Vyhláška ministerstva práce a sociální péče, kterou se vydávají směrnice pro hodnocení a odměňování zlepšovacích námětů.

1. Zlepšovat a podávat zlepšovací náměty je ctí a mravní povinností každého příslušníka našeho státu.

2. Zlepšovací náměty lze podávati jakýmkoliv způsobem; zlepšovateli nutno vydat o podání námětu potvrzení. Do jednoho měsíce od podání námětu musí zlepšovatel dostat zprávu o stavu vyřizování svého námětu.

3. Za zlepšovací námět se považuje zásadně každý takový námět, jehož uskutečněním a praktickým využitím se dosáhne prokazatelných výhod proti dosavadnímu stavu. Původnost námětu se při tom posuzuje jen se zřetelem na ten závod (úřad), ve kterém byl podán nebo který námětu využije. Námět tedy nemusí být naprosto původní, to znamená, že týž námět mohl být již jinde a jiným zlepšovatelem podán a uskutečněn.
Je-li zlepšovací námět podán v době, kdy je jeho uskutečnění již vedením závodu (úřadu) prokazatelně v témže provedení plánováno, nebo je-li námět výsledkem plánovaného výzkumu, nelze takový námět posuzovat jako zlepšovací. Rovněž není zlepšovacím takový námět, který odstraňuje nedostatky nebo chyby, vzniklé vlastní nedbalostí zlepšovatelovou.
Dodatkový zlepšovací námět je takový námět, který představuje zdokonalení jiného námětu (základního) dříve podaného a který nemůže být samostatně uplatněn (t. j. bez použití základního námětu).
Zlepšovací námět nemusí obsahovat zcela novou myšlenku; jestliže ji však obsahuje, je považován za vynález.

Do této skupiny spadají též náměty, jimiž se zmenšují nebo zamezují provozní ztráty, zlepšuje se plynulost a spolehlivost provozu a pod.
4. Zlepšovací náměty se dělí na dvě základní skupiny:

5. Odměny za zlepšovací náměty se vyplácejí bez ohledu na na to, jaké má zlepšovatel postavení, nepřihlíží se k jeho zařazení do skupiny zaměstnání nebo platové třídy.
Jestliže se však námět týká bezprostředně pracovních úkolů zlepšovatele, omezuje se nárok na odměnu takto:
V případech, uvedených ad a) i b) nepřísluší nárok na odměnu za zlepšovací námět, jestliže podávání takových námětů vyplývá ze služebních povinností navrhovatele. Jednotlivé podniky (úřady) vymezí za tím účelem přesně úkoly a povinnosti jednotlivých pracovníků všech odvětví a ve všech organisačních stupních.

6. Odměny se vyplácejí jen za náměty závodem (úřadem) schválené a přijaté k využití. Jako zlepšovací námět může být hodnocen a odměněn i takový námět, který byl podán do dvou měsíců, ve výjimečných případech nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy bylo započato s jeho využíváním.

7. Výše odměny se určuje podle ustanovení bodu 13 a násl. a závisí na druhu námětu, jeho významu, na jeho hospodářském užitku a na stupni propracování námětu.

Jde-li o zlepšovací námět, přijatý k využití v několika odvětvích, určí celkovou odměnu ústřední ředitelství, které první tento námět přijalo; vyplatí také zlepšovateli doplatek odměny a úhradu celé odměny rozdělí na jednotlivá zúčastněná odvětví.
Je-li námět přijat k využití několika podniky téhož odvětví, určí celkovou odměnu ústřední ředitelství tohoto odvětví, které také vyplatí zlepšovateli doplatek odměny. Úhradu odměny rozdělí pak v poměrných částech na jednotlivé podniky podle rozsahu využití námětu.
Je-li námět přijat k využití v několika závodech téhož podniku, určí celkovou odměnu podnikové ředitelství, které také vyplatí zlepšovateli doplatek odměny.
O odměnách ředitelů podniků nebo závodů a jejich zástupců rozhodují jim nadřízené orgány.
8. Výši odměny určuje a odměnu vyplácí závod (podnik, úřad), který zlepšovacího námětu využil.

Dojde-li během roku k širšímu využiti námětu, nutno zlepšovateli odměnu znovu stanovit podle celkových úspor skutečně dosažených využitím námětu za dobu jednoho roku; od této odměny se odečte odměna dosud vyplacená a rozdíl se zlepšovateli doplatí.
9. Odměna se určuje podle předběžně zjištěného rozsahu využití zlepšovacího námětu.

10. Odměna za náměty, vypracované společně několika zlepšovateli, se rozdělí mezi ně na podkladě jejich vzájemného ujednání. Není-li takového ujednání, rozdělí se odměna stejným dílem.

11. Odměny za dodatkové zlepšovací náměty se posuzují s námětem základním jako celek, a to i v tom případě, nebyl-li přijat k využití základní námět, nýbrž jen ve spojení s dodatkovým námětem. Není-li podatelem základního a dodatkového námětu táž osoba, postupuje se podle ustanovení bodu 10.

12. Je-li schválený a využitý zlepšovací námět úředně potvrzen jako nový vynález, hodnotí a odměňuje se prozatím, než budou vydány směrnice pro hodnocení a odměňování vynálezů, jako technické zdokonalení zálohové podle těchto směrnic, aniž by tím byly dotčeny další nároky autorovy.

