PODPORA VÝZKUMU, VÝVOJE, INOVACÍ A TRANSFERU ZNALOSTÍ

Výdaje na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí

(1) Návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vychází z národní politiky a obsahuje návrh výdajů na kalendářní rok a střednědobý výhled výdajů na období bezprostředně navazujících 2 let.

(2) Návrh výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1 schvaluje vláda na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(3) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí zašle správcům rozpočtových kapitol návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol, který vychází z národní politiky, mezinárodních závazků České republiky podle § 56 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 a ze střednědobého výhledu. Správci rozpočtových kapitol, ze kterých je výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podporován, zpracují návrh výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí svých rozpočtových kapitol tak, aby přednostně zajistili plnění závazků týkajících se výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí. Technologická agentura České republiky zpracuje návrh výdajů ve spolupráci s ústředními správními úřady, jejichž programy realizuje. Návrh výdajů obsahuje zejména

a) návrh výše výdajů v členění podle § 43 a dalších potřebných identifikátorů Integrovaného informačního systému státní pokladny a

b) údaje o schválených programech a o dalších aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, na které lze poskytnout podporu podle tohoto zákona.

(4) Návrhy výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží správci rozpočtových kapitol Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, která je s nimi projedná. Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí může vládě navrhnout úpravu návrhů výše výdajů.

(5) Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí předloží návrh celkové výše výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí jednotlivých rozpočtových kapitol podle odstavce 1, včetně návrhu střednědobého výhledu výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí vládě vždy nejpozději do 15. května; vláda jej projedná a po případných úpravách jej schválí do 20. června téhož roku. Po projednání vládou ho Ministerstvo financí zapracuje v souladu s rozpočtovými pravidly do návrhu zákona o státním rozpočtu.

(6) Je-li součástí návrhu střednědobého výhledu podpory návrh na zahájení nového programu, musí návrh obsahovat

a) název programu,

b) zaměření a cíle programu,

c) dobu trvání programu a

d) výši výdajů z veřejných prostředků s uvedením výše výdajů ze státního rozpočtu v jednotlivých letech.

(1) Poskytnutí daru na financování výzkumu, vývoje inovací a transferu znalostí musí být uskutečněno na základě písemné smlouvy.

(2) Výzkumná organizace je oprávněna provádět výzkum v režimu účinné spolupráce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího blokové výjimky.

(3) Pravidla spolupráce soukromého kapitálu při financování výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, a to podmínky financování, sdílení a šíření dosažených výsledků a přístupu k právům duševního vlastnictví, stanoví vláda nařízením.

Obecná ustanovení o podpoře výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí

(1) Podporu lze poskytnout jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem a předpisy Evropské unie¹), a to jako účelovou, institucionální nebo systémovou.

(2) Podpora může být poskytnuta pouze na způsobilé náklady. Druhy způsobilých nákladů stanoví vláda nařízením.

(3) Příjemce nebo partner, který je účetní jednotkou, vede v rámci účetnictví podle jiného právního předpisu pro každý projekt, pro poskytnutou institucionální podporu a pro každou činnost financovanou systémovou podporou oddělenou evidenci o vynaložených výdajích nebo nákladech a v rámci této evidence sleduje výdaje nebo náklady hrazené z podpory. To neplatí v případě výdajů nebo nákladů, které mají být vyúčtovány jako paušální. Příjemce nebo partner, který není účetní jednotkou, vede tuto oddělenou evidenci v rámci daňové evidence na základě zákona upravujícího daně z příjmů. Způsob vedení této evidence stanoví na základě zákona upravujícího daně z příjmů poskytovatel.

(1) Jsou-li evidovány údaje v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu s tímto zákonem a s jiným právním předpisem, poskytovatel začne poskytovat

a) institucionální podporu do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí podpory a v dalších letech v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory vydaným na více let,

b) účelovou podporu v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory a v dalších letech při splnění závazků příjemce vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory v termínech stanovených smlouvou o poskytnutí podpory, nebo

c) systémovou podporu na velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory, v dalších letech při splnění podmínek vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí podpory v termínech stanovených rozhodnutím o poskytnutí podpory.

(2) Poskytovatel může v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory stanovit, že část podpory, která má být podle rozhodnutí o poskytnutí podpory vyplacena v příslušném roce, bude proplacena jako zálohová platba. V takovém případě musí rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit příjemci povinnost vrátit zálohovou platbu pro případ, že nesplní podmínky pro poskytnutí podpory v příslušném roce nebo splnění těchto podmínek ve stanovené lhůtě neprokáže.

(3) Poskytovatel v návrhu programu stanoví, zda účelovou podporu poskytne buď jako zálohovou platbu na budoucí uznané náklady, nebo jako úhradu již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jako jejich kombinaci.

