Čl. 1.
(1) Doba účasti na zvláštní léčebné péči podle předpisů o národním pojištění se započítává do placené dovolené na zotavenou (dále jen „dovolená“).
(2) Výjimkou z této zásady se doba účasti na zvláštní léčebné péči nezapočítává do dovolené, jestliže zvláštní léčebná péče byla podle směrnic pro zvláštní léčebnou péči na rok 1952 poskytnuta jako léčení nutné.
Čl. 2. Zaměstnanec, jemuž se zvláštní léčebná péče započítává do dovolené, se může účastnit zvláštní léčebné péče jen tehdy, jestliže dosud nevyčerpal dovolenou k tomu potřebnou. Zaměstnavatel smí zaměstnanci, jemuž byla navržena zvláštní léčebná péče, určití nastoupení dovolené před absolvováním zvláštní léčebné péče jen tehdy, osvědčí-li zaměstnanec, že mu zvláštní léčebná péče byla povolena jako léčení nutné.
Čl. 3.
(1) Přesahuje-li doba, na kterou byla zaměstnanci povolena zvláštní léčebná péče započitatelná do dovolené, dobu jeho zákonné dovolené, dohodne se zaměstnanec se zaměstnavatelem o poskytnutí neplaceného pracovního volna na dobu, o kterou zvláštní léčebná péče přesahuje dobu jeho zákonné dovolené. Za dobu neplaceného pracovního volna náleží zaměstnanci podpora při ústavním ošetřování podle předpisů o národním pojištění.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, byla-li zvláštní léčebná péče ve výjimečných případech zaměstnanci navržena až po vyčerpání dovolené.
Čl. 4. Byla-li povolena zvláštní léčebná péče započitatelná do dovolené zaměstnanci závodu, ve kterém se udílí hromadná závodní dovolená, avšak zaměstnanec nebyl povolán k jejímu nástupu v době hromadné závodní dovolené, uvolní jej zaměstnavatel na zvláštní léčebnou péči mimo tuto dobu; v době hromadné závodní dovolené použije zaměstnance k udržovacím nebo k jiným vhodným pracím. Ustanovení čl. 3 platí obdobně.
Čl. 5. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1952.