ČÁST 1
§ 1
Účel úpravy.
Nesprávné zacházení s hořlavými kapalinami bývá často příčinou požárů a výbuchů, které způsobují škody na lidském zdraví a životech, jakož i na národním majetku a jiných národohospodářských hodnotách. Je proto třeba vytvořit všechny předpoklady k tomu, aby se takovým škodám zabránilo.
§ 2
Rozsah platnosti.
(1) Ustanovení této vyhlášky se vztahují na všechny hořlavé tekutiny a z nich vyrobené roztoky, směsi a emulse, které při teplotě 20° C a při normálním atmosférickém tlaku jsou kapalné a mají bod vzplanutí do 125° C.
(2) Ustanoveni této vyhlášky se nevztahují:
a) na kapaliny, jejichž bod vzplanutí je vyšší než 125° C;
(3) Vzniknou-li pochybnosti, zda jde o hořlavou kapalinu nebo výbušinu, rozhodne ministerstvo chemického průmyslu v dohodě s ministerstvy národní obrany, národní bezpečnosti a vnitra.
§ 3
Roztřídění hořlavých kapalin.
Hořlavé kapaliny se dělí podle své nebezpečnosti na tři třídy, a to:
I. třída: hořlavé kapaliny o bodu vzplanutí do 21° C (na př. benzin, benzen, methylalkohol, ethylalko hol, ether, sirouhlík, lihové laky, nitrolaky, acetaldehyd, aceton, dioxan, methylacetat, ethylacetat, toluen a j.);
II. třída: hořlavé kapaliny o bodu vzplanutí vyšším než 21° C až do 65° C (na př. petrolej, lakový benzin, plynový olej, cymol, amylacetat, amylalkohol, butanol, dekalin, diethylkarbonat, ethyllaktat, cyklohexanon a j.);
III. třída: hořlavé kapaliny o bodu vzplanutí vyšším než 65° C až do 125° C (na př. anilin, ethylenglykol, vyšší alkoholy, některé pohonné a topné oleje a j.).
§ 4
Bod vzplanutí hořlavých kapalin.
(1) Bod vzplanutí hořlavé kapaliny je nejnižší teplota kapaliny, při níž se vyvine tolik par, že ve směsi se vzduchem vytvoří směs, která se přiblížením plamínku vznítí a opět zhasne.
(2) Bod vzplanutí hořlavých kapalin se určuje podle příslušné technické státní normy.
(3) Výrobce nebo dodavatel hořlavých kapalin je povinen připojit ke každé zásilce pro odběratele osvědčení o bodu vzplanutí, pokud z průvodního dokladu není patrno, že jde o hořlavou kapalinu, jejíž nebezpečnost je všeobecně známa.
§ 5
Všeobecná povinnost k opatrnosti.
Každý, kdo zachází s hořlavými kapalinami, je povinen počínat si tak, aby nezpůsobil požár, výbuch nebo jinak nepoškodil nebo neohrozil lidské zdraví, život nebo národní majetek a jiné národohospodářské hodnoty.
ČÁST 2
§ 6
Zřizování výroben hořlavých kapalin.
(1) Nově budované závody, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, upravují, zpracovávají nebo jinak ve větší míře používají (dále jen „výrobny hořlavých kapalin”), lze zřizovat jen na vhodných místech mimo zastavěné části obcí a za podmínek, zajišťujících dostatečnou ochranu před výbuchem nebo požárem.
(2) Při zřizování výroben hořlavých kapalin je nutno dbát zájmů obrany státu a předpisů o územním plánování.
§ 7
Bezpečnostní vzdálenosti výroben.
(1) Schvalující orgán (§ 58) určí ve výměru o schválení výrobny hořlavých kapalin (jejích změn), v jaké nejmenší vzdálenosti musí být výrobna a její jednotlivé objekty od nejbližších obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací (bezpečnostní vzdálenost).
(2) Za obytné budovy, k nimž je třeba přihlížet při určování bezpečnostních vzdáleností, je nutno považovat nejen budovy sloužící k trvalému bydlení, nýbrž, i budovy určené k přechodnému pobytu osob, jako na př. školy, úřadovny, tovární objekty a pod. Za hořlavé nebo jinak nebezpečné objekty je třeba považovat na př. dřevěné budovy, výrobny a skladiště hořlavých látek a pod.
(3) Ustanovení § 24 odst 1 vládního nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah, týkající se staveb v okolí dráhy (zakázaný prostor), zůstává při určování bezpečnostních vzdáleností nedotčeno.
§ 8
Výstavba výroben.
(1) Budovy, u nichž je nebezpečí výbuchu nebo požáru, musí být přízemní, pokud výrobní proces nevyžaduje jiného uspořádání. Takové budovy musí být prostorově odděleny od budov s bezpečným provozem.
(2) Jednotlivé budovy výroben musí být od sebe vzdáleny tak, aby v případě výbuchu nebo požáru nebyly navzájem ohroženy.
§ 9
Základní ustanovení o provozovnách.
(1) Provozovny ve výrobnách hořlavých kapalin, jakož i jiné provozovny, v nichž se používá ve větší míře hořlavých kapalin (dále jen „provozovny“), smějí být jen v přízemních nepodsklepených místnostech, pokud výrobní proces nevyžaduje jiného uspořádání. Místnosti pod provozovnou a nad ní nesmějí sloužit k bydlení nebo jinému trvalému pobytu osob a musí být zajištěno, aby do těchto místnosti nemohly vnikat páry. hořlavých kapalin.
(2) Provozovny musí být dostatečně prostorné.
§ 10
Přípustné množství hořlavých kapalin v provozovnách.
(1) V provozovnách (na pracovištích) se smí ukládat (přechovávat) nejvýš jen takové množství hořlavých kapalin, jehož je třeba pro jednu pracovní směnu. Pracuje-li se však ve větším rozsahu s hořlavými kapalinami I. třídy, je nutno toto množství omezit na polovinu. Tato ustanovení se však nevztahují na kapaliny, které jsou zpracovávány ve výrobních zařízeních, ani na provozovny, v nichž jsou výrobní zařízení plněna zvláštním potrubím z nádrží, umístěných mimo provozovnu.
(2) Při zvýšeném požárním nebezpečí je třeba pro zpracovávané množství hořlavých kapalin uvedené v odstavci 1 zvolit bezpečný způsob umístění, a to se zřetelem na druh hořlavé kapaliny, její množství a způsob jejího zpracováni (za studena, za tepla a pod.).
§ 11
Podlahy, sběrné jimky, stěny a stropy provozoven.
(1) Podlahy provozoven musí být nepropustné, z nehořlavého materiálu a upraveny tak, aby bylo umožněno jímání rozlitých hořlavých kapalin (sběrné jimky).
(2) Stěny a stropy provozoven musí být upraveny tak, aby se daly snadno čistit
§ 12
Východy a únikové cesty z provozoven.
(1) Každá provozovna musí mít dostatečný počet východů vedoucích do volného prostoru nebo do chodby z nehořlavého materiálu (schodiště). Počet východů musí být úměrný počtu zaměstnanců v provozovně.
(2) Únikové cesty vedoucí k východům provozovny musí být vhodně uspořádány, musí mít stanovenou šířku a musí být udržovány stále volné.
§ 13
Okna a osvětlování provozoven.
Okna provozoven mají být zřízena v takovém počtu a velikosti, aby zajišťovala na pracovištích dostatek přirozeného světla. Pokud je nutno k osvětlováni provozoven (pracovišť) použít umělého osvětlení, smí být použito jen elektrického světla.
§ 14
Vytápění provozoven.
(1) K vytápění provozoven je nutno především používat teplé vody, nízkotlaké páry (do 0,5 atp) nebo teplého vzduchu Vytápění elektrickým proudem je přípustné jen tehdy, použije-li se kamen, u nichž je vyloučeno přehřátí nebo vnikání par hořlavých kapalín k žhavicím tělesům.*)
(2) Povrchová teplota topných těles nebo jejich součástí, k nimž mají přístup páry hořlavých kapalin, musí být aspoň o 50° C nižší, než je bod vznícení**) hořlavé kapaliny, s níž se pracuje.
(3) V provozovnách nesmějí být umístěna topeniště s ohněm, ani komínková dvířka.
§ 15
Větrání provozoven.
(1) Provozovny musí být náležitě větrány u podlahy a stropu, a to buď přirozeným nebo umělým způsobem. Větrací zařízení musí být upraveno tak, aby výměna vzduchu zajišťovala v dostatečné míre odvádění unikajících par hořlavých kapalin a zamezovala tvoření jejich výbušné směsí se vzduchem.
(2) Odváděnými parami se nesmí zhoršovat ovzduší sousedních pracoven nebo budov.
§ 16
Strojní a výrobní zařízení provozoven.
(1) Strojní a výrobní zařízeni provozoven smí být umístěno jen v místnostech k tomu účelu schválených a musí mít jak vyhovující zařízení k snadnému obsluhování, tak i bezpečná zařízení k zamezení úrazu a škodlivých účinků par hořlavých kapalin.
(2) Pro přepravu hořlavých kapalin ve výrobné a provozovnách budiž používáno jen uzavřených, nepropustných mechanických zařízení, zamezujících rozlití kapalin a unikání jejich par do okolí. Plnit nádoby hořlavými kapalinami (vyprazdňovat je) nálevem (výlevem) nebo jiným způsobem, při němž unikají páry, je přípustno jen při účinném větrání (na př. místním odssáváním).
§ 17
Provozovny, v nichž se vyrábějí a zpracovávají hořlavé kapaliny I. a II. třídy.
(1) Hořlavé kapaliny I. a II. třídy se smějí v uzavřených místnostech vyrábět, destilovat a čistit a suroviny těmito kapalinami vyluhovávat (extrahovat) jen v nádobách a zařízeních, které jsou neprodyšně uzavřeny nebo z nichž jsou uniklé páry bezpečně odváděny
(2) Všechna strojní, výrobní a jiná zařízení v takových místnostech musí být upravená tak, aby odpovídala zvýšeným bezpečnostním požadavkům.
(3) Okna a jiné osvětlovací otvory provozoven nesmějí vyúsťovat do chodeb nebo prostorů, které slouží jako únikové nebo spojovací cesty.
§ 18
Lakovny a barvírny.
Ruční nanášení laků, barev a jiných nátěrových hmot obsahujících hořlavé kapaliny, jejich rozptylování postřikem, máčeni předmětů a jiné podobné práce, při nichž se uvolňují páry hořlavých kapalin, smějí se provádět jen v provozovnách vhodně umístěných, vybavených pro tyto účely zvláštními zařízeními (skříněmi, digestořemi a pod.) a při zvýšené péči o náležité větrání.
§ 19
Sušárny a vypalovací komory.
Předměty natřené lakem, barvou nebo jiným nátěrem obsahujícím hořlavé kapaliny, smějí být sušeny zahříváním (vypalovány) jen ve zvláštních sušárnách (skříňových, komorových a pod).
§ 20
Udržování pořádku a čistoty v provozovnách.
(1) V provozovnách musí být udržován náležitý pořádek a musí být pravidelně čištěny. Nesmějí se tam v nepřípustném množství (§ 10) ukládat (přechovávat) hořlavé kapaliny, ani jejich zbytky po skončení práce, ani jiný hořlavý materiál.
(2) Používat hořlavých kapalin k čištění provozoven nebo jejich zařízení je dovoleno jen ve zcela mimořádných případech, nelze-li tyto práce provést bezpečnějším způsobem a je-li postaráno o potřebná bezpečnostní opatření k zabránění vzniku výbuchu nebo požáru.
§ 21
Podrobné předpisy o výrobnách, provozovnách a jejich zařízeních.
(1) Podrobná ustanoveni k §§ 7 až 20 o výrobnách, provozovnách a jejich zařízeních jsou obsažena v příloze č. 1 této vyhlášky.
(2) V téže příloze jsou obsažena také ustanovení o tom, jakých opatření je třeba ve zkušebnách výbušných motorů, dále v provozovnách, v nichž se používá k vyhřívání pecí topného oleje a v dílnách na opravu motorových vozidel (odstavce 43 až 48).
ČÁST 3
§ 22
Základní vlastnosti nádob na hořlavé kapaliny.
Všechny nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin (nádrže, sudy a pod.) musí být dostatečně pevné, dokonale těsné, z nehořlavého materiálu, musí být odborně zhotoveny a náležitě označeny.
§ 23
Všeobecné ustanovení o úpravě nádrží.
(1) Všechny nádrže sloužící k uskladňování nebo k přepravě hořlavých kapalin (nadzemní, podzemní, cisterny) musí být náležitě konstruktivně upraveny a vybaveny potřebným technickým zařízením, zejména k zamezení nebezpečných účinků hořlavých kapalin a jejich par.
(2) Všechny uskladňovací a přepravní nádrže musí být před používáním vyzkoušeny na těsnost, po případě na pevnost.
§ 24
Přípustná hranice plnění nádob.
Všechny nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin se směji plnit nanejvýš do 95% svého obsahu u sirouhlíku a etheru nanejvýš do 90%. U velkých uskladňovacích nádrží lze povolit výjimku.
§ 25
Podrobné předpisy k všeobecným ustanovením o nádobách na hořlavé kapaliny.
Podrobná ustanovení k §§ 22 a 23, zejména o základních vlastnostech nádob na hořlavé kapaliny, o všeobecných podmínkách úpravy nádrží, jakož i o zkoušení nádrží jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 1 až 15).
§ 26
Zřizováni skladišť hořlavých kapalin.
O zřizování skladišť hořlavých kapalin platí obdobně ustanovení § 6 s tou odchylkou, že menši skladiště lze zřizovat i v zastavěných částech obcí, je-li bezpečnost náležitě zajištěna.