(4) Je-li účelová podpora poskytována jako úhrada již vzniklých způsobilých nákladů, nebo jejich části, musí být ve smlouvě o poskytnutí podpory uvedeny lhůty, ve kterých příjemce předloží poskytovateli doklady o plnění podmínek. Poskytovatel vyhodnotí plnění podmínek příjemcem a posoudí výši způsobilých nákladů v souvislosti s plněním projektu. Lhůta pro zhodnocení plnění podmínek, posouzení způsobilých nákladů a pro proplacení uznaných nákladů je nejvýše 90 dnů a začíná plynout ode dne následujícího po předložení úplných dokladů příjemcem poskytovateli.

(1) Organizačním složkám státu je podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v rozpočtové kapitole příjemce.

(2) Podporu poskytuje poskytovatel příjemci na základě smlouvy nebo rozhodnutí převodem z účtu poskytovatele na účet příjemce. Je-li příjemcem nebo partnerem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí, poskytovatel stanoví výdaje organizační složky státu, nebo požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel.

(3) Pokud se na řešení projektu podílí partner, poskytuje poskytovatel příjemci účelovou podporu včetně její části určené partnerovi převodem na účet příjemce.

(1) Žadatel je způsobilý, pokud

a) nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu,

b) nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

1. u orgánů Finanční správy České republiky,

2. u orgánů Celní správy České republiky,

3. na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění,

4. na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

5. u státního fondu, nebo

6. u orgánu územního samosprávného celku,

c) má příslušné oprávnění k činnosti, je-li podle jiného právního předpisu vyžadováno,

d) není v likvidaci nebo proti němu nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle jiného právního předpisu ani není v obdobné situaci podle právního řádu země svého sídla,

e) není podle přímo použitelného předpisu Evropské unie podnikem v obtížích¹³),

f) vůči němu nebyl v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise, jímž je podpora poskytnutá Českou republikou prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který je nesplacený,

g) má evidovaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů podle zákona o evidenci skutečných majitelů, jde-li o českou právnickou osobu, nebo v zahraniční evidenci obdobné evidenci skutečných majitelů, jde-li o zahraniční právnickou osobu,

h) se vůči němu neuplatňuje zákaz žádat o podporu vydaný některým z poskytovatelů podle § 94 odst. 3.

(2) Způsobilým je žadatel, který splňuje podmínky podpory podle odstavce 1 a který v případě, že je fyzickou osobou, není v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k právnické osobě pověřené organizací výzev; to neplatí pro organizační jednotky organizační složky státu, zabývající se výzkumem, vývojem inovacemi a transferem znalostí.

(3) Požadavky způsobilosti žadatele podle odstavců 1 a 2 se vztahují na partnera obdobně.

(1) Žadatel prokazuje svou způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. b) a c) při podání žádosti o poskytnutí podpory čestným prohlášením. Způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. c) musí prokázat pouze ten žadatel, který v rámci projektu bude uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Je-li způsobilost prokazována čestným prohlášením a poskytovatel má pochybnosti o pravdivosti takového čestného prohlášení, je poskytovatel oprávněn požadovat prokázání způsobilosti prostřednictvím listin prokazujících požadované skutečnosti. Organizační složky státu nebo organizační složky územních samosprávných celků, veřejné a státní vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo příspěvkové organizace předkládají čestné prohlášení pouze k prokázání způsobilosti podle § 48 odst. 1 písm. c), pokud budou uskutečňovat činnost, ke které je předmětné oprávnění zapotřebí. Místo předložení čestného prohlášení může žadatel prokázat způsobilost způsobem podle zákona upravujícího právo na digitální služby nebo dokumenty uvedenými v § 50.

(2) Žadatel není povinen prokazovat způsobilost vyplývající z údajů, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby poskytovatel nevyžaduje.

(3) V reakci na výzvu k podávání návrhů projektů předkládá žadatel listiny prokazující jeho způsobilost pouze jednou. Listiny nesmí být starší než 90 dnů.

(4) Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, organizační složky státu, státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a příspěvkové organizace územních samosprávných celků nejsou povinny prokazovat způsobilost v tom rozsahu, v jakém ze zakladatelského právního jednání, zákona nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byly založeny, vyplývá, že uvedenou způsobilost splňují.

(5) Jestliže poskytovatel požaduje k prokázání způsobilosti žadatele splnění dalších požadavků, stanoví způsob jejich prokázání. V případě účelové podpory musí poskytovatel tyto požadavky a způsob jejich prokázání stanovit předem v podmínkách výzvy k podávání návrhů projektů.

(6) Podání návrhu projektu se může zúčastnit i právnická osoba usazená v členském státě Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor nebo ve Švýcarské konfederaci nebo občan takového státu nebo dlouhodobě pobývající rezident na území České republiky nebo státní příslušník jiného státu, byl-li mu na území České republiky povolen pobyt za účelem výzkumu, pokud splňuje podmínky způsobilosti podle § 48 odst. 1 a 2.

