I. Předpisy o výrobě a ustanovení o jakosti.

Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
pšeničná mouka polohrubá, pšeničná mouka hladká (typ 1050),
pšeničná krupice (typ 550),
pšeničná mouka krmná.
a) z pšenice:
pšeničná mouka hrubá (typ 550),

h) z hrachu:
loupaný hrách,
hrachová mouka.
Při zpracování hrachu loupáním musí být vyrobeno nejméně 70% loupaného hrachu. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování hrachu na loupaný hrách a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „šrotovaný hrachový odpad“.

g) z pohanky:
Při zpracování pohanky na pohankovou krupici musí býti vyrobeno nejméně 60% pohankové krupice. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování pohanky na pohankovou krupici a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „pohanková krmná mouka“ a „pohankové otruby“;
pohanková krupice.

f) z prosa:
Při zpracování prosa na jáhly musí býti vyrobeno nejméně 60% jahel. Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování prosa na jáhly a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „prosné omelky“;
jáhly.

Při zpracování kukuřice pro účely lidské výživy musí býti vyrobeno nejméně 50% kukuřičné krupice a nejméně 20% kukuřičné chlebové mouky. Mlýnské výrobky, které byly získány při tomto zpracování kukuřice, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „kukuřičné otruby“;
e) z kukuřice:
kukuřičná krupice.
kukuřičná chlebová mouka.

Při zpracování ovsa na ovesné vločky musí býti vyrobeno nejméně 50% ovesných vloček. Mlýnské výrobky získané při zpracování ovsa na ovesné vločky, které nejsou určeny k lidské výživě, smějí být uváděny do oběhu jen s označením „ovesné otruby“ a „ovesné slupky“;
d) z ovsa:
ovesné vločky.

Při zpracování ječmene na kroupy musí měsíční podíl výroby krup č. 10 činiti nejméně 15%, měsíční podíl výroby krup č. 7 nejvýše 20% z množství ječmene zpracovaného na kroupy a krupky.
Mlýnské výrobky, které byly získány při zpracování ječmene na kroupy nebo krupky a nejsou určeny k lidské výživě, smějí býti uváděny do oběhu jen s označením „ječné otruby“;
krupky.
c) z ječmene:
kroupy č. 10,
kroupy č. 7,

žitná mouka krmná (typ 4800).
Svaz určí se souhlasem ministerstva výživy a nejvyššího úřadu cenového vždy při vyhlášení liberace podle § 59, jaké množství jednotlivých druhů mlýnských výrobků je třeba vyráběti;
žitná mouka (typ 1150),
b) ze žita:

(1) V obchodním mletí smějí býti vyráběny a uváděny do oběhu pouze tyto mlýnské výrobky:

(2) Svaz může se souhlasem nejvyššího úřadu cenového naříditi, odchylnou úpravu od předpisů o vymílání uvedených v odstavci 1.

(1) Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí musejí odpovídati typům stanoveným příslušnou plodinovou bursou. Tyto typy odpovídají, pokud jde o obsah popela, ustanovením § 55, a pokud jde o ostatní jakostní náležitosti, ustanovením v příloze č. 7.

(2) Při posuzování správnosti vymílání jsou rozhodující hranice obsahu popela podle § 55.

(1) Zvláštní odstraňování klíčků ke krmným účelům je zakázáno.

(2) Klíčky získané při zpracování obilí se smějí dodávati a odebírati jen se souhlasem nebo na příkaz Svazu. Mlýny, které samy zpracovávají klíčky na zvláštní výrobky, potřebují k tomu povolení Svazu.

(1) Výrobky ze žita nebo z pšenice, které neodpovídají výše uvedeným ustanovením, smějí býti vyráběny, do oběhu uváděny, zpracovány nebo jinak použivány pouze se zvláštním svolením Svazu.

(2) Výroba a uvádění do oběhu zvláštních výrobků (mlýnské výrobky, které se získávají zvláštním výrobním procesem, jímž nabývají zvýšené výživně-fysiologické hodnoty nebo jsou vyráběny za částečného použití jiných surovin, nebo mlýnské výrobky s přísadami jakéhokoliv druhu) jest přípustna — bez újmy všeobecných předpisů o povolování zřízení nových podniků — jen se zvláštním svolením Svazu. Tento předpis se nevztahuje na výrobky, které nejsou určeny k výrobě chleba, jiných druhů pečiva nebo těstovin (poživatin).

(3) Výroba preparovaných poživatin je přípustná pouze se souhlasem Svazu.