§ 27
Bezpečnostní vzdálenosti skladišť.
(1) O určování bezpečnostních vzdáleností při zřizování skladišť hořlavých kapalin platí obdobně ustanovení § 7.
(2) Při určování bezpečnostních vzdáleností se přihlíží zejména k množství uskladňovaných hořlavých kapalin, k třídě jejich nebezpečnosti a k druhu nádob, v nichž mají být kapaliny uskladňovány.
§ 28
Zvýšené bezpečnostní požadavky při uskladňováni některých hořlavých kapalin.
(1) Při uskladňováni hořlavých kapalin I. třídy, zejména sirouhlíku a etheru, je třeba dbát zvýšených bezpečnostních požadavků.
(2) Nadzemní nádrže a sudy, v nichž se uskladňují, hořlavé kapaliny I. a II. třídy, musí být vhodným způsobem chráněny proti zahřívání, zejména proti přímým účinkům slunečních paprsků (na př. vhodným nátěrem, skrápěním vodou, ochrannou střechou, obezděním, vhodnou isolací, plachtou a pod.).
(3) Uskladňuje-li se sirouhlík nebo ether v nadzemních nádržích nebo sudech, nesmí být uskladňován společně s jinými hořlavými kapalinami.
§ 29
Uskladňování v nadzemních nádržích.
(1) Nadzemní nádrže určené k uskladňování hořlavých kapalin musí jednak vyhovovat všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23), jednak musí být vybaveny dalším potřebným technickým zařízením zajišťujícím zejména bezpečnost nádrží (větrací otvory, pojistné ventily a pod.).
(2) Nadzemní nádrže musí být uloženy na dostatečně únosném základě, zajištěny bezpečně ve své poloze a umístěny od sebe ve stanovené vzdálenosti.
§ 30
Uskladňování v podzemních nádržích.
(1) Podzemní nádrže určené k uskladňování hořlavých kapalin musí vyhovovat nejen všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23), nýbrž musí být vybaveny ještě dalším technickým zařízením, zejména k zamezení požáru nebo výbuchu (bezpečnostní uzávěry v plnicím a čerpacím potrubí a pod.).
(2) Nádrže musí být před uložením do země náležitě zajištěny proti korosi, a kde je toho třeba, také proti škodlivým účinkům spodní vody a po případě i proti tlaku vozovky; muší být od sebe umístěny ve stanovené vzdálenosti.
§ 31
Uskladňováni v sudech.
(1) Pokud se hořlavé kapaliny uskladňují v sudech, smějí se ukládat jen na místech zvlášť k tomu upravených.
(2) Plné i prázdné sudy musí být vždy dobře uzavřeny a musí být obráceny uzavíracími otvory vzhůru. V blízkosti plných sudů se nesmějí ukládat dřevěné obaly a prázdné dřevěné sudy.
§ 32
Zákaz čerpání hořlavých kapalin z uskladňovacích nádob stlačeným vzduchem.
Hořlavé kapaliny I. a II. třídy nesmějí být z uskladňovacích nádob čerpány (vytlačovány) stlačeným vzduchem.
§ 33
Sběrné jímky.
U nadzemních nádrží, v nichž se uskladňují hořlavé kapaliny, jakož i na místech, kde se uskladňují plné sudy s těmito kapalinami, je nutno zřídit přiměřeně velké sběrné jímky.
§ 34
Uskladňování hořlavých kapalin ve skladištních budovách.
(1) Pokud se hořlavé kapaliny uskladňují ve zvláštních skladištních budovách, platí o těchto budovách, jakož i o úpravě a zařízeni jejich místností (podlahy, východy, únikové cesty, okna, osvětlování, vytápění a pod.) obdobně příslušná ustanovení části II této vyhlášky (zejména §§ 11 až 15 a § 20) a k ní se vztahující přílohy.
(2) Spolu s hořlavými kapalinami nesmí být ve skladišti uskladňován (přechováván) žádný jiný hořlavý materiál.
§ 35
Zajištění bezpečnosti skladiště.
(1) Samostatná skladiště musí být řádně oplocena.
(2) Uvnitř ohrazeného prostoru skladiště se smějí zřizovat jen skladištní objekty a budovy, které přímo souvisí s provozem skladiště.
(3) Ve skladišti je nutno učinit taková bezpečnostní opatření, aby byl do něho znemožněn vstup nepovolaným osobám. Zjistí-li okresní národní výbor, že tato opatřeni jsou nedostatečná, postará se o zjednáni nápravy a může podle potřeby nařídit i stálé střežení skladišť.
(4) Skladiště musí být upraveno tak, aby bylo snadno přístupné pro požární vozidla.
§ 36
Pouliční čerpací stanice.
(1) Ke zřízení stálých i pojízdných pouličních čerpacích stanic hořlavých kapalin je třeba schválení okresního národního výboru.
(2) Nádrže stálých pouličních čerpacích stanic musí vyhovovat požadavkům kladeným na podzemní nádrže (§ 30), pokud místo jejich uložení nevyžaduje přísnějších podmínek, zejména co do velikosti nádrží, vzájemné vzdálenosti mezi nimi, celkového počtu nádrží ve stanici a pod.
(3) Pouliční čerpací stanice musí být umístěny ve stanovené vzdálenosti od obytných budov, kanalisačních vpustí, studní, sklepů a pod. a musí mít čerpací zařízení vybavené tak, aby bezpečnost provozu stanice byla dokonale zajištěna.
§ 37
Podrobné předpisy o uskladňování hořlavých kapalin.
(1) Podrobná ustanovení k §§ 26 až 36, zejména o zřizování skladišť hořlavých kapalin, o bezpečnostních vzdálenostech skladišť, o uskladňování kapalin v jednotlivých druzích nádob a pod., jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 16 až 71).
(2) V téže příloze jsou též obsažena ustanovení o tom, za jakých podmínek a v jakém množství je dovoleno ukládat (přechovávat) hořlavé kapaliny mimo schválená skladiště (odstavce 34 až 37 a 44 až 47), jakož i o tom, jakým nejnutnějším požadavkům musí vyhovovat příruční skladiště (odstavec 71).
§ 38
Všeobecné ustanovení.
Při přepravě hořlavých kapalin je nutno používat nerozbitných nádob vyhovujících všem předepsaným náležitostem, dbát zákazu kouření a manipulace s ohněm a otevřeným světlem, mít náklad pod stálým dozorem a dodržovat všechna ostatní pravidla silničního provozu, zejména též ustanovení o nejvyšší přípustné rychlosti.*)
§ 39
Zvýšené bezpečnostní požadavky při přepravě některých hořlavých kapalin.
Obdobně jako při uskladňování hořlavých kapalin (§ 28) musí být i při jejich přepravě dbáno zvýšených bezpečnostních požadavků a postaráno o jejich ochranu vhodným opatřením proti zahřívání, jakož i o to, aby sirouhlík nebo ether nebyl přepravován společně s jinými hořlavými kapalinami.
§ 40
Přeprava motorovými a vlečnými nádržovými (cisternovými) vozy.
(1) Pokud se k přepravě hořlavých kapalin používá motorových a vlečných nádržových (cisternových) vozů, musí jejich nádrže vyhovovat všeobecným ustanovením o nádobách (§§ 22 a 23) a musí být náležitě technicky vybaveny tak, aby bylo zabráněno škodlivým vlivům pohybující se kapaliny.
(2) Nádrž musí být na voze řádně upevněna a bezpečné oddělena od místa řidiče, jakož i od motoru vozidla.
(3) Pokud jde o zákaz čerpání hořlavých kapalin z přepravních nádrží stlačeným vzduchem, platí zde obdobně ustanovení § 32.
(4) Podrobná ustanovení o motorových a vlečných nádržových vozech, zejména o jejich technickém vybavení, jsou uvedena v příloze č. 2 této vyhlášky (odstavce 72 až 89).
§ 41
Zvláštní předpisy o přepravě.
(1) Nedotčeny zůstávají zvláštní předpisy o přepravě hořlavých kapalin po veřejných silnicích, po železnici, poštou, po vnitrozemských vodách a letadly (pravidla silničního provozu, železniční přepravní řád, mezinárodní železniční dohody a úmluvy, poštovní řád a j.).
(2) Zvláštní předpisy stanoví, jakým požadavkům musí vyhovovat železniční nádržové vozy (cisterny) a nádržové (tankové) lodi.
ČÁST 4
§ 42
Zajištění bezpečnosti při práci.
(1) Vedení podniků, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují nebo jinak používají, je povinno v rámci platných předpisů a podle současného stavu vědeckých poznatků učinit všechna opatření potřebná k zajištění co největší bezpečnosti při práci.
(2) Kde to povaha věci připouští, nahradí se nebezpečné hořlavé kapaliny kapalinami méně nebezpečnými nebo kapalinami nehořlavými.
§ 43
Úprava výrobního postupu.
Podniky (závody), které hořlavé kapaliny vyrábějí nebo zpracovávají, jsou povinny pod osobní odpovědností vedoucího podniku vypracovat pro každou výrobu (zpracování) podrobný výrobní postup a předložit jej ke schválení ministerstvu, jemuž podnik podléhá.
§ 44
Výchova zaměstnanců.
Podniky (závody), které hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují, jsou povinny provádět soustavné odborné školení zaměstnanců, aby se tak stále zvyšovala odborná úroveň kádrů, zejména pokud jde o zacházení s hořlavými kapalinami a o způsob jejich hašení při požáru.
§ 45
Směrnice o provozu.
(1) Podrobné směrnice o provozu výroben a skladišť hořlavých kapalin vydá se zřetelem na jednotlivé druhy těchto kapalin ministerstvo, jemuž podnik podléhá, a to v dohodě s jednotnou odborovou organisací, a pokud jde o podniky podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, v dohodě s ústředním orgánem veřejné báňské správy.
(2) Směrnice podle předchozího odstavce je třeba vydat vždy též v dohodě s ministerstvem vnitra a po slyšení Státní pojišťovny.
(3) Ve směrnicích musí být zejména také pamatováno na ustanovení o způsobu zaměstnávání mladistvých a žen.
§ 46
Podrobné pracovní pokyny.
(1) Pro každé pracoviště ve výrobnách a skladištích hořlavých kapalin musí vedení podniku vydat v mezích směrnic o provozu (§ 45) podrobné pracovní pokyny.
(2) Podrobné pracovní pokyny musí obsahovat zejména též pravidla k ochraně zaměstnanců a k zamezení možných nebezpečí a úrazů, jakož i návod k záchranným pracím.
(3) Všichni zaměstnanci musí být s obsahem podrobných pracovních pokynů seznámeni.
(4) Nejdůležitější výňatky z podrobných pracovních pokynů musí být trvale vyvěšeny na pracovištích.
ČÁST 5
§ 47
Zákaz kouření a manipulace s ohněm a otevřeným světlem.
(1) Ve všech prostorách, v nichž se vyrábějí, zpracovávají, čerpají, uskladňují nebo používají hořlavé kapaliny, a v jejich bezprostřední blízkosti je zakázáno kouření a jakákoliv manipulace s ohněm, otevřeným světlem nebo s rozpálenými předměty.
(2) Zápalky, zapalovače a jiné předměty a látky snadno vznětlivé se nesmějí přinášet do výroben a skladišť hořlavých kapalin.
(3) Zákazy uvedené v odstavcích 1 a 2 se vyznačí na vhodných místech dobře viditelným nápisem.
§ 48
Zákaz vstupu nepovolaným osobám.
Vstup nepovolaným osobám do výroben, provozoven a skladišť hořlavých kapalin je zakázán. Zákaz se vyznačí dobře viditelným nápisem umístěným u vchodů do těchto prostorů.
§ 49
Opatření proti škodlivým účinkům elektřiny.
(1) Všechny objekty, nádrže a prostory, kde se uskladňují hořlavé kapaliny nebo kde se s nimi pracuje, musí být chráněny proti úderu a účinkům blesku.
(2) Hromosvody, jakož i všechna elektrická zařízení v prostorách, v nichž se pracuje s hořlavými kapalinami, musí být provedena podle platných předpisů ESČ a norem ČSN ESČ a musí být udržována v řádném stavu.
(3) Ve všech prostorách, v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují hořlavé kapaliny, musí být všechna kovová výrobní zařízení, potrubí a nádoby (nádrže) obsahující hořlavé kapaliny, jakož i jiná kovová stabilní i pojízdná zařízení spolehlivě uzemněna za účelem odvádění statické elektřiny.
(4) Zařízení uvedená v předchozich odstavcích musí být pravidelně přezkoušena a výsledek zkoušek zaznamenáván.
§ 50
Kontrola, čištění a oprava strojního a výrobního zařízení a nádrží.
(1) Strojní, výrobní a čerpací zařízení, jakož i všechny nádoby (nádrže) sloužící k uskladňování a k přepravě hořlavých kapalin musí být pravidelné prohlíženy a čištěny. Závady zjištěné při prohlídce musí být neprodleně odstraněny. O výsledku prohlídek musí být vedeny písemné záznamy.
(2) Kontrolu, čištění a opravu zařízení uvedených v odstavci 1, zejména zásobních a uskladňovacích nádrží, mohou provádět pod přímým a stálým dozorem jen zkušené, spolehlivé a tělesně způsobilé osoby, dobře obeznámené s nebezpečím, jež mohou hořlavé kapaliny vyvolat.
(3) Práce uvedené v předchozích odstavcích je nutno provádět za zvláštních bezpečnostních a zdravotních opatření a za zvýšené opatrnosti a bdělosti.
§ 51
Protipožární opatření.