(7) Partner prokazuje svoji způsobilost podle odstavců 1 až 6 obdobně.

(1) Poskytovatel ověří způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy prostřednictvím informačního systému pro administraci účelové podpory (dále jen „informační systém pro administraci“), popřípadě v jiných informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné. Nelze-li platnost údajů takto ověřit, vyzve poskytovatel žadatele, aby způsobilost prokázal způsobem podle jiného zákona¹⁴), anebo aby k prokázání způsobilosti

a) podle § 48 odst. 1 písm. a) a d) předložil výpis z veřejného rejstříku, výpis z rejstříku trestů nebo jiné potřebné doklady ne starší než 90 dnů a

b) podle § 48 odst. 1 písm. e) předložil řádné nebo mimořádné účetní závěrky za poslední 2 roky, pokud je má.

(2) Je-li žadatelem osoba podle § 49 odst. 6 a nelze-li její způsobilost ověřit podle odstavce 1, vyzve poskytovatel takového žadatele, aby způsobilost prokázal listinami nebo dokladem obdobným výpisu z rejstříku trestů vydaným státem, ve kterém má sídlo, je-li právnickou osobou, nebo jehož je občanem nebo ve kterém převážně pobýval poslední tři roky přede dnem podání návrhu projektu v reakci na výzvu k podávání návrhů projektů, je-li fyzickou osobou, a které prokazují požadované skutečnosti. V takovém případě zahraniční osoba prokazuje způsobilost podle § 48 odst. 1 písm. d) a g) výpisem z příslušné evidence vedené podle právního řádu země svého sídla.

(3) U žadatele, který je českou právnickou osobou, poskytovatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona o evidenci skutečných majitelů z evidence skutečných majitelů. Zjištěné údaje poskytovatel uvede v příslušném správním spisu. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti poskytovateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.

(4) Při ověřování způsobilosti partnera se odstavce 1 až 3 použijí obdobně.

(1) Žadatel nebo příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o změnách, které se týkají zrušení nebo přeměny právnické osoby, údajů požadovaných pro prokázání způsobilosti nebo které by mohly mít vliv na řešení projektu nebo jiných podpořených činností, a to do 7 pracovních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.

(2) Příjemce není povinen informovat poskytovatele o změně údajů vztahujících se k jeho způsobilosti, které podle zákona upravujícího právo na digitální služby¹⁴) poskytovatel nevyžaduje.

(3) Příjemce je povinen bez zbytečného odkladu písemně informovat poskytovatele o tom, že byl pravomocně odsouzen pro trestný čin související s předmětem jeho činnosti, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen; je-li žadatelem právnická osoba, týká se tento požadavek i osob, které vykonávají funkci statutárního orgánu žadatele nebo člena jeho statutárního orgánu. Poskytovatel si také může ohledně příjemce vyžádat výpis z rejstříku trestů.

(1) V případě, kdy byl příjemce pravomocně odsouzen pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm. a), může poskytovatel smlouvu o poskytnutí podpory vypovědět. Výpovědní lhůta se pro tento případ nesjednává a z tohoto důvodu zaniká závazek ze smlouvy ke dni doručení výpovědi příjemci. Příjemce je povinen vrátit zpět poskytovateli tu část podpory, která byla dotčena výpovědí.

(2) Došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory k pravomocnému odsouzení příjemce pro trestný čin podle § 48 odst. 1 písm. a) anebo nastaly důvody k odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel, zahájí poskytovatel řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci podle rozpočtových pravidel.

Institucionální podpora

(1) Institucionální podporu využívá výzkumná organizace na plnění koncepce výzkumné organizace.

(2) Výzkumná organizace, která je příjemcem institucionální podpory, zajišťuje transfer svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací, které mají potenciál tvořit společenské a ekonomické hodnoty, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu, jak je jen možné.

(3) Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci

a) jejím zřizovatelem nebo zakladatelem, nebo

b) ústředním správním úřadem, pokud lze z jeho rozpočtové kapitoly podle zákona o státním rozpočtu poskytovat institucionální podporu.

(4) Institucionální podpora nesmí být poskytována téže výzkumné organizaci více poskytovateli současně.

(1) Institucionální podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v souladu s pravidly veřejné podpory formou dotace právnickým osobám anebo zvýšením výdajů organizačních složek státu zabývajících se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí.

(2) Institucionální podpora je poskytována výzkumné organizaci pouze v souladu s koncepcí výzkumné organizace a na základě hodnocení výzkumné organizace, a to na dobu 5 let.

