1. (a) Smluvní strany uznávají, že převládá-li v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha, může smluvní strana používající omezení podle článku XII, je-li jí dovoleno odchýliti se od ustanovení článku XIII, býti s to zvětšiti svůj dovoz z určitých zdrojů, aniž při tom nepřiměřeně zmenší své měnové reservy. Smluvní strany také uznávají potřebu přesného vymezení takových odchylek, aby nemařily dosažení multilaterálního mezinárodního obchodu.

(b) Proto, převládá-li v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha, smluvní strana provádějící dovozní omezení podle článku XII může je uvolňovati způsobem, který se odchyluje od ustanovení článku XIII v rozsahu nutném k tomu, aby obdržela zvýšený dovoz nad maximální množství dovozu, jaké by mohla uskutečniti v rámci předpisů odstavce 2 článku XII, kdyby její omezení byla úplně v souhlasu s článkem XIII, pod podmínkou, že

(i) hladina dodacích cen výrobků takto dovážených nebude podstatně převyšovati platné ceny srovnatelných výrobků, které jsou pravidelně k disposici od ostatních smluvních stran, a že jakýkoli rozdíl mezi cenovými hladinami výrobků takto dovážených bude v přiměřené lhůtě postupně snížen;

(ii) smluvní strana uchylující se k těmto opatřením nečiní tak jako součást jakékoli dohody, kterou se podstatně snižuje zásoba zlata nebo směnitelných měn, jež smluvní strana běžně získává, ať již přímo nebo nepřímo, za svůj vývoz určený pro jiné smluvní strany, které nejsou stranami takové dohody, a to pod úroveň, o které lze rozumně předpokládati, že by jí jinak byla dosáhla;

(iii) takové opatření nepůsobí zbytečnou škodu obchodním nebo hospodářským zájmům kterékoli jiné smluvní strany.

(c) Smluvní strana, jež činí opatření podle tohoto odstavce, bude zachovávati zásady pododstavce (b) tohoto odstavce. Smluvní strana se zdrží transakcí, které se ukáží jako odporující tomuto pododstavci, ale nebude se vyžadovati, aby se smluvní strana přesvědčila v případech, kde to není proveditelné, že požadavky tohoto pododstavce jsou splněny u každé individuelní transakce.

(d) Smluvní strany se zavazují, že při sdělávání a provádění jakýchkoli plánů pro zvýšený dovoz podle tohoto odstavce budou bráti náležitý zřetel na potřebu umožniti ukončení jakýchkoli devisových dohod, které se odchylují od závazků částí 2, 3 a 4 článku VIII článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, a na potřebu obnoviti rovnováhu svých platebních bilancí na zdravém a trvalém podkladě.

2. Kterákoli smluvní strana, jež činí opatření podle odstavce 1 tohoto článku, bude o nich pravidelně informovati SMLUVNÍ STRANY a bude jim poskytovati dosažitelné podstatné informace, které budou požadovati.

3. (a) Nejpozději 1. března 1952 (t. j. za pět let od dne, kdy Mezinárodní měnový fond zahájil činnost) a pak každý další rok každá smluvní strana udržující nebo navrhující opatření podle odstavce 1 tohoto článku si vyžádá souhlas SMLUVNÍCH STRAN, které pak rozhodnou, zda poměry smluvní strany opravňují, aby byla udržována nebo zavedena opatření podle odstavce 1 tohoto článku. Po 1. březnu 1952 žádná smluvní strana nebude udržovati nebo zaváděti taková opatření bez rozhodnutí SMLUVNÍCH STRAN o tom, že poměry smluvní strany opodstatňují v daném případě udržování nebo zavedení takového opatření a další udržování nebo zavedení takového opatření smluvní stranou bude podrobeno jakýmkoli omezením, která by SMLUVNÍ STRANY předepsaly, aby bylo zajištěno zachovávání ustanovení odstavce 1 tohoto článku, s výhradou, že SMLUVNÍ STRANY nebudou vyžadovati předchozí souhlas pro individuelní transakce.

