Podmínky pro provaz motorových vozidel s pohonem plynem nebo parou.

Část I
Provoz motorových vozidel s pohonem tekutým plynem.

Část II.
Provoz motorových vozidel s pohonem na generátorový plyn.

Část III.
Provoz motorových vozidel s pohonem na stlačený plyn (methan, zemní plyn, svitiplyn).

Část IV.
Provoz motorových vozidel s pohonem parním.

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ.

§ 1

§ 1.
Povolení k provozu.

(2) Průkaz o povolení, jehož vzor stanoví ministerstvo dopravy, musí mít řidič motorového vozidla při provozu při sobě a prokázat se jím na požádání dopravním orgánům a při odběru plynu; bez předložení průkazu není odběr plynu přípustný.

(1) Používání tekutého plynu k pohonu motorových vozidel je přípustné jen se souhlasem krajského národního výboru podle § 54 vyhlášky.

c) pro pohon osobních automobilů ostatních, je-li. to v obecném zájmu,

b) pro pohon traktorů a osobních automobilů socialistického sektoru,

a) pro pohon nákladních automobilů do 1 t nosnosti,

(3) Souhlas podle odstavce 1 může být udělen jen

d) budou-li splněny podmínky uvedené v § 2.

§ 2

§ 2.
Při úpravě motorového vozidla na pohon tekutým plynem a při jeho provozu musí být zachovány tyto podmínky:
Podmínky pro přestavbu a provoz.

(9) Lahve nesmějí přečnívat boční obrysy vozidla a při montáži pod ložnou plochou musí být nejnižší místo držáku lahve včetně potrubí nejméně 30 cm nad vozovkou.

b) ohřátím regulátoru buď horkou vodou nebo mokrými, po případě suchými teplými hadry, pytly s horkým pískem a pod. Otevřeného plamene nesmí být nikdy použito.

a) zavřením uzavíracího ventilu a po kratší době normálním startováním se zbylou pohonnou látkou v redukčním ventilu a odpařovači,

(40) Před odstavením vozidla do garáže musí být jak lahvové tak uzavírací ventily uzavřeny.

(41) Lahve s tekutým plynem mohou být uloženy pouze venku nebo v místnostech, které jsou od garážních místností odděleny a mají řádné spodní větrání.

(42) S lahvemi se musí opatrně zacházet a nesmí být vystaveny přímému účinku tepla.

(43) Lahve nesmějí být uskladňovány v průjezdech, v průchodech a na místech, kde by mohly být povaleny.

(44) Jakýkoliv zásah do armatury lahve je zakázán. Při převzetí uživatelem buďtež lahve řádně prohlédnuty a zjištěné závady pozastaveny. Lahve musí být vyměňovány jen venku, nikoliv v uzavřených místnostech (garážích, dílnách a pod.).

(45) Budiž dbáno též opatrnosti před působením plynu v tekutém stavu, aby se zamezilo jeho doteku s pokožkou těla a tím omrzlinám a těžko zhojitelným ranám. Také oči nutno před plynem chránit.

(5) Montáž lahví na vozidle musí být provedena tak spolehlivě a pevně, aby kroucení rámu vozidla nemělo ani na lahve, ani na jejich upevnění vliv a aby bylo zabráněno poškozování ventilu nebo lahví.

(6) Láhve musí být upevněny pomocí držáků s upínacími pasy a dřevěnými nebo jinými měkkými podložkami.

(7) Přípustné je umístění lahví v poloze vodorovné, kolmo k podélné ose vozidla s ventilem ku pravé straně na přední stěně ložného prostoru. Láhve mohou být umístěny buď nad sebou, nebo pod ložnou plochou, po případě ve směru podélné osy za sebou po levé i pravé straně vozidla s ventilem směřujícím dozadu. Láhve musí být umístěny tak, aby jejich osa měla spád k ventilu, a to 40—50 mm měřeno v závěsech lahve, které musí být od sebe vzdáleny aspoň 800 mm. Při tom musí být láhve kryty proti přímému tepelnému záření ochrannou barvou, obalem a pod. Umístění lahve na voze nesmí nadměrně měnit polohu těžiště vozu. Váha lahve má být rozdělena do stran a pokud možno i na nápravy.

(8) Rovněž je přípustné umístění lahví v poloze svislé po levé i pravé straně ložného prostoru u přední stěny, nebo mezi budkou řidiče a ložným prostorem, nebo — u vozidel pro dopravu osob — vodorovně na zadní vnější stěně vozidla. Lahve postavené svisle musí mít ventil umístěný dole a musí být podloženy plstí nebo koží. Při tomto umístění se u převislých karoserií podstatně zvýší zatížení zadní nápravy, takže je nutno zmenšit přípustné zatížení vozidla. Umístění lahví uvnitř karoserie autobusů v prostoru pro cestující není dovoleno. Lahve však mohou být umístěny v karoserii ve zvláštním, od prostoru pro cestující těsně odděleném místě, obsahujícím spodní větrací otvory o ploše nejméně 200 cm2 pro 1 lahev. Tyto větrací otvory nesmí být uzavíratelné. Vyměňují-li se lahve uvnitř karoserie, musí utěsnění skříně i při delším použití být zaručeno. U ostatních vozidel s uzavřenou karoserií lze lahve umístit buď svisle, při čemž ventil prochází podlahou a vyčnívá pod ní, nebo lze je umístit příčně nebo podélně uvnitř karoserie, avšak ventil lahve musí směřovat do otvoru na vnější stranu karoserie.

(1) Přestavba musí být provedena jen v odborném závodě, který určí povolující orgán.

(10) Jsou-li lahve svojí polohou dostatečně chráněny, není třeba zvláštní ochrany proti nárazům zvenčí. Není-li však chráněn ventil lahve nejbližším blatníkem proti úderům vržených předmětů (kamenů a pod.), musí býti tento ventil chráněn přiměřeným krytem, avšak tak, aby kryt nebránil rychlému uzavření ventilu při požáru. Leží-li lahve pod vstupními dveřmi, musí být chráněny a umístěny tak, aby jich nebylo možno používat jako stupátek. Ventily u lahví umístěných vpředu nebo vzadu vozidla nesmí být vystaveny bezprostřednímu nebezpečí nárazu a musí být chráněny proti zablácení.