(3) Institucionální podporu může výzkumná organizace využít i na zřízení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje a inovací. V případě, že institucionální podpora nemá charakter veřejné podpory podle zákona o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, je poskytovatel povinen v rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovit podmínky tak, aby veškeré plnění, které výzkumná organizace coby zakladatel nebo společník obdrží od právnické osoby zřízené za účelem transferu výsledků výzkumu, vývoje a inovací, bylo použito na provádění výzkumu, vývoje a inovací ze strany výzkumné organizace.

(4) Organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace, která je výzkumnou organizací, je oprávněna za účelem transferu znalostí uzavírat licenční smlouvy a smlouvy o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledkům vlastního výzkumu, vývoje nebo inovací. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b odst. 3 až 5 a § 19c a 32 zákona č. 219/2000 Sb. se nepoužijí. Souhlas zřizovatele se nevyžaduje.

(5) Výzkumný pracovník v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, je povinen tuto výzkumnou organizaci informovat o každém svém dalším současně vykonávaném pracovněprávním vztahu v případech, kdy jde o výkon vědecké nebo pedagogické činnosti. Obdobnou informační povinnost má i uchazeč o zaměstnání, který s danou výzkumnou organizací sjednává pracovněprávní vztah, jehož předmětem je provádění výzkumu. Výzkumná organizace informuje výzkumného pracovníka nebo uchazeče při sjednávání pracovněprávního vztahu, že je příjemcem institucionální podpory.

(1) Poskytovatel stanoví v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit tak, aby odpovídaly koncepci výzkumné organizace, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak¹⁵).

(2) V rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nebo v rozpočtovém opatření je poskytovatel povinen dále stanovit povinnosti výzkumné organizace podle hlavy druhé části druhé tohoto zákona, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace splnit. Za porušení těchto povinností nebo za selhání vnitřního systému pro ochranu etiky výzkumu, vědecké integrity a dobré vědecké praxe nebo systému řízení rizik může poskytovatel stanovit v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory nižší odvod. Postupuje při tom podle § 14 odst. 4 a 5 rozpočtových pravidel. Poskytovatel není oprávněn označit tyto povinnosti v rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory za povinnosti, jejichž nedodržení není neoprávněným použitím institucionální podpory.

(3) Výše institucionální podpory se odvíjí od závěrů hodnocení výzkumné organizace. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše institucionální podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí podle věty druhé musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(4) Rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory pracovištím Akademie věd České republiky je prvním úkonem poskytovatele v řízení. Ustanovení § 14j až 14l rozpočtových pravidel se nepoužijí.

(5) Kromě důvodů stanovených v rozpočtových pravidlech může poskytovatel zahájit řízení o odnětí institucionální podpory, pokud není naplňována koncepce výzkumné organizace. Ustanovení § 15 odst. 5 rozpočtových pravidel se v takovém případě nepoužije.

Systémová podpora

(1) Systémová podpora je poskytována z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí na

a) mezinárodní spolupráci poskytovatelem, který Českou republiku zastupuje, ve formě úhrady

1. za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a v evropských konsorciích pro výzkum, vývoj a inovace,

2. za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí,

3. úhrady peněžních podílů na podporu projektů podporovaných z rozpočtu jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, Evropské unie nebo z rozpočtu jiné mezinárodní organizace, popřípadě z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

b) velkou výzkumnou infrastrukturu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

c) testovací a experimentální infrastrukturu poskytovatelem,

d) sdílené činnosti Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

(2) Prostředky systémové podpory lze použít dále na

a) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů, a to až do celkové výše 2,5 % prostředků poskytovatele na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v daném kalendářním roce,

b) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, kde podmínky pro ocenění stanoví vláda nařízením na návrh Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí,

c) úhradu nákladů spojených s činností Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, nebo

d) náklady spojené s činností Grantové agentury České republiky, Technologické agentury České republiky a Akademie věd České republiky, jakož i náklady bezprostředně spojené s činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jako ústředního správního úřadu pro výzkum a vývoj a Ministerstva průmyslu a obchodu jako ústředního správního úřadu pro inovace.

(3) Systémovou podporu na velkou výzkumnou infrastrukturu, systémovou podporu na testovací a experimentální infrastrukturu nebo systémovou podporu na sdílené činnosti poskytne příslušný poskytovatel až po schválení vládou. Návrh podpory velké výzkumné infrastruktury, návrh podpory testovací a experimentální infrastrukturu nebo návrh podpory sdílených činností schvaluje vláda.

(4) Výše systémové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu se odvíjí od závěrů hodnocení velké výzkumné infrastruktury. Poskytovatel může přihlédnout při stanovení výše systémové podpory i k jiným podkladům a skutečnostem. Své rozhodnutí musí odůvodnit a na vyžádání předložit Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(5) Při stanovení výše systémové podpory na testovací a experimentální infrastrukturu postupuje poskytovatel podle odstavce 4 obdobně.