Ve všech výrobnách a skladištích hořlavých kapalin je nutno učinit všechna opatření potřebná k zamezení výbuchu a požáru, jakož i k jejich úspěšnému a rychlému zdolání. Vedení podniku je zejména povinno vypracovat plán ochrany závodů před požárem (požární plán), který schvaluje okresní národní výbor. Jde-li o závod, podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, schvaluje požární plán okresní národní výbor v dohodě s orgánem veřejné báňské správy prvního stupně.
§ 52
Podrobné předpisy ke společným ustanovením.
Podrobná ustanovení k §§ 49 a 50 o opatřeních proti škodlivým účinkům elektřiny, jakož i o kontrole, čištění a opravě strojního a výrobního zařízení a nádrží jsou uvedena v příloze č. 3 této vyhlášky.
ČÁST 6
§ 53
Dozorčí orgány.
(1) Dozor na výrobny a skladiště hořlavých kapalin provádějí okresní národní výbory, krajské národní výbory a ministerstvo vnitra.
(2) Při výkonu pozoru postupují dozorčí orgány; v dohodě s orgánem inspekce práce, a pokud jde o skladiště podléhající dozoru dopravního správního úřadu, též v dohodě s tímto úřadem. Jde-li o výrobny a skladiště podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, postupují dozorčí orgány v dohodě s těmito orgány.
§ 54
Pravomoc dozorčích orgánů.
(1) Dozorčí orgány mohou kdykoliv provést prohlídku objektů, v nichž se hořlavé kapaliny vyrábějí, zpracovávají, uskladňují nebo používají, mohou vstupovat do všech prostor takových objektů a zkoumat zejména, zda jejich zařízení, způsob a uspořádáni výroby nebo uskladnění je ve shodě s platnými předpisy.
(2) V případech naléhavě nutných a neodkladných může dozorčí orgán učinit k odstranění závad potřebná opatření, jichž musí být ihned dbáno
(3) Předpisy o požárních prohlídkách zůstávají nedotčeny.
§ 55
Povinnost závodů k podávání zpráv.
Vedení závodu je povinno o každém případu výbuchu, požáru nebo o vážnější nehodě podat zprávu okresnímu národnímu výboru a poskytnout jak jemu, tak i ostatním dozorčím orgánům na jejich požádání potřebná vysvětlení.
ČÁST 7
§ 56
Základní ustanovení.
Hořlavé kapaliny se smějí vyrábět a zpracovávat jen ve schválených výrobnách; uskladňovat se smějí zásadně jen ve schválených skladištích.*)
§ 57
Schvalovací řízení.
(1) Pokud vládní nařízení, č. 1/1952 Sb., o hořlavinách a výbušinách a předpisy vydané na jeho podkladě nestanoví jinak, platí o schvalování výroben a skladišť hořlavých kapalin i jejich změn obecné předpisy o schvalování provozoven
(2) Schvalovací řízení je třeba, pokud možno, spojit s řízením stavebním.
§ 58
Příslušnost v oboru schvalování výroben a skladišť hořlavých kapalin.
(1) Výrobny a skladiště hořlavých kapalin schvaluje okresní národní výbor v součinnosti s orgánem inspekce práce, a jde-li o podnik podléhající dozoru orgánů veřejné báňské správy, v součinnosti s těmito orgány. Jde-li o výrobny a skladiště v okolí dráhy, vyslechne okresní národní výbor před schválením drážní podnik (§ 25 vládního nařízení č. 37/1951 Sb., o vybudování a provozu drah).
(2) Věci týkající se schvalování výroben a skladišť hořlavých kapalin náležejí do oboru působnosti ministerstva vnitra.
ČÁST 8
§ 59
Odstranění závad v závodech již schválených.
(1) Výrobny a skladiště hořlavých kapalin, schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky, musí být upraveny podle jejích ustanovení, po případě přemístěny, jen pokud je toho třeba k odstranění závad ohrožujících bezpečnost.
(2) Krajský národní výbor stanoví, které výrobny a skladiště hořlavých kapalin schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky musí být ve lhůtě jím určené upraveny, po případě přemístěny tak, aby vyhovovaly jejím ustanovením.
§ 60
Schválení dosavadních závodů.
Výrobny a skladiště hořlavých kapalin schválené před počátkem účinnosti této vyhlášky nevyžadují schválení podle vládního nařízeni č. 1/1952 Sb. a podle této vyhlášky, pokud není ohrožena bezpečnost. V každém případě však vyžaduji nové schválení výrobny a skladiště, v nichž došlo nebo má dojít k podstatným změnám anebo jichž má být užíváno pro jiný způsob výroby nebo uskladnění hořlavých kapalin.
§ 61
Výjimky z ustanovení vyhlášky.
(1) Ministerstvo vnitra a na podkladě jeho zmocnění příslušný krajský národní výbor může povolit nebo stanovit výjimky z ustanovení této vyhlášky; pokud jsou při tom dotčeny zájmy bezpečnosti při práci, činí tak v dohodě s jednotnou odborovou organisací, po případě s orgány inspekce práce.
(2) Výjimky podle odstavce 1 lze povolit pouze tehdy, je-li bezpečnost dostatečně zajištěna jiným způsobem. Při tom je třeba přihlédnout k místním poměrům, k množství a povaze vyráběných nebo uskladňovaných hořlavých kapalin, k výrobnímu postupu a technickému zařízení závodu, k navrženým bezpečnostním opatřením a k jiným závažným okolnostem.
(3) Pro uskladňování hořlavých kapalin a zacházení s nimi během přepravy po železnici nebo v souvislosti s touto přepravou může ministerstvo železnic v dohodě s ministerstvem vnitra vydat odchylná ustanovení od této vyhlášky.
§ 62
Zvláštní ustanovení pro obor vojenské správy a národní bezpečnosti.
Tato vyhláška se nevztahuje na výrobu a uskladňování hořlavých kapalin v oboru vojenské správy, ani na uskladňování těchto kapalin v oboru ministerstva národní bezpečnosti.
§ 63
Součinnost orgánů hygienické a protiepidemické služby.
Součinnost orgánů hygienické a protiepidemické služby při výrobě a uskladňování hořlavých kapalin a při zacházení s nimi upravují zvláštní předpisy. Působnost a oprávnění těchto orgánů zůstávají nedotčena.
§ 64
Provádění vyhlášky.
Pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak, přísluší její provádění ministerstvu vnitra.
§ 65
Zrušovací ustanovení.
Touto vyhláškou se nahrazují všechny dosavadní předpisy upravující věci, na které se vyhláška vztahuje, zejména se nahrazuje nařízení č. 12/1901 ř. z., o obchodu s minerálními oleji, ve znění nařízení č 179/1912 ř. z., a vládní nařízeni č. 115/1925 Sb.
§ 66
Účinnost vyhlášky.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. června 1953.
k vyhlášce č. 164/1953 Ú. l.
VÝROBNY HOŘLAVÝCH KAPALIN, PROVOZOVNY A JEJICH ZAŘÍZENÍ
(k části II vyhlášky).
Výrobny a jejich výstavba
(k §§ 7 a 8).
Základní ustanovení o provozovnách
(k § 9).
Podlahy, sběrné jímky, stěny a stropy provozoven
(k § 11).
Východy a únikové cesty z provozoven
(k § 12).
Okna a osvětlování provozoven
(k § 13).
Vytápění provozoven
(k § 14).
Větrání provozoven
(k § 15).
Strojní a výrobní zařízení provozoven
(k § 16).
Provozovny, v nichž se vyrábějí a zpracovávají hořlavé kapaliny I. a II. třídy
(k § 17).
Lakovny a barvírny
(k § 18).
Sušárny a vypalovací komory
(k § 19).
Zkušebny výbušných motorů
(k § 21 odst. 2).
Provozovny, v nichž se používá k vyhřívání peci topného oleje
(k § 21 odst. 2).
Dílny na opravu motorových vozidel
(k § 21 odst. 2).
Udržování pořádku a čistoty v provozovnách
(k § 20)
VÝROBNY HOŘLAVÝCH KAPALIN, PROVOZOVNY A JEJICH ZAŘÍZENÍ
(k části II vyhlášky).
Výrobny a jejich výstavba
(k §§ 7 a 8).
| Bezpečnostní vzdálenost. | 1. | Nové výrobny hořlavých kapalin lze zřizovat jen mimo zastavěné části obcí. Jejich objekty musí být vzdáleny od nejbližších obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací (bezpečnostní vzdálenost) nejméně 50 m, pokud způsob a rozsah výroby a množství v nich uskladňovaných hořlavých kapalin nevyžaduje větších vzdáleností. |
| Vzájemná vzdálenost jednotlivých budov | 2. | Jednotlivé budovy výroben musí být od sebe odděleny nejméně 10 m širokým nezastavěným pruhem anebo aspoň plnými požárními zdmi v síle aspoň 45 cm, přesahujícími nejméně 30 cm hřebeny střech. K vybudování výroben smí být použito jen nehořlavých stavebních hmot |
| Nebezpečné prostory. | 3. | Přístroje a zařízení pro výrobní procesy, u nichž je zvýšené nebezpečí výbuchu nebo požáru, musí být umístěny v samostatných objektech. Je-li nutno při těchto procesech použít topeniště, musí být toto topeniště od ostatního vnitřního prostoru bezpečně odděleno (na př. plnou zdí). V těchto prostorách nesmějí být ukládány žádné hořlavé kapaliny, ani jiné snadno zápalné látky a předměty. |
Základní ustanovení o provozovnách
(k § 9).
| Prostornost. | 4. | Provozovny ve výrobnách hořlavých kapalin, jakož i jiné provozovny, v nichž se používá ve větší míře hořlavých kapalin, musí být tak prostorné, aby na každého zaměstnance připadlo nejméně 15 m3 volné vzdušné prostory a alespoň 3 m2 podlahy. Obsah a půdorysné plochy vnitřních zařízení nesmějí být do těchto nejnižších výměr započítávány. |
| Světlá výška. | 5. | Světlá výška musí činit u nově zřizovaných provozoven o půdorysné ploše přes 100 m2 nejméně 5 m a musí být upravena tak, aby nad podlahou manipulačních lávek, galerií a můstků pro obsluhu provozních zařízení zůstal volný prostor alespoň 2,20 m vysoký. Od požadavku 5 m světlé výšky provozovny může být upuštěno u pomocných a u dosavadních provozoven nebo u těch, které se rozšiřují, jestliže jejich světlá výška činí aspoň 3 m. Menší výšku než 3 m lze povolit jen pro podzemní stavby nebo pro prostory, v nichž pracovníci trvale neprodlévají (na př. přečerpací stanice). |
Podlahy, sběrné jímky, stěny a stropy provozoven
(k § 11).
| Podlahy a sběrné jímky. | 6. | Podlaha provozovny, dolní část stěn a zvýšený práh musí tvořit nepropustnou jímku, která je schopna pojmout celé množství hořlavé kapaliny v místnosti uložené nebo zpracovávané a která také znemožní stékání rozlitých kapalin s horní podlahy do níže položených prostorů. Místo takové sběrné jímky je možno zřídit zvláštní jímku mimo provozovnu, do níž může být rozlitá kapalina z provozovny vhodným způsobem sváděna. Sběrné jímky smějí být připojeny na veřejnou kanalisaci pouze tehdy, mají-li zvláštní zařízení na zachycování hořlavých kapalin. Kde je to odůvodněno povahou výroby a dovoluje to příznivé uspořádání závodních objektů, je možno místo zmíněných sběrných jímek zřídit kolem provozního objektu ochranný val. |
| Stěny a stropy. | 7. | Stěny a stropy provozoven, v nichž se při pracovním postupu mohou uvolňovat při rozptýlení kapalin také rozpuštěné nebo rozptýlené částečky pevných hmot, musí být opatřeny hladkým, omyvatelným povrchem, s něhož je nutno usazený prach pravidelně odstraňovat vlhkým způsobem. Rohy a kouty takových provozoven musí být zaobleny. |
Východy a únikové cesty z provozoven
(k § 12).
| Počet východů. | 8. | Je-li v provozovně zaměstnán větší počet osob, musí v ní být zřízen takový počet východů, aby na každých 20 osob, a užívá-li se postupu zvlášť nebezpečného, aspoň na každých 10 osob, připadl jeden východ. Jsou-li v provozovně nebo v jejím okolí nepříznivé komunikační poměry, je nutno počet východů ještě přiměřeně zvýšit. Východy z provozovny nesmějí vyúsťovat přímo proti schodištím. |
| 9. | Dveře vedoucí z provozovny včetně zárubni musí být odolné proti ohni, musí být dostatečně široké a musí se otvírat navenek. Dveře musí být zařízeny na samouzavíráni a označeny tabulkou s nápisem „Východ“. | Východové dveře. |
| 10. | Nelze-li získat dveřmi dostatek bezpečných cest k úniku v případě nebezpečí, je možno v přízemních provozovnách upravit jako nouzové východy okna, která se dají klikou úplně otevřít ven. Každé okno může být považováno za východový otvor pro 2 osoby, má-li šířku nejméně 1 m a není-li nad úrovní podlahy provozovny výše než 80 cm. Je-li okno nad úrovní volného prostranství výše než 1,5 m, musí být opatřeno vhodným bezpečným sestupním zařízením z nehořlavého materiálu (schody, žebřík, nakloněná rovina a pod.). Při zřizování oken v přízemních provozovnách budiž dbáno toho, aby se jich dalo v případě nebezpečí použít jako nouzových východů. To však nesmí být důvodem k omezování předepsaného počtu východů podle odstavce 8. | Nouzové východy. |
| 11. | V provozovnách musí být hlavní cesty, vedoucí k východovým dveřím, aspoň 1,5 m široké. Vedlejší cesty a přechody odbočující od hlavních cest musí být široké aspoň 1 m. Ve větších provozovnách nesmí zpravidla délka cesty od jednotlivých pracovišť k východům činit víc než 20 m. Všechny únikové cesty musí být označeny šipkami. Provozovny, v nichž se zpracovávají nebo uskladňují hořlavé kapaliny, nesmí sloužit za průchody nebo únikové cesty z jiných provozoven (pracoven). Takové provozovny (pracovny) musí být mezi sebou odděleny těsně přiléhajícími, samočinně se zavírajícími dveřmi z nehořlavého materiálu. | Únikové cesty. |
Okna a osvětlování provozoven
(k § 13).
