k vyhlášce č. 328/1951 Ú. l. I.
Zkušební řád pro zkoušky řidičů motorových vozidel.

(1) Zkoušku odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel (§ 80 vyhlášky) stanoví a řídí krajské národní výbory (v Praze ústřední národní výbor) nebo okresní národní výbory, které určí krajské národní výbory. Místně příslušným je národní výbor, v jehož obvodu je učiliště, u něhož se uchazeč podrobil výcviku; žadatel může při přesídlení výjimečně vykonat zkoušku i v obvodu jiného národního výboru.

(2) Zkouška se koná v sídle okresního národního výboru nebo v místě s větším počtem žadatelů.

(1) Zkoušku provádí orgán krajského národního výboru; ústní zkoušku z pravidel silničního provozu [§ 5 odst. 2 písm. a)] provádějí orgány Sboru národní bezpečnosti.

(2) Učiliště oprávněná k výcviku (§ 93 vyhlášky) provádějí svými orgány technickou část ústní zkoušky a zkoušku v jízdě pro skupinu A, a pověří-li je krajský národní výbor, také pro skupinu T motorových vozidel. Tyto orgány složí slib do rukou zástupce krajského národního výboru.

(3) Krajský národní výbor může v případě potřeby pověřit prováděním technické části ústní zkoušky a zkoušky v jízdě pro skupiny B, C, po případě T zaměstnance okresních národních výborů, nebo i jiné v theorii i praxi zkušené odborníky, kteří mají potřebné všeobecné hospodářsko-politické vědomosti. Pokud jde o zkoušky v řízení trolejbusů, určí jako zkušební orgány zaměstnance trolejbusových drah.

(4) Krajský národní výbor může vyzvat krajskou odborovou radu, odborné školy, národní podniky a organisaci motoristů, aby mu ve stanovené lhůtě navrhly osoby vhodné pro zkušební funkci; prohloubení odborné způsobilosti těchto osob k provádění zkoušek zajistí krajský národní výbor vhodnou instruktáží a přezkoušením podle směrnic ministerstva dopravy; zkušební orgány složí slib do rukou zástupce krajského národního výboru.

(1) O připuštění ke zkoušce žádají uchazeči okresní národní výbor žádostí o vydání řidičského průkazu prostřednictvím učiliště provádějícího výcvik. Žádost musí být podána na předepsaném a řádně vyplněném tiskopise; osobní údaje v žádosti musí být osvědčeny předložením občanského průkazu.

(2) Den a místo zkoušky určí příslušný národní výbor (§ 1 odst. 1), a to tak, aby zkouška byla složena co nejdříve po ukončení výcviku, nejpozději do 14 dnů.

a) u nichž během výcviku nevznikly pochybnosti o tělesné nebo duševní schopnosti k řízení motorových vozidel a

(3) Po skončení výcviku přihlásí učiliště žáky ke zkoušce, a to jen ty,

b) o jejichž odborné způsobilosti není po výcviku provedeném v předepsaném rozsahu pochybností.

(4) Vzniknou-li během výcviku pochybnosti o tělesné nebo duševní schopnosti žáka, musí se žák podrobit lékařské prohlídce (§ 77 odst. 4 a 6 vyhlášky), žákům, o jejichž odborné způsobilosti má učiliště pochybnosti, poskytne učiliště další výcvik podle ustanovení jednotné učební osnovy pro výcvik řidičů.

b) není tělesně nebo duševně schopný k řízení motorových vozidel (§ 77 vyhlášky),

c) není spolehlivý k řízení motorových vozidel (§ 79 vyhlášky),

a) nedosáhl předepsaného věku pro řidiče, motorových vozidel příslušné skupiny (§ 76 vyhlášky),

d) se nepodrobil výcviku v rozsahu předepsaném jednotnou učební osnovou v oprávněném učilišti (§ 93 vyhlášky),

(1) Zkouška se dělí na zkoušku theoretickou (ústní) a zkoušku praktickou (řízení vozidla za jízdy).

a) ovládá pravidla silničního provozu a že rozumí dopravním značkám a znamením užívaným dopravními orgány,

b) má znalosti hlavních předpisů o způsobilosti motorových vozidel k provozu a o způsobilosti jejich řidičů, znalosti hlavních částí a mechanismů motorového vozidla té skupiny, pro niž mu má být vydáno řidičské povolení, znalosti hlavních zásad o udržování vozidla, o odstraňování běžných poruch a o hospodárné jízdě, jakož i o opatřeních při požáru vozidla, jeho smyku a pod.