(1) Poskytovatel poskytuje systémovou podporu ve formě dotace nebo ve formě výdaje organizační složky státu na

a) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodů 1 a 2 způsobem stanoveným v aktech mezinárodního práva nebo předpisech Evropské unie, na jejichž základě se mezinárodní spolupráce realizuje,

b) mezinárodní spolupráci podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3 podle rozpočtových pravidel,

c) velkou výzkumnou infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném mezinárodním hodnocení velké výzkumné infrastruktury a po schválení vládou,

d) testovací a experimentální infrastrukturu na základě rozhodnutí o poskytnutí podpory, ve kterém stanoví účel podpory a podmínky, které musí v souvislosti s použitím podpory příjemce splnit, po provedeném hodnocení testovací a experimentální infrastruktury a po schválení vládou,

e) sdílené činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy o poskytnutí podpory; pro smlouvu o poskytnutí podpory na sdílené činnosti se obdobně použije § 64,

f) zabezpečení činností spojených s poskytnutím podpory a hodnocením dopadů a

g) věcné nebo peněžní ocenění mimořádných výsledků výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nebo peněžní ocenění propagace nebo popularizace výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(2) Akademie věd České republiky poskytuje systémovou podporu na náklady spojené s činností Akademie věd České republiky podle zákona o Akademii věd České republiky na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Účelová podpora

Obecná ustanovení o účelové podpoře

Program

(1) Návrh programu schvaluje vláda před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok, ve kterém je program zahájen. Návrh programu zpracuje příslušný ústřední správní úřad. Návrh programu předloží zpracovatel ke stanovisku Radě pro výzkum, inovace a transfer znalostí ve lhůtě nejméně 90 dnů před předpokládaným předložením vládě, pokud nejde o postup podle odstavce 6. Vyžaduje-li to zaměření programu, může návrh programu předložit vládě společně více poskytovatelů.

(2) V případě, že Technologickou agenturou České republiky má být realizován program připravený ústředním správním úřadem podle § 11 odst. 2, musí návrh programu obsahovat také její vyjádření.

(3) Ústřední správní úřad v programech

a) zohledňuje cíle národní politiky a koncepce poskytovatele,

b) zohledňuje cíle Evropské unie ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí,

c) zohledňuje cíle a opatření dalších strategických a koncepčních dokumentů ústředních správních orgánů působících v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti a kybernetické obrany a

d) podporuje konkurenceschopnost a udržitelnost.

(4) V případě aktuálních rizik může vláda rozhodnout o

a) přípravě návrhu programu v oblasti aktuálních rizik; rozhodne-li tak vláda, neuplatní se pro program v oblasti aktuálních rizik odstavec 1 věta první, nebo

b) navýšení rozpočtu některého z realizovaných programů podpory, spadajícího do působnosti jednoho nebo více poskytovatelů, a o dalších opatřeních k urychlenému poskytnutí účelové podpory.

(5) Pokud nejsou výdaje na program v oblasti aktuálních rizik rozpočtově zajištěny, rozhodne vláda současně o způsobu jeho financování.

(6) Ústřední správní úřad je povinen předložit návrh programu v oblasti aktuálních rizik Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Nestanoví-li ústřední správní úřad pozdější termín, je Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí povinna přijmout stanovisko k návrhu programu ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy návrh programu obdržela.

(7) Návrh programu se nezpracovává pro výdajové aktivity podle § 58 odst. 1 písm. f) a g).

(8) Na výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocech podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.

(1) Návrh programu obsahuje identifikační údaje programu, jeho členění, cíle a informace o zahájení a ukončení, údaje o financování, o výdajích na uskutečnění programu a jejich členění, údaje o právním rámci veřejné podpory, intenzitě podpory a o způsobilých nákladech, informace o přijímání návrhů projektů a způsobu jejich hodnocení a dále údaje a informace potřebné pro monitorování, hodnocení dosažení cílů a hodnocení dopadů, včetně indikátorů, a požadavky na způsobilost žadatelů.

(2) V programu mezinárodní spolupráce musí být dále uvedeny informace o způsobu spolupráce s orgánem jiného státu nebo samostatné jurisdikce, která není státem, a způsob hodnocení návrhů projektů a rozhodování o návrzích projektů, pokud se liší od podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) Poskytovatel může v programu stanovit kritéria hodnocení návrhů projektů, která zohlední například

a) uplatnění spolupráce mezi veřejnou správou a podnikateli a neziskovými organizacemi při realizaci projektu,

b) předpokládané zhodnocování dosažených výsledků,

c) zapojení malých a středních podniků do výzkumu, vývoje a inovací,

d) rovné příležitosti mužů a žen při uskutečňování výzkumu, vývoje, inovacích a transferu znalostí,

e) zapojení výzkumných pracovníků v rané fázi kariéry v rámci realizačních týmů projektů,

f) zapojení výzkumných pracovníků ze zahraničí v rámci realizačních týmů projektů,

g) vyšší míru spolufinancování ze soukromých zdrojů.