(11) Lahve musí být umístěny v takové vzdálenosti, aby byly chráněny proti sálavému teplu výfukových plynů, nebo musí být chráněny ochranným obalem a pod. Lahve, které nejsou svojí polohou na voze dostatečně chráněny před přímými účinky tepla slunečních paprsků, musí být vhodně zakryty plechem, plachtovinou a pod.

(12) Vodorovně umístěnou lahev nutno natočit tak, aby ponorná trubice ventilu, kterou vychází z lahve kapalina, směřovala svisle dolů.

(13) Pro potrubí musí být použito ocelových trubek beze švů, zkoušených na tlak 25 kg/cm2, které musí být spojovány mezi sebou zvláštními spojkami, na př. značky Ermeto. Nesmí být použito trubek měděných. Sváření trubek je zakázáno. Spájet smí se jen ve výjimečných případech a plně spolehlivým způsobem. Potrubí musí být vedeno jen v chráněných místech podvozku a připevněno objímkami ve vzdálenosti nejméně 100 cm od sebe. Ve vedení musí být na vhodných místech upraveny dilatační smyčky. V místech, kde je kmitání podvozku velmi značné, smí být použito — místo smyček — jen pancéřové hadice. Volný konec potrubí až k první objímce nesmí být delší než 40 cm. Ve vysokotlakém potrubí je přípustná největší délka 60 cm pancéřových hadic; jejich konce musí být zajištěny dvěma objímkami. Konce trubek, na něž je hadice nasunuta, musí být od sebe vzdáleny aspoň 10 cm. Objímky nesmí být na duši, nýbrž na pancéřování hadice.

(14) Potrubí musí být vedeno nejméně 10 cm od výfukového potrubí a 15 cm od tlumiče výfuku a nejméně 60 cm od vyústění výfuku. U vozidel sloužících k veřejné dopravě osob nesmí být potrubí umístěno v prostoru pro cestující. Od zdrojů vysokého napětí musí být trubky vzdáleny aspoň 10 cm. Nízkotlaká gumová hadice má být aspoň 15 cm od výfukového potrubí a její konce musí být zajištěny dvěma objímkami.

(15) Uzavírací ventily musí být naprosto těsné. Přívod ke každému ventilu musí být samostatný, odvod ze skupiny ventilů musí být společný. Ventily nesmí být umístěny v budce pro řidiče, musí však být s tohoto místa ovladatelné.

(16) Přívod od ventilu k předehřívači musí mít alespoň jednu spirálovou smyčku (kruh) o průměru 12 cm, má-li trubka průměr 8 mm a smyčku o průměru 15 cm, má-li trubka průměr 10 mm. Uspořádání smyček musí být takové, aby bylo dosaženo měkkého pérování a aby bylo zamezeno ostrým ohybům potrubí. Spojení redukčního ventilu s předehřívačem gumovou hadicí je zakázáno. Předehřívač musí být umístěn tak, aby výfukové plyny z posledního válce proudily přímo do předehřívače. Na spodní straně předehřívače budiž na nejnižším místě vyvrtána dírka, opatřená trubkou o vnějším průměru 6 mm a o vnitřním 4 mm, která vede pod motor a slouží k odtékání sražené vodní páry a k zamezení vniknutí výfukových plynů do prostorů karoserie. Odvod předehřívače do redukčního ventilu musí být opatřen spirálou (kruhem) o stejných rozměrech jako přívod od ventilu. Je dovoleno používat předehřívače umístěného v horním vodním okruhů není-li brzděn průtok chladící vody.

(17) Redukční ventil musí být namontován blízko karburátoru tak, aby vzdálenost mezi ním a karburátorem nebyla větší než 50 cm. Redukční ventil musí být dobře přístupný a namontovaný na těch částech vozidla, která se nechvějí (na př. na motoru). Po zastavení motoru nesmí z redukčního ventilu unikat žádný plyn.

(18) Je-li při zařízení montován odpařovač, možno jej upevnit vhodným způsobem na výfukové potrubí. Přívodní trubice musí být napojena na odpadovou trubku, vycházející ze spodní strany redukčního ventilu. Tato přívodní trubice musí ústit pokud možno do spodní části odpařovače, který musí být níže než redukční ventil. Odvodní trubice z odpařovače musí vycházet z vyššího místa odpařovače ke kolénku na pravé straně horní polovice redukčního ventilu nebo přímo do hlavního přívodního potrubí u aparatury. Je třeba dbát toho, aby nenastala záměna těchto trubic, čímž by byl odpařovač vyřazen z provozu.

(19) Skříň zpětného ventilu se vsuvkou je nejcitlivější částí celé aparatury. Musí být naprosto přesně montována. Vsuvku nutno umístit do nejužšího průměru difusoru, kolmo na jeho podélnou osu a směrem na střed. Volnoběžné kolénko se montuje do hrdla ssacího potrubí za škrticí klapku.

(2) Přestavba je možná jen u vozidel technicky k ní způsobilých a vhodných; po přestavbě musí být způsobilost vozidel k provozu schválena.

(20) Před uvedením zařízení pro pohon zkapalněným plynem do provozu musí být celé potrubí profouknuto stlačeným vzduchem; zařízení na původní pohon nesmí být odstraněno. Plovák karburátoru je třeba vyjmout a řádně uložit. Mezi palivové čerpadlo a karburátor je nutno zamontovat uzavírací kohout. Stav vozidla musí připouštět kdykoliv užívat jeho původního pohonu.

(21) Motor musí být v náležitém pořádku, nesmí se přehřívat víc než při použití obvyklých paliv. Výfukové potrubí musí být těsné a u elektrického zařízení musí být vyloučeno jakékoliv vnější jiskření.

