B.
Obchodní mletí.

I. Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.

II. Rozdělování mlýnských výrobků.

III. Cenová ustanovení.

h) z hrachu:
loupaný hrách,
hrachová mouka.
Při zpracování hrachu loupáním musí být vyrobeno nejméně 70% loupaného hrachu. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování hrachu na loupaný hrách a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „šrotovaný hrachový odpad“.

Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
pšeničná mouka polohrubá, pšeničná mouka hladká (typ 1050),
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka krmná.
a) z pšenice:
pšeničná mouka hrubá (typ 550),

Při zpracování ovsa na ovesné vločky musí býti vyrobeno nejméně 50% ovesných vloček. Mlýnské výrobky získané při zpracování ovsa na ovesné vločky, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí být uváděny do oběhu jen s označením „ovesné otruby“ a „ovesné slupky“;
d) z ovsa:
ovesné vločky.

Při zpracování kukuřice pro účely lidské výživy musí býti vyrobeno nejméně 50% kukuřičné krupice a nejméně 20% kukuřičné chlebové mouky. Mlýnské výrobky, které byly získány při tomto zpracování kukuřice, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „kukuřičné otruby“;
e) z kukuřice:
kukuřičná krupice.
kukuřičná chlebová mouka.

f) z prosa:
Při zpracování prosa na jáhly musí býti vyrobeno nejméně 60% jahel. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování prosa na jáhly a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „prosné omelky“;
jáhly.

g) z pohanky:
Při zpracování pohanky na pohankovou krupici musí býti vyrobeno nejméně 60% pohankové krupice. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování pohanky na pohankovou krupici a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „pohanková krmná mouka“ a „pohankové otruby“;
pohanková krupice.

(2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi, odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:

žitná mouka krmná (typ 4800).
Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
žitná mouka (typ 1150),
b) ze žita:

Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“;
krupky.
c) z ječmene:
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,

(2) Při posuzování správnosti vymílání jsou rozhodující hranice obsahu popela podle § 55.

(1) Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí musejí odpovídati typům stanoveným příslušnou plodinovou bursou. Tyto typy odpovídají, pokud jde o obsah popela, ustanovením § 55, a pokud jde o ostatní jakostní náležitosti, ustanovením v příloze č. 7.

(1) Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům je zakázáno.

(2) Klíčky získané při zpracování obilí se smějí dodávati a odebírati jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomu povolení Svazu.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak použivány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(3) Výroba preparovaných poživatin je přípustná pouze se souhlasem Svazu.

(1) Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschována a předložena úředním kontrolním orgánům. Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.

(2) Mlýny nebo jiní dodavatelé jedlých mlýnských výrobků a jejich odběratelé jsou povinni předložiti oblastní úřadovně na vyzvání vzorek dodávaných nebo odebíraných jedlých mlýnských výrobků.

(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik obilí, vyjádřeno v procentech z výrobního čísla pro obchodní mletí, smějí mlýny zpracovati (v dalším liberace).

(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1 nebo kolik mu bylo určeno podle § 52, odst. 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 39 a 40, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (hospodářského roku).

(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi mlýnům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost zpracovati obilí v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

(2) Pro určení měsíce, ve kterém mlýn obilí převzal, je směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí dodávaném jinak než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.

(1) Mlýnům, které převezmou pšenici, žito nebo ječmen v dřívějších měsících, než pro které jim byly k semletí na mouku po případě k výrobě krup (krupek) uvolněny nebo přikázány, nahradí Svaz počínajíc prvním dnem měsíce následujícího po převzetí obilí skladovací náhrady v paušální částce Kčs 3.— za měsíc a každých 100 kg takto skladovaného obilí.

(4) Skladovací náhrady vypočítá Svaz pololetně v tabulce pro výpočet skladovacích náhrad mlýnů.

(3) Při výpočtu skladovacích náhrad se nepřihlíží k množství obilí, které mlýn z vlastní viny nebo pro vyšší moc nezpracoval v jednotlivých časových obdobích, na která tato množství byla uvolněna nebo přikázána ke zpracování.