(4) Poskytovatel může v návrhu programu stanovit vícestupňové hodnocení návrhů projektů spojené s jejich upřesňováním a dopracováním v několika kolech tak, aby vybraný návrh co nejlépe splňoval požadované řešení; v takovém případě se každého dalšího stupně může zúčastnit pouze žadatel, který úspěšně prošel předcházejícími stupni.

(5) Podrobnosti o obsahu návrhu programu stanoví vláda nařízením.

(1) Návrh na změnu programu se předkládá vládě, pokud poskytovatel hodlá

a) zvýšit nebo snížit celkové výdaje na uskutečnění programu, podprogramu, dosažení cíle programu nebo dílčího cíle programu o více než 20 %,

b) změnit nejvyšší povolenou intenzitu podpory,

c) změnit dobu trvání programu, nebo

d) změnit cíl programu nebo dílčí cíl programu.

(2) Návrh na změnu programu lze vládě předložit také na základě výsledků průběžného hodnocení programu nebo v případě, že nastala podstatná změna okolností, kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil.

(3) Při předložení návrhu na změnu programu se postupuje podle § 59 odst. 1 obdobně.

(4) O ostatních změnách programu rozhoduje poskytovatel.

(1) Účelovou podporu lze poskytnout na

a) projekt v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Grantové agentury České republiky a jde-li o projekt mezinárodní spolupráce v oblasti základního výzkumu z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,

b) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory; řešení projektu v programu aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí může obsahovat i nezbytné činnosti základního výzkumu, pokud je poskytovatel schválí a pokud na ně navazují činnosti aplikovaného výzkumu nebo inovací a transferu znalostí,

c) projekt v oblasti aplikovaného výzkumu, inovací nebo transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem,

d) veřejnou zakázku z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, přičemž poskytovatel předává údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací,

e) projekt kontrolovaného testovacího prostředí (regulatorní sandbox), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory za podmínek podle § 63,

f) projekt mezinárodní spolupráce ústředního správního úřadu, které nejsou součástí mezinárodních programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podle § 56 odst. 1 písm. a), z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory, nebo

g) systémový projekt v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory.

(2) Z účelové podpory projektu lze hradit způsobilé náklady na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí prováděný příjemcem, popřípadě partnerem.

(3) Prostředky účelové podpory lze použít dále na operační programy ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí nebo na jejich část zajišťující cíle ve výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí z výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí poskytovatele účelové podpory. Na financování operačních programů se nevztahují ustanovení § 59 až 81.

(4) Finanční spoluúčast na nákladech projektu nelze požadovat po příjemci, který je organizační složkou státu.

(5) Na postup při poskytování účelové podpory na základě veřejnoprávní smlouvy se § 163 odst. 4 správního řádu nepoužije; přiměřené použití § 36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41 a § 45 odst. 2 a 4 správního řádu je vyloučeno.

Poskytování účelové podpory

(1) Účelová podpora je poskytována formou dotace, návratné finanční výpomoci nebo ve formě úhrady plnění veřejné zakázky. Je-li příjemcem organizační složka státu, je účelová podpora poskytována prostřednictvím zvýšení výdajů v jejím rozpočtu.

(2) Účelovou podporu poskytne poskytovatel na základě výzvy k podávání návrhů projektů, na základě zadání veřejné zakázky nebo na základě zadání projektu vlastní organizační jednotce zabývající se výzkumem a vývojem.

(3) Pokud byl výběr projektu mezinárodní spolupráce proveden na mezinárodní úrovni, poskytne poskytovatel účelovou podporu na základě žádosti, kterou předloží poskytovateli žadatel vybraný v souladu s pravidly příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí.

(4) Poskytovatel není povinen vyhlásit výzvu k podávání návrhů projektů v případě poskytnutí podpory na systémový projekt v oblasti inovací.

(5) Poskytovatelé s výjimkou Grantové agentury České republiky a Technologické agentury České republiky mohou některé činnosti při poskytování účelové podpory přenést na právnickou osobu nebo jinou organizační složku státu. Vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a uzavření smlouvy o poskytnutí podpory nelze přenést.

(1) Projekt kontrolovaného testovacího prostředí je časově omezený regulační rámec, který umožňuje testování inovativních technologií, produktů a služeb v reálném prostředí tak, aby se usnadnil vývoj nebo standardizace inovativních technologií, produktů nebo služeb. Projekt kontrolovaného testovacího prostředí se řídí pravidly odchylnými od obecné právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

(2) Ústřední správní úřady mohou na základě jiného právního předpisu zřizovat projekty kontrolovaného testovacího prostředí. Ústřední správní úřady mohou zřizovat společné projekty kontrolovaného testovacího prostředí.

