b) Zkouška na přísadu více než 50% uhličitanu vápenatého, síranu vápenatého a síranu barnatého.

(1) Asi 2 g barevné hlinky se polijí v malé skleněné baničce 40 cm³ 25%ní kyseliny solné (specifické váhy 1˙125); poté se kapalina za míchání zahřeje do varu, zředí stejným množstvím vody a ponechá krátký čas, aby se ustála.

(2) Nyní se nejdříve odhadne, zda na dně usazený nerozpustný podíl jest větší či menší než polovina použité látky. Je-li menší, tu může jít o přísadu větší než 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, jež jsou v kyselině solné rozpustné; nutno ji pak projednat podle saz. pol. 148c) nebo zkoušet ji podrobněji. Činí-li naopak nerozpustný zbytek více než polovici, jest vyloučeno, že by barevná hlinka obsahovala přes 50% uhličitanu vápenatého nebo síranu vápenatého, a projedná se podle saz. pol. 148b), v předpokladu, že nerozpustný zbytek neobsahuje síranu barnatého.

(3) Při zkoušce na tuto posléze zmíněnou přísadu postupujeme takto:

(4) Asi 1 g barevné hlinky vaří se po několik minut s přídavkem přibližně dvojnásobného množství uhličitanu draselného a 30 cm³ vody. Nato se tekutina zfiltruje, nerozpustný zbytek na filtru se promývá horkou vodou, až zmizí alkalická reakce. Bylo-li přítomno baryum, zůstane jako uhličitan na filtru; polijeme-li zbytek na filtru zředěnou kyselinou solnou, dá filtrát se sádrovou vodou značnou sraženinu síranu barnatého.

(5) K slabému zákalu se nepřihlíží. Je-li však množství sraženiny značné a nenavrhne-li strana projednání podle saz. pol. 148c), zašle se vzorek zboží k přesnému prozkoumání příslušnému chemicko-technickému ústavu finanční správy.