(5) Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince jsou splatné dnem 31. ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června dnem 31. července.

c) čisté váhy,

b) typu, u krup čísla,

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

d) jména a adresy mlýna,

a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(1) Rozdělování jedlých mlýnských výrobků se řídí podle §§ 63 až 73.

(2) Rozdělování vedlejších mlýnských výrobků se řídí podle části šesté.

(1) Svaz sestavuje pro každý měsíc nebo jiné časové období rámcový plán pro zásobování jedlými mlýnskými výrobky; v tomto plánu se zejména určuje pro obvod každé jednotlivé oblastní úřadovny potřeba jedlých mlýnských výrobků v časovém období, pro které se plán sestavuje, a úhrada této potřeby (z výroby jedlých mlýnských výrobků docílené ve mlýnech ležících v oblasti, přesunem jedlých mlýnských výrobků z jiné oblasti).

(2) Oblastní úřadovny sestavují podle rámcového plánu (odst. 1) a pro časové období rámcového plánu oblastní plán pro rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

(4) Oblastní úřadovna sestavuje oblastní plán podle odstavce 2 po slyšení zvláštního poradního sboru složeného ze zástupců znárodněných mlýnů, družstevních mlýnů, soukromých mlýnů, znárodněného velkoobchodu a spotřebních družstev z příslušné oblasti, ze zástupců příslušné Krajské odborové rady a orgánů lidové správy.

(3) Rámcový plán pro zásobování jedlými mlýnskými výrobky podle odstavce 1 sestavuje Svaz po slyšení oblastních úřadoven a zvláštního poradního sboru složeného ze zástupců Československých mlýnů, národní podnik, ústřední zájmové organisace družstevních mlýnů, soukromých mlýnů, ústředního orgánu znárodněného velkoobchodu, velkoobchodního ústředí spotřebních družstev a Ústřední rady odborů.

(1) Osoby a podniky, které po živnostensku rozdělují nebo zpracovávají jedlé mlýnské výrobky, jsou povinny předkládati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky příslušné oblastní úřadovně nebo její nejbližší sběrně (§ 66).

(2) Velkospotřebitelé jsou povinni předkládati příslušné oblastní úřadovně nebo její nejbližší sběrně (§ 66) odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky, které znějí na množství nejméně 75 kg.

(5) Oblastní úřadovna může stanoviti lhůtu pro předložení odběrních listů podle odstavců 1 až 3.

(3) Velkoobchodníci jsou povinni předkládati převzaté odběrní listy oblastní úřadovně příslušné podle jejich bydliště (sídla).

(4) Osobám a podnikům uvedeným v odstavcích 1 a 2, jejichž nejbližší sběrna je v obvodu jiné oblastní úřadovny než jejich bydliště (sídlo), je dovoleno předkládati odběrní listy této nejbližší sběrně.

a) mlýny, které jsou v provozu a zabývají se obchodním mletím,

(2) Oblastní úřadovna může určiti v pověření podle odstavce 1 mlýnu nebo velkoobchodníkovi-sortimentáři okruh osob, od nichž smí přijímati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky nebo obvod, v němž smí přijímati odběrní listy na jedlé mlýnské výrobky.

b) velkoobchodníky, kteří dodávají kromě jedlých mlýnských výrobků svým zákazníkům též ostatní předměty jejich živnostenského podnikání (v dalším velkoobchodníci-sortimentáři).

(1) Oblastní úřadovna pověří přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky jako sběrny:

(4) Oblastní úřadovna může učiniti sama opatření podle odstavce 2 a 3, jestliže je hospodářsky účelné podle jednomyslného názoru poradního sboru zřízeného při oblastní úřadovně podle § 64. odst. 4. Jestliže poradní sbor není jednomyslného názoru, vyžádá si oblastní úřadovna dříve rozhodnutí Svazu a učiní své opatření teprve podle rozhodnutí Svazu.

(3) Oblastní úřadovna může pověřiti přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky jako sběrnu též jiné osoby nebo podniky, než které jsou uvedeny v odstavci 1, nebo vyloučiti z přijímání odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky některé osoby nebo podniky uvedené v odstavci 1.