| 12. | Světlíky a střechy provozoven mají být zaskleny sklem se zalitou drátěnou vložkou; pokud jsou zaskleny obyčejným sklem, musí být pod nimi zřízena drátěná síť. | Světlíky a střechy. |
| 13. | Východy, chodby a důležitá pracoviště provozoven je nutno opatřit nouzovým osvětlením nezávislým na hlavní rozvodné síti, které vstoupí automaticky v činnost při selhání hlavního osvětlení. | Nouzové osvětlení. |
Vytápění provozoven
(k § 14).
| 14. | Topná zařízeni v provozovnách musí být upravena tak, aby vylučovala možnost vznícení par použitých hořlavých kapalin. | Topná zařízení. |
| 15. | Jsou-li topná tělesa ústředního topení umístěna níže než 2 m nad podlahou, musí být opatřena ochrannou drátěnou sítí nebo jiným krytem z nehořlavého materiálu, jenž je ve své horní části tak sešikmen, aby na topná tělesa a přívodní roury se nemohly ukládat žádné předměty. Průchody pro roury ve zdi musí být neprodyšně uzavřeny. Roury topného vedeni musí být opatřeny vrstvou isolační hmoty. Topná tělesa musí být pravidelně zbavována usazeného prachu. | Topná tělesa ústředního topení. |
Větrání provozoven
(k § 15).
| 16. | Páry hořlavých kapalin v provozovně se odssávají přímo z místa vzniku a vždy směrem od pracujících. Prostory pod úrovní podlahy nebo terénu musí být větrány uměle. Umělé větrání musí být rovněž zřízeno tam, kde přirozené větrání nezaručuje řádnou výměnu vzduchu. | Přirozené a umělé větrání. |
| 17. | Výfuková a odváděcí potrubí nesměji vyúsťovat blízko komínů nebo blízko prostorů, v nichž se pracuje s ohněm nebo vznikají jiskry, musí být vyvedena nejméně 3 m nad úroveň střechy a opatřena ochranným pletivem. Potrubí a kanály větracích úprav musí být bez ostrých kolen a záhybů, musí být lehce přístupné a snadno čistitelné. | Výfuková a odváděcí potrubí. |
| 18. | Pokud ventilátorem nebo exhaustorem prochází výbušná směs, musí být jejich křídla zhotovena z materiálu, který nárazem netvoři jiskru. | Ventilátory a exhaustory. |
| 19 | Pohonné motory a elektrická instalace větracích zařízení musí být umístěny mimo provozovnu nebo provedeny podle předpisů ESČ část XIV („Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem“) — stupeň nebezpečí 2. | Pohonné motory a elektrická instalace větracích zařízení. |
Strojní a výrobní zařízení provozoven
(k § 16).
| 20. | Všechna strojní a výrobní zařízení, jakož i pomocné konstrukce (schody, lávky, zábradlí) musí být z nehořlavého materiálu. | Nehořlavý materiál. |
| 21. | Pokud stroje a výrobní zařízení se nedají obsluhovat, plnit nebo vyprazdňovat s podlahy provozoven, musí být k tomu účelu zřízeny bezpečné výstupy, lávky, manipulační plošiny a galerie, jež musí být nejméně 60 cm široké a musí umožnit v případě nebezpečí rychlý únik obsluhovatelů. Na volných okrajích musí být opatřeny dvoutyčovým, nejméně 1 m vysokým zábradlím s lištou při podlaze. | Výstupy, lávky, manipulační plošiny a pod. |
| Zajištění příklopu strojů a pod. | 22. | Příklopy strojů a zařízení je třeba zajistit proti samovolnému spadnutí. Jsou-li drahy protizávaží v prostorách komunikačních nebo v dosahu zaměstnanců, musí být ohrazeny. Tato zařízení musí být upravena tak, aby při chodu nemohla způsobit jiskření. |
| Zakrytí (zapouzdřeni) výrobních zařízení. | 23 | Pokud to připouští výrobní nebo pracovní postup buďtež provozní a výrobní zařízení zakryta nebo zapouzdřena tak, aby bylo zamezeno unikání par hořlavých kapalin do provozoven. Nelze-li to provést, musí být postaráno o jejich bezpečné odvádění přirozeným nebo umělým odvětráváním. Odssáté plyny, páry a prach buďtež, pokud mohou škodit okolí, vhodným způsobem zachyceny a získány zpět, sráženy nebo jinak bezpečné zneškodněny |
| Neprodyšnost vulkanisačních komor a podobných zařízení. | 24 | Výrobní zařízeni, v nichž se působením par hořlavých kapalin mění struktura nebo chemické složení látek (na př. vulkanisační komory), musí být neprodyšně uzavíratelné. Nebylo-li v zařízení při reakci spotřebováno celé množství kapalin, musí být jejich zbytek před otevřením zařízení vhodným způsobem odstraněn nebo zneškodněn Plnění a vyprazdňování komor budiž, pokud možno, prováděno zvenku. Není-li to možné, smějí do nich vstupovat jen zkušení a řádně vyškolení zaměstnanci, a to teprve po skončení výrobního procesu a za podmínek, uvedených v § 50 vyhlášky a v odstavcích 5 až 16 přílohy č. 3. |
| Společná potrubí k odvádění par hořlavých kapalin. | 25. | U společných potrubí odvádějících páry hořlavých kapalin z komor a jiných podobných přístrojů (na př. za účelem zpětného získávání kapalin) musí být každá větev potrubí nebo každé výrobní zařízení připojeno na společné potrubí samostatně, přes neprůbojnou pojistku, doplněnou pojistným ventilem nebo jiným pojistným zařízením, jež zabraňuje prošlehnutí náhodně vzniklého plamene z jednoho zařízení do druhého |
| Kontrola ložisek strojů. | 26. | Ložiska strojů v prostorách nebezpečných výbuchem musí být stále kontrolována, zda nejsou přehřáta |
| Zajištění přenosných nádob. | 27. | Sudy a jiné přenosné nádoby, v nichž se podle potřeby ukládají (přechovávají) při výrobě hořlavé kapaliny, musí být zajištěny proti samovolnému převrhnutí a musí být uloženy mimo únikové a spojovací cesty. |
Provozovny, v nichž se vyrábějí a zpracovávají hořlavé kapaliny I. a II. třídy
(k § 17).
| Neprodyšnost výrobních zařízení. | 28. | Hořlavé kapaliny I. a II. třídy se směji v uzavřených místnostech vyrábět, destilovat a čistit, a suroviny těmito kapalinami vyluhovávat jen v nádobách a zařízeních, které jsou neprodyšně uzavřeny nebo z nichž jsou uniklé páry bezpečně odváděny. |
| Další náležitosti výrobních zařízeni. | 29 | Pro stavbu, konstrukci, výpočet a zkoušení výrobních zařízení uvedených v předchozím odstavci, jakož i jiných výrobních zařízení, v nichž při provozu může vzniknout přetlak par nebo plynů, platí předpisy o tlakových nádobách Tato zařízení musí být opatřena pojistnými ventily s nástavci k odvádění unikajících par do volného prostoru, po případě signalisačními úpravami pro včasné ohlášeni stoupání tlaku. Přístroje a součásti zařízení, v nichž může dojít sráženim nebo tuhnutím vyráběných látek k ucpání, musí mít zařízení k jejich bezpečnému uvolnění (vyfouknutí, roztavení, rozpuštění a pod.). Není-li postaráno o neutralisaci reakčních látek v zařízení, smí se k jejich zhotovení použít jen kovů nebo slitin, které vzdorují účinkům reakčních hmot, nebo musí být vnitřní stěny přístrojů vhodně chráněny (poolověním, pogumováním a pod.). Zařízení musí být opatřeno předepsanou armaturou, jako manometry, normalisovanou přípojkou pro kontrolní manometry, pojistnými ventily, výpustními kohouty, teploměry, kontrolními teploměry a pod. Tlakové zkoušky, jakož i vnitřní a zevní prohlídky těchto výrobních zařízení musí být pravidelně opakovány podle předpisů platných pro tlakové nádoby. |
| Míchadla. | 30. | Míchadla a podobná zařízení uvnitř nádob buďtež upravena tak, aby se dalo zvenku zjistit, zda jsou v činnosti. |
| Náčrtek a poučení o obsluze. | 31. | V blízkosti přístrojů a výrobních zařízeni musí být vyvěšen náčrtek a poučeni o obsluze, zejména o způsobu plnění, vyprazdňování, výrobním procesu, o nebezpečí pro pracující a o tom, jak má být zařízení čištěno. |
| Opatřeni proti statické elektřině. | 32. | V provozovnách musí být pamatováno na opatření proti vzniku statické elektřiny a na její odvod (vlhčením ovzduší, uzemňováním kovových částí zařízení, ochrannou ionisací a pod.). |
| Oprava oken obrácených k nebezpečným místům. | 33. | Jsou-li okna a jiné podobné otvory provozovny obráceny k místům, na nichž se pracuje s ohněm nebo kde se ukládá žhavý popel, struska a pod., a je-li vzdálenost těchto míst menší než 20 m, nesmějí být okna a podobné otvory zařízeny k otvírání a musí být zaskleny sklem s drátěnou vložkou. (Stejným způsobem musí být zmíněné otvory upraveny u provozoven v zakázeném prostoru dráhy, jsou-li obráceny ke dráze, na níž se provozuje doprava lokomotivou s topeništěm. |
Lakovny a barvírny
(k § 18).
| Uspořádání a základní vybavení provozoven. | 34. | Ruční nanášení barev, laků a jiných nátěrových hmot obsahujících hořlavé kapaliny, jejich rozptylování postřikem, máčení předmětů a jiné podobné práce, při nichž se uvolňují páry hořlavých kapalin, smí se provádět jen ve zvláštních místnostech vybavených zvláštními kabinami, skříněmi, digestořemi, stoly, vanami a jiným vhodným zařízením. Tyto místnosti mají být pokud možno v přízemních budovách. Jen zcela výjimečně je možno takové provozovny zřizovat v nejvyšším podlaží budovy. Místnosti sloužící těmto účelům musí být od ostatních pracovních prostorů odděleny dostatečně pevnou a nehořlavou stěnou bez spojovocích otvorů a musí mít alespoň dva východy položené na protilehlých stranách, z nichž jeden musí vést do volného prostoru anebo do chodby (schodiště) z nehořlavého materiálu |
| 35. | Větráni provozoven budiž prováděno přirozenými nebo umělými odssávacími úpravami, vzduchovými clonami a podobným zařízením tak, aby proud čerstvého vzduchu šel přes horní část těla zaměstnance směrem k předmětu. Proud nassávaného čerstvého vzduchu se musí rozložit po celém obvodu vývinu par. Celé odssávací zařízení a jeho okolí je nutno pravidelně čistit, a to mosazným nebo dřevěným nářadím. | Větrání. |
| 36. | Opatření uvedená v odstavcích 34 a 35 se nepožadují pro taková pracoviště, kde je jiným způsobem postaráno o dokonalé odvádění tvořících se par hořlavých kapalin a pro práce malého rozsahu, zejména práce přechodné, jsou-li konány pod otevřenými přístřešky s dobrým přirozeným větráním. | Výjimky z ustanovení odstavců 34 a 35. |
Sušárny a vypalovací komory
(k § 19).
| 37. | Sušárny předmětů natřených lakem, barvou nebo jiným nátěrem obsahujícím hořlavé kapaliny, musí být z nehořlavého materiálu, musí být bezpečně odděleny od výrobních místností a opatřeny účinným zařízením na odvádění uvolňujících se par hořlavých kapalin. Sušárny musí být umístěny tak, aby k nim byl zajištěn snadný a bezpečný přístup zaměstnanců a rovněž snadný a bezpečný únik z nich | Základní náležitosti sušáren. |
| 38. | Pokud nejsou sušárny vytápěny topnou parou, horkou vodou nebo vzduchem, musí být topná tělesa upravena tak, aby sušené předměty, odkapaný postřik nebo uvolněné páry hořlavých kapalin se nemohly dostat do styku s jejích rozpálenými součástmi a teplota povrchových částí topných těles musí být alespoň o 50° C nižší, než je bod vznícení par použitých hořlavých kapalin. Tento požadavek se nevztahuje na vypalovací komory, do nichž se vkládají předměty již zbavené zbytků hořlavých kapalin pouze za účelem urychlení chemického procesu. | Úprava a povrchová teplota topných těles. |
| 39 | Větrací a topná zařízení musí být upravena tak, aby se dala jejich činnost s bezpečného místa zastavit. Vypalovací a vysušovací prostory musí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím vyústěným mimo prostor pracoviště. | Větrací a topní zařízeni. |
| 40. | Sušárny buďtež opatřeny teploměrem (ukazatelem, indikátorem), na němž je možno pozorovat zvenku vnitřní teplotu sušárny, a dále zařízením pro automatické tepelné jištění (omezení maximální teploty a pod.). Automatický tepelný spínač tohoto zařízení musí být zajištěn tak, aby jeho přestavění (na jinou teplotu) nepovolanými osobami bylo znemožněno. Funkce automatického tepelného spínače budiž pravidelně kontrolována. | Teploměrná zařízení. |
| 41. | Výjimku z předcházejících ustanovení lze povolit jen při sušení předmětů zářením nebo radiací, je-li odssávací zařízení do té míry účinné, že zajistí takový nadbytek vzduchu, aby ve vysušovacím prostoru nemohla vzniknout zápalná ani výbušná směs. Odssávací zařízeni musí být upraveno tak, aby v případě jeho poruchy mohlo být ihned vypjato též celé sušicí zařízení a aby přirozené větrání tohoto prostorů zajistilo bezpečný odvod dodatečně unikajících par hořlavých kapalin i jejich náležité ředění vzduchem | Sušení zářením nebo radiací. |
| 42 | Pokud se natřené předměty dosušují v uzavřených prostorách při teplotě pracovního prostředí (mimo sušárnu), musí být takové prostory přiměřeně větrány. | Dosušování. |
Zkušebny výbušných motorů
(k § 21 odst. 2).