(b) Jestliže SMLUVNÍ STRANY kdykoli shledají, že některá smluvní strana provádí dovozní omezení diskriminujícím způsobem, nesrovnávajícím se s výjimkami podle odstavce 1 tohoto článku, smluvní strana do šedesáti dnů odstraní diskriminaci nebo ji pozmění podle bližších pokynů SMLUVNÍCH STRAN; avšak žádné opatření podle odstavce 1 tohoto článku v rozsahu, v jakém bylo schváleno SMLUVNÍMI STRANAMI podle pododstavce (a) tohoto odstavce nebo v rozsahu, v jakém bylo schváleno SMLUVNÍMI STRANAMI na žádost smluvní strany v řízení obdobném řízení podle odstavce 4 (c) článku XII, nebude naříkatelné podle tohoto pododstavce nebo podle odstavce 4 (d) článku XII z toho důvodu, že jest v rozporu s ustanoveními článku XIII.

(c) Nejpozději 1. března 1950 a pak v každém dalším roce tak dlouho, dokud některé smluvní strany budou činiti opatření podle odstavce 1 tohoto článku, vydají SMLUVNÍ STRANY zprávu o opatřeních činěných smluvními stranami podle tohoto odstavce. Dne 1. března 1952 nebo kolem tohoto data a pak v každém dalším roce, dokud některé smluvní strany budou činiti opatření podle odstavce 1 tohto článku, jakož i v pozdějších termínech, jež SMLUVNÍ STRANY mohou určiti, budou SMLUVNÍ STRANY zkoumati otázku, zda ještě existuje taková podstatná a všeobecně rozšířená nerovnováha v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech, jež by opravňovala smluvní strany, aby se dovolávaly odstavce 1 tohoto článku. Vyjde-li najevo před 1. březnem 1952, že nastalo podstatné a všeobecné zlepšení v mezinárodním obchodu a v mezinárodních platech, mohou SMLUVNÍ STRANY prozkoumati současnou situaci. Jestliže v důsledku takového prozkoumání SMLUVNÍ STRANY rozhodnou, že taková nerovnováha již neexistuje, ustanovení odstavce 1 tohoto článku budou suspendována a všechna opatření, dovolená podle tohoto odstavce, se skončí za šest měsíců po onom rozhodnutí.

4. Ustanovení článku XIII nevylučují omezení uvalená v souhlase s ustanoveními článku XII, která buď

(a) jsou prováděna skupinou území, majících společnou kvotu v Mezinárodním měnovém fondu, na dovoz z jiných zemí, ale ne mezi sebou, s podmínkou, že tato omezení jsou ve všech ostatních směrech v souhlase s ustanoveními článku XIII, nebo

(b) pomáhají do 31. prosince 1951 opatřeními, neznamenajícími podstatnou odchylku od ustanovení článku XIII, jinému státu, jehož hospodářství bylo rozrušeno válkou.

5. Ustanovení této dohody nevylučují

(a) omezení, jež mají stejný účinek jako devisová omezení povolená podle části 3 (b) článku VII článků dohody o Mezinárodním měnovém fondu, nebo

(b) omezení, zavedená podle preferenčních úprav uvedených v příloze A této Dohody, za podmínek tam vytčených.

6. (a) Do 1. ledna 1949 nevstoupí v účinnost ustanovení článku XIII, pokud jde o dovozní omezení, prováděná kteroukoli smluvní stranou podle článku XII k zabezpečení její zahraniční finanční situace a platební bilance, ani ustanovení odstavce 1 článku XI a článku XIII, pokud jde o vývozní omezení prováděná kteroukoli smluvní stranou z téhož důvodu, s výhradou, že se souhlasem SMLUVNÍCH STRAN může býti tato lhůta prodloužena o taková další údobí, jaká tyto STRANY stanoví pro kteroukoli smluvní stranu, jejíž zásoba směnitelných měn nedostačuje k tomu, aby mohla splniti výše uvedená ustanovení.

(b) Jestliže se nějaké opatření, učiněné smluvní stranou za okolností, o kterých se zmiňuje pododstavec (a) tohoto odstavce, dotýká obchodu některé jiné smluvní strany do té míry, že tato strana považuje za nezbytné domáhati se, aby bylo použito ustanovení článku XII, musí smluvní strana, která učinila ono opatření, jakmile dotčená smluvní strana o to požádá, zahájiti s ní bezodkladně poradu za účelem takové úpravy, aby se dotčená smluvní strana nemusela domáhati použití zmíněných ustanovení, a budou-li uplatněny zvláštní okolnosti, jež by to odůvodňovaly, musí smluvní strana suspendovati ono opatření po dobu patnácti dnů.