Silniční doprava, opravy silničních motorových vozidel, silniční správa, vodní doprava a cestovní ruch.

(1) Z národního dopravního podniku „Československá státní automobilová doprava, národní podnik“ zřídí ministr dopravy v jednotlivých krajích národní podniky pro silniční automobilovou dopravu (dále jen „národní podniky silniční dopravy“) a určí jejich název a sídlo. Dnem jejich zřízení zaniká bez likvidace „Československá státní automobilová doprava, národní podnik“, jeho majetek (práva a závazky) přechází na národní podniky silniční dopravy; podrobnosti stanoví ministr dopravy v dohodě s ministrem financí.

(2) Pro řízení národních podniků silniční dopravy a pro plánování a kontrolu jejich činnosti se zřizují v ministerstvu dopravy a v pověřenectvu dopravy hlavní správy Československé státní automobilové dopravy.

(1) Národní podniky pro provádění velkých oprav silničních motorových vozidel (s výjimkou motocyklů) a pro výrobu náhradních součástek pro silniční motorová vozidla neběžných typů vyjme ministr všeobecného strojírenství v dohodě s ministrem dopravy z organisace podle zákona č. 103/1950 Sb., o národních podnicích průmyslových, a převede je do působnosti tohoto ministra. Ministr dopravy vyjme z majetkové podstaty těchto podniků části (dílny), sloužící provádění malých oprav a převede je v dohodě s ministrem vnitra do působnosti tohoto ministra, aby o nich učinil opatření ve své pravomoci.

(2) Ministr dopravy zřídí z převedených národních podniků národní podniky pro provádění oprav silničních motorových vozidel (s výjimkou motocyklů) a pro výrobu náhradních součástek pro silniční motorová vozidla neběžných typů (dále jen „národní podniky opravárenské“), a to zásadně pro obvod každého kraje, a určí jejich název a sídlo. Dnem jejich zřízení zanikají bez likvidace národní podniky uvedené v odstavci 1, jejich majetek (práva a závazky) přechází na národní podniky opravárenské; podrobnosti stanoví ministr dopravy v dohodě s ministrem všeobecného strojírenství a s ministrem financí.

(3) Pro řízení národních podniků opravárenských a pro plánování a kontrolu jejich činnosti se zřizují v ministerstvu dopravy a v pověřenectvu dopravy hlavní správy Československých automobilových opraven.

(1) Pro hospodářskou činnost v oboru silnic a pro jejich správu zřídí ministr dopravy v jednotlivých krajích národní podniky (dále jen „národní podniky silniční“) a určí jejich název a sídlo.

(2) Na národní podniky silniční přechází dnem jejich zřízení působnost národních výborů, týkající se hospodářské činnosti v oboru silnic a jejich správy, jakož i majetek svěřený do správy národních výborů pro výkon této působnosti.

(3) Národní podniky silniční plní své úkoly v nejužší součinnosti s krajskými národními výbory, zejména v otázkách plánování investic a údržby. Krajské národní výbory sledují všeobecně činnost národních podniků silničních, zda a jak plní své úkoly a usnadňují plnění těchto úkolů. Ministr dopravy může pověřit krajské národní výbory jednotlivými úkoly.

(4) Pro řízení národních podniků silničních a pro plánování a kontrolu jejich činnosti se zřizují v ministerstvu dopravy a v pověřenectvu dopravy hlavní správy státních silnic.

(1) Vodní dopravu provozují dosavadní národní dopravní podniky „Československá plavba labsko-oderská, národní podnik“ a „Československá plavba dunajská, národní podnik“. Pro řízení těchto národních podniků, jakož i pro plánování a kontrolu jejich činnosti se zřizuje v ministerstvu dopravy hlavní správa Československé plavby.

(2) Hlavní správě Československé plavby přísluší též obstarávání věcí veřejných přístavů a překladišť [§ 14 odst. 2 písm. b) až d)].

(1) Péče o cestovní ruch a jeho řízení se soustřeďuje v ministerstvu dopravy.

(2) Pro řešení společných otázek cestovního ruchu, jež spadají do působnosti jiných ústředních úřadů a zájmových složek, zřizuje se u ministerstva dopravy ústřední komise cestovního ruchu. Složení a působnost této komise upraví statut, který vydá ministr dopravy po schválení vládou.

(3) V krajích a okresech přísluší péče o cestovní ruch národním výborům. Podrobnosti stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s ministerstvem vnitra.

(4) Přímé služby cestovního ruchu poskytuje dosavadní národní podnik Čedok. Ministr dopravy vyhláškou v úředním listě nově upraví jeho poslání, rozsah úkolů a předmět podnikání. Ministr dopravy zřídí další národní podnik cestovního ruchu se sídlem v Bratislavě a určí jeho název a předmět podnikání.

(5) Zaniká činnost kanceláří cestovní informační služby (CIS), majetek (práva a závazky) jimi spravovaný přechází do správy národního podniku Čedok. Dnem zřízení národního podniku cestovního ruchu se sídlem v Bratislavě zanikne činnost kanceláří Slovakotour; do správy tohoto národního podniku pak přejde majetek (práva a závazky) spravovaný kancelářemi Slovakotour i ředitelstvím pro cestovní ruch v likvidaci.

(6) Pro řízení národních podniků cestovního ruchu a pro plánování a kontrolu jejich činnosti se zřizují v ministerstvu dopravy a v pověřenectvu dopravy hlavní správy cestovního ruchu.

(7) Hlavní správy cestovního ruchu obstarávají též úkoly vedení národních podniků cestovního ruchu.

(1) Národní podniky uvedené v §§ 2 až 6 (dále jen „podniky“) jsou samostatné právnické osoby.

