(1) Stravné podle § 10 dostane zaměstnanec i za dny pracovní nezpůsobilosti strávené v obci přechodného pracovního místa z důvodu nemoci, a to nejdéle po dobu 14 dnů. Stravné se nevyplácí za dny, ve kterých byl zaměstnanec v ústavním ošetřování.

(2) Po dobu nemoci v obci přechodného pracovního místa podrží zaměstnanec nocležné. Byl-li však přijat do ústavního ošetřování, poskytne se mu nocležné zpravidla jen po dobu 14 dnů, je-li nutné nebo účelné, aby si po tuto dobu podržel ubytování v obci přechodného pracovního místa.

(3) Je-li zaměstnanec povolán z přechodného pracovního místa k pracovnímu výkonu do obce svého pravidelného pracovního místa nebo do obce svého bydliště nebo přechodně vyslán na jiné pracoviště, a je-li nutné nebo účelné, aby si podržel ubytování v obci přechodného pracovního místa, hradí se mu prokázaný výdaj za toto ubytování, nejvýše však 14 Kčs za jednu noc. Totéž platí, je-li zaměstnanec nucen z jiného důvodu (návštěva rodiny a pod.) přerušit pobyt v obci přechodného pracovního místa.

(4) Náhrady podle předchozích odstavců se poskytnou také v případech, kdy zaměstnanec nepracoval, protože vykonával občanské povinnosti ve veřejném zájmu mimo obec svého trvalého bydliště.

(5) V ostatních případech, kdy zaměstnanec nekonal práci z jakýchkoliv osobních důvodů, stravné zaměstnanci nepřísluší.