(1) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují na silniční vozidla poháněná motorickou silou jakéhokoliv druhu pohonu, která nejsou vázána na koleje ani na elektrické vedení.

(2) Ustanovení platná pro osobní automobily se vztahují na motorová vozidla, která jsou zvlášť zařízena pro dopravu nejvíce 8 osob mimo řidiče; na ostatní taková motorová vozidla, zařízená pro dopravu více než 8 osob mimo řidiče, se vztahují ustanovení platná pro autobusy.

(3) Ustanovení pro nákladní automobily se vztahují na motorová vozidla zvlášť zařízená k dopravě nákladů, a to — pokud není stanoveno jinak — bez zřetele na jejích dovolené zatížení.

(4) Motocykl může mít vozík po straně nebo za sebou (vozík postranní nebo přívěsný); na motorové tříkolky se však vztahují ustanovení o automobilech; jen jde-li o motorové tříkolky, které vykazují podstatné znaky motocyklu, vztahují se na ně ustanovení platná pro motocykly s přívěsným vozíkem; za podstatný znak motocyklu se pokládá řízení řidítky a motocyklový rám, na němž je umístěno sedlo řidiče.

(5) Za motorový vozík pro invalidy se pokládá motorové vozidlo tří nebo čtyřkolové o nejvyšší pohotovostní váze 300 kg a o rychlosti nepřesahující 30 km/hod., jež je určeno a stavěno výhradně pro potřebu osob postižených nemocí nebo tělesnou vadou.

(6) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují také na pracovní stroje, které se mohou vlastní motorickou silou pohybovat po veřejných silnicích (na př. motorové pluhy, pojízdné drtiče štěrku, silniční válce a pod.).