USTANOVENI SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.

Rozsah platnosti; některé pojmy.

Přechodná ustanovení.

Ustanovení závěrečná.

§ 100

Platnost pro motorová vozidla; jejich druhy.

§ 101

Platnost pro kolejová vozidla, pro jízdní kola s pomocným motorem a pro zvláštní druhy vozidel.

§ 102

Výklad některých pojmů.

§ 103

Výměna řidičských průkazů a průkazů učitelů jízdy.

§ 104

Schválení způsobilosti motorových vozidel k provozu; typová osvědčení.

§ 105

Technické podmínky pro provoz silničních vozidel.

§ 106

Příslušnost.

§ 107

Ustanovení zrušovací.
Ustanovení dosavadních předpisů ve věcech upravených touto vyhláškou se ruší.

§ 108

Účinnost.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1951.

(1) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují na silniční vozidla poháněná motorickou silou jakéhokoliv druhu pohonu, která nejsou vázána na koleje ani na elektrické vedení.

(2) Ustanovení platná pro osobní automobily se vztahují na motorová vozidla, která jsou zvlášť zařízena pro dopravu nejvíce 8 osob mimo řidiče; na ostatní taková motorová vozidla, zařízená pro dopravu více než 8 osob mimo řidiče, se vztahují ustanovení platná pro autobusy.

(3) Ustanovení pro nákladní automobily se vztahují na motorová vozidla zvlášť zařízená k dopravě nákladů, a to — pokud není stanoveno jinak — bez zřetele na jejích dovolené zatížení.

(4) Motocykl může mít vozík po straně nebo za sebou (vozík postranní nebo přívěsný); na motorové tříkolky se však vztahují ustanovení o automobilech; jen jde-li o motorové tříkolky, které vykazují podstatné znaky motocyklu, vztahují se na ně ustanovení platná pro motocykly s přívěsným vozíkem; za podstatný znak motocyklu se pokládá řízení řidítky a motocyklový rám, na němž je umístěno sedlo řidiče.

(5) Za motorový vozík pro invalidy se pokládá motorové vozidlo tří nebo čtyřkolové o nejvyšší pohotovostní váze 300 kg a o rychlosti nepřesahující 30 km/hod., jež je určeno a stavěno výhradně pro potřebu osob postižených nemocí nebo tělesnou vadou.

(6) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují také na pracovní stroje, které se mohou vlastní motorickou silou pohybovat po veřejných silnicích (na př. motorové pluhy, pojízdné drtiče štěrku, silniční válce a pod.).

(1) Na kolejová vozidla pouličních drah se vztahují ustanovení této vyhlášky platná pro motorová vozidla o brzdovém světlu, o ukazatelích směru a o zpětném zrcátku.

(2) Ustanovení platná pro motorová vozidla se nevztahují na jízdní kola s pomocným motorem o nejvyšším obsahu válců 50 ccm za předpokladu, že jejich konstrukce zachovává všechny normální znaky jízdních kol, a na jiná vozidla poháněná pomocným motorem o obsahu válců nejvýše 50 ccm, je-li jejich pohotovostní váha menší než 50 kg.

(3) Na zvláštní motorová vozidla ozbrojených sborů, která určí příslušná ministerstva, se ustanovení této vyhlášky nevztahují.

(1) Přívěsným vozem (přívěsem) se rozumí vozidlo svou konstrukcí určené k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem; ustanovení platná pro přívěsy se vztahují i na přívěsné vozíky motocyklů.

(2) Lehkým přívěsem se rozumí přívěs, jehož celková váha nepřesahuje 750 kg; ostatní přívěsy jsou těžké.

(3) Návěsem se rozumí přívěs, jehož přední část spočívá na tažném motorovém vozidle (vozidlo s návěsem), na které se přenáší i podstatná část jeho váhy a váhy jeho nákladu.

(4) Vlastní vahou vozidla se rozumí čistá váha spodku (chassis), váha provozních hmot a váha karoserie bez výstroje a bez obsluhy.

(5) Pohotovostní vahou se rozumí vlastní váha vozidla a váha předepsaného výstroje bez obsluhy, stanovená orgánem, který schválil technickou způsobilost vozidla k provozu.

(6) Dovoleným zatížením (nosností vozidla) se rozumí nejvýše přípustná váha nákladu nebo dopravovaných osob jakož i váha výstroje a obsluhy.

(7) Celkovou vahou zatíženého vozidla se rozumí součet vlastní váhy vozidla a dovoleného zatížení.

