k vyhlášce č. 164/1953 Ú. l.
USKLADŇOVÁNÍ A PŘEPRAVA HOŘLAVÝCH KAPALIN
(k části III vyhlášky).

I. Všeobecná ustanovení o nádobách na hořlavé kapaliny.
Základní vlastnosti nádob na hořlavé kapaliny
(k § 22).

1.Nádoby k uskladňování (přechovávání) a k přepravě hořlavých kapalin (uskladňovací nádrže, sudy, cisterny a pod.) musí být dostatečně pevné, dokonale těsné, z nehořlavého materiálu, odborně zhotoveny a náležitě označeny (§ 22 vyhlášky).Pevnost, těsnost, nehořlavost materiálu, odbornost zhotovení, označení.
2.Aby bylo možno nádobu považovat za dostatečné pevnou, musí být bud’ zhotovena z nerozbitného materiálu nebo musí být vhodným způsobem chráněna proti rozbití.Vysvětlení pojmu pevnosti.
3.Hořlavé kapaliny I. a II. třídy směji se uskladňovat a přepravovat jen v nerozbitných, zpravidla kovových nádobách, jež mohou být do obsahu 20 l spájené a při větším obsahu jedině svářené. Výjimku tvoří hořlavé kapaliny, při nichž požadavek čistoty nebo ohled na chemický účinek vyžaduje nádob skleněných nebo kameninových. Takové nádoby musí však být při přepravě uloženy v ochranných koších nebo jiných obalech. Ochranné koše a obaly s lehce rozbitelnými nádobami musí být opatřeny ještě nápisem „Opatrně nosit a přepravovat”.Nádoby na hořlavé kapaliny I. a II. třídy.
4.Všechny nádoby, v nichž se hořlavé kapaliny přechovávají, uskladňují a přepravují, musí být opatřeny nesmazatelným nápisem „Hořlavá kapalina” a označením třídy nebezpečnosti kapalin nebo pojmenováním, z něhož by bylo možno třídu kapalin snadno rozeznat. Třída hořlavých kapalin musí být u podzemních nádrží vyznačena na příslušném čerpacím zařízení, u nadzemních nádrží na stěně nádrže. Na místech, kde jsou uloženy hořlavé kapaliny jen v sudech, označí se jejich třída tabulkou na stojanu, umístěnou viditelně v prostoru uskladněných sudů.Způsob označování nádob.

Všeobecné ustanovení o úpravě nádrží
(k § 23)
5.Nádrže k uskladňování a přepravě hořlavých kapalin musí odpovídat očekávanému namáhání při naplnění nebo provozním přetlaku i všem zatížením, které na ně a na jejich zařízení mohou působit. U kovových beztlakových nádrží jsou přípustný odborně provedené koutové svary.Konstrukce a pevnost nádrží.
6.Vnitřní úpravy nádrží musí být provedeny tak, aby kovové části vzájemným třením nezpůsobily jiskření. Vnitřní povrch nádrží m usí dostatečně vzdorovat účinkům hořlavých kapalin, které jsou v nich uskladňovány.Vnitřní úpravy nádrží.
7.Každá nádrž i s příslušným potrubím plnicím, čerpacím, vypouštěcím a odvzdušňovacím musí být dobře uzemněna a s příslušenstvím nádrže vzájemně elektricky vodivě propojena za účelem odvádění statických nábojů.Uzemnění nádrží.
8.Odvzdušňovací potrubí musí být připojeno na horní část nádrže a musí být upraveno tak, aby se v něm nemohla hromadit kondensovaná kapalina. Odvzdušňovací potrubí musí být opatřeno neprůbojnou pojistkou, a to jak na nádrži, tak i na konci potrubí. U nadzemních nádrží, stojících ve volném prostoru, stačí jen jedna neprůbojná pojistka umístěná přímo na nádrži. V zimním období je dovoleno neprůbojnou vložku u této pojistky vyřadit z činnosti. Odvzdušňovací potrubí od více nádrží může být spojeno do společného potrubí jen při použití ochranného (inertního) plynu, dále při zařízení pro převádění par hořlavých kapalin z nádrže do nádrže a při použití zařízení pro získávání kapaliny z unikajících par (rekuperace). Při tom musí být bezpečně zabráněno prošlehnutí plamene z nádrže do nádrže spolehlivou úpravou za použití neprůbojných pojistek. Neprůbojné pojistky i jiná bezpečnostní zařízení musí být v prototypech schváleny Ústavem technického dozoru. Neprůbojné pojistky se nepožadují při uskladňování hořlavých kapalin III. třídy.Odvzdušňovací potrubí a neprůbojné pojistky.
9.Otvory na měrné trubce uvnitř nádrže musí být zajištěny dvojitým sítkem z nekorosivního materiálu s nejméně 200 oky na 1 cm2.Sítko na měrné trubce.

Soustavy s ochranným plynem.10.Při soustavách s ochranným plynem musí být provedena opatřeni, aby bylo znemožněno čerpání kapalin z nádrže, není-li zajištěn přívod ochranného plynu. Jinak se při těchto soustavách nevyžaduje použití neprůbojných pojistek ani syfonových uzávěrů (odstavec 31).

