§ 2
Článek 2.
Kontrola technického stavu vozidel a jednotlivých součástí.
(1) Kontrola technického stavu vozidel se provádí při vypnutém motoru a při zabrzděných kolech, kromě případů, kdy se zkouší chod motoru, účinnost brzd, stav ložisek, hlav kol, čepů přední nápravy a kulových čepů řízení, podtlaková houkačka, po případě stírač uváděný v činnost převodem nebo podtlakem.
(2) Zkouší-li se vozidlo na zkušebním stroji (válcové brzdě), musí se upevnit řetězem, aby samovolně nesjelo s válců stroje.
(3) Kontrola huštění pneumatik musí být prováděna jen měřičem (tlakoměrem). Pro tlaky huštění pneumatik platí ustanovení přílohy I. vyhlášky č. 197/1953 Ú. l.
(4) U autobusů musí být stěny schránky pro uložení náhradního kola s pneumatikou na straně do prostoru pro cestující řádně vyztuženy a zhotoveny z netříštitelného materiálu, aby v případě prasknutí pneumatiky nedošlo ke zranění cestujících.
(5) Napětí akumulátoru smí být kontrolováno jen voltmetrem, kontrolní lampou, po případě hustoměrem náplně (elektrolytu), nikdy zkratem. Není dovoleno se přibližovat k akumulátoru s otevřeným ohněm.
(6) Pro kontrolu technického stavu vozidla při přejímání nových vozidel platí příslušné státní normy, při přejímání vozidel po generálních opravách platí státní norma ČSN 30 0580.