| 43. | Pomocné nádrže s hořlavými kapalinami ve zkušebnách výbušných motorů nesmějí být umístěny nad motory nebo v blízkosti výfukového potrubí, musí být odvzdušněny do prostoru mimo zkušebnu a musí být dostatečně zajištěny proti přetečení nebo vzniku vnitřního přetlaku. Skleněné části nádrže musí být účelně chráněny proti rozbití a rozlití hořlavých kapalin. | Umístění a náležitosti pomocných nádrží. |
Provozovny, v nichž se používá k vyhřívání peci topného oleje
(k § 21 odst. 2).
| 44. | V provozovnách, v nichž se používá k vyhřívání pecí topného oleje, musí být zásobní spádové nádrže pro topný olej umístěny tak, aby nebyly vystaveny přímému teplu pecí a kotlů. Tyto nádrže nesmějí být umístěny nad topeništěm musí být zajištěny proti přetečení přepadovou trubici dostatečného průřezu, musí být odvzdušněny do prostoru mimo provozovnu a musí mít pod sebou jímku pro případ netěsnosti. | Umístění a náležitosti zásobních spádových nádrží. |
Dílny na opravu motorových vozidel
(k § 21 odst. 2).
| Odstranění pohonných látek z vozidel. | 45. | Mají-li se motorová vozidla opravovat v dílnách, v nichž se pracuje s ohněm nebo v nichž se k vytápění používá jiného tepelného zdroje než teplé vody, nízkotlaké páry (do 0,5 atp.) nebo teplého vzduchu (§ 14 vyhlášky) anebo v nichž není elektrická instalace provedena podle předpisů ESČ část XIV, musí být před vjezdem do takových dílen zbavena pohonných látek. Používání hořlavých kapalin I. třídy k čištění součástek je v takových dílnách zakázáno. |
| Opravy na nádržích pohonných látek. | 46. | Opravy na nádržích pohonných látek motorových vozidel smějí být prováděny pouze při naplnění nádrže vodou nebo ochranným (inertním) plynem. |
| Opravy motorových nádržových vozů. | 47. | Motorové a vlečné nádržové vozy na přepravu hořlavých kapalin smějí se opravovat pouze při naplnění nádrže vodou nebo ochranným plynem. |
| Opravy nádrží. | 48. | O postupu při opravě nádrží motorových a vlečných nádržových vozů platí ustanovení uvedená v příloze č. 3 (odstavce 5 až 16). |
Udržování pořádku a čistoty v provozovnách
(k § 20)
| Zajištění zbytků kapalin po skončení práce. | 49. | Hořlavé kapaliny I. a II. třídy nesmějí být po skončení práce ponechávány v otevřených nádobách, nýbrž musí být slity do uzavřené nádoby a uloženy na bezpečném místě. |
| Zajištění textilních odpadků (hadrů). | 50. | Textilní odpadky (hadry) použité k čištění musí být ukládány do uzaviratelných plechových nádob a denně odstraňovány. |
| Nástroje k odstraňování usazenin. | 51. | Usazeniny musí být odstraňovány za vlhka nástroji, které netvoří jiskru. |
| Odstraňování znečištěných zbytků kapalin. | 52. | Znečištěné a nepoužitelné zbytky hořlavých kapalin nebo jiných látek obsahujících takové kapaliny nesmějí být spalovány v topeništi, ani vlévány do kanalisace, a to ani tehdy, byly-li zředěny vodou. Všechny takové zbytky a odstraněné usazeniny musí být dávány do plechových, dobře uzavřených nádob, umístěných na bezpečném místě. |
k vyhlášce č. 164/1953 Ú. l.
USKLADŇOVÁNÍ A PŘEPRAVA HOŘLAVÝCH KAPALIN
(k části III vyhlášky).
USKLADŇOVÁNÍ A PŘEPRAVA HOŘLAVÝCH KAPALIN
(k části III vyhlášky).
I. Všeobecná ustanovení o nádobách na hořlavé kapaliny.
Základní vlastnosti nádob na hořlavé kapaliny
(k § 22).
Všeobecné ustanovení o úpravě nádrží
(k § 23)
Zkoušení nádrži
(k § 23).
Základní vlastnosti nádob na hořlavé kapaliny
(k § 22).
| 1. | Nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin (uskladňovací nádrže, sudy, cisterny a pod.) musí být dostatečně pevné, dokonale těsné, z nehořlavého materiálu, odborně zhotoveny a náležitě označeny (§ 22 vyhlášky). | Pevnost, těsnost, nehořlavost materiálu, odbornost zhotovení, označení. |
| 2. | Aby bylo možno nádobu považovat za dostatečné pevnou, musí být bud’ zhotovena z nerozbitného materiálu nebo musí být vhodným způsobem chráněna proti rozbití. | Vysvětlení pojmu pevnosti. |
| 3. | Hořlavé kapaliny I. a II. třídy směji se uskladňovat a přepravovat jen v nerozbitných, zpravidla kovových nádobách, jež mohou být do obsahu 20 l spájené a při větším obsahu jedině svářené. Výjimku tvoří hořlavé kapaliny, při nichž požadavek čistoty nebo ohled na chemický účinek vyžaduje nádob skleněných nebo kameninových. Takové nádoby musí však být při přepravě uloženy v ochranných koších nebo jiných obalech. Ochranné koše a obaly s lehce rozbitelnými nádobami musí být opatřeny ještě nápisem „Opatrně nosit a přepravovat”. | Nádoby na hořlavé kapaliny I. a II. třídy. |
| 4. | Všechny nádoby, v nichž se hořlavé kapaliny přechovávají, uskladňují a přepravují, musí být opatřeny nesmazatelným nápisem „Hořlavá kapalina” a označením třídy nebezpečnosti kapalin nebo pojmenováním, z něhož by bylo možno třídu kapalin snadno rozeznat. Třída hořlavých kapalin musí být u podzemních nádrží vyznačena na příslušném čerpacím zařízení, u nadzemních nádrží na stěně nádrže. Na místech, kde jsou uloženy hořlavé kapaliny jen v sudech, označí se jejich třída tabulkou na stojanu, umístěnou viditelně v prostoru uskladněných sudů. | Způsob označování nádob. |
Všeobecné ustanovení o úpravě nádrží
(k § 23)
| 5. | Nádrže k uskladňování a přepravě hořlavých kapalin musí odpovídat očekávanému namáhání při naplnění nebo provozním přetlaku i všem zatížením, které na ně a na jejich zařízení mohou působit. U kovových beztlakových nádrží jsou přípustný odborně provedené koutové svary. | Konstrukce a pevnost nádrží. |
| 6. | Vnitřní úpravy nádrží musí být provedeny tak, aby kovové části vzájemným třením nezpůsobily jiskření. Vnitřní povrch nádrží m usí dostatečně vzdorovat účinkům hořlavých kapalin, které jsou v nich uskladňovány. | Vnitřní úpravy nádrží. |
| 7. | Každá nádrž i s příslušným potrubím plnicím, čerpacím, vypouštěcím a odvzdušňovacím musí být dobře uzemněna a s příslušenstvím nádrže vzájemně elektricky vodivě propojena za účelem odvádění statických nábojů. | Uzemnění nádrží. |
| 8. | Odvzdušňovací potrubí musí být připojeno na horní část nádrže a musí být upraveno tak, aby se v něm nemohla hromadit kondensovaná kapalina. Odvzdušňovací potrubí musí být opatřeno neprůbojnou pojistkou, a to jak na nádrži, tak i na konci potrubí. U nadzemních nádrží, stojících ve volném prostoru, stačí jen jedna neprůbojná pojistka umístěná přímo na nádrži. V zimním období je dovoleno neprůbojnou vložku u této pojistky vyřadit z činnosti. Odvzdušňovací potrubí od více nádrží může být spojeno do společného potrubí jen při použití ochranného (inertního) plynu, dále při zařízení pro převádění par hořlavých kapalin z nádrže do nádrže a při použití zařízení pro získávání kapaliny z unikajících par (rekuperace). Při tom musí být bezpečně zabráněno prošlehnutí plamene z nádrže do nádrže spolehlivou úpravou za použití neprůbojných pojistek. Neprůbojné pojistky i jiná bezpečnostní zařízení musí být v prototypech schváleny Ústavem technického dozoru. Neprůbojné pojistky se nepožadují při uskladňování hořlavých kapalin III. třídy. | Odvzdušňovací potrubí a neprůbojné pojistky. |
| 9. | Otvory na měrné trubce uvnitř nádrže musí být zajištěny dvojitým sítkem z nekorosivního materiálu s nejméně 200 oky na 1 cm2. | Sítko na měrné trubce. |
| Soustavy s ochranným plynem. | 10. | Při soustavách s ochranným plynem musí být provedena opatřeni, aby bylo znemožněno čerpání kapalin z nádrže, není-li zajištěn přívod ochranného plynu. Jinak se při těchto soustavách nevyžaduje použití neprůbojných pojistek ani syfonových uzávěrů (odstavec 31). |
Zkoušení nádrži
(k § 23).
| Zkoušení podzemních nádrží na pevnost a těsnost. | 11. | U podzemních uskladňovacích nádrží se provádí zkouška na pevnost vodním tlakem nejméně 2 atp. Tato zkouška může být provedena buď u výrobce nebo na místě uložení. Zkouška na těsnost se provede u těchto nádrží na místě uložení před provedením nátěru asfaltem, a to tlakem vzduchu nebo nehořlavého plynu nejvýše 1 atp a petrolejovou anebo mydlinkovou zkouškou svarů nádrže. Podzemní nádrže pro uskladňování sirouhlíku a etheru musí být vyzkoušeny vodním tlakem rovným dvojnásobnému provoznímu přetlaku, nejméně však tlakem 2 atp. |
| Zkoušení nadzemních a přepravních nádrží. | 12. | Nadzemní nádrže pro uskladňování sirouhlíku a etheru musí být rovněž zkoušeny vodním tlakem rovným dvojnásobku provozního přetlaku, nejméně však tlakem 1 atp. Ostatní nadzemní nádrže a nádrže motorových nádržových vozů (autocisteren) se zkoušejí bez tlaku, pouze vodou ponechanou v nádrži po 24 hodin, u menších pojízdných nádrží (do 5.000 I) alespoň po dobu 6 hodin. |
| Zkoušení tlakových nadrží. | 13 | Tlakové nádrže se zkoušejí podle předpisů o tlakových nádobách na předepsaný přetlak, přičemž ty z nich, které mají bezpečně snést i přetlak při případném vnitřním výbuchu, musí být zkoušeny na přetlak vznikající při takovém výbuchu, jenž je uveden na výkresu nádrže. Tloušťky stěn nádrže musejí odpovídat tomuto tlaku. |
| Pravidelné přezkoušení podzemních nádrží na těsnost. | 14. | Každá podzemní nádrž musí být pravidelně, a to zpravidla při jejím čištění, přezkoušena na těsnost Tato kontrolní zkouška těsnosti se provádí vhodnou kapalinou bez přídavného tlaku, při čemž se pozoruje hladina kapaliny v nástavci vyvedeném nad dóm nádrže. Při provádění kontroly je třeba přihlížet k tomu, aby kapalina v nádrži měla ustálenou teplotu. Nejméně jednou za 10 let přesvědčí se technická kontrola závodu zvlášť přísnou zkouškou o těsnosti nádrže |
| Čištěni nádrží. | 15 | Ustanovení o čištění nádrží jsou obsažena v příloze č. 3 (odstavce 5 až 16). |
II. Uskladňování hořlavých kapalin.
A. Nádrže k uskladňování.
Zvláštní ustanoveni o úpravě nadzemních nádrži
(k § 29)
Zvláštní ustanoveni o úpravě podzemních nádrží
(k § 30).