Zkoušení nádrži
(k § 23).
Zkoušení podzemních nádrží na pevnost a těsnost.11.U podzemních uskladňovacích nádrží se provádí zkouška na pevnost vodním tlakem nejméně 2 atp. Tato zkouška může být provedena buď u výrobce nebo na místě uložení. Zkouška na těsnost se provede u těchto nádrží na místě uložení před provedením nátěru asfaltem, a to tlakem vzduchu nebo nehořlavého plynu nejvýše 1 atp a petrolejovou anebo mydlinkovou zkouškou svarů nádrže. Podzemní nádrže pro uskladňování sirouhlíku a etheru musí být vyzkoušeny vodním tlakem rovným dvojnásobnému provoznímu přetlaku, nejméně však tlakem 2 atp.
Zkoušení nadzemních a přepravních nádrží.12.Nadzemní nádrže pro uskladňování sirouhlíku a etheru musí být rovněž zkoušeny vodním tlakem rovným dvojnásobku provozního přetlaku, nejméně však tlakem 1 atp. Ostatní nadzemní nádrže a nádrže motorových nádržových vozů (autocisteren) se zkoušejí bez tlaku, pouze vodou ponechanou v nádrži po 24 hodin, u menších pojízdných nádrží (do 5.000 I) alespoň po dobu 6 hodin.
Zkoušení tlakových nadrží.13Tlakové nádrže se zkoušejí podle předpisů o tlakových nádobách na předepsaný přetlak, přičemž ty z nich, které mají bezpečně snést i přetlak při případném vnitřním výbuchu, musí být zkoušeny na přetlak vznikající při takovém výbuchu, jenž je uveden na výkresu nádrže. Tloušťky stěn nádrže musejí odpovídat tomuto tlaku.
Pravidelné přezkoušení podzemních nádrží na těsnost.14.Každá podzemní nádrž musí být pravidelně, a to zpravidla při jejím čištění, přezkoušena na těsnost Tato kontrolní zkouška těsnosti se provádí vhodnou kapalinou bez přídavného tlaku, při čemž se pozoruje hladina kapaliny v nástavci vyvedeném nad dóm nádrže. Při provádění kontroly je třeba přihlížet k tomu, aby kapalina v nádrži měla ustálenou teplotu. Nejméně jednou za 10 let přesvědčí se technická kontrola závodu zvlášť přísnou zkouškou o těsnosti nádrže
Čištěni nádrží.15Ustanovení o čištění nádrží jsou obsažena v příloze č. 3 (odstavce 5 až 16).

II. Uskladňování hořlavých kapalin.

A. Nádrže k uskladňování.
Zvláštní ustanoveni o úpravě nadzemních nádrži
(k § 29)

Střecha nádrže.16.Horní stěna nádrže (střecha) musí být dostatečně pevná, aby snesla nejen přetlak a podtlak v nádrží, nýbrž i zatížení sněhem, váhu armatur a zařízení na ní upevněných
Armatury.17Armatury umístěné na dolní části nádrže musí být provedeny z ocele nebo z ocelové či barevné litiny
Stavoznaky.18.Stavoznaky musí být provedeny plynotesně, a pokud se používá plováků, musí být plovák opatřen vedením.
Větrací otvory.19Nádrž musí být opatřena za účelem větrání pokud možno dvěma otvory (průduchy) se dvěma dokonalými neprůbojnými pojistkami dostatečného průřezu. Je-li pojistka opatřena přetlakovým a podtlakovým ventilem, smí být přetlak nastaven pouze na hodnotu, kterou nádrž bezpečně snese Při ukládání kapalin III. třídy není třeba opatřovat větrací otvory neprůbojnými pojistkami
Pojistný ventil.20.Na nejvyšším místě nádrže (na střeše) je možno připojit zařízeni, které má za účel snížit vnitřní přetlak v případě výbuchu
Hasicí
zařízení.		21Každá nádrž o obsahu víc než 200 000 l pro uskladňování kapalin I. a II. třídy a u sirouhlíku a etheru o obsahu více než 50 000 l musí být opatřena stacionerním zařízením na hašení pěnou nebo jiným účinným hasicím zařízením
Výpusť.22Za účelem odstraňováni vody a kalu musí být z nejnižšího místa nádrže (dna) vyvedena výpusť dostatečného průměru
Průlezní
otvory.		23.Každá nádrž musí být opatřena za účelem čištění, větrání, revise a oprav dvěma dostatečně velkými průlezy, z nichž jeden je na střeše a druhý na dolní části lubu
Vzájemná
vzdálenost
nádrží.		24Jednotlivé uskladňovací nádrže musí být od sebe vzdáleny nejméně 1,5 m. s výjimkou nádrží o průměru do 5 m a nádrží pro uskladňování hořlavých kapalin III. třídy, u nichž je dovoleno tuto vzdálenost přiměřeně zmenšit.

