(1) Na všech úklonných drahách pod zemí delších než 40 m a na povrchu delších než 50 m, jakož i na drahách kratších, ve kterých se nelze voláním, klepáním nebo světlem zřetelně dorozuměti, musí býti návěštní zařízení, jimiž lze dávati z chráněného místa znamení jak ze spodních k hořejším nárazištím a k brzdiči (vrátkaři), tak i v opačném směru.

(2) Návěští „Jeden ráz“ se smí užívati jen jako znamení k zastavení.