13. Základní výše odměn za přijaté zlepšovací náměty se stanoví takto:

Obdobně se postupuje při stanovení úspor v nevýrobních oborech. U sezonních odvětví se úspora určuje za jedno sezonni období.
14. Úspory, které tvoří základ pro stanovení odměny za technická zdokonalení a racionalisační náměty podle předchozího odstavce 13 A, zjišťují se podrobným rozborem výrobních nákladů před zavedením navrženého zlepšení a po něm; z něho se vyčíslí veškeré úspory na jednicovém materiálu, jednicových mzdách a na příslušné části výrobní režie, odpovídající tomu oddělení, v němž se námětu užívá (nikoliv na režii správní a odbytové), po dobu jednoho roku při předpokládaném rozsahu výroby nebo jiných výkonů.
Pro námět, kterého se využívá po dobu kratší než jeden rok, určuje se úspora podle skutečné doby využití námětu.
Pro námět, týkající se jen jedné zakázky nebo jednorázového úkolu, vyčísluje se úspora z rozsahu daného úkolu nebo jeho části.

Prokazatelné výdaje zlepšovatele s vypracováním námětu se hradí nejvýše v částce rovnající se skutečné dosažené roční úspoře.
15. Představuje-li uskutečnění námětu snížení výrobního nákladu nějakého výrobního úseku a současně zvýšení nákladu jiného úseku, musí být toto zvýšení odečteno při výpočtu úspory.
Výdaje souvisící s vypracováním námětu, t. j. zhotovení výkresů, modelů, pokusných vzorků atd., se až do částky 10 000 Kčs při výpočtu úspory neodpočítávají. Je-li však uskutečnění námětu spojeno s pořizovacím nákladem vyšším než 10 000 Kčs, je nutno z vypočtené úspory odečíst přiměřenou umořovací částku z nákladu přesahujícího 10 000 Kčs.

20. Odměny zlepšovatelům se podle těchto směrnic vyplácejí v těchto lhůtách:

Jde-li o závody mimo národní podniky, schvaluje takové odměny ministerstvo práce a sociální péče. Při tom je dbáti toho, aby ode dne, kdy žádost o schválení odměny došla, neuplynula do dne vyřízení doba delší jednoho měsíce.
19. Přesahuje-li odměna v jednotlivém případě částku 20 000 Kčs, schvaluje výplatu odměny písemně ústřední orgán příslušného odvětví.

22. Změní-li se využitím zlepšovacího námětu základy pro úkolové sazby, je podnik povinen zavést nové úkolové sazby současně s počátkem využití námětu (s uvážením přiměřené doby k zapracování).
V případě, že v důsledku uplatnění námětu je zlepšená práce přidělena jinému zaměstnanci, má nárok na zkapitalisování doplatku navrhovatel.
Jestliže zaměstnanec podal zlepšovací námět, který zdokonaluje jeho vlastní práci, konanou v úkolu, obdrží k nově stanovené úkolové sazbě po dobu 6 měsíců od prvého dne jejího použití doplatek rovnající se rozdílu mezi původní a novou úkolovou sazbou; tento rozdíl se vykazuje odděleně, na př. doplatními lístky.

21. Ministerstvu práce a sociální péče musí být po uplynutí kalendářního čtvrtletí předkládány úhrnné přehledy o vyplacených odměnách, v nichž bude uvedeno: jméno zlepšovatele nebo jména skupiny zlepšovatelů, kteří námět předložili; heslovité označení zlepšovacího námětu; výše úspory dosažené uskutečněním námětu, resp. výše odhadnuté ideové hodnoty u ideových námětů; výše vyplacené celkové odměny a odměny jednotlivcům.

18. Za mimořádně významné zlepšovací náměty, jimiž se na př. zavádí nová výroba nebo se úspěšně řeší domácí výroba náhradou za nežádoucí dovoz z ciziny, nebo též za takové náměty, jejichž využitím se odstraňují úzké profily v domácí výrobě, může být se schválením ústředního ředitelství příslušného odvětví zvýšena odměna podle odstavce 13 až o 100%, ve zvláště důležitých případech až o 200%, a to podle povahy jednotlivých případů.

Odměna se nezvyšuje, bylo-li propracování námětu zlepšovateli uloženo jako služební úkol.
17. Podle stupně propracování námětu zvyšuje se zlepšovateli odměna uvedená v odstavci 13 takto:

16. Za náměty, které mohou býti uplatněny jen v malém rozsahu nebo u jednotlivých výrobků, může být odměna zlepšovateli zvýšena nadřízeným orgánem až o 300%.
Přesahuje-li u zlepšovacích námětů, které se týkají typicky hromadné výroby, výsledná odměna stanovená podle tabulky částku 3 000 Kčs, snižuje se o 15% ta část odměny, o kterou odměna stanovená podle tabulky přesahuje částku 3 000 Kčs.

23. Za přímou neslužební účast při vypracování a uskutečňování zlepšovacích námětů vyplatí závod (podnik, úřad) jednorázovou odměnu až do 25% odměny přiznané zlepšovateli.
Tuto jednorázovou odměnu rozděluje vedoucí závodu (podniku, ústředního ředitelství, úřadu) podle stupně pomoci, iniciativy a pracovního úsilí, které pracovníci projevili během uskutečňování námětu a podle toho, jak plnili jiné jim uložené úkoly.
Toto odměňování dělníků, úředníků, inženýrů a techniků a rovněž vedoucích závodů a dílen za neslužební účast při uskutečňování námětu se provádí pro každý jednotlivý návrh, kterého se použije.

24. Pro administrativní náměty jak ve výrobních, tak i v jiných oborech platí tyto směrnice s těmito odchylkami:

25. Náměty podané a uskutečněné před 1. lednem 1950 se odměňují podle směrnic ministerstva sociální péče ze dne 26. února 1949, j. zn. A-III-2160/15-19/2-49. Náměty podané před 1. lednem 1950, které však byly bez viny zlepšovatelovy opožděně uskutečněny až po 1. lednu 1950, se odměňují podle těchto nových směrnic, jsou-li pro zlepšovatele výhodnější.