Zvláštní ustanoveni o úpravě podzemních nádrží
(k § 30).
25.Nádrž musí být před uložením do země opatřena asfaltovým nátěrem s proloženou jutou nebo jiným vhodným materiálem proti zevní korosi a musí být zasypána vrstvou zeminy bez větších ostrohranných kamínků ve výšce nejméně 1 m od horní stěny nádrže. Čela nádrží musí být od podzemní strojovny čerpacích stanic oddělena přiměřené silnou betonovou zdí. Podlaha této strojovny musí být nepropustná, se sklonem k malé sběrné jímce. V místech, kde je nebezpečí stoupnutí hladiny spodní vody, musí být nádrže zajištěny proti vyzdvižení zakotvením do dostatečně těžkého betonového základu a v místech pod vozovkou musí být uloženy do jímek nebo jinak zajištěny proti tlaku vozovkyZajištění nádrže při jejím ukládání do země.
26.Nádrž musí být opatřena aspoň jedním dómem a při velikosti přes 20.000 I dvěma dómy. Nad dómy musí být zřízeny zděné, betonové nebo kovové šachty rozměrů nejméně 1X1 m (po případě kruhové).Dómy.
27.Připojení hrdel a armatur musí být provedeno na nejvyšším místě nádrže nebo na víku dómu a příslušné potrubí musí procházet dokonale těsně stěnou šachty, i když je jinak uloženo v kanále. Při použití dvou dómů se zpravidla připojí všechny armatury jen na jeden dóm tak, aby osoba provádějící kontrolu mohla druhým domem bez obtíží vstoupit do nádrže.Armatury.
28.Jsou-li armatury připojeny na válcovou část nádrže, nesmí být uloženy v zemi, nýbrž musí být okolo nich zřízena kontrolní šachta; jinak musí být prostor, v němž jsou armatury umístěny, připojen na hlavní dómovou šachtu.Kontrolní šachty.
29.Nádrže musí mít klenutá nebo misková dna. Síla válcové stěny musí činit nejméně;Síla válcové stěny.
při průměru nádrže do 1.750 mm5 mm,
při průměru nádrže do 2.000 mm6 mm,
při průměru nádrže do 2.500 mm7 mm,
při průměru nádrže do 2.750 mm8 mm,
při průměru nádrže do 3.100 mm9 mm.
Při větších průměrech nádrže se určí síla válcové stěny podle výpočtu pevnosti při zkušebním tlaku.
30.Podzemní nádrže na ukládání sirouhlíku a etheru musí být opatřeny pojistným ventilem proti tlaku vytěsňovací kapaliny; čerpáni i plnění musí být upraveno tak, aby hořlavá kapalina nebo její páry nemohly unikat do okolí nebo do kanalisační sítě a pod.Nádrže na ukládání sirouhlíku a etheru.
31.Plnicí i čerpací potrubí nádrže musí být opatřeno syfonovými uzávěry nebo jiným zařízením, které bezpečně zabraňuje vniknutí plamene do nádrže. Je-li v čerpací trubce zpětný ventil, není takového uzávěru nebo zařízení třeba. U podzemních nádrží do obsahu 5 000 l, které mají společnou měrnou a plnicí trubku, lze považovat za bezpečné zařízení proti vniknutí plamene do nádrže, jestliže její ventilační otvory jsou opatřeny dvojitým sítkem z nerezavějícího kovu alespoň se 200 oky na 1 cm2. Tato společná trubka musí sahat téměř ke dnu nádrže a její dolní konec musí být alespoň 10 cm pod dolním koncem čerpací trubky.Plnicí a čerpací potrubí.
32Hořlavé kapaliny, které mají kyselou nebo zásaditou reakci a mohou nádobu korodovat (na př. chlorované a nitrované uhlovodíky), smějí být v podzemních nádržích uskladňovány pouze tehdy, je-li vnitřní povrch nádrže vhodně zajištěn proti účinkům korose.Zajištění nádrže proti vnitřní korosí
33.Jednotlivé uskladňovací nádrže musí být od sebe vzdáleny nejméně 0,5 m.Vzájemná vzdálenost nádrží.

B. Podmínky pro uskladňováni (přechovávání) hořlavých kapalin I. třídy
(kromě sirouhlíku a etheru).

a) Uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin I. třídy bez schvalovacího řízení
(k §§ 26, 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).

34.Bez schválení okresního národního výboru smějí být uskladňovány (přechovávány) hořlavé kapaliny I. třídy v množstvíPřípustné množství kapalin, povaha uskladňovacích prostorů a náležitosti nádob.
a) do 2 l v obytných místnostech a v dílnách, jsou-li uloženy v uzavřených nádobách;
b) do 30 l v dílnách a prodejnách, jsou-li uloženy v nerozbitných nebo před rozbitím chráněných nádobách;
c) do 50 l v laboratořích, v prodejních místnostech lékáren, drogerií, parfumerií a jiných podobných zařízení s odborně školeným personálem, jsou-li uloženy v několika uzavřených nádobách s obsahem nejvýše do 5 l; do tohoto množství se nezapočítávají hromadně vyráběná léčiva, kosmetické a technické výrobky v jednotlivém originálním balení do nejvyššího obsahu 50 cm3;
d) do 200 l v příručních skladištích (odstavec 71 této přílohy) dílen, prodejen, zkušeben, lekáren a pod., jsou-li uloženy v kovových neprodyšně uzavřených nádobách opatřených bezpečným čerpacím nebo odměrným zařízením;