(22) Plyn nesmí nikdy unikat (jeho směs se vzduchem je výbušná). Je zakázáno osvětlovat zařízení tekutěno plynu otevřeným plamenem a v jejich blízkosti kouřit a používat zápalek, zapalovačů a pod.

(23) Před uvedením vozidla do provozu musí být odstraněny všechny netěsnosti. Netěsná místa se poznají podle zápachu, syčení a ojíněného potrubí. Zkoušení potrubí je přípustné výhradně mýdlovou vodou nebo podobným prostředkem tvořícím pěnu, nikdy otevřeným plamenem.

(24) Těsnost zařízení budiž při provozu stále kontrolována.

(25) Lahve buďtež vyměňovány pouze na volném prostranství a pokládány do sedel jen s uzavřeným lahvovým ventilem a při vypnutém motoru.

(26) Není-li motor v chodu, musí být uzavírací ventil u řidiče vždy uzavřen.

(27) Lahvový ventil budiž za provozu otevřen úplně (až na doraz).

(28) Na pojistce lahvového ventilu nesmí být nic měněno.

(29) U vozidel, kde jsou nejčastěji montovány dvě nebo více lahví, musí být v případě, že v provozu je pouze jedna láhev a ostatní jsou odpojeny, připojeny lahvové přípojky na zaslepovací šrouby upevněné buď na držáku nebo na nejbližším místě podvozku (levý závit). Volně se pohybující konce lahvových přípojek, je-li motor v provozu, jsou nebezpečné, protože plyn může unikat pod vůz a způsobit nebezpečí explose, nehledíc ke ztrátě uniklé pohonné látky

(3) Pro zkapalněný plyn smí být použito jen ocelových lahví s červeným nátěrem vyzkoušených a opatřených razítkem zkušebního místa a značkou. Štítek lahve musí obsahovat tyto údaje: jméno majitele, značku výrobce, číslo lahve, označení plynu, váhu prázdné lahve, váhu náplně, použitý zkušební tlak v kg/cm2 a data zkoušek.

(30) Při provozu vozidla smí být odebírán plyn pouze z jedné láhve, a proto musí být otevřena pouze ta láhev, ze které je přiváděn tekutý plyn. Ventily u ostatních lahví, jakož i příslušné uzavírací ventily, musí být vždy uzavřeny.

(31) Uzavírací ventil budiž při otevírání pootočen pouze o ¾ závitu. Nebuď otevírán úplně (až na doraz), ježto membrána se příliš namáhá, ventil se mnohem dříve opotřebuje a netěsní.

(32) Před přepnutím motoru z vyprázdněné lahve na plnou nutno nejdříve uzavřít jak lahvový, tak i příslušný uzavírací ventil vyprázdněné lahve. Při výměně vyprázdněných lahví buďtež uzavřeny veškeré ventily i lahví ostatních.

(33) Při delších přestávkách provozu a po skončení jízdy buďtež všechny ventily (lahvové i uzavírací) uzavřeny.

(34) Za účelem snažšího rozjezdu u některých motorů je možné stisknout tlačítko redukčního ventilu, avšak jen zcela krátce, ježto dlouhé stisknutí způsobuje vytažení membrány a netěsnost redukčních ventilů, i když je motor v klidu. Nepřetržité ucházení plynu způsobuje omrznutí redukčního ventilu. Jede-li se delší dobu na benzin, doporučuje se sejmout hadici ke karburátoru, aby membrána redukčního ventilu nebyla zbytečně v činnosti.

(35) Náhodné omrznutí redukčního ventilu je přípustno odstranit takto:

(36) Opravy potrubí i celého zařízeni nesmějí být prováděny, je-li zařízení pod tlakem a potrubí naplněno pohonnou látkou.

(37) Při opravách vozidel musí být veškeré ventily uzavřeny a lahve chráněny před tepelnými zdroji. Letovací a řezací práce smějí být prováděny jen s největší opatrností; lahve s plynem musí být vždy předem sňaty a uloženy v bezpečné vzdálenosti.

(38) Montážních ručních lamp smí být použito jen, jsou-li uzavřené a utěsněné skleněným zvonem a ochranným košem.

(39) Vozidla musí být garážována v místnostech, které lze dobře větrat a nesmějí být uchovávána v garážích, jejichž podlahy jsou pod úrovní terénu nebo v garážích podzemních (unikající plyn, který je těžší vzduchu, by se mohl hromadit u podlahy nebo v montážních jamách a utvořit výbušnou směs). Před uvedením vozidla do provozu budiž garáž nejprve řádně provětrána.

(4) Láhev musí být zajištěna proti přetlaku; pojistka lahvového ventilu nesmí být u vozidel pro hromadnou dopravu osob umístěna v blízkosti dveří.

(1) Dozor na zachovávání předpisů uvedených v § 2 vykonávají dopravní inspektoráty.

(2) Vedle dozoru při provozu podléhají vozidla s pohonem na tekutý plyn nejméně jednou za rok pravidelné technické prohlídce, kterou provádí dopravní inspektorát; držitel vozidla je povinen vozidlo přistavit k prohlídce v určenou dobu a vyčištěné.

§ 3

Dozor a zkoušení lahví.
§ 3.

(3) Pro provádění zkoušek platí všeobecné předpisy o zkoušení přenosných tlakových nádob.

(2) U nákladních automobilů a autobusů socialistického sektoru zůstávají v platnosti dosud udělená povolení.

(1) Pohon tekutým plynem osobních automobilů soukromých osob je přípustný — bylo-li pro ně uděleno povolení podle dosavadních předpisů a jsou-li splněny podmínky § 2. této přílohy — jen, je-li jejich provoz v obecném zájmu.

§ 4

§ 4.
Přechodná ustanovení.

(3) Je-li držiteli vozidla uloženo, aby přestal užívat tekutého plynu k pohonu motorového vozidla, může mu být též uloženo, aby prodal zařízení závodům, které určí příslušný národní výbor.