(3) Před zřízením projektu kontrolovaného testovacího prostředí příslušný ústřední správní úřad na základě jiného právního předpisu stanoví alespoň

a) délku trvání projektu kontrolovaného testovacího období,

b) cíle projektu kontrolovaného testovacího období,

c) indikátory ověření naplnění cílů inovace,

d) rozsah a způsob dozoru příslušného ústředního správního úřadu,

e) pravidla, kterými se projekt kontrolovaného testovacího prostředí řídí odchylně od právní úpravy stanovené jiným právním předpisem.

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, uzavře poskytovatel s příjemcem na řešení projektu veřejnoprávní smlouvu o poskytnutí podpory. Smlouva o poskytnutí podpory se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel.

(2) Smlouva o poskytnutí podpory musí obsahovat

a) označení smluvních stran,

b) název, identifikační údaje projektu a předmět jeho řešení,

c) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky,

d) jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která je odpovědná za odbornou úroveň projektu, (dále jen „řešitel“),

e) datum zahájení a datum ukončení řešení projektu,

f) výše uznaných nákladů projektu a jejich členění, výše a forma podpory a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování,

g) úpravu práv k výsledkům,

h) smluvní podmínky pro účast partnerů, případnou výši jejich podpory s uvedením výše výdajů státního rozpočtu a její rozdělení v jednotlivých letech, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění, včetně termínů a způsobu jejího poskytování a kontroly,

i) způsob vykazování uznaných nákladů projektu, přičemž se postupuje obdobně podle § 14 odst. 6 rozpočtových pravidel, a to i v případě podpor, které nejsou spolufinancovány z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů,

j) způsob vyhodnocení výsledků řešení projektu včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory a

k) informace o dostupnosti a způsobu šíření výsledků výzkumu a údajů z výzkumu podle § 82 a 83, pokud byly vytvořeny za podpory z veřejných prostředků podle tohoto zákona, v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(3) Poskytovatel může ve smlouvě o poskytnutí podpory stanovit další

a) podmínky, které musí žadatel v souvislosti s použitím podpory splnit, přičemž může být sjednáno, že jejich nesplnění bude postiženo odvodem za porušení rozpočtové kázně nižším, než kolik činí celková částka podpory, a

b) povinnosti, které je příjemce v souvislosti s poskytnutím podpory povinen splnit a jejichž nedodržení není neoprávněným použitím podpory.

(4) Při sjednání nižšího odvodu musí smlouva o poskytnutí podpory obsahovat procentní rozmezí nebo pevný procentní podíl vztahující se buď k celkové částce podpory, nebo k částce, ve které byla porušena rozpočtová kázeň, nebo obsahovat pevnou částku odvodu.

(5) Je-li příjemcem organizační složka státu zabývající se výzkumem, vývojem, inovacemi a transferem znalostí nebo její organizační jednotka, poskytovatel stanoví přiměřeně podle odstavců 1 až 3 podmínky, za kterých mají být prostředky použity.

(1) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(3) Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu.

(4) Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.

(1) U projektu může původní příjemce na základě písemného souhlasu poskytovatele přenést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.

(2) Poskytovatel může souhlas k uzavření smlouvy o přenesení projektu udělit pouze, pokud

a) v programu připustí možnost uzavřít smlouvu o přenesení projektu,

b) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě k podávání návrhů projektů nerozhodl o výběru takového návrhu projektu, a

c) přenesením projektu nedojde ke změně projektu.

(3) Poskytovatel je smluvní stranou smlouvy o přenesení projektu.

(4) Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň

a) označení smluvních stran,

b) identifikační údaje projektu,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního,

d) povinnost nového příjemce dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků,

e) úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře,

f) údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a

g) výši podpory, která má být ode dne uzavření smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.

(5) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít smlouvu o přenesení projektu za předpokladu písemného souhlasu poskytovatele za použití odstavců 3 a 4. Ustanovení odstavce 2 písm. a) se nepoužije.

(6) V případě, že smlouva o přenesení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle jiného právního předpisu, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použijí obdobně odstavce 2 až 4.

Výzva k podávání návrhů projektů

(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.