Přechovávání většího množství kapalin.e) do 1.000 l v přízemních místnostech, nad nimiž nejsou prostory určené k pravidelnému pobytu osob, nebo v samostatných skladištních budovách z nehořlavého materiálu, jestliže ve zmíněných místnostech nebo budovách není uložen jiný snadno hořlavý materiál a jestliže kapaliny jsou uloženy v nerozbitných nádobách. Skladiště hořlavých kapalin musí mít v obou případech nepropustnou a nehořlavou podlahu a musí být upraveno jako sběrná jímka s obsahem na celé množství uložené kapaliny.
Vyloučení vlivu tepelných zdrojů.35.Hořlavé kapaliny uvedené v odstavci 34 písm. a) až c) musí být uloženy tak, aby byly mimo přímý dosah tepelných zdrojů.
Oznamovací povinnost.36.Skladiště uvedená v odstavci 34 písm. e) je nutno písemné oznámit okresnímu národnímu výboru, jenž se přesvědčí o tom, zda uložení hořlavých kapalin vyhovuje předepsaným podmínkám
Přípustné množství pohonných látek v garážích.37.V garážích je dovoleno přechovávat pohonné látky pouze v nádržích motorových vozidel a kromě toho pouze reservní zásobu těchto látek přiměřenou potřebě vozidla, a to jen kovových, dokonale utěsněných nádobách (kanistrech),

b) Uskladňování hořlavých kapalin 1. třídy vyžadující schválení.

Minimální množství kapalin.38.Uskladňovat hořlavém kapaliny I. třídy (kromě sirouhlíku a etheru) ve větším množství než 1.000 l je dovoleno jen ve skladištích schválených okresním národním výborem.

Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29 a k §§ 32, 33 a 35).
Přípustná množství a bezpečnostní39.V nadzemních nádržích smějí být hořlavé kapaliny I. třídy uskladněny jen tehdy, je-li skladiště mimo zastavěné části obce a je-li bezpečnostní vzdálenost (§§ 7 a 27 vyhlášky) při množství kapalin
a) do 100.000 l nejméně 20 m,
b) do 200.000 l nejméně 30 m,
c) do 500.000 l nejméně 40 m,
d) do 1,000.000 l nejméně 45 m,
e) do 2,000.000 l nejméně 50 m,
f) do 3,500,000 l nejméně 55 m,
g) do 5,000.000 l nejméně 60 m,
h) do 7,500.000 l nejméně 65 m,
ch) do 10,000.000 l nejméně 70 m,
i) do 15,000.000 l nejméně 75 m,
j) do 20,000.000 l nejméně 80 m.

Uskladňování hořlavých kapalin I. třídy v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti.40.V podzemních nádržích směji být uskladňovány hořlavé kapaliny I. třídy v množství
a) do 10.000 l na dvorech ve vzdálenosti nejméně 5 m od obytných budov, kanalisačních vpustí, vodních toků, sklepů, studní a pod. Uvnitř průmyslových závodů může být připuštěna i menší vzdálenost než 5 m od obytných budov závodu;
b) do 30.000 l za podmínky, že toto množství je uloženo v několika nádržích o obsahu nejvýše 10.000 l a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 10 m;
c) do 50.000 l za podmínky, že toto množství je uloženo v několika nádržích o obsahu nejvýše 20.000 l a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 15 m;
d) do 200.000 l v jedné nebo několika nádržích za podmínky, že skladiště je mimo zastavěné části obce a že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 20 m;
e) přes 200.000 l v jedné nebo několika nádržích za podmínky, že skladiště je mimo zastavěné části obce a že bezpečnostní vzdálenost činí při obsahu jednotlivých nádrží o obsahu nejvýše 200.000 l nejméně 30 m a při ukládání v nádržích o obsahu přes 200.000 l nejméně 60 m.
Podzemní nádrže pouličních čerpacích41.O uskladňování hořlavých kapalin v podzemních nádržích pouličních čerpacích stanic umístěných v silničním tělese nebo v jeho bezprostřední blízkosti platí ustanovení odstavců 52 až 61 této přílohy.

