Část I
URYCHLENÍ VYUŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE
Hlava 1
Obecná ustanovení
§ 1
Předmět právní úpravy
§ 2
Vymezení pojmů
§ 3
Hlava 2
Vymezování akcelerační oblasti
Díl1
Akcelerační oblast
§ 4
§ 5
Díl2
Územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních
Oddíl1
Obecná ustanovení
§ 7
§ 6
§ 8
§ 9
Oddíl2
Pořízení územního opatření společně s územně plánovací dokumentací
§ 10
§ 11
§ 13
§ 12
§ 14
Oddíl3
Pořízení územního opatření samostatným postupem
§ 15
§ 16
Oddíl4
Změna a pozbytí účinnosti územního opatření
§ 18
§ 17
§ 20
§ 19
§ 21
Díl3
Vymezení akcelerační oblasti bez územního opatření
§ 22
§ 23
§ 24
Hlava 3
Postupy související s povolováním záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie v akcelerační oblasti
§ 25
§ 26
§ 27
§ 28
§ 29
§ 30
§ 31
Lhůta pro vydání rozhodnutí
Hlava 4
Povolování záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie mimo akcelerační oblast
§ 32
Hlava 5
Zvláštní ustanovení týkající se některých záměrů pro využití obnovitelného zdroje energie
§ 33
Hlava 6
Přestupky
§ 34
Hlava 7
Ustanovení společná, zmocňovací a přechodná
§ 35
§ 36
§ 37
Část II
Změna energetického zákona
§ 38
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
Část III
Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
§ 39
„(2) Pokud příslušný úřad dojde k závěru, že dokumentace neobsahuje stanovené náležitosti, vrátí ji do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena, oznamovateli; jinak ji v téže lhůtě zveřejní podle § 16 a dokumentaci, popřípadě informaci o dokumentaci, zašle s žádostí o vyjádření dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům. Příslušný úřad bez zbytečného odkladu doručí dokumentaci zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen „posudek“).“.
Poznámka pod čarou č. 4b zní:
„4b) Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie).“.
„4d) Zákon č. 283/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Modernizace23) výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření, která nevyžaduje změnu plošného rozsahu původního záměru a která je v souladu s podmínkami stanovenými pro původní záměr za účelem prevence, vyloučení, snížení nebo kompenzace jeho negativních vlivů na životní prostředí, se nepovažuje za záměr ani jeho změnu podle tohoto zákona.
Posuzování vlivů záměru modernizace výrobny elektřiny využívající energii slunečního záření na životní prostředí
15. Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zní:
„§ 23a
Část IV
Změna zákona o podporovaných zdrojích energie
§ 40
Odvod z elektřiny ze slunečního záření“.
„Díl 1
Stanovení poplatku
Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle zákona upravujícího daně z příjmů je v případě poplatníka poplatku také částka odpovídající výši poplatku uhrazená výrobcem elektřiny podle tohoto zákona.“.
Daňová uznatelnost poplatku
K doměření poplatku z moci úřední může dojít také, pokud správce poplatku zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známý poplatek není ve správné výši.
Zvláštní ustanovení o doměření poplatku z moci úřední
(5) U nedoplatku z částky poplatku, která má být uhrazena na základě dodatečného poplatkového přiznání, začne lhůta pro uhrazení poplatku běžet dnem doměření poplatku na základě tohoto dodatečného poplatkového přiznání.
(4) Poplatek vyměřený podle odstavce 1 nebo doměřený rozdíl podle odstavce 2 správce poplatku předepíše do evidence poplatků.
(3) V dodatečném poplatkovém přiznání se neuvádí den zjištění rozdílu oproti poslednímu známému poplatku.
(2) Poplatek tvrzený poplatníkem v dodatečném poplatkovém přiznání se považuje za doměřený dnem podání dodatečného poplatkového přiznání, a to ve výši tvrzeného rozdílu oproti poslednímu známému poplatku; to neplatí, je-li dodatečné poplatkové přiznání podáno v průběhu doměřovacího řízení zahájeného z moci úřední.
(1) Poplatek tvrzený v poplatkovém přiznání se považuje za vyměřený dnem uplynutí lhůty pro jeho podání, a to ve výši v něm tvrzené.
(4) Formát, náležitosti a vzor formulářového podání stanoví vláda nařízením.
(3) Poplatkové přiznání lze podat pouze elektronicky na formulářovém podání.
(2) Před uplynutím lhůty pro podání poplatkového přiznání může poplatník poplatku nahradit již podané přiznání opravným poplatkovým přiznáním; k předchozímu poplatkovému přiznání se dále nepřihlíží.
(1) Poplatník poplatku je povinen podávat poplatkové přiznání do 2 měsíců po uplynutí poplatkového období a ve stejné lhůtě poplatek uhradit. Pokud povinnost úhrady poplatku za poplatkové období nevznikne, poplatkové přiznání se nepodává.
Poplatkové přiznání
(3) Správce poplatku převede výnos z poplatku podle odstavce 1 písm. a) obci, která není správcem poplatku, do třiceti dnů od úhrady poplatku.
(2) Pokud je výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, výnos z poplatku v části připadající obcím se rozdělí podle poměru instalovaného výkonu výrobních zdrojů umístěných na katastrálních územích obcí.
b) 2 % příjmem správce poplatku.
a) 98 % příjmem obce, na jejímž katastrálním území je výrobna elektřiny využívající energii větru umístěna,
(1) Výnos z poplatku je z
Určení poplatku
(5) Při správě poplatku se postupuje podle daňového řádu.