(1) Mlýny jsou povinny kontrolovati běžně obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků. Pokud nejsou s to prováděti samy běžnou kontrolu a prokazovati výsledky kontroly řádnými záznamy, jsou povinny dáti alespoň jednou čtvrtletně na vlastní útraty odborně přezkoušeti obsah popela u vyrobených mlýnských výrobků u místa určeného Svazem. Dobrozdání míst, která provedla přezkoušení, musí býti uschována a předložena úředním kontrolním orgánům. Právo úředních kontrolních orgánů bráti vzorky za účelem zjištění obsahu popela tím není dotčeno.

(2) Mlýny nebo jiní dodavatelé jedlých mlýnských výrobků a jejich odběratelé jsou povinni předložiti oblastní úřadovně na vyzvání vzorek dodávaných nebo odebíraných jedlých mlýnských výrobků.

(2) Mlýn smí zpracovati obchodně nejvýše tolik obilí, kolik Svaz uvolnil podle odstavce 1 nebo kolik mu bylo určeno podle § 52, odst. 1. Obilí, které mlýn odebral podle §§ 39 a 40, avšak nezpracoval v období, pro které bylo uvolněno, smí býti zpracováno později, nejdéle však do konce výrobního období (hospodářského roku).

(1) Svaz vyhlásí vždy pro určité období, kolik obilí, vyjádřeno v procentech z výrobního čísla pro obchodní mletí, smějí mlýny zpracovati (v dalším liberace).

(3) Svaz může s ohledem na stav zásobování v té které době a s ohledem na hospodářské poměry z toho plynoucí naříditi mlýnům všeobecně nebo v jednotlivých případech povinnost zpracovati obilí v množství určeném Svazem a stanoviti lhůtu pro splnění takového výrobního příkazu.

(2) Pro určení měsíce, ve kterém mlýn obilí převzal, je směrodatný den dojití vagonu do přijímací stanice mlýna a při obilí dodávaném jinak než drahou den skutečného převzetí obilí ve skladišti mlýna.

(1) Mlýnům, které převezmou pšenici, žito nebo ječmen v dřívějších měsících, než pro které jim byly k semletí na mouku po případě k výrobě krup (krupek) uvolněny nebo přikázány, nahradí Svaz počínajíc prvním dnem měsíce následujícího po převzetí obilí skladovací náhrady v paušální částce Kčs 3.— za měsíc a každých 100 kg takto skladovaného obilí.

(5) Skladovací náhrady za pololetí od 1. července do 31. prosince jsou splatné dnem 31. ledna a za pololetí od 1. ledna do 30. června dnem 31. července.

(4) Skladovací náhrady vypočítá Svaz pololetně v tabulce pro výpočet skladovacích náhrad mlýnů.

(3) Při výpočtu skladovacích náhrad se nepřihlíží k množství obilí, které mlýn z vlastní viny nebo pro vyšší moc nezpracoval v jednotlivých časových obdobích, na která tato množství byla uvolněna nebo přikázána ke zpracování.

e) dne, kterého bylo zboží po dohotovení napytlováno k odeslání, nebo čísla zámelu.

(1) Mlýnské výrobky z pšenice, žita, ječmene a ovsa s výjimkou vedlejších výrobků pro krmné účely smějí býti uváděny do oběhu pouze s označením:

(2) Označení jest provésti zřetelně u každého pytle pytlovkou, která musí býti připevněna bezprostředně za uzlem motouzu, kterým se uzavírá pytel. Označení musí býti provedeno před vyklizením ze mlýna. Rozdělení nebo oddělené uvádění jednotlivých údajů je nepřípustné.

a) výrobku z obilí (na př. pšeničná mouka, kroupy, ovesné vločky),

b) typu, u krup čísla,

c) čisté váhy,

d) jména a adresy mlýna,

(6) K uzavření obalu se smí použíti pouze motouzu z jediného kusu, nenavazovaného ani jinak nastavovaného. Obal musí býti motouzem tak pevně uzavřen, aby nebylo možno motouz přetáhnouti.

(5) Předpisů o označování jest použíti obdobně na tištěné i psané nabídky všeho druhu.

(4) Osoby, které mlýnské výrobky z otevřených pytlů prodávají, zpracují nebo spotřebují, smějí odstraniti označení (pytlovku) teprve bezprostředně před prodejem, zpracováním nebo spotřebováním.

(3) Rozdělovač smí přidati k označení svoji firmu na zvláštní pytlovce, při drobném balení též na obalu.