Uskladňování hořlavých kapalin l. třídy v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti.42.V sudech smějí být uskladňovány hořlavé kapaliny I. třídy za podmínky, že skladiště se nachází mimo zastavené části obce a dále že bezpečnostní vzdálenost činí při množství kapalin
a) do 3.000 I nejméně 20 m,
b) do 10.000 l nejméně 30 m,
c) do 20.000 l nejméně 35 m,
d) do 40.000 l nejméně 40 m,
e) do 100.000 l nejméně 50 m,
f) do 200.000 l nejméně 60 m,
g) do 400.000 l nejméně 80 m
h) přes 400.000 l nejméně 100 m

43.Má-li být uskladňováno v sudech větší množství hořlavých kapalin než 40.000 l (200 sudů), musí být sudy ukládány obsahujících nejvýše 40.000 l, vzdálených od sebe navzájem nejméně 10 m.Ukládání sudů ve skupinách

C. Podmínky pro uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin II. a III. třídy
(k §§ 26 až 35).

44.Pro uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin II. a III. třídy platí stejné podmínky jako pro uskladňování hořlavých kapalin I. třídy (odstavec 34 až 43), avšak množství hořlavých kapalin tam uvedená se zvyšujíPřípustná množství.
a) u kapalin II. třídy na dvojnásobek,
b) u kapalin III. třídy na desetinásobek.

D. Podmínky pro společné uskladňováni (přechovávání) hořlavých kapalin různých tříd,
kromě sirouhlíku a etheru
(k §§ 26 až 35).

45.Při společném uskladňování (přechovávání) hořlavých kapalin různých tříd se počítají 2 l kapaliny II. třídy nebo 10 l kapaliny III. třídy za 1 l kapaliny I. třídy. Při společném uskladnění hořlavých kapalin I., II. nebo III. třídy s kapalinami o bodu vzplanutí nad 125° C, rozhodne o způsobu a podmínkách uložení okresní národní výbor podle místních poměrů.Stanovení poměru kapalin různých tříd.

E. Podmínky pro uskladňování (přechovávání) sirouhlíku a etheru.

a) Uskladňování (přechovávání) sirouhlíku a etheru bez schvalovacího řízení
(k §§ 28, 31 a 32, k § 37 odst. 2 a k § 56).

46.Bez schválení okresního národního výboru smí být uskladňován (přechováván) sirouhlík nebo ether v množstvíPřípustná množství kapalin uskladňovacích prostorů a náležitosti nádob.
a) do 0,5 l v obytných místnostech a v dílnách, jsou-li kapaliny uloženy v dokonale uzavřených nádobách;
b) do 5 l v dílnách a prodejnách, jsou-li kapaliny uloženy v nerozbitných nebo před rozbitím chráněných nádobách, dokonale uzavřených a náležitě zajištěných proti převrhnutí; u sirouhlíku se kromě toho vyžaduje, aby byl v nádobě přechováván pod vrstvou vody nejméně 2 cm vysokou;
c) do 200 l v příručních skladištích (odstavec 71 této přílohy), jsou-li kapaliny uloženy v kovových nádobách opatřených bezpečným čerpacím nebo odměrným zařízením; taková skladiště je však nutno písemně oznámit okresnímu národnímu výboru, který se přesvědčí o tom, zda uskladnění vyhovuje předepsaným podmínkám.Oznamovací povinnost.
47.Hořlavé kapaliny uvedené v odstavci 46 písm. a) a b) musí být uloženy mimo přímý dosah tepelných zdrojů.Vyloučení vlivu tepelných zdrojů.

b) Uskladňování sirouhlíku a etheru vyžadující schválení.

48.Uskladňovat sirouhlík nebo ether ve větším množství než 200 l je dovoleno jen ve skladištích, schválených okresním národním výborem.Minimální množství.

Uskladňování sirouhlíku a etheru v nadzemních nádržích
(k §§ 26 až 29, k §§ 32 a 33 a k § 35).
49.V nadzemních nádržích smí být sirouhlík nebo ether uskladňován jen tehdy, je-li skladiště mimo zastavěné části obce a činí-li bezpečnostní vzdálenost při množství kapalinPřípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti.
a) do 2.500 l nejméně 40 m,
b) do 10.000 l nejméně 60 m,
c) do 50.000 l nejméně 100 m,
d) do 100.000 l nejméně 150 m,
e) do 500.000 l nejméně 200 m,
f) nad 500.000 l nejméně 300 m.

Uskladňování sirouhlíku a etheru v podzemních nádržích
(k §§ 26 a 27, k § 28 odst. 1 a k §§ 30, 32 a 35).
Přípustná množství, bezpečnostní vzdálenosti a požadavek ochranné soustavy.50V podzemních nádržích smí být sirouhlík nebo ether uskladňován, jestliže
a) skladiště je mimo zastavěné části obce,
b) při uskladňování je použito soustavy vytěsňování vodou nebo soustavy ochranného plynu,
c) jednotlivé nádrže jsou od sebe vzdáleny nejméně 1 m a
d) bezpečnostní vzdálenost činí při množství hořlavých kapalin
aa) do 2.500 l nejméně 15 m,
bb) do 10.000 l nejméně 20 m,
cc) do 50.000 I nejméně 30 m,
dd) do 100.000 l nejméně 60 m,
ee) do 500.000 l nejméně 80 m,
ff) nad 500.000 l nejméně 100 m.

Uskladňování sirouhlíku a etheru v sudech
(k §§ 26 až 28 a k §§ 31 až 35).
Přípustná množství a bezpečnostní vzdálenosti.51.V sudech smí být sirouhlík nebo ether uskladňován jen mimo zastavěné části obce, a to v množství nejvýše do 1000 l (u etheru do 2000 l) a za podmínky, že bezpečnostní vzdálenost činí nejméně 60 m.