§ 5

§ 5.
Všeobecná ustanovení.
Používání generátorového plynu k pohonu motorových vozidel je přípustné jen se souhlasem krajského národního výboru podle § 54 vyhlášky; provedení změny druhu pohonu musí odpovídat technickým podmínkám uvedeným v § 6. Po přestavbě musí být schválena technická způsobilost motorového vozidla k provozu.

§ 6

§ 6.
Při úpravě motorového vozidla na pohon generátorovým plynem a při jeho provozu musí být zachovány tyto podmínky:
Podmínky pro provoz.

(7) Od ložné plochy, sloužící k dopravě nákladů, musí být vyviječ oddělen pevně připevněným krytem zhotoveným z plechu silného aspoň 2,5 mm, sáhajícím nejméně 500 mm nad podlahu ložné plochy.

(1) Zařízení k pohonu generátorovým plynem musí být upevněna tak, aby se nemohla uvolnit a aby jejich provozem nebyl nadměrně obtěžován nebo ohrožován řidič ani osoby a věci vozidlem dopravované.

(10) Trouba odvádějící plyn z vyviječe musí být vedena tak, aby mezi ni a vyviječem nebo mezi ni a stěnami karoserie nemohly uváznouti dřevěné špalíky odpadlé při plnění generátoru

(11) Potrubí odvádějící plyn od vyviječe k motoru musí být vedeno nejkratší cestou bez zbytečných oblouků. Pokud jsou oblouky nutné, musí být provedeny s velkým poloměrem zakřivení.

(12) Světlý průměr potrubí musí být pokud možno stálý; přechody na jiný světlý průměr musí být provedeny nenáhle. Je-li potrubí vedeno pod podlahou karoserie, zejména tehdy, jsou-li v ní dopravovány osoby, nebo pod podlahou řidičské budky, musí být tato podlaha zvlášť dokonale utěsněna, aby bylo zamezeno každé unikáni plynu do vnitřku karoserie. V potrubí vedeném pod budkou řidiče nebo pod karoserií. v níž jsou dopravovány osoby, nesmí být žádných svařovaných míst,

(13) Nemá-li potrubí dostatečný spád, musí být na svém nejnižším místě opatřeno k vypouštění kondensátů otvorem, který lze těsně uzavřít.

(14) V místech, kde by vedení plynu mohlo být poškozeno chvěním vozidla při jízdě nebo nárazy vznikajícími při jízdě, musí být kovové potrubí přerušeno a nahrazeno pružnými spojkami (gumovými hadicemi staženými ocelovými pásky); těchto pružných spojek nesmí však být použito v části potrubí mezi vyviječem a odlučovačem

(15) Všechny sváry v potrubí musí být provedeny tak, aby bylo úplně zamezeno jejich povoleni a rozevření. V části potrubí mezi vyviječem a odlučovačem nesmí být potrubí svářeno, nýbrž musí být použito ke spojení přírub s vhodným těsněním. Tyto nesmí být k potrubí ani, při vařeny, ani přiletovány. Části potrubí, které by se mohly při jízdě značně pohybovat, musí být k vozidlu pevně přichyceny.

(16) Čističe, odlučovače a chladiče plynu vložené do potrubí musí být umístěny na místech dobře přístupných a tak vysoko nad vozovkou, aby nemohly být při jízdě poškozeny odletujícími předměty (kameny a pod.). Jejich víka musí být provedena týmž způsobem jako víko vyviječe

(17) Je-li chladič generátorového plynu umistěn před vodnim chladičem motoru, musí být mezi oběma chladiči ponechána mezera, umožňující zakrývání obou chladičů v době zimní. Chladič plynu může sedět na podélných nosnících rámu motorového vozidla, nesmí však být k těmto nosníkům přivařen; spoj smí být proveden toliko přišroubováním s podloženými gumovými kroužky.

(18) Spoje mezi odlučovačem a chladičem musí být co nejkratší a musí mít dobrý spád.

(19) Ventilátor musí být umístěn tak, aby byl dostatečně chráněn před znečištěním a deštěm. Jeho výfuková trouba musí být skloněna dolů nebo musí vyúsťovat vodorovným směrem. Její hrdlo (vyústění) nesmí přesahovat obrys vozidla, ani směřovat na chodník pro chodce, nýbrž vždy musí být namířeno do vozovky. Vozidla, u nichž této podmínce neni možno vyhovět, musí zastavovat tak daleko od chodníku, aby při uvádění vyviječe v činnost nemohl dosáhnout vyšlehnuvší plamen na chodník.

(2) Montáž generátorové soupravy musí být provedena tak spolehlivě a pevně, aby kroucení rámu nemělo vliv na upevnění vyviječe, potrubí a ostatního příslušenství.

(20) Při každé přestávce v jízdě musí řidič stále kontrolovat těsnost celého zařízení, a to nejen těsnost potrubí, nýbrž i těsnost plášťů generátoru a všech čističů. Zejména musí dbát toho, aby plyn neunikal do řidičské budky a do prostoru karoserie určené k dopravě osob.

(21) Okraje vík vyviječe i čističů musí být udržovány naprosto čisté tak, aby jejich těsněni bylo zabezpečeno. Vika vyviječe a čističů smí být otevírána jen tehdy, je-li motor v chodu. Je zakázáno naklánět se nad otevřený vyviječ a čistič.

(22) Uzavřené karoserie vozidel poháněných generátorovým plynem a zvláště jejich řidičské budky musí být zařízeny tak, aby mohly být dobře větrány.

(23) Čištění roštů a vypouštění kapaliny z čističů nebo chladičů smí být prováděno jen v místech, kde vozovka nemůže být poškozena nebo znečištěna nebo kde nemůže vzniknout požár.

(24) Vozidla poháněná generátorovým plynem nesmí být uváděna do chodu v zavřené garáži.

(25) Vozidla poháněná generátorovým plynem smí být uchovávána jen v dobře větraných místnostech. V hromadných garážích musí být ponechána mezi vozidlem poháněným benzinem a vozidlem poháněným generátorovým plynem mezera aspoň 1 m široká. Je zakázáno uchovávat vozidla poháněná generátorovým plynem v garážích podzemních. V garážích, v nichž jsou postavena vozidla poháněná generátorovým plynem, nesmí být uchovávány žádné hořlavé předměty.