(1) Oblastní úřadovna určí, který podnik (mlýn, velkoobchodník-sortimentář) provede dodávku jedlých mlýnských výrobků na odběrní listy předložené podle § 65, a to podle vypracovaného oblastního plánu (§ 64. odst. 2) a v dohodě s příslušnou oblastní prodejnou Československých mlýnů, národní podnik.

(2) O dodávce jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti rozhodne oblastní úřadovna na dožádání příslušné oblastní úřadovny, a to v mezích stanovených rámcovým plánem (§ 64, odst. 1). Dodávky jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti mimo rámcový plán jsou přípustné jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu.

(6) Oblastní úřadovna dbá při rozhodování podle odstavců 1 až 4, aby jedlé mlýnské výrobky byly od jednotlivých mlýnů zabývajících se obchodním mletím odčerpány stejnoměrně podle vyhlášené liberace; odchylky jsou přípustné jen z naléhavých zásobovacích důvodů.

(3) Rozhodnutí o dodávce jedlých mlýnských výrobků provede oblastní úřadovna vydáním příslušného příkazu k dodávce, jehož jedno vyhotovení obdrží podnik (mlýn, velkoobchodník-sortimentář), který má provésti dodávku a majitel (držitel) odběrního listu. O rozhodnutí o dodávce jedlých mlýnských výrobků do jiné oblasti na dožádání příslušné oblastní úřadovny vyrozumí oblastní úřadovna současně též oblastní úřadovnu, do jejíž oblasti mají býti jedlé mlýnské výrobky dodány.

(4) Oblastní úřadovna může určiti jednotlivému podniku (mlýnu, velkoobchodníku-sortimentáři) odbytovou oblast, ve které může dodávati jedlé mlýnské výrobky na převzaté odběrní listy bez zvláštního příkazu oblastní úřadovny podle odstavce 3. Takový podnik smí však převzíti odběrní listy nejvýše na množství jedlých mlýnských výrobků, které může dodati v běžném období ze svých zásob, z výroby podle vyhlášené liberace nebo udělených výrobních příkazů (§ 59) nebo z očekávaných přídělů.

(5) Oblastní úřadovna je povinna dbáti při rozhodování podle odstavců 1 až 4 zásad co nejúspornějšího rozdělování jedlých mlýnských výrobků.

(7) Oblastní úřadovna přihlédne při určování dodavatele podle možnosti k přání majitele (držitele) odběrního listu.

(2) Mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři jsou povinni vyznačiti na každém převzatém dokladu opravňujícím k výdeji zboží den převzetí a dodávají mlýnské výrobky zpravidla v tom pořadí, v jakém jim byly odběrní doklady předloženy.

(1) Mlýnské výrobky k lidské výživě smějí býti dodávány a odebírány pouze na předepsané odběrní doklady (potravinové lístky, odběrní listy, hromadné odběrní listy); kromě toho smějí mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři dodávati jedlé mlýnské výrobky pouze podle všeobecných nebo zvláštních příkazů příslušné oblastní úřadovny (§ 67) nebo na příkazní listy Svazu.

(5) Při prodeji jedlých mlýnských výrobků velkoobchodníkům-sortimentářům a průmyslovým zpracujícím podnikům musí býti vyhotoven závěrečný list. podle přílohy č. 5. Pro tyto obchody jsou závazné podmínky uvedené v příloze č. 5.

(4) Jestliže mlýn nebo velkoobchodník-sortimentář po převzetí dokladů opravňujících k výdeji zboží zjistí, že včasná dodávka se stala nemožnou pro vyšší moc, je povinen tuto okolnost oznámiti písemně neprodleně po zjištění překážky příslušné oblastní úřadovně, která učiní vhodné opatření. Jestliže jde o dodávku, ku které dal příkaz Svaz, musí býti učiněno oznámení podle předchozí věty Svazu.

(3) Stanoví-li Svaz nebo oblastní úřadovna nebo okresní národní výbor s ohledem na veřejné zásobování, že určité odběrní doklady nebo příkazy k dodávce mají býti splněny v určité době, jsou mlýny a velkoobchodníci-sortimentáři povinni splniti dodávku ve stanovené lhůtě.