(2) Vlastníkem majetku podniků je stát; podniku je takový majetek svěřen do správy. Ve věcech tohoto majetku podnik vystupuje a jedná vlastním jménem.

(3) Podniky mohou vykonávat a obstarávat, a to třeba i ve zvláštních pomocných závodech, samostatně všechny práce a pomocné úkony, jež slouží předmětu jejich podnikání nebo vybudování a udržování jejich zařízení, i když by jinak k nim bylo třeba živnostenského oprávnění.

(4) Pro podniky „Československé státní automobilové dopravy“ může být v rozsahu nezbytně nutném pro jejich vybudování a řádný provoz provedeno vyvlastnění obdobně podle předpisů o vyvlastnění k účelům drážním.

(5) Ministr dopravy může změnit jméno, sídlo nebo předmět podnikání podniků. V dohodě s ministrem financí může také jednotlivé podniky sloučit nebo zrušit, po případě z jejich majetkových podstat zřídit nové podniky. Zruší-li podnik, v dohodě s ministrem financí stanoví zároveň, jak má být naloženo s majetkem zrušeného podniku. Zřídí-li nové podniky, určí jim jméno, sídlo a předmět podnikání.

(6) Ministr dopravy může vyjmout podnik z organisace podle tohoto nařízení a v dohodě s příslušným ministrem jej odevzdat k opatření podle předpisů, které tomuto ministru přísluší provádět. Pokud podle těchto předpisů nebudou odchylně upraveny poměry takového podniku, platí o něm přiměřeně ustanovení tohoto nařízení.

(1) Ministr dopravy může vyčlenit majetek (práva a závazky) svěřený do správy některého podniku a začlenit jej do jiného podniku. Ministr dopravy může začlenit do podniku jiný národní majetek. Spadá-li takový majetek do působnosti jiného ministra, provede se začlenění v dohodě s tímto ministrem.

(2) Ministr dopravy může z podniku vyjmout majetek (práva a závazky) a učinit o něm opatření ve vlastním oboru působnosti nebo jej v dohodě s příslušným ministrem převést do jeho pravomoci, aby o něm učinil opatření ve vlastním oboru působnosti.

(3) Opatření podle odstavců 1 a 2 není zapotřebí tam, kde se podniky dohodly mezi sebou nebo s jiným národním, po případě komunálním podnikem o převodu majetkových částí jimi spravovaných menší hodnoty, které jsou určeny k trvalému užívání; výši hodnoty rozhodné pro převody podle tohoto odstavce stanoví ministr dopravy v dohodě v ministrem financí a ostatními zúčastněnými ministry. Taková dohoda má účinky vyčlenění, po případě začlenění.

(1) V čele podniku je ředitel, který vede jeho činnost, zastupuje podnik a jedná jeho jménem. Je přímo podřízen řediteli hlavní správy (§ 12 odst. 1) a jemu odpovídá za splnění svých povinností.

(2) Ředitele podniku se sídlem v českých krajích, jakož i ředitele národního podniku „Československá plavba dunajská, národní podnik“ jmenuje a odvolává ministr dopravy, ředitele ostatních podniků se sídlem na Slovensku jmenuje a odvolává pověřenec dopravy se souhlasem ministra dopravy.

(3) Na jmenování a odvolání ředitelů podniků se nevztahují předpisy o spolupůsobení závodního zastupitelstva při přijímání a zařazování zaměstnanců na pracovní místa, po případě předpisy o souhlasu závodního zastupitelstva při propouštění zaměstnanců; k jmenování a odvolání ředitelů podniků také není potřebí souhlasu jinak nutného při sjednání a rozvázání pracovního poměru.

(4) Organisaci podniků podrobně upraví ministr dopravy ve statutech. Organisace podniků musí odpovídat zásadám socialistického hospodářství, musí zajišťovat dokonalou spolupráci, umožňovat úspěšné plnění plánovaných úkolů a musí se v ní důsledně uplatnit zásada vedení jediným osobně odpovědným vedoucím.

(5) Ve statutech ministr dopravy blíže vymezí také předmět podnikání jednotlivých podniků, určí způsob užívání jejich jména v cizích jazycích a určí způsob jejich znamenání a zastupování.

(1) Pracovní a mzdové poměry ředitelů a ostatních zaměstnanců podniků se řídí pracovními, kázeňskými a mzdovými řády, které vydá ministr dopravy podle zásad státní mzdové politiky.

(2) Ministr dopravy stanoví, kdy zaměstnanci podniků mají ve službě nosit stejnokroj nebo služební odznak a určí v dohodě s ministry vnitra a národní obrany zevní úpravu stejnokroje nebo služebního odznaku a podmínky jeho užívání.

(3) Zaměstnanci národních podniků, z nichž byly zřízeny podniky podle tohoto nařízení, jakož i zaměstnanci národních výborů a jejich zařízení (§ 4 odst. 2 a § 6 odst. 5), pokud trvale obstarávali úkoly přecházející na podniky podle tohoto nařízení, se stávají zaměstnanci těchto podniků. Až do vydání pracovních a mzdových řádů podle odstavce 1 platí pro ně dosavadní předpisy.

(1) V čele hlavní správy je ředitel, jehož jmenuje a odvolává vláda. Je podřízen ministru dopravy a jemu odpovídá ze své činnosti.

(2) Organisaci hlavních správ upraví podrobně statuty, které vydá ministr dopravy.

(3) Pro hlavní správy platí obdobně ustanovení § 11 odst. 2.

(4) Hlavní správy budou ve vzájemných vztazích usilovat o to, aby bylo co nejhospodárněji využito všech provozních zařízení podniků a aby bylo dosaženo s nejmenšími náklady co nejlepšího plnění úkolů dopravy.