(3) Vyviječ musí být umístěn tak, aby nebránil řidiči v rozhledu, nezakrýval pohled na ukazatele směru a nevyčníval z obrysu vozidla. U nákladních automobilů smí být jeho vestavením ložná plocha zmenšena co nejmenší měrou. Je-li vyviječ umístěn na boční straně vozu, musí být na pravé straně ve směru jízdy.

(4) Dno vyviječe musí být při plném zatížení vozidla vzdáleno aspoň 40 cm od povrchu vozovky. Je-li vyviječ umístěn blízko podélných nosníků rámu motorového vozidla, musí být mezi ním a těmito nosníky ponechána mezera aspoň 20 mm veliká.

(5) Je-li vyviječ připevněn blízko stěny řidičské budky, nebo stěny karoserie, nesmí být mezera mezi ním a touto stěnou menší než 15 cm. Stěny karoserie a řidičské budky musí být v tomto případě ještě pobity do výše 500 mm plechem silným 1 mm podloženým 5 mm silnou vrstvou osinku.

(6) Vyviječ může zasahovat též částečně do budky řidiče; toto umístění nesmí však bránit v užívání obou dveří budky. V tomto případě musí být kryt proveden v celé výši řidičské budky, a to jako stěna složená ze dvou vrstev plechu, vzdálených od sebe aspoň 15 cm, z nichž vnější vrstva je z plechu aspoň 2,5 mm silného a vnitřní z plechu silného 1 mm. Vnější vrstva nesmí být přerušena žádnými otvory, ani švy. Její spojení s podlahou a střechou řidičské budky musí být provedeno vzduchotěsně.

(8) U nákladních automobilů se zavřenou karoserií musí tento kryt sahat až ke střeše. U vozidel s otevřenou karoserií opatřených plachtou, musí být kryt proveden až k hornímu okraji vyviječe. Plachta musí být upevněna tak, aby se během jízdy nedostala s vyviječem do styku.

(9) Víko vyviječe musí být usazeno tak, aby řádně těsnilo a musí být přitlačováno do sedla perem, nebo pákovým zařízením. Totéž platí i o víku ostatních otvorů ve vyviječi a o víku čističe.

(2) Průkaz o povolení, jehož vzor stanoví ministerstvo dopravy, musí mít řidič vozidla při provozu při sobě a prokázat se jím na požádání dopravním orgánům a při odběru plynu; bez předloženi průkazu o povoleni není odběr plynu přípustný.

(1) Používání pohonu stlačeným plynem (methanem, zemním plynem, svítiplynem) k pohonu motorových vozidel je přípustné jen se souhlasem krajského národního výboru podle § 54 vyhlášky.

§ 7

Všeobecná ustanovení.
§ 7.

(3) Povolení podle odstavce 1 může být uděleno jen

b) jsou-li splněny podmínky stanovené v § 8.

a) pro pohon nákladních automobilů do 1 t nosnosti,

(7) Jsou-li lahve položeny napříč vozidla, nesmí přesahovat jeho boční obrysy. Lahve mohou být vezeny též na přívěsech. V tomto případě musí být postaráno o vhodné spojení s motorovým vozidlem, vylučující přetržení hadice nebo netěsnost spojek.

b) nesmí kouřit při prohlídce potrubí a zařízení,

a) ventily i spoje denně prohlížet a co nejčastěji zkoušet na těsnost mýdlovou vodou; tato zkouška nesmí být nikdy prováděna otevřeným ohněm,

(26) Plnit lahve u vozidel určených pro dopravu osob, pokud tato vozidla ještě užívají tohoto druhu pohonu, jest přípustno pouze při neobsazeném vozidle.

(27) Jsou-li motorová vozidla poháněna nestlačeným svítiplynem, musí být tento plyn dopravován na vozidle ve vacích z těsné, zvláště připravené látky, která zaručuje za všech okolností, že plyn, nebude unikat. Ochranný obal přes tento vak musí být proveden tak, aby látka se neprodřela. Plyn musí být zbaven vlhkosti do té míry, aby se zmrzlá voda neusazovala na vnitřní straně obalu.

(3) Pro stlačený plyn smí být použito jen lahví vyzkoušených podle předpisů o zkoušení tlakových přenosných nádob; tlak plynu nesmí překročit hodnotu udanou v osvědčení lahve.

(4) Lahve nesmí být umístěny v prostorách určených pro dopravu osob, nýbrž jen na vnější straně vozidla a vždy výše než je jeho světlá výška tak, aby byly bezpečně chráněny před nečistotou a poškozením.

(5) Lahve musí být upevněny takovým způsobem, aby se nemohly otřesy vozidla uvolnit.

(6) Leží-li lahve na pevné části karoserie na př. střeše) musí být podloženy vhodnými podložkami, nejlépe dřevěnými. Též připevňovací třmeny nebo objímky nesmí přiléhat kovovou plochou přímo k povrchu lahve, nýbrž musí býti opatřeny pružnými podložkami.

(8) Lahve musí být natřeny světle šedou barvou s červeným proužkem na hrdle o šířce 10 cm. Lahve vystavené přímému ozáření sluncem musí být zastíněny nebo natřeny bílou barvou.

(9) Poloha lahví musí být volena tak, aby jejich výrobní čísla byla dobře viditelná.

c) po jízdě, před postavením vozidla do garáže, musí se přesvědčit o tom, že všechny ventily jsou řádně uzavřeny a že těsní.

§ 8

§ 8.
Při úpravě motorového vozidla na pohon stlačeným plynem a při jeho provozu musí být zachovány tyto podmínky:
Podmínky provozu.

(1) Přestavba na pohon stlačeným plynem smí být provedena jen v odborném závodě, který určí příslušný národní výbor.