Zvláštní ustanoveni o úpravě nadzemních nádrži
(k § 29)
| Střecha nádrže. | 16. | Horní stěna nádrže (střecha) musí být dostatečně pevná, aby snesla nejen přetlak a podtlak v nádrží, nýbrž i zatížení sněhem, váhu armatur a zařízení na ní upevněných |
| Armatury. | 17 | Armatury umístěné na dolní části nádrže musí být provedeny z ocele nebo z ocelové či barevné litiny |
| Stavoznaky. | 18. | Stavoznaky musí být provedeny plynotesně, a pokud se používá plováků, musí být plovák opatřen vedením. |
| Větrací otvory. | 19 | Nádrž musí být opatřena za účelem větrání pokud možno dvěma otvory (průduchy) se dvěma dokonalými neprůbojnými pojistkami dostatečného průřezu. Je-li pojistka opatřena přetlakovým a podtlakovým ventilem, smí být přetlak nastaven pouze na hodnotu, kterou nádrž bezpečně snese Při ukládání kapalin III. třídy není třeba opatřovat větrací otvory neprůbojnými pojistkami |
| Pojistný ventil. | 20. | Na nejvyšším místě nádrže (na střeše) je možno připojit zařízeni, které má za účel snížit vnitřní přetlak v případě výbuchu |
| Hasicí zařízení. | 21 | Každá nádrž o obsahu víc než 200 000 l pro uskladňování kapalin I. a II. třídy a u sirouhlíku a etheru o obsahu více než 50 000 l musí být opatřena stacionerním zařízením na hašení pěnou nebo jiným účinným hasicím zařízením |
| Výpusť. | 22 | Za účelem odstraňováni vody a kalu musí být z nejnižšího místa nádrže (dna) vyvedena výpusť dostatečného průměru |
| Průlezní otvory. | 23. | Každá nádrž musí být opatřena za účelem čištění, větrání, revise a oprav dvěma dostatečně velkými průlezy, z nichž jeden je na střeše a druhý na dolní části lubu |
| Vzájemná vzdálenost nádrží. | 24 | Jednotlivé uskladňovací nádrže musí být od sebe vzdáleny nejméně 1,5 m. s výjimkou nádrží o průměru do 5 m a nádrží pro uskladňování hořlavých kapalin III. třídy, u nichž je dovoleno tuto vzdálenost přiměřeně zmenšit. |
Zvláštní ustanoveni o úpravě podzemních nádrží
(k § 30).
| 25. | Nádrž musí být před uložením do země opatřena asfaltovým nátěrem s proloženou jutou nebo jiným vhodným materiálem proti zevní korosi a musí být zasypána vrstvou zeminy bez větších ostrohranných kamínků ve výšce nejméně 1 m od horní stěny nádrže. Čela nádrží musí být od podzemní strojovny čerpacích stanic oddělena přiměřené silnou betonovou zdí. Podlaha této strojovny musí být nepropustná, se sklonem k malé sběrné jímce. V místech, kde je nebezpečí stoupnutí hladiny spodní vody, musí být nádrže zajištěny proti vyzdvižení zakotvením do dostatečně těžkého betonového základu a v místech pod vozovkou musí být uloženy do jímek nebo jinak zajištěny proti tlaku vozovky | Zajištění nádrže při jejím ukládání do země. | |
| 26. | Nádrž musí být opatřena aspoň jedním dómem a při velikosti přes 20.000 I dvěma dómy. Nad dómy musí být zřízeny zděné, betonové nebo kovové šachty rozměrů nejméně 1X1 m (po případě kruhové). | Dómy. | |
| 27. | Připojení hrdel a armatur musí být provedeno na nejvyšším místě nádrže nebo na víku dómu a příslušné potrubí musí procházet dokonale těsně stěnou šachty, i když je jinak uloženo v kanále. Při použití dvou dómů se zpravidla připojí všechny armatury jen na jeden dóm tak, aby osoba provádějící kontrolu mohla druhým domem bez obtíží vstoupit do nádrže. | Armatury. | |
| 28. | Jsou-li armatury připojeny na válcovou část nádrže, nesmí být uloženy v zemi, nýbrž musí být okolo nich zřízena kontrolní šachta; jinak musí být prostor, v němž jsou armatury umístěny, připojen na hlavní dómovou šachtu. | Kontrolní šachty. | |
| 29. | Nádrže musí mít klenutá nebo misková dna. Síla válcové stěny musí činit nejméně; | Síla válcové stěny. | |
| při průměru nádrže do 1.750 mm | 5 mm, | ||
| při průměru nádrže do 2.000 mm | 6 mm, | ||
| při průměru nádrže do 2.500 mm | 7 mm, | ||
| při průměru nádrže do 2.750 mm | 8 mm, | ||
| při průměru nádrže do 3.100 mm | 9 mm. | ||
| Při větších průměrech nádrže se určí síla válcové stěny podle výpočtu pevnosti při zkušebním tlaku. | |||
| 30. | Podzemní nádrže na ukládání sirouhlíku a etheru musí být opatřeny pojistným ventilem proti tlaku vytěsňovací kapaliny; čerpáni i plnění musí být upraveno tak, aby hořlavá kapalina nebo její páry nemohly unikat do okolí nebo do kanalisační sítě a pod. | Nádrže na ukládání sirouhlíku a etheru. | |
| 31. | Plnicí i čerpací potrubí nádrže musí být opatřeno syfonovými uzávěry nebo jiným zařízením, které bezpečně zabraňuje vniknutí plamene do nádrže. Je-li v čerpací trubce zpětný ventil, není takového uzávěru nebo zařízení třeba. U podzemních nádrží do obsahu 5 000 l, které mají společnou měrnou a plnicí trubku, lze považovat za bezpečné zařízení proti vniknutí plamene do nádrže, jestliže její ventilační otvory jsou opatřeny dvojitým sítkem z nerezavějícího kovu alespoň se 200 oky na 1 cm2. Tato společná trubka musí sahat téměř ke dnu nádrže a její dolní konec musí být alespoň 10 cm pod dolním koncem čerpací trubky. | Plnicí a čerpací potrubí. | |
| 32 | Hořlavé kapaliny, které mají kyselou nebo zásaditou reakci a mohou nádobu korodovat (na př. chlorované a nitrované uhlovodíky), smějí být v podzemních nádržích uskladňovány pouze tehdy, je-li vnitřní povrch nádrže vhodně zajištěn proti účinkům korose. | Zajištění nádrže proti vnitřní korosí | |
| 33. | Jednotlivé uskladňovací nádrže musí být od sebe vzdáleny nejméně 0,5 m. | Vzájemná vzdálenost nádrží. | |
B. Podmínky pro uskladňováni (přechovávání) hořlavých kapalin I. třídy
(kromě sirouhlíku a etheru).
(kromě sirouhlíku a etheru).
a) Uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin I. třídy bez schvalovacího řízení
(k §§ 26, 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).
(k §§ 26, 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).
| 34. | Bez schválení okresního národního výboru smějí být uskladňovány (přechovávány) hořlavé kapaliny I. třídy v množství | Přípustné množství kapalin, povaha uskladňovacích prostorů a náležitosti nádob. | |
| a) do 2 l v obytných místnostech a v dílnách, jsou-li uloženy v uzavřených nádobách; | |||
| b) do 30 l v dílnách a prodejnách, jsou-li uloženy v nerozbitných nebo před rozbitím chráněných nádobách; | |||
| c) do 50 l v laboratořích, v prodejních místnostech lékáren, drogerií, parfumerií a jiných podobných zařízení s odborně školeným personálem, jsou-li uloženy v několika uzavřených nádobách s obsahem nejvýše do 5 l; do tohoto množství se nezapočítávají hromadně vyráběná léčiva, kosmetické a technické výrobky v jednotlivém originálním balení do nejvyššího obsahu 50 cm3; | |||
| d) do 200 l v příručních skladištích (odstavec 71 této přílohy) dílen, prodejen, zkušeben, lekáren a pod., jsou-li uloženy v kovových neprodyšně uzavřených nádobách opatřených bezpečným čerpacím nebo odměrným zařízením; | |||
| Přechovávání většího množství kapalin. | e) do 1.000 l v přízemních místnostech, nad nimiž nejsou prostory určené k pravidelnému pobytu osob, nebo v samostatných skladištních budovách z nehořlavého materiálu, jestliže ve zmíněných místnostech nebo budovách není uložen jiný snadno hořlavý materiál a jestliže kapaliny jsou uloženy v nerozbitných nádobách. Skladiště hořlavých kapalin musí mít v obou případech nepropustnou a nehořlavou podlahu a musí být upraveno jako sběrná jímka s obsahem na celé množství uložené kapaliny. | ||
| Vyloučení vlivu tepelných zdrojů. | 35. | Hořlavé kapaliny uvedené v odstavci 34 písm. a) až c) musí být uloženy tak, aby byly mimo přímý dosah tepelných zdrojů. | |
| Oznamovací povinnost. | 36. | Skladiště uvedená v odstavci 34 písm. e) je nutno písemné oznámit okresnímu národnímu výboru, jenž se přesvědčí o tom, zda uložení hořlavých kapalin vyhovuje předepsaným podmínkám | |
| Přípustné množství pohonných látek v garážích. | 37. | V garážích je dovoleno přechovávat pohonné látky pouze v nádržích motorových vozidel a kromě toho pouze reservní zásobu těchto látek přiměřenou potřebě vozidla, a to jen kovových, dokonale utěsněných nádobách (kanistrech), | |
b) Uskladňování hořlavých kapalin 1. třídy vyžadující schválení.
Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29 a k §§ 32, 33 a 35).
Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
Uskladňování hořlavých kapalin l. třídy v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
| Minimální množství kapalin. | 38. | Uskladňovat hořlavém kapaliny I. třídy (kromě sirouhlíku a etheru) ve větším množství než 1.000 l je dovoleno jen ve skladištích schválených okresním národním výborem. |
Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29 a k §§ 32, 33 a 35).
| Přípustná množství a bezpečnostní | 39. | V nadzemních nádržích smějí být hořlavé kapaliny I. třídy uskladněny jen tehdy, je-li skladiště mimo zastavěné části obce a je-li bezpečnostní vzdálenost (§§ 7 a 27 vyhlášky) při množství kapalin | |
| a) do 100.000 l nejméně 20 m, | |||
| b) do 200.000 l nejméně 30 m, | |||
| c) do 500.000 l nejméně 40 m, | |||
| d) do 1,000.000 l nejméně 45 m, | |||
| e) do 2,000.000 l nejméně 50 m, | |||
| f) do 3,500,000 l nejméně 55 m, | |||
| g) do 5,000.000 l nejméně 60 m, | |||
| h) do 7,500.000 l nejméně 65 m, | |||
| ch) do 10,000.000 l nejméně 70 m, | |||
| i) do 15,000.000 l nejméně 75 m, | |||
| j) do 20,000.000 l nejméně 80 m. | |||
Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
| Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti. | 40. | V podzemních nádržích směji být uskladňovány hořlavé kapaliny I. třídy v množství | |
| a) do 10.000 l na dvorech ve vzdálenosti nejméně 5 m od obytných budov, kanalisačních vpustí, vodních toků, sklepů, studní a pod. Uvnitř průmyslových závodů může být připuštěna i menší vzdálenost než 5 m od obytných budov závodu; | |||
| b) do 30.000 l za podmínky, že toto množství je uloženo v několika nádržích o obsahu nejvýše 10.000 l a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 10 m; | |||
| c) do 50.000 l za podmínky, že toto množství je uloženo v několika nádržích o obsahu nejvýše 20.000 l a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 15 m; | |||
| d) do 200.000 l v jedné nebo několika nádržích za podmínky, že skladiště je mimo zastavěné části obce a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 20 m; | |||
| e) přes 200.000 l v jedné nebo několika nádržích za podmínky, že skladiště je mimo zastavěné části obce a že bezpečnostní vzdálenost činí při obsahu jednotlivých nádrží o obsahu nejvýše 200.000 l nejméně 30 m a při ukládání v nádržích o obsahu přes 200.000 l nejméně 60 m. | |||
| Podzemní nádrže pouličních čerpacích | 41. | O uskladňování hořlavých kapalin v podzemních nádržích pouličních čerpacích stanic umístěných v silničním tělese nebo v jeho bezprostřední blízkosti platí ustanovení odstavců 52 až 61 této přílohy. | |
Uskladňování hořlavých kapalin l. třídy v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
| Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti. | 42. | V sudech smějí být uskladňovány hořlavé kapaliny I. třídy za podmínky, že skladiště se nachází mimo zastavené části obce a dále že bezpečnostní vzdálenost činí při množství kapalin | |
| a) do 3.000 I nejméně 20 m, | |||
| b) do 10.000 l nejméně 30 m, | |||
| c) do 20.000 l nejméně 35 m, | |||
| d) do 40.000 l nejméně 40 m, | |||
| e) do 100.000 l nejméně 50 m, | |||
| f) do 200.000 l nejméně 60 m, | |||
| g) do 400.000 l nejméně 80 m | |||
| h) přes 400.000 l nejméně 100 m | |||
| 43. | Má-li být uskladňováno v sudech větší množství hořlavých kapalin než 40.000 l (200 sudů), musí být sudy ukládány obsahujících nejvýše 40.000 l, vzdálených od sebe navzájem nejméně 10 m. | Ukládání sudů ve skupinách |
C. Podmínky pro uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin II. a III. třídy
(k §§ 26 až 35).
(k §§ 26 až 35).
| 44. | Pro uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin II. a III. třídy platí stejné podmínky jako pro uskladňování hořlavých kapalin I. třídy (odstavec 34 až 43), avšak množství hořlavých kapalin tam uvedená se zvyšují | Přípustná množství. | |
| a) u kapalin II. třídy na dvojnásobek, | |||
| b) u kapalin III. třídy na desetinásobek. | |||
D. Podmínky pro společné uskladňováni (přechovávání) hořlavých kapalin různých tříd,
kromě sirouhlíku a etheru
(k §§ 26 až 35).
kromě sirouhlíku a etheru
(k §§ 26 až 35).
| 45. | Při společném uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin různých tříd se počítají 2 l kapaliny II. třídy nebo 10 l kapaliny III. třídy za 1 l kapaliny I. třídy. Při společném uskladnění hořlavých kapalin I., II. nebo III. třídy s kapalinami o bodu vzplanutí nad 125° C, rozhodne o způsobu a podmínkách uložení okresní národní výbor podle místních poměrů. | Stanovení poměru kapalin různých tříd. |
E. Podmínky pro uskladňování (přechovávání) sirouhlíku a etheru.
a) Uskladňování (přechovávání) sirouhlíku a etheru bez schvalovacího řízení
(k §§ 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).