(3) Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Tím není dotčeno právo poskytovatele určit ve výzvě k podávání návrhů projektů části návrhu projektu, které se po vybrání návrhu projektu nestanou součástí smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Výzva k podávání návrhů projektů musí obsahovat alespoň

a) název a sídlo poskytovatele,

b) údaje o věcném zaměření výzvy,

c) údaje o okruhu oprávněných žadatelů,

d) údaj o formě podpory,

e) soutěžní lhůtu a hodnoticí lhůtu nebo dobu zahájení přijímání návrhů projektů a délku lhůty pro vyhodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku výzvy v případě, že návrhy projektů budou přijímány a hodnoceny průběžně,

f) případné připuštění využití anglického jazyka k úkonům podle odstavce 2,

g) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, nezbytné pro rozhodování poskytovatele,

h) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a žadatelích určených ke zveřejnění,

i) postup při přijímání návrhů projektů,

j) postup při hodnocení návrhů projektů a kritéria hodnocení návrhů projektů, nejsou-li tyto údaje uvedeny již v programu.

(2) Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů připustit, že se v anglickém jazyce

a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony žadatele,

b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, nebo

c) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.

(3) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů.

(1) Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 43 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů.

(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky zveřejní. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem zveřejnění výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle § 67 odst. 2 věty první.

(3) Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty

a) dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která

1. nesmí být kratší než 90 dnů,

2. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a

3. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.

b) lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která

1. nesmí být delší než 180 dnů,

2. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a

3. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.

(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.

(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.

(1) Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě k podávání návrhů projektů, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.

(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů není dále hodnocen. Přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení zveřejní poskytovatel na svých internetových stránkách a v informačním systému pro administraci.

(4) V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.

(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované podle stanovených hodnoticích kritérií.

(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů.

(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.

(4) Poskytovatel upraví vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději současně s vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti odborného poradního orgánu.

(5) Člen odborného poradního orgánu nesmí být ve vztahu k předmětu výzvy k podávání návrhů projektů nebo k žadatelům nebo partnerům podjatý, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na poskytnutí podpory určitému projektu a s žadateli a partnery ho nesmí spojovat osobní ani pracovní nebo jiný obdobný poměr.

(6) Oponentem, který zpracovává oponentní posudek návrhu projektu, nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k návrhu projektu nebo k některému ze žadatelů nebo partnerů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(7) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 5 nebo 6, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.

(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 71 odst. 3, vlastní nezaujaté hodnocení návrhů projektů, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.

(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. Poskytovatel zpřístupní schválené výsledky výzvy k podávání návrhů projektů prostřednictvím informačního systému pro administraci a zveřejní je na svých internetových stránkách ve vyhlášené hodnoticí lhůtě.

(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě.

(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 60 odst. 4. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.

(6) Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel odvolat své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti odmítnutí návrhu projektu nebo proti nevybrání návrhu projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o odmítnutí návrhu projektu, odůvodnění oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.

(2) Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli.

(3) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti odmítnutí nebo nevybrání jakého projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o odmítnutí návrhu projektu, oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo postupu, který předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá.

(4) Postupuje-li poskytovatel podle § 71 odst. 3, nelze podat námitku proti nevybrání na základě oponentního posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.

(1) Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.

(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.

(3) Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, zamítá je nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.

(4) Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením zamítne. Za zamítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal.

(5) Nadřízený správní orgán odmítne námitky, které

a) nejsou podány oprávněnou osobou,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 73 odst. 3.

(6) Spor o uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky.

(7) Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách.

(1) Poskytovatel a příjemce jsou povinni uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory do 90 dnů

a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle jiného právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok,

b) od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo

c) od projednání žádosti v případě projektů mezinárodní spolupráce, pokud se postupuje podle § 62 odst. 3.

(2) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory způsobeném žadatelem může poskytovatel vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Poskytovatel může výzvu k podávání návrhů projektů odvolat, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Poskytovatel zruší výzvu k podávání návrhů projektů, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Při tom poskytovatel postupuje podle § 156 odst. 2 správního řádu.

(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.

(4) Poskytovatel neprodleně zveřejní zrušení výzvy k podávání návrhů projektů stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy k podávání návrhů projektů.

(5) Žadatel může vzít svůj návrh projektu kdykoliv zpět.

(1) Poskytovatel zpřístupní v informačním systému pro administraci při doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli

a) důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu a

b) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.

(2) Poskytovatel žadateli neposkytne vyjádření členů odborného poradního orgánu učiněná v průběhu jeho jednání.

(3) Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím informačního systému pro administraci.

Hodnocení a kontrola

(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(2) Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

(3) Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

(1) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.

(2) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. c).

(4) Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zajišťuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c).

(5) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.

(1) Způsob hodnocení programu a jeho dopadů vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu.

(2) Hodnocení programu a jeho dopadů zajišťuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zajišťuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ústřední správní úřad, který program připravil.

(3) Výsledek hodnocení programu a jeho dopadů předloží poskytovatel účelové podpory nebo ústřední správní úřad, který program připravil, vládě pro informaci.

(4) Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud pravidla příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nestanovují jinak.