(10) Vedení plynu mezi lahvemi a hlavním uzavíracím ventilem musí být provedeno z ocelových, bezešvých, za studena tažených trubek, zkoušených, tlakem 1,5krát vyšším, než je nejvyšší tlak plynu, který bude trubkami procházet. Potrubí musí být vedeno po vnější, pravé straně vozidla. Spoje musí být provedeny vhodným, plasticky utěsněným šroubením.

(11) K zachování potřebné pružnosti při otřesech a deformacích karoserie nebo vozidla musí být trubky stočeny na vhodných místech (zejména mezi jednotlivými lahvemi) do jednoho nebo více kruhů o průměru nejméně 10 cm.

(12) Přístup k trubkám a zejména ke spojům musí být snadný. Potrubí musí být pevně připojeno k chassis (rámu) nebo ke karoserii příchytkami. Vzdálenost mezi dvěma příchytkami nesmí být větší než 80 cm. Je zakázáno vést trubky v bezprostřední blízkosti výfukové trouby

(13) Tam, kde trubka prochází stěnou karoserie, budiž dbáno toho, aby se neprodřela. Otvor musí být dostatečně velký nebo aspoň vyložen měkkou vložkou. Potrubí se připojí k lahvím buď prostřednictvím uzavíracího ventilu láhve (jsou-Ii lahve tímto ventilem uzavřeny) nebo spojem T.

(14) Všechny lahve na voze spolu s potrubím musí být opatřeny aspoň jedním (hlavním) uzavíracím ventilem, který musí být umístěn mimo prostor určený k dopravě osob tak, aby jej mohl řidič dobře ovládat. Je-li uzavírací ventil namontován pod krytem motoru, musí být jeho uzavírací kolečko opatřeno prodlouženou hřídelkou a umístěno tak, aby na ni mohl řidič pohodlně rukou dosáhnout.

(15) Hlavní uzavírací ventil musí dokonale těsnit. Řidič je povinen i během provozu se častěji přesvědčit, je-li této podmínce úplně vyhověno. Připevnění ventilu musí být provedeno velmi pevně, aby potrubí netrpělo.

(16) Pří plnění lahví musí být hlavni uzavírací ventil uzavřen.

(17) Manometr může být umístěn mimo řidičskou budku nebo přímo v ní. V krajním případě musí být dbáno toho, aby manometr netrpěl vlivy povětrnostními a aby řidič mohl jeho údaje vždy vidět, a to i v zimě při námraze. V druhém případě musí být ciferník manometru zasklen nerozbitným sklem a opatřen drátěným košem Mimo to musí být v tomto případě manometr opatřen trubkou, která vede od jeho zadní stěny pod vůz tak, aby plyn mohl při náhodném prasknutí spirály snadno unikat ven z vozu a nehromadil se v řidičské budce. Řidič je povinen údaje manometru pozorně sledovat.

(18) Plnicí ventil budiž umístěn vždy na pravé straně vozidla, a to tak, aby byl snadno přístupný. Spojení mezi ním a lahvemi smí být provedeno jen ocelovými bezešvými trubkami, pro jejichž položení platí ustanovení č. 9 až 12.

(19) Redukční ventil musí být řádně upevněn. Jeho činnost, jakož i těsnost spojů, smí otřesy vozidla trpět jen měrou co nejmenší. Spojení mezi hlavním uzavíracím ventilem a ventilem redukčním, jakož i spojení mezi redukčním ventilem a karburátorem, může býti provedeno z gumových dobře vyztužených (pancéřových) trubek.

(2) Přestavba je přípustná jen u vozidel technicky způsobilých a vhodných; po přestavbě musí být technická způsobilost k provozu schválena.

(20) Do vedení mezi redukčním ventilem a karburátorem musí být vložen ventil zpětných nárazů.

(21) U vozidel poháněných stlačeným plynem je řidič povinen dbát zvláštní opatrnosti, zejména:

(22) Vozidla poháněná stlačeným plynem musí být uchovávána jen v garážích, které lze dobře větrat. Používání podzemních garáží je zakázáno. Přibližovat se k vozidlu poháněným stlačeným plynem s otevřeným ohněm není dovoleno.

(23) Na lahvích nesmí držitel vozidla provádět o své újmě žádné úpravy. Utrpí-li láhev při provozu motorového vozidla náraz nebo je-li poškozena, je držitel vozidla povinen předvést vozidlo k prohlídce dopravnímu inspektorátu, který rozhodne, má-li být láhev vyřazena nebo mimořádně přezkoušena.

(24) Držitel vozidla je povinen dát občas zjistit stav šroubení plnicího ventilu a plnicí hadice; zjištěné závady musí ihned odstranit.

(25) Plnění lahví je dovoleno pouze na přetlak 200 kg/cm2, při 15° C teploty plynu. Při nižších teplotách je nutno plnit na přiměřeně nižší tlaky Při mrazu do — 10° C na 190 km/cm2, při mrazu do — 20° C na 180 kg/cm2, při mrazu — 30° C na 170 kg/cm2

(3) Dozor na ustanovení § 8 této přílohy vykonávají dopravní inspektoráty.

(4) Vedle dozoru při provozu podléhají vozidla s pohonem na stlačený plyn pravidelné technické prohlídce nejméně jednou za rok, kterou provádí dopravní inspektorát; držitel vozidla je povinen vozidlo přistavit k prohlídce v určitou dobu a vyčištěné.

§ 9

Zkoušení lahví na stlačený plyn; dozor.
§ 9.

(1) Pro provádění zkoušek platí všeobecné předpisy o zkoušení přenosných tlakových nádob. Výsledek přezkoušení musí být vyznačen v povolení (§ 7 odst. 2 této přílohy).

(2) Zkoušení lahví přímo na vozidlech není dovoleno.

(2) Používat stlačeného plynu k pohonu autobusů a autodrožek není přípustné.

(1) Pro používání pohonu stlačeným plynem u osobních automobilů, jimž bylo uděleno povolení podle dosavadních předpisů, platí obdobně ustanovení § 4 této přílohy; dosavadní povolení udělená pro pohon nákladních automobilů socialistickeho sektoru zůstávají v platnosti

§ 10

Přechodná ustanovení.
§ 10.