(8) Ložnou výškou nákladních automobilů, přívěsů a návěsů s valníkovou karoserií se rozumí vzdálenost mezi podlahou karoserie a nejvyšším místem plachtového oblouku.

(1) Řidičské průkazy udělené před 1. listopadem 1951 podle dosavadních předpisů zůstávají v platnosti do dne, který bude určen vyhláškou v Úředním listu.

(2) Do tohoto dne je okresní národní výbor na žádost vymění za řidičské průkazy podle této vyhlášky, a to pro přiměřený druh motorového vozidla a přiměřenou skupinu podle směrnic ministerstva dopravy, vydaných v dohodě s ministerstvem národní bezpečnosti.

(3) O žádosti o výměnu řidičského průkazu a o tělesné a duševní schopnosti a spolehlivosti platí přiměřeně ustanovení pro udělování nových řidičských povolení (§§ 72 až 79). Okresní národní výbor nebo orgán ministerstvem dopravy k tomu zmocněný je oprávněn, zejména jde-li o výměnu řidičského průkazu vydaného před 1. lednem 1950, se před vydáním nového řidičského průkazu přesvědčit o tom, zda řidič ovládá nové předpisy o provozu na veřejných silnicích, po případě, vzniknou-li pochybnosti, i ovládá-li řízení motorového vozidla příslušné skupiny.

(4) Neuplatní-li řidič nárok na výměnu svého řidičského průkazu do dne, který bude určen vyhláškou v Úředním listu nebo nesplní-li podmínky stanovené pro výměnu řidičských průkazů, ztrácí dnem, který bude určen stejným způsobem, jeho řidičský průkaz platnost a musí být vrácen okresnímu národníma výboru.

(5) Podle stejných zásad budou vyměněny také zvláštní řidičské průkazy zaměstnanců Československé státní automobilové dopravy, národního podniku, Československých státních drah, národního podniku; a Československé státní pošty, národního podniku, za řidičské průkazy všeobecné.

(6) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí obdobně pro platnost a výměnu průkazů učitelů jízdy motorovými vozidly.

(1) Schválení způsobilosti motorových vozidel (přívěsů), jejich typů a částí k provozu, udělená před 1. listopadem 1951 podle dosavadních předpisů, zůstávají — s omezením podle následujících odstavců a podle § 105 — v platnosti; typová osvědčení mohou být na základě všeobecného schváleni typu uděleného podle dosavadních předpisů vydávána výrobními podniky nejpozději do dne, který bude určen vyhláškou v úředním listu.

(2) Průkazy o schválení způsobilosti motorových vozidel (přívěsů), jejich typů nebo částí, vydané před 1. listopadem 1951 podle vládního nařízení č. 203/1935 Sb., kterým se provádí zákon č. 81/1935 Sb., o jízdě-motorovými vozidly, ztrácejí platnost dnem, který bude určen vyhláškou v Úředním listu. Na žádost podanou nejpozději do dne, který bude určen stejným způsobem, u okresního národního výboru, v jehož obvodu je stanoviště vozidla, budou vyměněny za typová osvědčení a provozní průkazy motorových vozidel (přívěsů) podle ustanovení této vyhlášky: při tom může být přezkoumána technická způsobilost motorových vozidel (přívěsů) k provozu.

(3) Motorová vozidla (přívěsy), která podle dosavadních předpisů nepodléhala schvalování technické způsobilosti a předpisům o poznávacích značkách, musí být — pokud se na ně vztahují příslušná ustanovení vyhlášky — podrobena schválení technické způsobilosti a přiděleny jim poznávací značky do 31. prosince 1952; toto ustanovení se však nevztahuje na přívěsy používané ke střídavému tahu traktorem nebo potahem, uvedené do provozu do 1. listopadu 1951.

(1) Ustanovení o technických podmínkách pro provoz motorových vozidel (§§ 20 až 62) neplatí do 31. prosince 1952 pro motorová vozidla (přívěsy) — s výjimkou trolejbusů —, která nepodléhala podle dosavadních předpisů schvalování technické způsobilosti (§ 104 odst. 3) a byla uvedena do provozu nejpozději do 1. listopadu 1951. Do 31. prosince 1952 platí pro taková vozidla technické podmínky pro provoz nemotorových vozidel (§§ 64 až 70).