F. Pouliční čerpací stanice (k § 36).

Přípustný obsah, vzájemná vzdálenost a počet nádrží.52.Podzemní nádrže stálých pouličních čerpacích stanic, umístěné v silničním tělese nebo v jeho bezprostřední blízkosti, smějí mít obsah nejvýše po 10.000 l a musí být od sebe vzdáleny nejméně 1 m; jsou-li uloženy ve zděné nebo betonové jímce, stačí vzdálenost 0,5 m. V jedné stanici smí být umístěno nejvíce 5 nádrží.
Nejmenší vzdálenost nádrží od kanalisačních vpustí, sklepů, studní a pod.53.Stálé pouliční čerpací stanice i jejich nádrže musí být vzdáleny nejméně 5 m od kanalisačních vpustí, vodních toků, sklepů, studní a pod. a musí být učiněna vhodná opatření, aby hořlavé kapaliny do nich nemohly vtékat.
Nejmenší vzdálenost nádrží od obytných budov.54.Nejmenší vzdálenost podzemních nádrží od nejbližších obytných budov musí činit:
a) při 1 až 2 nádržích o obsahu po 5.000 l5 m,
b) při 3 nádržích o obsahu po 5.000 l7,5 m,
c) při 4 až 5 nádržích o obsahu po 5.000 l10 m,
d) při 1 nádrži o obsahu po 10.000 l7,5 m,
e) při 2 až 3 nádržích o obsahu po 10.000 l10 m,
f) při 4 až 5 nádržích o obsahu po 10.000 l15 m.
Zajištění čerpacích zařízení.55.Pouliční čerpací stanice a zařízení sloužící k čerpání hořlavých kapalin, pokud nejsou pod trvalým dohledem, musí být bezpečně uzavřeny nebo zajištěny před uvedením do chodu nepovolanými osobami.
Zajištěni a ochrana potrubí.56.Potrubí používaná při přečerpávání hořlavých kapalin musí být elektricky vodivá a dobře uzemněna. Potrubí uložená pod povrchem a v těsné blízkosti dopravních cest musí být chráněna proti poškození vozidly dostatečně pevným obezděním nebo jinak zajištěna.
Plnicí potrubí.57.Plnicí potrubí v nádrži má sahat téměř až ke dnu a jeho dolní konec musí být aspoň 10 cm pod dolním koncem čerpací trubky.
Zamezení odkapávání kapaliny.58.Strojní zařízeni čerpací stanice a její hadicová přípojka musí být upraveny a udržovány tak aby bylo zamezeno odkapávání hořlavé kapaliny.
Samočinné zastavení čerpadla.59Mechanicky hnaná čerpadla musí být upravena tak, aby se jejích činnost v případě požáru sama zastavila nebo aby se dala zastavit s místa, které je i při požáru čerpacího zařízení nebo pouliční čerpací stanice bezpečně přístupné.
Vytápění kiosků.60Vytápění kiosků pouličních čerpacích stanic smí být prováděno jen topnými tělesy bezpečnými proti vznícení par hořlavých kapalin (na př. elektrické podlahové topení). Jde-li o elektrické topení, musí topná tělesa a přívod proudu do výšky 1,5 m nad podlahou odpovídat předpisům ESČ část XIV („Elektrická zařízeni v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem”) — stupeň nebezpečí 1. Povrchová teplota topných těles umístěných v nebezpečném pásmu do výšky 1,5 m nad podlahou musí odpovídat ustanovení § 14 odst. 2 vyhlášky.
Pravidelné prohlídky.61Každé čerpací zařízeni neb čerpací stanice musí být nejméně jednou ročně prohlédnuty po stránce strojní a elektrotechnické odborníkem a výsledek prohlídky zapsán do knihy pro to určené.

62.Pojízdných čerpacích stanic se může používat jen zcela výjimečně a pouze na přechodnou dobu (na staveništích, při závodech motorových vozidel a pod.). Pojízdná čerpací stanice nesmí být nikdy postavena v blízkosti obytných budov, na dvorech, v blízkosti hořlavých objektů a v domovních komunikacích. Vzdálenost od těchto objektů musí činit nejméně 10 m. Konstrukce podvozků musí být kovová a řádně uzemněna. Nádrž smí mít obsah nejvýše 200 l.Pojizdné čerpací stanice.