(2) Přestavba je přípustna jen u vozidel technicky způsobilých a vhodných; po přestavbě musí být schválena technická způsobilost vozidla.

(1) Používání pohonu parního k provozu motorových vozidel nevyžaduje povolení podle § 54 vyhlášky.

§ 11

Všeobecná ustanovení.
§ 11.

11. Odstranění ohně s roštu před odstavením vozidla je kotli škodlivé a smí se provést jen v nejkrajnějších případech, a to při prasknutí plamence nebo vodní trubky.

(3) Při provozu motorových vozidel s parním pohonem musí být splněny tyto podmínky:

1. Parní kotle musí být schváleny a přezkoumány podle všeobecných předpisů o stavbě a provozu pro ně platných. Ohniště musí být uspořádáno tak, aby za všech okolností bylo zabráněno vypadávání oharků a vyšlehnutí plamene. Je-li kotel umístěn v blízkosti karoserie, musí být isolován a ohniště musí být, pod podlahou karoserie.

10. Po jízdě nebo při dlouho trvajícím stání vozidla musí být kohouty ukazatele stavu vody uzavřeny, aby se zabránilo prasknutí skla.

12. Nejméně jednou týdně se musí před odstavením vozidla odstranit usazené saze a popel s vnitřních stěn plamence a vodních trubek, a to profouknutím parou a pročistit u ukazatele stavu vody průchozí otvory příslušných kohoutů a hlav.

13. Nejméně jednou týdně musí být kotel po vychladnutí důkladně vymyt a vystříkán silným proudem vody, aby se odstranilo usazené bahno, jakož i rozpuštěné minerální látky tvořící kotelní kámen.

14. Jednou za půl roku, při používáni méně vhodné vody a silném provozu i častěji, musí být důkladně vyčištěny vnitřní stěny kotelního pláště a trubek po vychladnutí od usazeného bahna i kotelního kamene pomocí drátěných kartáčů, tupých kladiv a speciálního čisticího nářadí.

15. Těsnost přírub nýtů a šroubení jednotlivých šroubů musí být stále kontrolována; netěsnosti se musí odstranit v nejkratší době. Zvláště pozorné musí být odstraněny poruchy u pojišťovacích ventilů (poškození ventilových per nebo dosedadacích ploch ventilových kuželů).

2. Stav vody v kotli musí být udržován na předepsané výši; zvláště před zatápěním je nutno kontrolovat její stav, pojistný ventil a stav celé armatury kotle.

3. Hlavní uzavírací ventil musí být otevřen tak dlouho, až odvodňovacím ventilem začne unikat pára, která zároveň předehřivá parní stroj.

4. Při stoupajícím tlaku páry je nutno se přesvědčit, zda všechny šrouby přírub a ucpávek jsou řádně přitaženy. Mimo to je nutno se přesvědčit o správné funkci injektoru.

5. K zamezení škodlivých vibrací kotle nutno přikládat palivo na rošt rovnoměrně a ve slabších vrstvách.

6. Při plnění vodní nádrže čerpadlem během jízdy z přírodních zdrojů (potoků, řek a pod.) nutno dbát, aby ssací koš se nedotýkal dna; používat lze jen čisté a měkké vody, bez minerálních látek. Tvrdou vodu nutno předem změkčit sodou nebo jiným vhodným způsobem. V zimním období nutno nechat řádně odkapat ssací hadice, aby voda v nich nezmrzla. Ssací koš se musí často čistit.

7. Je nutno používat vhodného paliva o dokonalé spalitelnosti (málo popela, škváry a kouře) a dokonale suchého.

8. Filtry ejektoru a vodního čerpadla musí být čištěny nejméně jednou týdně.

9. Bezpečnostní tavící zátka, zašroubovaná v plamenci, která se v případě mimořádně nízkého stavu vody roztaví, musí být často kontrolována.

(1) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují na silniční vozidla poháněná motorickou silou jakéhokoliv druhu pohonu, která nejsou vázána na koleje ani na elektrické vedení.

(2) Ustanoveni platná pro osobni automobily se vztahují na motorová vozidla, která jsou zvlášť zařízena pro dopravu nejvýše 8 osob mimo řidiče; na motorová vozidla, zařízená pro dopravu více než 8 osob mimo řidiče, se vztahují ustanoveni platná pro autobusy.

§ 62

Platnost pro motorová vozidla; jejich druhy.

(6) Ustanovení platná pro motorová vozidla se vztahují také na pracovní stroje, které se mohou vlastní motorickou silou pohybovat po silnicích (motorové pluhy, pojízdné drtiče štěrku, silniční válce a pod.).

(3) Ustanovení pro nákladní automobily se vztahují na motorová vozidla zvlášť zařízená k dopravě nákladů, a to i na vozidla dodávková (o dovoleném zatížení do 900 kg a s podvozkem osobních automobilů).

(5) Za motorový vozík pro invalidy se pokládá motorové vozidlo tří — nebo čtyřkolové o nejvyšší pohotovostní váze 300 kg a o rychlosti nepřesahující 30 km/hod., jež je určeno a stavěno výhradně pro potřebu osob postižených nemocí nebo tělesnou vadou.

(4) Motocykl může mít vozík po straně nebo za sebou (vozík postranní nebo přívěsný); na motorové tříkolky se však vztahují ustanovení o automobilech; jen jde-li o motorové tříkolky, které vykazují podstatné znaky motocyklů, vztahují se na ně ustanovení platná pro motocykly s přívěsným vozíkem; za podstatný znak motocyklu se pokládá řízení řidítky a motocyklový rám, na němž je umístěno sedlo řidiče. Na scootery se vztahují ustanovení platná pro motocykly.