(2) Na motorová vozidla a přívěsy, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena před 1. listopadem 1951 nebo bude schválena nejpozději do 31. prosince 1952, se nevztahují ustanovení této vyhlášky

b) o maximální výšce koncových světel (§ 38 odst. 3) a odrazových skel u traktorů (§ 39 odst. 4), u nichž výška blatníků takové umístění nedovoluje,

a) o zapuštění dveřních klik a umístění závěsů dveří u osobních automobilů (§ 20 odst. 2),

c) o tlumičích výfuku u traktorů dosud konstruovaných bez tlumičů (§ 48 odst. 1).

7. o povinnosti mít ve výstroji motorových vozidel zapalovací svíčky (§ 60 odst. 2 č. 6 a odst. 4 č. 1);

(3) Pro vozidla (přívěsy) uvedená v odstavci 2 platí až

6. o stříšce nad sedadlem u traktorů (§ 57 odst. 3);

1. o tmavomodrém světle pro kontrolu dálkových světlometů (§ 34 odst. 4),

2. o počítačích kilometrů a rychloměrech (§ 55),

3. o brzdách zemědělských a lesních pracovních strojů, pokud se na ně povinnost mít brzdy vztahuje (§ 65 odst. 1),

4. o bílých odrazových sklech přívěsů nebo jiných vozidel (§ 39 odst. 3 a § 66 odst. 3),

5. o dvou červených odrazových sklech na povozech (§ 66 odst. 2); do uvedené lhůty stačí na vozidle na jeho levé straně vzadu ne dále než 40 cm od okraje a ne výše než 60 cm nad vozovkou jedno červené odrazové sklo; pro Slovensko platí jen ustanovení o dvou odrazových sklech od uvedené lhůty,

6. o brzdových světlech a ukazatelích směru u vozidel pouličních drah (§ 101 odst. 1),

a) od 1. července 1952 ustanovení

b) od 1. října 1952 ustanovení:

c) od 1. ledna 1953 ustanovení:

1. o opatření přívěsu, jehož celková váha přesahuje 750 kg, brzdou (§ 31 odst. 1 a 2); do uvedené lhůty se tato povinnost vztahuje jen na přívěsy, jejichž celková váha přesahuje 1.000 kg,

2. o povinnosti mít dvě odrazová skla na zádi motorových vozidel (§ 39); do uvedené lhůty stačí jedno odrazové sklo na levé zadní straně,

3. o vyznačení poznávací značky na postranicích nákladních automobilů (§ 40 odst. 7),

4. o záložní zásobě paliva (§ 45 odst. 1),

5. o skřínce pro akumulátory (§ 46),

6. o vyznačení tlaku huštění (§ 47 odst. 2),

7. o zdravotnických prostředcích v autobusech a trolejbusech (§ 56 odst. 3),

8. o výstroji motorových vozidel a přívěsů (§ 60);

1. o dvou obrysových světlech přívěsů (§ 37 odst. 3); do uvedené lhůty jsou povinna obrysová světla pro přívěsy, jejichž obrys přesahuje o více než 40 cm světlomety nebo obrysová světla tažného vozidla,

2. o červených odrazových sklech na bočních stěnách přívěsu (§ 39 odst. 1),

3. o samostatném vypínači přístrojové desky (§ 43 odst. 2),

4. o zařízení, které zamezuje překročení rychlosti (§ 49 odst. 3),

5. o vyznačení rychlosti na některých motorových vozidlech (§ 52 odst. 5),

d) od 1. ledna 1954 ustanovení: o nájezdové brzdě u přívěsů do 3.500 kg celkové váhy přívěsu (§ 31 odst. 3); do stanovené lhůty mohou být i přívěsy přes 3.500 kg celkové váhy opatřeny nájezdovou brzdou za předpokladu, že jejich celková váha není větší než pohotovostní váha tažného vozidla.

(4) Den, kdy nabude účinnosti ustanovení o zdravotnických prostředcích při provozu motocyklů, traktorů a ostatních motorových vozidel (§ 56 odst. 1 a 2) s výjimkou autobusů a trolejbusů, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

(1) Pokud ve věcech upravených touto vyhláškou náleží činit opatření ústředním úřadům, je k tomu příslušné

c) ministerstvo dopravy ve věcech ostatních.

b) Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport, pokud jde o vydávání ideových směrnic pro motoristický sport, prováděný organisací motoristů, a o péči o mezinárodní sportovní styky této organisace,

a) ministerstvo národní bezpečnosti ve věcech spolehlivosti řidičů,

(2) Příslušnost jiných ústředních úřadů, stanovená v jednotlivých ustanoveních vyhlášky, zůstává nedotčena.