(2) Mlýnům je zakázáno vydávati jedlé mlýnské výrobky spotřebitelům. Svaz může povoliti na žádost mlýna výjimky z tohoto zákazu pro mlýny, které vydávají uvedené mlýnské výrobky v prodejnách oddělených od mlýna, vedou-li o těchto prodejnách zvláštní účtování.

(1) Velkoobchodníkům, kteří nebyli pověřeni přijímáním odběrních listů na jedlé mlýnské výrobky podle § 66, je zakázáno obchodovati s těmito výrobky.

(3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na výdej mlýnských výrobků z námezdního mletí samozásobitelům, na prodej mlýnských výrobků zaměstnancům mlýna na platné odběrní doklady a na výdej deputátu zaměstnancům mlýna v mlýnských výrobcích.

c) druh a množství mlýnských výrobků,

b) jméno a adresu příjemce,

„Prohlašuji (prohlašujeme), že dodávka se děje na doklady opravňující podle platných předpisů k odběru shora uvedeného zboží“,
e) prohlášení dodavatele tohoto znění:

a) jméno a adresu dodavatele,

(1) Osoby, které odvážejí od mlýnů nebo od velkoobchodníků mlýnské výrobky z obilí nebo luštěnin povozem nebo autem, jsou povinny míti u sebe řádně vyplněný a dodavatelem podepsaný dodací lístek, který musí obsahovati alespoň tyto údaje:

d) datum dodávky a způsob dopravy,

f) razítko a podpis dodavatele.

(2) Pokud dodací lístek podle odstavce 1 nahrazuje řádný účet, jsou mlýny a velkoobchodníci povinni vyznačiti v dodacím lístku vedle údajů uvedených v odstavci 1 také ještě cenu dodaných mlýnských výrobků.

(5) Dodavatelé jsou povinni vyhotovovati dodací lístky trojmo. Příjemce zboží potvrdí na jednom vyhotovení svým podpisem příjem zboží a toto vyhotovení vrátí dodavateli, druhé vyhotovení si ponechá, třetí vyhotovení zůstává u dodavatele. Dodavatelé i příjemci jsou povinni uschovávati dodací lístky ke kontrolním účelům.

(3) Tiskopisy dodacích lístků jest obstarati výhradně tam, kde Svaz určí.

(4) Každý dodavatel musí označovati vydané dodací lístky běžnými pořadovými čísly.

(2) Pro případ, že pytle nebudou prodávajícímu včas vráceny, je prodávající oprávněn zaúčtovati při vydání účtu za každý tkaninový pytel:

(1) Při dodávkách jedlých mlýnských výrobků opatří pytle prodávající. Kupující je povinen vrátiti prodávajícímu bez zaviněného prodlení tkaninové pytle, které prodávající dodal kupujícímu, nebo stejný počet tkaninových pytlů téhož druhu a jakosti. Jestliže byly podle zvláštního ujednání jedlé mlýnské výrobky dodány v nových označených tkaninových pytlích prodávajícího, musí býti vždy vráceny tytéž pytle.

(3) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle do 45 dnů po převzetí zboží, má se zato, že pytle byly koupeny; záloha účtovaná podle odstavce 2 připadá prodávajícímu a pytle se stávají vlastnictvím kupujícího.

(6) Prodávající může v případě potřeby dodati zboží též v papírových pytlích, při čemž smí za papírové pytle účtovati nejvýše jejich nákupní cenu z továrny, stanovenou nejvyšším úřadem cenovým. Papírové pytle stanou se zaplacením vlastnictvím kupujícího.

(5) Děravé, znečistěné nebo neodborně spravované pytle není prodávající povinen přijmouti zpět.

(4) Jestliže kupující nevrátí tkaninové pytle opatřené prodávajícím do 15 dnů od převzetí zboží, připadá půjčovné prodávajícímu.

(7) O obstarávání a vrácení pytlů a o požadování půjčovného při dodávkách jiného zboží než jedlých mlýnských výrobků platí zvyklosti příslušné plodinové bursy.