§ 63

Platnost pro městská kolejová vozidla, pro jízdní kola s pomocným motorem a zvláštní druhy vozidel

(2) Ustanovení platná pro motorová vozidla se nevztahují na jízdní kola s pomocným motorem o nejvyšším obsahu válců 50 ccm (u typu Sachsonette 60 ccm) za předpokladu, že jejich konstrukce zachovává všechny normální znaky jízdních kol, a na jiná vozidla poháněná pomocným motorem o obsahu válců nejvýše 50 ccm, je-li jejich pohotovostní váha menší než 50 kg.

(1) Na městská kolejová vozidla se vztahuji počínajíc dnem 1. ledna 1955 ustanovení této vyhlášky platná pro motorová vozidla o ukazatelích směru a o zpětném zrcátku. Ustanovení vyhlášky, platná pro motorová vozidla o koncových a brzdových světlech, se vztahují na městská kolejová vozidla vyrobená nebo dovezená po 1. lednu 1956.

(3) Ustanovení tého vyhlášky se nevztahují na zvláštní motorová vozidla ozbrojených sborů, která určí příslušná ministerstva.

(1) Pro motorová vozidla cizozemská platí ustanovení této vyhlášky, pokud zvláštními předpisy, zejména mezinárodními úmluvami, není stanoveno jinak.

(2) Pokud není stanoveno jinak, platí ustanovení této vyhlášky přiměřeně též pro přívěsné vozy motorových vozidel (přívěsy).

§ 64

Platnost pro motorová vozidla cizozemská a pro přívěsy.

(8) Celkovou váhou zatíženého vozidla se rozumí součet pohotovostní váhy vozidla, nosnosti a obsluhy.

§ 65

Výklad některých pojmů.

(1) Přívěsným vozem (přívěsem) se rozumí vozidlo svou konstrukcí určené k tomu, aby bylo taženo motorovým vozidlem; ustanovení platná pro přívěsy se vztahují i na přívěsné vozíky motocyklů.

(2) Lehkým přívěsem se rozumí přívěs, jehož celková váha nepřesahuje 750 kg; ostatní přívěsy jsou těžké.

(3) Návěsem se rozumí přívěs, jehož přední část spočívá na tažném motorovém vozidle (vozidlo s návěsem), na které se přenáší i podstatná část jeho váhy a váhy jeho nákladu.

(4) Vlastní vahou vozidla se rozumí čistá váha podvozku (chassis), a váha karoserie bez předepsané výstroje a bez obsluhy.

(5) Pohotovostní vahou se rozumí vlastní váha vozidla, váha provozních hmot a váha předepsané výstroje bez obsluhy, stanovená orgánem, který schválil technickou způsobilost vozidla k provozu.

(6) Nosností vozidla (užitečným zatížením) se rozumí nejvýše přípustná čistá váha nákladu nebo dopravovaných osob, a to u osobních vozidel včetně váhy řidiče, u nákladních automobilů a autobusů bez řidiče, závozníků nebo průvodního (obsluhy).

(7) Dovoleným zatížením vozidla se rozumí nosnost vozidla (užitečné zatížení), váha obsluhy a váha výstroje.

(9) Ložnou výškou nákladních automobilů, přívěsů a návěsů s valníkovou karoserií se rozumí vzdálenost mezi podlahou karoserie a nejvyšším místem plachtového oblouku.

a) o maximální výšce koncových světel (§ 22 odst. 3) a odrazových skel u traktorů (§ 23 odst. 4), u nichž výška blatníků takové umístění nedovoluje,

4. normálními provozními poměry se rozumí provoz na silnicích s pevným a suchým povrchem o sklonitosti nejvýše 5%. Ostatní poměry se považují za ztížené.

2. nejsou-li brzděna kola všech náprav přívěsu, nesmí celková váha přívěsu za ztížených provozních poměrů být větší než dvojnásobek pohotovostní váhy tažného vozidla: rychlost jízdy se svahu musí být snížena na nejvýše 6 km/hod.,

1. celková váha přívěsu nesmí být větší za normálních provozních poměrů než trojnásobek pohotovostní váhy tažného vozidla; za ztížených provozních poměrů je tato nejvyšší váha přípustná jen, jsou-li brzděna kola všech náprav přívěsu a je-li rychlost jízdy se svahu snížena na nejvýše 6 km/ hod.,

b) o tlumičích výfuku u traktorů dosud konstruovaných bez tlumičů (§ 30 odst. 1).

(4) Den, kdy nabude účinnosti ustanovení o zdravotnických prostředcích při provozu motocyklů, traktorů a ostatních motorových vozidel (§ 38 odst. 1 a 2), s výjimkou autobusů a trolejbusů, stanoví ministerstvo dopravy v dohodě s příslušnými ústředními úřady.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro oplenové přívěsy (přívěsy s měnitelným rozvorem náprav). Tyto přívěsy musí být však opatřeny spolehlivým dorozumívacím zařízením (táhlem, elektrickou houkačkou, světelným zařízením) mezi řidičem a brzdařem. Váha nákladu musí být rozložena tak, aby pokud možno větší část spočívala na přední nápravě.

(2) Pro přívěsy o celkové váze přes 3500 kg, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. lednem 1953, platí až od 1. ledna 1955 ustanoveni § 15 odst. 4 o vybavení těchto přívěsů vzduchotlakovou brzdou; do této lhůty mohou být tyto přívěsy opatřeny brzdou nájezdovou, a to za těchto podmínek:

§ 66

Přechodná ustanovení.

(1) Na motorová vozidla a přívěsy, jejichž technická způsobilost k provozu byla schválena před 1. lednem 1953, se nevztahuji ustanovení této vyhlášky:

3. tažné vozidlo musí být řízeno zkušeným řidičem.

(2) Nedotčena zůstávají ustanovení vyhlášky ministerstva dopravy č. 367/1952 Ú. l. o plánované údržbě a hospodárném provozu motorových vozidel.

(1) Ustanoveni dosavadních předpisů o věcech upravených touto vyhláškou, zejména vyhláška č. 328/1951 Ú. l. I, se ruší.

§ 67

Ustanoveni zrušovací.

§ 68

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1953.
Účinnost.