(4) Správce poplatku může za podmínek podle daňového řádu dožádat o provedení úkonů nebo dílčích řízení nebo jiných postupů orgán Finanční správy České republiky.
(3) Působnost správce poplatku vykonává v případě obce s rozšířenou působností její obecní úřad a v případě hlavního města Prahy Magistrát hlavního města Prahy. Rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru přezkoumává v přenesené působnosti krajský úřad. V případě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy jej přezkoumává ministerstvo. Ve věcech správy poplatku za elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny využívající energii větru je krajský úřad podřízen ministerstvu.
(2) Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.
(1) Správu poplatku vykonává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž správním obvodu se nachází největší část instalovaného výkonu výrobny elektřiny. Pokud je takových obecních úřadů více, správcem poplatku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, jejíž správní obvod je největší.
Správa poplatku
Poplatkové období je kalendářní rok.
Poplatkové období
(5) Je-li výrobna elektřiny umístěna na katastrálních územích více obcí, které podle odstavce 4 stanovily jiné výše koeficientů poplatků, vypočte se výše poplatku podle množství elektřiny tvořící základ poplatku vyrobené ve výrobních zdrojích podle jejich umístění na jednotlivých katastrálních územích obcí a výše koeficientu poplatku.
(4) Sazba poplatku a výše koeficientu poplatku ve výši stanovené ke dni vzniku povinnosti placení poplatku zůstávají zachovány ve stejné výši po dobu provozování výrobny elektřiny.
(3) Koeficient poplatku je stanoven ve výši 1. Obec, na jejímž katastrálním území se nachází nebo má uskutečnit záměr výstavby výrobny elektřiny využívající energii větru, může obecně závaznou vyhláškou snížit koeficient poplatku až na výši 0.
(2) Výše poplatku se vypočte jako součin množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c, sazby poplatku a koeficientu poplatku.
(1) Sazba poplatku činí 50 Kč za MWh množství elektřiny tvořící základ poplatku podle § 22c.
Sazba a výpočet poplatku
Základem poplatku je množství elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny využívající energii větru v MWh v kalendářním roce snížené o technologickou vlastní spotřebu elektřiny.
Základ poplatku
(2) Pro účely tohoto dílu se výrobnou elektřiny rozumí rovněž více zdrojů elektřiny, které jsou součástí společně povolovaného záměru, nebo více zdrojů elektřiny, které jsou umístěny za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy.
(1) Předmětem poplatku je elektřina vyrobená ve výrobně elektřiny využívající energii větru, jedná-li se o výrobnu elektřiny, která byla záměrem, pro jehož uskutečnění stavební zákon vyžadoval povolení záměru, a toto povolení záměru nabylo právní moci po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Předmět poplatku
(3) V případě více výrobců elektřiny, kteří provozují za jedním místem připojení do přenosové nebo distribuční soustavy výrobny elektřiny, je poplatníkem poplatku výrobce elektřiny, který sjednal smlouvu o připojení k přenosové nebo distribuční soustavě.
(2) Povinnost placení poplatku vzniká ke dni, ke kterému výrobci elektřiny vznikne podle stavebního zákona právo užívat nebo předčasně užívat výrobnu elektřiny nebo ke kterému byl povolen zkušební provoz výrobny elektřiny.
(1) Poplatníkem poplatku je výrobce elektřiny provozující výrobnu elektřiny využívající energii větru.
Poplatník poplatku
Poplatek za výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny využívající energii větru
„Díl 2
Část V
Změna stavebního zákona
§ 41
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
4. V § 74 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„f) vymezují akcelerační oblasti nadmístního významu a stanovují druh primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,“.
6. V § 77 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„b) vymezení akceleračních oblastí celostátního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
„12. výměna nebo navýšení kapacity sítí technické infrastruktury, pokud dochází k překročení hranice jejich stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, bez rozšíření jeho stávajícího rozsahu, výměna nebo navýšení kapacity sítě technické infrastruktury a změna její stávající trasy nebo hranice jejího stávajícího ochranného a bezpečnostního pásma se dotýkají pouze pozemků již dotčených trasou sítě technické infrastruktury nebo jejím stávajícím ochranným nebo bezpečnostním pásmem, a pro provedení výměny nebo navýšení kapacity sítě technické infrastruktury mimo její stávající trasu je s vlastníkem dotčených pozemků uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene nebo smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene,“.
„f) vymezení akceleračních oblastí nadmístního významu, včetně určení druhu primární energie zdrojů, pro něž se oblast vymezuje,“.
24. V příloze č. 7 části I odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
Část VI
Změna zákona o jednotném environmentálním stanovisku
§ 42
„d) výčet jednotlivých správních úkonů, namísto nichž se vydává jednotné environmentální stanovisko.“.
„(3) Činnosti podle § 14 odst. 1 a § 15 zajišťují krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností prostřednictvím úředníka, který prokázal zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících územních samosprávných celků pro výkon alespoň jedné ze správních činností, jejíž náplň zahrnuje vydávání správního úkonu, namísto nějž se pro daný záměr vydává jednotné environmentální stanovisko. Podmínky, za nichž výjimečně může správní činnosti, pro něž je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, vykonávat i úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících územních samosprávných celků, tím nejsou dotčeny.“.
„8. jedná-li se o záměr pro využití obnovitelného zdroje energie podle zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie nacházející se zcela nebo zčásti v akcelerační oblasti vymezené pro urychlení využívání stejného druhu obnovitelného zdroje energie,“.
Část VII
ÚČINNOST