G. Ostatní ustanovení o uskladňování hořlavých kapalin.
Bezpečnostní vzdálenosti
(k § 27).

63.Bezpečnostní vzdálenosti, o nichž se činí zmínka v předchozích ustanoveních (zejména odstavce 39 až 51 a 54 této přílohy), se měří vždy od nejbližšího okraje nádrže nebo sběrné jímky k nejbližšímu místu sousedních obytných budov, hořlavých nebo jinak nebezpečných objektů a veřejných komunikací.Měření bezpečnostních vzdáleností.
64.Jsou-li nadzemní nádrže od sebe umístěny v menší vzdálenosti, než je průměr vetší nádrže, sčítá se jejich obsah pro určení bezpečnostních vzdáleností. Jsou-li však tyto nádrže od sebe ve větší vzdálenosti nebo jsou-li od sebe odděleny nehořlavou zdí v síle aspoň 30 cm a o výšce odpovídající nejméně výšce nejvyšší nádrže, posuzuje se každá nádrž samostatné.Určování bezpečnostních vzdáleností u nadzemních nádrží.
65Zařízeni souvisící bezprostředně s provozem uskladňovacích nádrží s hořlavými kapalinami (na př. přečerpací stanice, plnírny barelů a pod.) se považují za příslušenství nádrže a ustanovení o bezpečnostních vzdálenostech se na ně nevztahují.Příslušenství uskladňovacích nádrží.
66.U skladišť v průmyslových závodech lze bezpečnostní vzdálenosti, o nichž je zmínka v předchozích ustanoveních (zejména odst. 39 až 51 této přílohy), zvláště u podzemních nádrží, vůči ostatním závodním objektům přiměřeně (nanejvýš však o jednu polovinu) snížit, jsou-li pro to závažné důvody, a je-li bezpečnost dostatečně zajištěna jiným způsobem (na př. zařízením s ochranným plynem, ochranným valem, dostatečně vysokou zdí a pod.).Možnost snížení bezpečnostních vzdáleností u skladišť v průmyslových závodech.

Sběrné jímky
(k § 33).
67.Pod nadzemní nádrží musí být zřízena sběrná jímka, a to na celý obsah nádrže. Společná jímka pro více nadzemních nádrží může být zřízena pouze tehdy, nepřesahuje-li obsah těchto nádrží u kapalin I. a II. třídy 5.000.000 l. Obsah společné sběrné jímky u těchto kapalin musí se rovnat nejméně obsahu největší nádrže, zvětšenému o 20% obsahu zbývajících nádrží, nejméně však 60% obsahu všech nádrží. Obsah společné sběrné jímky pro kapaliny III. třídy musí se rovnat nejméně obsahu největší nádrže.Sběrné jímky pro nadzemní nádrže.
68.Místo pro ukládání plných sudů musí být rovněž zřízeno ve formě sběrné jímky s nepropustnou a nehořlavou podlahou. Jímka musí mít takový obsah, aby byla schopna pojmout polovinu obsahu uložené kapalinySběrné jímky pro místa k ukládání sudů.
69.Sběrné jímky směji být připojeny na veřejnou kanalisaci pouze tehdy, mají-li zvláštní zařízení pro zachycování hořlavých kapalin.Za kterých podmínek mohou byt jímky připojeny na kanalisaci.

Oplocení skladiště
(k § 35).
70.Samostatná skladiště musí být řádně ohrazena plotem aspoň 2,2 m vysokým, opatřeným nahoře dvěma řadami ostnatého drátu. Jde-li o skladiště umístěná ve zvláštních skladištních budovách (§ 34 vyhlášky), jež lze spolehlivě zajistit proti vniknutí nepovolaných osob, je možno od požadavku oploceni takových skladišť upustit.Způsob oplocení.

Příruční skladiště
(k § 37 odst. 2).
71.Podlaha místností sloužících za příruční skladiště musí být z nehořlavého materiálu, nepropustná a upravena tak, aby hořlavé kapaliny nemohly vytéci ven nebo do kanalisace. Podlaha se stěnami a prahem dveří musí tvořit jímku, která je schopna pojmout celé množství kapalin, jež je ve skladišti dovoleno ukládat (přechovávat). V místnostech nesmějí být žádná zařízení k vytápění a nesmějí v nich být umístěna komínová dvířka. Dveře místnosti i se zárubněmi a prahem musí být z nehořlavého materiálů nebo aspoň pobité plechem. Skladiště musí být větráno při stropu i podlaze stále otevřenými průduchy, nejlépe zalomenými, opatřenými hustou drátěnou sítí. Ve skladištních místnostech se směji provádět pouze práce, které jsou spojeny s uskladňováním nebo vyskladňováním zásob. Instalační a údržbářské práce je možno provádět jen nástroji z nejiskřícího materiálu.Podlaha, sběrné jímky, vytápění a ostatní náležitosti.