(k §§ 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).
| 46. | Bez schválení okresního národního výboru smí být uskladňován (přechováván) sirouhlík nebo ether v množství | Přípustná množství kapalin uskladňovacích prostorů a náležitosti nádob. | ||
| a) do 0,5 l v obytných místnostech a v dílnách, jsou-li kapaliny uloženy v dokonale uzavřených nádobách; | ||||
| b) do 5 l v dílnách a prodejnách, jsou-li kapaliny uloženy v nerozbitných nebo před rozbitím chráněných nádobách, dokonale uzavřených a náležitě zajištěných proti převrhnutí; u sirouhlíku se kromě toho vyžaduje, aby byl v nádobě přechováván pod vrstvou vody nejméně 2 cm vysokou; | ||||
| c) do 200 l v příručních skladištích (odstavec 71 této přílohy), jsou-li kapaliny uloženy v kovových nádobách opatřených bezpečným čerpacím nebo odměrným zařízením; taková skladiště je však nutno písemně oznámit okresnímu národnímu výboru, který se přesvědčí o tom, zda uskladnění vyhovuje předepsaným podmínkám. | Oznamovací povinnost. | |||
| 47. | Hořlavé kapaliny uvedené v odstavci 46 písm. a) a b) musí být uloženy mimo přímý dosah tepelných zdrojů. | Vyloučení vlivu tepelných zdrojů. | ||
b) Uskladňování sirouhlíku a etheru vyžadující schválení.
Uskladňování sirouhlíku a etheru v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29, k §§ 32 a 33 a k § 35).
Uskladňování sirouhlíku a etheru v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
Uskladňování sirouhlíku a etheru v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
| 48. | Uskladňovat sirouhlík nebo ether ve větším množství než 200 l je dovoleno jen ve skladištích, schválených okresním národním výborem. | Minimální množství. |
Uskladňování sirouhlíku a etheru v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29, k §§ 32 a 33 a k § 35).
| 49. | V nadzemních nádržích smí být sirouhlík nebo ether uskladňován jen tehdy, je-li skladiště mimo zastavěné části obce a činí-li bezpečnostní vzdálenost při množství kapalin | Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti. | |||
| a) do 2.500 l nejméně 40 m, | |||||
| b) do 10.000 l nejméně 60 m, | |||||
| c) do 50.000 l nejméně 100 m, | |||||
| d) do 100.000 l nejméně 150 m, | |||||
| e) do 500.000 l nejméně 200 m, | |||||
| f) nad 500.000 l nejméně 300 m. | |||||
Uskladňování sirouhlíku a etheru v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
| Přípustná množství, bezpečnostní vzdálenosti a požadavek ochranné soustavy. | 50 | V podzemních nádržích smí být sirouhlík nebo ether uskladňován, jestliže | ||
| a) skladiště je mimo zastavěné části obce, | ||||
| b) při uskladňování je použito soustavy vytěsňování vodou nebo soustavy ochranného plynu, | ||||
| c) jednotlivé nádrže jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 m a | ||||
| d) bezpečnostní vzdálenost činí při množství hořlavých kapalin | ||||
| aa) do 2.500 l nejméně 15 m, | ||||
| bb) do 10.000 l nejméně 20 m, | ||||
| cc) do 50.000 I nejméně 30 m, | ||||
| dd) do 100.000 l nejméně 60 m, | ||||
| ee) do 500.000 l nejméně 80 m, | ||||
| ff) nad 500.000 l nejméně 100 m. | ||||
Uskladňování sirouhlíku a etheru v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
| Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti. | 51. | V sudech smí být sirouhlík nebo ether uskladňován jen mimo zastavěné části obce, a to v množství nejvýše do 1000 l (u etheru do 2000 l) a za podmínky, že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 60 m. |
F. Pouliční čerpací stanice (k § 36).
| Přípustný obsah, vzájemná vzdálenost a počet nádrží. | 52. | Podzemní nádrže stálých pouličních čerpacích stanic, umístěné v silničním tělese nebo v jeho bezprostřední blízkosti, smějí mít obsah nejvýše po 10.000 l a musí být od sebe vzdáleny nejméně 1 m; jsou-li uloženy ve zděné nebo betonové jímce, stačí vzdálenost 0,5 m. V jedné stanici smí být umístěno nejvíce 5 nádrží. | |||
| Nejmenší vzdálenost nádrží od kanalisačních vpustí, sklepů, studní a pod. | 53. | Stálé pouliční čerpací stanice i jejich nádrže musí být vzdáleny nejméně 5 m od kanalisačních vpustí, vodních toků, sklepů, studní a pod. a musí být učiněna vhodná opatření, aby hořlavé kapaliny do nich nemohly vtékat. | |||
| Nejmenší vzdálenost nádrží od obytných budov. | 54. | Nejmenší vzdálenost podzemních nádrží od nejbližších obytných budov musí činit: | |||
| a) při 1 až 2 nádržích o obsahu po 5.000 l | 5 m, | ||||
| b) při 3 nádržích o obsahu po 5.000 l | 7,5 m, | ||||
| c) při 4 až 5 nádržích o obsahu po 5.000 l | 10 m, | ||||
| d) při 1 nádrži o obsahu po 10.000 l | 7,5 m, | ||||
| e) při 2 až 3 nádržích o obsahu po 10.000 l | 10 m, | ||||
| f) při 4 až 5 nádržích o obsahu po 10.000 l | 15 m. | ||||
| Zajištění čerpacích zařízení. | 55. | Pouliční čerpací stanice a zařízení sloužící k čerpání hořlavých kapalin, pokud nejsou pod trvalým dohledem, musí být bezpečně uzavřeny nebo zajištěny před uvedením do chodu nepovolanými osobami. | |||
| Zajištěni a ochrana potrubí. | 56. | Potrubí používaná při přečerpávání hořlavých kapalin musí být elektricky vodivá a dobře uzemněna. Potrubí uložená pod povrchem a v těsné blízkosti dopravních cest musí být chráněna proti poškození vozidly dostatečně pevným obezděním nebo jinak zajištěna. | |||
| Plnicí potrubí. | 57. | Plnicí potrubí v nádrži má sahat téměř až ke dnu a jeho dolní konec musí být aspoň 10 cm pod dolním koncem čerpací trubky. | |||
| Zamezení odkapávání kapaliny. | 58. | Strojní zařízeni čerpací stanice a její hadicová přípojka musí být upraveny a udržovány tak aby bylo zamezeno odkapávání hořlavé kapaliny. | |||
| Samočinné zastavení čerpadla. | 59 | Mechanicky hnaná čerpadla musí být upravena tak, aby se jejích činnost v případě požáru sama zastavila nebo aby se dala zastavit s místa, které je i při požáru čerpacího zařízení nebo pouliční čerpací stanice bezpečně přístupné. | |||
| Vytápění kiosků. | 60 | Vytápění kiosků pouličních čerpacích stanic smí být prováděno jen topnými tělesy bezpečnými proti vznícení par hořlavých kapalin (na př. elektrické podlahové topení). Jde-li o elektrické topení, musí topná tělesa a přívod proudu do výšky 1,5 m nad podlahou odpovídat předpisům ESČ část XIV („Elektrická zařízeni v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem”) — stupeň nebezpečí 1. Povrchová teplota topných těles umístěných v nebezpečném pásmu do výšky 1,5 m nad podlahou musí odpovídat ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky. | |||
| Pravidelné prohlídky. | 61 | Každé čerpací zařízeni neb čerpací stanice musí být nejméně jednou ročně prohlédnuty po stránce strojní a elektrotechnické odborníkem a výsledek prohlídky zapsán do knihy pro to určené. | |||
| 62. | Pojízdných čerpacích stanic se může používat jen zcela výjimečně a pouze na přechodnou dobu (na staveništích, při závodech motorových vozidel a pod.). Pojízdná čerpací stanice nesmí být nikdy postavena v blízkosti obytných budov, na dvorech, v blízkosti hořlavých objektů a v domovních komunikacích. Vzdálenost od těchto objektů musí činit nejméně 10 m. Konstrukce podvozků musí být kovová a řádně uzemněna. Nádrž smí mít obsah nejvýše 200 l. | Pojizdné čerpací stanice. |
G. Ostatní ustanovení o uskladňování hořlavých kapalin.
Bezpečnostní vzdálenosti
(k § 27).
Sběrné jímky
(k § 33).
Oplocení skladiště
(k § 35).
Příruční skladiště
(k § 37 odst. 2).
Bezpečnostní vzdálenosti
(k § 27).
| 63. | Bezpečnostní vzdálenosti, o nichž se činí zmínka v předchozích ustanoveních (zejména odstavce 39 až 51 a 54 této přílohy), se měří vždy od nejbližšího okraje nádrže nebo sběrné jímky k nejbližšímu místu sousedních obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací. | Měření bezpečnostních vzdáleností. |
| 64. | Jsou-li nadzemní nádrže od sebe umístěny v menší vzdálenosti, než je průměr vetší nádrže, sčítá se jejich obsah pro určení bezpečnostních vzdáleností. Jsou-li však tyto nádrže od sebe ve větší vzdálenosti nebo jsou-li od sebe odděleny nehořlavou zdí v síle aspoň 30 cm a o výšce odpovídající nejméně výšce nejvyšší nádrže, posuzuje se každá nádrž samostatné. | Určování bezpečnostních vzdáleností u nadzemních nádrží. |
| 65 | Zařízeni souvisící bezprostředně s provozem uskladňovacích nádrží s hořlavými kapalinami (na př. přečerpací stanice, plnírny barelů a pod.) se považují za příslušenství nádrže a ustanovení o bezpečnostních vzdálenostech se na ně nevztahují. | Příslušenství uskladňovacích nádrží. |
| 66. | U skladišť v průmyslových závodech lze bezpečnostní vzdálenosti, o nichž je zmínka v předchozích ustanoveních (zejména odst. 39 až 51 této přílohy), zvláště u podzemních nádrží, vůči ostatním závodním objektům přiměřeně (nanejvýš však o jednu polovinu) snížit, jsou-li pro to závažné důvody, a je-li bezpečnost dostatečně zajištěna jiným způsobem (na př. zařízením s ochranným plynem, ochranným valem, dostatečně vysokou zdí a pod.). | Možnost snížení bezpečnostních vzdáleností u skladišť v průmyslových závodech. |
Sběrné jímky
(k § 33).
| 67. | Pod nadzemní nádrží musí být zřízena sběrná jímka, a to na celý obsah nádrže. Společná jímka pro více nadzemních nádrží může být zřízena pouze tehdy, nepřesahuje-li obsah těchto nádrží u kapalin I. a II. třídy 5.000.000 l. Obsah společné sběrné jímky u těchto kapalin musí se rovnat nejméně obsahu největší nádrže, zvětšenému o 20% obsahu zbývajících nádrží, nejméně však 60% obsahu všech nádrží. Obsah společné sběrné jímky pro kapaliny III. třídy musí se rovnat nejméně obsahu největší nádrže. | Sběrné jímky pro nadzemní nádrže. |
| 68. | Místo pro ukládání plných sudů musí být rovněž zřízeno ve formě sběrné jímky s nepropustnou a nehořlavou podlahou. Jímka musí mít takový obsah, aby byla schopna pojmout polovinu obsahu uložené kapaliny | Sběrné jímky pro místa k ukládání sudů. |
| 69. | Sběrné jímky směji být připojeny na veřejnou kanalisaci pouze tehdy, mají-li zvláštní zařízení pro zachycování hořlavých kapalin. | Za kterých podmínek mohou byt jímky připojeny na kanalisaci. |
Oplocení skladiště
(k § 35).
| 70. | Samostatná skladiště musí být řádně ohrazena plotem aspoň 2,2 m vysokým, opatřeným nahoře dvěma řadami ostnatého drátu. Jde-li o skladiště umístěná ve zvláštních skladištních budovách (§ 34 vyhlášky), jež lze spolehlivě zajistit proti vniknutí nepovolaných osob, je možno od požadavku oploceni takových skladišť upustit. | Způsob oplocení. |
Příruční skladiště
(k § 37 odst. 2).
| 71. | Podlaha místností sloužících za příruční skladiště musí být z nehořlavého materiálu, nepropustná a upravena tak, aby hořlavé kapaliny nemohly vytéci ven nebo do kanalisace. Podlaha se stěnami a prahem dveří musí tvořit jímku, která je schopna pojmout celé množství kapalin, jež je ve skladišti dovoleno ukládat (přechovávat). V místnostech nesmějí být žádná zařízení k vytápění a nesmějí v nich být umístěna komínová dvířka. Dveře místnosti i se zárubněmi a prahem musí být z nehořlavého materiálů nebo aspoň pobité plechem. Skladiště musí být větráno při stropu i podlaze stále otevřenými průduchy, nejlépe zalomenými, opatřenými hustou drátěnou sítí. Ve skladištních místnostech se směji provádět pouze práce, které jsou spojeny s uskladňováním nebo vyskladňováním zásob. Instalační a údržbářské práce je možno provádět jen nástroji z nejiskřícího materiálu. | Podlaha, sběrné jímky, vytápění a ostatní náležitosti. |
III. Přeprava hořlavých kapalin.
Motorové a vlečné nádržové (cisternové) vozy.
(k § 40).
Motorové a vlečné nádržové (cisternové) vozy.