(2) Ústní zkouška má dvě části, v nichž žadatel musí prokázat, že

(3) Otázky zkušebních orgánů musí být jasné, odpovídat praktickým potřebám a musí být kladeny a voleny tak, aby pomáhaly doplňovat vlastní výcvik.

(1) Při zkoušce řízení vozidla musí být žadatel za jízdy doprovázen učitelem; to neplatí pro motorová vozidla, která nemohou mít víc než jedno sedadlo.

b) má dávat příležitost k řadění převodových stupňů, brzdění, otáčení, nejméně dvakrát k odbočení doleva a nejméně dvakrát k odbočení doprava a podle možnosti i k zastavení a rozjíždění na svahu.

(2) Při zkušební jízdě, která má trvat 5 až 8 minut, musí žadatel prokázat, že ovládá dostatečně řízení vozidla a že dbá pravidel silničního provozu. Zkušební trať má vyhovovat pokud možno těmto podmínkám;

a) nemá být kratší než 2 km a má vésti uzavřenou osadou a nejméně třemi různými dopravními situacemi,

(1) Zkouška v jízdě se musí konat motorovým vozidlem té skupiny, pro kterou žadatel žádal řidičské povolení; motorové vozidlo musí být v takovém stavu, aby bylo možno bezpečně vyzkoušet znalosti žadatelovy v ovládání vozidla.

(2) Při zkoušce v jízdě musí mít učitel možnost zasáhnout do řízení motorového vozidla.

(1) Výsledek zkoušky hodnotí zkušební orgány pro každou z obou částí ústní zkoušky a pro zkoušku v jízdě zvlášť buď jako „způsobilý k řízení motorových vozidel“ příslušné skupiny nebo jako „nezpůsobilý“.

(2) Nebyl-li žadatel uznán v kterékoli části zkoušky za způsobilého, nemůže mu být uděleno řidičské povolení; smí opakovat zkoušku, podrobil-li se dalšímu výcviku nebo splnil-li jiné podmínky uložené mu zkušebním orgánem.

(3) Zkušební orgán může žadateli povolit, aby opakoval jen onu část zkoušky, v níž nebyl uznán za způsobilého, jestliže v ostatních částech zkoušky žadatel prokázal dobré znalosti.

(4) Zkouška nebo její část nesmí být opakována před uplynutím 14 dní, musí však být vykonána ve třech měsících; jinak je nutno nově žádat o řidičské povolení.

(5) Zkušební orgány zapíší výsledek zkoušky v žádosti o vydání řidičského průkazu.

(1) Pro udělení řidičského povolení k řízení autobusů trvá zdokonalovací výcvik 96 hodin jízdy autobusy, i když žadatel má praxi předepsanou v § 85 odst. 2 vyhlášky; povolí-li výjimečně okresní národní výbor snížení doby praxe [§ 85 odst. 6 písm. b) vyhlášky], rozšiřuje se zdokonalovací výcvik o dalších 96 hodin jízdy autobusem za každý rok snížené doby praxe a o 96 hodin práce při opravách motorových vozidel skupiny C a D.

(2) Pro udělení řidičského povolení k řízení trolejbusů platí obdobně ustanovení odstavce 1, zodokonalovací výcvik se však koná na trolejbusech. Zdokonalovací výcvik na trolejbusech nenahrazuje zdokonalovací výcvik v řízení a opravách autobusů podle odstavce 1.

(3) Pro udělení řidičského povolení k řízení autodrožek trvá zdokonalovací výcvik 96 hodin jízdy autodrožkou za každý rok snížené doby praxe a 96 hodin práce při opravách osobních automobilů.

(4) Rozsah zdokonalovacího výcviku pro skupinu C pro žadatele, kteří nemají předepsanou dobu praxe (§ 85 odst. 3 a 6 vyhlášky), stanoví zkušební orgán provádějící technickou část ústní zkoušky a zkoušku v jízdě podle průběhu těchto částí zkoušky, a to na 48 nebo 96 hodin řízení motorového vozidla skupiny C a 48 hodin práce při opravách motorových vozidel této skupiny.

(5) Pro udělení řidičského povolení k řízení motorových vozidel skupiny E, neprokáže-li žadatel předepsanou dobu praxe (§ 85 odst. 4 vyhlášky), činí rozsah zdokonalovacího výcviku 48 hodin jízdy motorovým vozidlem s těžkým přívěsem té skupiny, pro niž má být uděleno řidičské povolení platné i pro řízení motorového vozidla s těžkým přívěsem.

(6) Průkaz o tom, že žadatel splnil podmínky zdokonalovacího výcviku, se podává potvrzením podniku a zaměstnaneckého orgánu. Potvrzení nesmí závod udělit, neovládá-li řidič ještě dostatečně řízení motorového vozidla žádané skupiny.