III. Přeprava hořlavých kapalin.
Motorové a vlečné nádržové (cisternové) vozy.
(k § 40).

Základní náležitosti nádrže.72.Nádrž motorových a vlečných nádržových vozů k přepravě hořlavých kapalin musí vyhovovat jednak příslušným ustanovením vyhlášky a přílohy (zejména §§ 22, 23 a 40 vyhlášky a odstavce 1 až 15 této přílohy), jednak musí splňovat další níže uvedené předpoklady.
Velikost nádrže a její rozdělení na oddíly.73.Motorové a vlečné nádržové vozy mají mít nádrž o obsahu zpravidla nejvýše 10.000 I. Nádrž musí být dělena tak, aby obsah jednoho dílu nepřesahoval 3.500 l. Uvnitř každého oddílu o obsahu přes 2.000 l musí být alespoň jedna příčná stěna (peřejník), která rozděluje obsah nádrže na díly, spojené vyrovnávacími otvory, zejména nahoře a dole. Stěna musí být alespoň částečně vyjímatelná za účelem čištění.
Nádrže o větším obsahu než 10.000 l.74.Bližší podmínky pro úpravu nádrže motorových a vlečných nádržových vozů o větším obsahu než 10.000 l stanoví ministerstvo vnitra podle potřeby zvláštními směrnicemi.
Sila stěn nádrže.75.Je-li nádrž motorového a vlečného nádržového vozu zhotovena z ocelového plechu, musí být její stěny silné nejméně 4 mm; při použití plechu z jiného kovu mění se síla stěny úměrně podle pevnosti tohoto kovu v tahu.
Průlezy, víka, armatury.76.Každý samostatný oddíl nádrže musí být opatřen na nejvyšším místě průlezem dostatečných rozměru a uzavřen dobře těsnicím víkem, upevněným buď řadou šroubů nebo na třmenový uzávěr. Na tomto víku mohou být potřebné armatury pro odvzdušňování, plnění a zjišťování obsahu. Tyto armatury mohou však být umístěny také na nejvyšším místě válcové části nádrže mimo víko průlezu
Úprava ventilačních hrdel.77Hrdlo pro ventilaci každého oddílu nádrže pro kapaliny I. a II. třídy musí být opatřeno neprůbojnou pojistkou a jednotlivá hrdla mohou být spojena trubkou, opatřenou na konci další pojistkou a šroubením se závitem „G 1 ¾“, aby se umožnilo případné převádění par při plnění cisterny. Krycí víčko tohoto šroubení musí mít dostatečný otvor pro ventilaci nádrže během jízdy
Zajištění uzavíracích ventilů.78.Veškeré uzavírací ventily musí být provedeny tak, aby se za jízdy následkem otřesů samovolně neotevřely; výpustní ventily musí být náležitě zajištěny proti manipulaci nepovolanou osobou (na př. uzavřením na zámek).
Pojistný ventil.79.Je-li ventilační hrdlo opatřeno uzávěrem pro případ překlopení nádrže (vozu), musí být na nádrži pojistný ventil pro omezení vnitřního přetlaku v případě požáru nádrže.
Stavoznaky.80.Stavoznaky na nádrži nesmějí být ze skla.
Upevnění nádrže na voze.81.Upevnění nádrže na voze musí být provedeno buď sedly a pasy anebo deskami, přivářenými na nádrž v dostatečně dlouhém styku. Spojení sedel s pružným rámem vozu musí být provedeno tak, aby tím nebyla ohrožena pevnost rámu vozidla (na př. tříbodové uložení).
Nutné údaje na nádrži.82.Nádrž musí být na podvozku umístěna co nejníže a opatřena štítkem, udávajícím jméno výrobce, výrobní číslo, rok výroby: obsah, zkušební tlak a datum posledního přezkoušení.
Uzemnění nádrže.83.Nádrž, po případě rám vozidla musí být při manipulaci a garážování uzemněny lankem zakončeným svorkou nebo bodcem. Svorka se při manipulaci připojí na kovový uzemněný předmět; bodec se zarazí do země
Zajištění řidiče.84.Budka pro řidiče vozidla musí být od nádrže oddělena plechovou nebo na zadní straně plechem pobitou stěnou, sahající co nejníže pod podlahou budky. V horní části smí být pouze pozorovací okénko pro řidiče.
Zajištění požární bezpečnosti nádrže.85.Zásobní nádrž pro palivo motoru, výfukový hrnec (tlumič) a výbušný motor včetně akumulátorové baterie musí být umístěny před dělicí stěnou.
Zastavení motoru při plnění.86.Při plnění a vyprazdňováni vozu musí být motor pro pohon vozu zastaven, pokud neslouží současně k pohonu čerpadla.
Elektrická instalace na zadní části vozu.87.Elektrická instalace na zadní části vozu musí být provedena podle předpisů ESČ část XIV (stupeň nebezpečí 1), s výjimkou koncových svítidel vozidla, která mohou být normálního provedení, jsou-li umístěna ve volné prostoře a nejsou zapuštěna do uzavřených skříní
Bezpečnostní opatření při provozu.88.Je-li čerpací zařízení opatřeno pomocným výbušným motorkem, je třeba při jeho umístění i při provozu přihlížet k tomu, aby se v jeho okolí nemohla vytvořit výbušná směs a aby bylo zamezeno jiskření zapalovacího okruhu. Dále je třeba přihlížet k tomu, aby při plnění podzemní nádrže byl konec výfukového potrubí motorové cisterny pokud možno vzdálen od šachty plněné nádrže
Vybavení pohonného elektromotoru.89Je-li čerpadlo poháněno elektromotorem, musí být celá elektrická instalace provedena podle předpisů ESČ část XIV (stupeň nebezpečí 1) a umístěna v dostatečně větrané skříni, ve které se při provozu nemůže nashromáždit větší množství výbušných par.