(k § 40).
| Základní náležitosti nádrže. | 72. | Nádrž motorových a vlečných nádržových vozů k přepravě hořlavých kapalin musí vyhovovat jednak příslušným ustanovením vyhlášky a přílohy (zejména §§ 22, 23 a 40 vyhlášky a odstavce 1 až 15 této přílohy), jednak musí splňovat další níže uvedené předpoklady. |
| Velikost nádrže a její rozdělení na oddíly. | 73. | Motorové a vlečné nádržové vozy mají mít nádrž o obsahu zpravidla nejvýše 10.000 I. Nádrž musí být dělena tak, aby obsah jednoho dílu nepřesahoval 3.500 l. Uvnitř každého oddílu o obsahu přes 2.000 l musí být alespoň jedna příčná stěna (peřejník), která rozděluje obsah nádrže na díly, spojené vyrovnávacími otvory, zejména nahoře a dole. Stěna musí být alespoň částečně vyjímatelná za účelem čištění. |
| Nádrže o větším obsahu než 10.000 l. | 74. | Bližší podmínky pro úpravu nádrže motorových a vlečných nádržových vozů o větším obsahu než 10.000 l stanoví ministerstvo vnitra podle potřeby zvláštními směrnicemi. |
| Sila stěn nádrže. | 75. | Je-li nádrž motorového a vlečného nádržového vozu zhotovena z ocelového plechu, musí být její stěny silné nejméně 4 mm; při použití plechu z jiného kovu mění se síla stěny úměrně podle pevnosti tohoto kovu v tahu. |
| Průlezy, víka, armatury. | 76. | Každý samostatný oddíl nádrže musí být opatřen na nejvyšším místě průlezem dostatečných rozměru a uzavřen dobře těsnicím víkem, upevněným buď řadou šroubů nebo na třmenový uzávěr. Na tomto víku mohou být potřebné armatury pro odvzdušňování, plnění a zjišťování obsahu. Tyto armatury mohou však být umístěny také na nejvyšším místě válcové části nádrže mimo víko průlezu |
| Úprava ventilačních hrdel. | 77 | Hrdlo pro ventilaci každého oddílu nádrže pro kapaliny I. a II. třídy musí být opatřeno neprůbojnou pojistkou a jednotlivá hrdla mohou být spojena trubkou, opatřenou na konci další pojistkou a šroubením se závitem „G 1 ¾“, aby se umožnilo případné převádění par při plnění cisterny. Krycí víčko tohoto šroubení musí mít dostatečný otvor pro ventilaci nádrže během jízdy |
| Zajištění uzavíracích ventilů. | 78. | Veškeré uzavírací ventily musí být provedeny tak, aby se za jízdy následkem otřesů samovolně neotevřely; výpustní ventily musí být náležitě zajištěny proti manipulaci nepovolanou osobou (na př. uzavřením na zámek). |
| Pojistný ventil. | 79. | Je-li ventilační hrdlo opatřeno uzávěrem pro případ překlopení nádrže (vozu), musí být na nádrži pojistný ventil pro omezení vnitřního přetlaku v případě požáru nádrže. |
| Stavoznaky. | 80. | Stavoznaky na nádrži nesmějí být ze skla. |
| Upevnění nádrže na voze. | 81. | Upevnění nádrže na voze musí být provedeno buď sedly a pasy anebo deskami, přivářenými na nádrž v dostatečně dlouhém styku. Spojení sedel s pružným rámem vozu musí být provedeno tak, aby tím nebyla ohrožena pevnost rámu vozidla (na př. tříbodové uložení). |
| Nutné údaje na nádrži. | 82. | Nádrž musí být na podvozku umístěna co nejníže a opatřena štítkem, udávajícím jméno výrobce, výrobní číslo, rok výroby: obsah, zkušební tlak a datum posledního přezkoušení. |
| Uzemnění nádrže. | 83. | Nádrž, po případě rám vozidla musí být při manipulaci a garážování uzemněny lankem zakončeným svorkou nebo bodcem. Svorka se při manipulaci připojí na kovový uzemněný předmět; bodec se zarazí do země |
| Zajištění řidiče. | 84. | Budka pro řidiče vozidla musí být od nádrže oddělena plechovou nebo na zadní straně plechem pobitou stěnou, sahající co nejníže pod podlahou budky. V horní části smí být pouze pozorovací okénko pro řidiče. |
| Zajištění požární bezpečnosti nádrže. | 85. | Zásobní nádrž pro palivo motoru, výfukový hrnec (tlumič) a výbušný motor včetně akumulátorové baterie musí být umístěny před dělicí stěnou. |
| Zastavení motoru při plnění. | 86. | Při plnění a vyprazdňováni vozu musí být motor pro pohon vozu zastaven, pokud neslouží současně k pohonu čerpadla. |
| Elektrická instalace na zadní části vozu. | 87. | Elektrická instalace na zadní části vozu musí být provedena podle předpisů ESČ část XIV (stupeň nebezpečí 1), s výjimkou koncových svítidel vozidla, která mohou být normálního provedení, jsou-li umístěna ve volné prostoře a nejsou zapuštěna do uzavřených skříní |
| Bezpečnostní opatření při provozu. | 88. | Je-li čerpací zařízení opatřeno pomocným výbušným motorkem, je třeba při jeho umístění i při provozu přihlížet k tomu, aby se v jeho okolí nemohla vytvořit výbušná směs a aby bylo zamezeno jiskření zapalovacího okruhu. Dále je třeba přihlížet k tomu, aby při plnění podzemní nádrže byl konec výfukového potrubí motorové cisterny pokud možno vzdálen od šachty plněné nádrže |
| Vybavení pohonného elektromotoru. | 89 | Je-li čerpadlo poháněno elektromotorem, musí být celá elektrická instalace provedena podle předpisů ESČ část XIV (stupeň nebezpečí 1) a umístěna v dostatečně větrané skříni, ve které se při provozu nemůže nashromáždit větší množství výbušných par. |
k vyhlášce č. 164/1953 Ú. l.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(k části V vyhlášky).
Opatřeni proti škodlivým účinkům elektřiny.
(k § 49).
Kontrola, čištění a oprava strojního a výrobního zařízení a nádrží
(k § 50).
Přehled obsahu vyhlášky a příloh.
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
(k části V vyhlášky).
Opatřeni proti škodlivým účinkům elektřiny.
(k § 49).
| 1. | Veškeré objekty, nádrže a prostory, kde se uskladňuji hořlavé kapaliny nebo kde se s nimi pracuje, musí být chráněny proti úderu a účinkům blesku. Hromosvody musí odpovídat platným předpisům ESČ část XIII a příslušným normám ČSN ESČ. Otevřené prostory určené k uskladňování sudů je nutno chránit před účinky blesku uzemněným drátem nebo kovovou sítí upevněnou na dobře uzemněných sloupech. Toto ustanovení se však ne- vztahuje na menší skladiště (na př. skladiště uvedené v příloze č. 2 odstavec 51). | Hromosvody a jiná opatření proti blesku. |
| 2. | Elektrická zařízení (elektrické stroje, přístroje, rozvod elektřiny a elektrické osvětlení) musí být provedena podle platných předpisů ESČ a norem ČSN ESČ. Pokud jsou tato zařízení v prostorách nebezpečných výbuchem, musí být provedena podle předpisů ESČ část XIV („Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem”), a to se zřetelem k příslušnému stupni nebezpečí. Jde-li o složité nebezpečí ve smyslu předpisů ESČ (prostory mokré, vlhké, s vodivým okolím a pod.), musí elektrická zařízení odpovídat i příslušným předpisům ESČ platným pro takové prostory. Uvedená zařízení musí být stále udržována ve stavu odpovídajícím zmíněným předpisům. | Elektrická zařízení. |
| 3. | Ve všech prostorách, v nichž se vyrábějí, zpracovávají nebo uskladňují hořlavé kapaliny, musí být všechna kovová výrobní zařízení, potrubí a nádoby (nádrže) obsahující hořlavé kapaliny, jakož i jiná kovová stabilní i pojízdná zařízení spolehlivě uzemněna za účelem odvádění statické elektřiny. Pro čerpání hořlavých kapalin, v nichž může při pohybu vzniknout statická elektřina, je dovoleno používat spojovacích hadic z nehořlavého materiálu nevodivého pro elektrický proud pouze tehdy, je-li postaráno o vyrovnání statických nábojů. | Uzemnění kovových zařízení. |
| 4. | Zařízení uvedená v odstavcích 1 až 3 musí být pravidelně odborně přezkoušena. Elektrická zařízení v prostorách nebezpečných výbuchem (odstavec 2) a zařízení k odvádění statické elektřiny (odstavec 3) je nutno odborně přezkoušet nejméně jednou za 6 měsíců. Výsledek přezkoušení je třeba zapsat do zvláštního záznamu, který musí být na požádání předložen dozorčímu orgánu. Tímto ustanovením nejsou dotčeny platné předpisy ESČ a normy ČSN ESČ o provádění pravidelných prohlídek elektrických zařízení. | Kontrola zařízení uvedených v odstavcích 1 až 3. |
Kontrola, čištění a oprava strojního a výrobního zařízení a nádrží
(k § 50).
| 5. | Strojní, výrobní a čerpací zařízení (dále jen „zařízení“), jakož i nádoby (nádrže), které mají být kontrolovány, čištěny nebo opravovány, musí být napřed vyvětráním, vypařením nebo jiným způsobem zbaveny par hořlavých kapalin i jejich zbytků. Smí se do nich vstupovat bez ochranných dýchacích přístrojů a ochranných obleků teprve tehdy, je-li bezpečně zjištěno, že v nich nejdou páry, ani zbytky hořlavých kapalin. | Předchozí odstranění par a zbytků hořlavých kapalin. |
| 6. | Čištěné nádrže a zařízení musí být zaslepením (neprodyšným uzavřením) potrubí, po případě vynětím části potrubí a zaslepením konců bezpečně odděleny od ostatního zařízení. Nelze-li postupovat tímto způsobem, musí být stanoven jiný bezpečný pracovní postup. | Zaslepení potrubí. |
| 7. | Musí-li se kontrola, čištění nebo jiná manipulace v nádrži (v zařízení) provádět bez jejího dostatečného vyvětrání nebo je-li nutno při čištění nádrže použít přípravků obsahujících hořlavé kapaliny, musí být pracovník opatřen dýchacím přístrojem nebo maskou se zařízením pro přívod čerstvého vzduchu. Takové opatření je nutné i tehdy, je-li vnitřek nádrže (zařízení) při práci větrán. | Použití kyslíkového dýchacího přístroje nebo masky. |
| 8. | Je-li třeba provádět uvnitř nádrže nebo zařízení opravy, při nichž se pracuje s ohněm nebo při nichž může vůbec dojít ke vznícení par hořlavých kapalin, je nutno tyto práce provádět v atmosféře ochranného plynu. Také v tomto případě musí být pracovník opatřen kyslíkovým dýchacím přístrojem nebo maskou pro umělý (nucený) přívod čerstvého vzduchu. Jde-li o vnější opravu nádrže (zařízení), je nutno takové opravy provádět buď při naplnění nádrže (zařízení) ochranným plynem nebo vodou. | Použití ochranného plynu. |
| 9. | Ustanovení uvedená v odstavcích 7 a 8 platí i pro podobné práce, konané v takových prostorách provozoven, v kanálech, šachtách a pod., kde může vzniknout nebezpečná koncentrace par hořlavých kapalin. | Práce v kanálech, šachtách a pod. |
| 10. | Není přípustné, aby ke zlepšení ovzduší byl vháněn kyslík do nádrží, zařízení a prostorů uvedených v předchozích odstavcích. | Zákaz vhánění kyslíku. |
| Stálý dohled nad pracovníkem. | 11. | Osoby pověřené čisticími, kontrolními, opravnými a jinými podobnými pracemi v nádržích, zařízeních a prostorách uvedených v předchozích odstavcích, musí být při práci uvázány na pásu se záchranným lanem a pod stálým dohledem jiné osoby, která je může s bezpečného místa sledovat. |
| Ochranné obleky. | 12. | Osoby pracující v prostorách, o nichž je zmínka v předchozích odstavcích, musí být opatřeny ochrannými obleky, jež jsou odolné proti vlivům uskladňovaných nebo zpracovávaných hořlavých kapalin Tyto obleky nesmějí být zhotoveny z materiálu, který může vytvořit statickou elektřinu, musí být bez kovových knoflíků a jiných spínadel; obuv musí být celokožená, kolíčkovaná nebo šitá, bez kovových součástek (podkůvek, hřebíčků, plíšků a pod.). Pracovníci nesmějí mít při sobě žádná zapalovadla (zapalovače, sirky), bateriová svítidla a žádné předměty, které mohou úderem nebo jinou manipulací způsobit zajiskření (kapesní nože, klíče a pod.). |
| Nástroje k čištění. | 13. | Zbytky a usazeniny v nádržích a zařízeních smějí být odstraňovány pouze nástroji z nejiskřícího materiálu. |
| Osvětlování vnitřku nádrže. | 14 | K osvětlování vnitřku nádrží, zařízení a prostorů uvedených v předchozích odstavcích smí být použito jen bezpečnostních elektrických svítilen pro napětí 24 voltů, opatřených skleněným krytem a drátěným košem z mosazi nebo jiného nejiskřícího materiálu. Vypinače pro tyto svítilny musí být umístěny mimo čištěnou nebo opravovanou nádrž. Přívodní kabel musí odpovídat předpisům ESČ část XIV (stupeň nebezpečí 2). K osvětlování vnitřku zmíněných nádrží, zařízení a prostorů je možno též použít přenosných akumulátorových svítidel z nejiskřícího materiálu v bezpečnostním provedení. Používání běžných kapesních elektrických svítilen k těmto účelům je nepřípustné. |
| Náležitostí zařízení k přívodu vzduchu. | 15. | Pohonná zařízení přivádějící čerstvý vzduch nebo odsávající vznětlivé páry musí být umístěna mimo nádrž a nesmí jiskřit. |
| Podrobné pracovní pokyny. | 16. | Pokud se práce v nádržích, zařízeních a prostorech uvedených v předchozích odstavcích vyskytují častěji, vypracuje pro ne vedení závodu podrobné pracovní pokyny (§ 46 vyhlášky). |
Přehled obsahu vyhlášky a příloh.