle § 23k“.

19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.

20. V § 25d odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
l) neposkytne zaměstnanci, který splňuje podmínky pro slevu na pojistném podle § 7d a uplatnil nárok na slevu na pojistném podle § 7e odst. 2, slevu na pojistném.“.