188/1954 Sb.

Vyhláška ministerstva dopravy o bezpečnosti při práci v automobilové dopravě.

Poslední dostupné znění: 1954-10-011971-08-31 · 2 znění v historii →

§ 1

(1) K zajištění bezpečnosti života a zdraví jsou pracující při obsluze, údržbě a opravách motorových vozidel a jejich přívěsů, při nakládání a vykládání a při jiných pracích v automobilové dopravě povinni dodržovat vedle předpisů o pracovních podmínkách též technické podmínky, které tvoří přílohu této vyhlášky.
(2) Bezpečnost provozu motorovými vozidly je upravena předpisy o provozu na silnicích.*)

§ 2

Je-li toho třeba vzhledem k místním poměrům, organisaci provozu nebo typům vozidel, mohou podniky a úřady se schválením svazového inspektora práce vydat k provedení článků 17—19 přílohy podrobnější pracovní pokyny.

§ 3

O výkonu dozoru platí ustanovení zákona č. 67/1951 Sb., o bezpečnosti při práci, vyhlášky č. 139/1953 Ú. l., kterou se vyhlašují směrnice Ústřední rady odborů o novém vymezení úkolů orgánů inspekce práce jednotné odborové organisace, a vyhlášky č. 206/1952 Ú. l., o provozně bezpečnostní službě v podnicích; o výkonu dozoru ve věcech hygieny práce platí ustanovení zákona č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči, a předpisů podle něho vydaných.

§ 4

Výjimky z ustanovení této vyhlášky mohou povolit orgány inspekce práce; jde-li o výjimku z ustanovení, které se týká hygieny práce, učiní tak v dohodě s orgány hygienické a protiepidemické služby, jde-li o výjimku z ustanovení, které se týká požární bezpečnosti, v dohodě s orgány státního požárního dozoru.

§ 5

Ustanovení této vyhlášky se nevztahují na vozidla ozbrojených sil.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1954.
Příloha k vyhlášce ministerstva dopravy č. 188/1954 Ú. l.
Technické podmínky pro bezpečnost při práci v automobilové dopravě.

Oddíl1

Oddíl I.
Provoz vozidel.
Článek 1.
Zařízení a stav vozidel.
Článek 2.
Kontrola technického stavu vozidel a jednotlivých součástí.
Pohyb vozidel uvnitř závodu a na autobusových nádražích.
Článek 3.
Článek 4.
Připojování a odpojování přívěsů; závěsné zařízení.
Článek 5.
Doprava nákladů.
Článek 6.
Předpisy o pracovních podmínkách pro řidiče a závozníky s hlediska bezpečnosti při práci, zejména pokud jde o účast řidiče při nakládání a vykládání, přípustnou dobu řízení vozidel, povinný odpočinek, počet řidičů a závozníků při jízdách a o vybavení řidičů a závozníků ochranným oděvem vydá jednotná odborová organisace v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.
Pracovní podmínky pro řidiče a závozníky.
Článek 7.
Doprava zavazadel na střeše vozidla.

(2) Ochranné sklo před řidičem i postranní okna v kabině nebo v prostoru pro řidiče musí být vyčištěna tak, aby byl zaručen dokonalý výhled; nesmí mít trhliny nebo tmavé skvrny a nesmí být na nich umísťováno nic, co by bránilo rozhledu. Autobusy a nákladní automobily vyrobené po 1. lednu 1955 musí být v zimním období vybaveny elektrickým nebo jiným rozmrazovačem. Také zpětné zrcátko musí být udržováno stále čisté; je-li umístěno uvnitř vozidla, nesmí nic omezovat průhled zadním okénkem. Stínítko proti oslnění sluncem nesmí být vyrobeno z lehce vznětlivého materiálu (celuloidu).
(2) Zkouší-li se vozidlo na zkušebním stroji (válcové brzdě), musí se upevnit řetězem, aby samovolně nesjelo s válců stroje.
(2) Otáčení a couvání uvnitř závodu se řídí obdobně předpisy pro otáčení a couvání na silnicích (vyhláška č. 193/1953 Ú. l.).
(2) Připojování a odpojování vozidel může provádět jen osoba, která k tomu byla odpovědným zaměstnancem závodu zvlášť zacvičena. Řidič se musí vždy přesvědčit, zda vozidla byla správně připojena a zda závěs pro přívěs je tak zajištěn, aby přívěs se nemohl samovolně odpojit; překontroluje se též připojení vzduchového vedení k brzdám a elektrického zařízení (kabelu).
(2) Ukládání nákladu na vozidlech a ve sběrnách a skladištích musí být prováděno vždy s náležitou pozorností. Náklad musí být stejnoměrně rozložen a řádně za jištěn tak, aby nespadl nebo se nezvrátil a neposouval; takové zajištění je třeba znovu provést, jestliže přemístěním části nákladu pozbyly některé předměty opory.
(2) Při nakládání zavazadel na střechu je třeba zachovávat co největší opatrnost, zejména za vlhkého počasí a v zimě. Výstupní žebřík je třeba udržovat v naprostém pořádku.
(1) Podlaha karoserie a kabiny pro řidiče, všechny dveře, jejich závěsy, zámky a utěsnění, všechna okna, jejich těsnění a spouštěcí ústrojí musí být udržovány v řádném stavu, aby prach nebo voda nemohly vnikat dovnitř vozidla. Plechová podlaha kabiny pro řidiče musí být isolována proti chladu (plstěnou vložkou a pod.). Strop kabiny nákladních automobilů, pokud není isolován proti vnějšímu teplu, musí být opatřen vhodnou isolací (na př. překližkou a pod.). Stupátka musí být udržována čistá a pokud možno suchá. Za mrazu musí být zbavena námrazy a náledí; není-li to možné, musí být posypána solí nebo pískem, popelem a pod. U autobusů musí být stupátka za snížené viditelnosti osvětlena.
(1) Kontrola technického stavu vozidel se provádí při vypnutém motoru a při zabrzděných kolech, kromě případů, kdy se zkouší chod motoru, účinnost brzd, stav ložisek, hlav kol, čepů přední nápravy a kulových čepů řízení, podtlaková houkačka, po případě stírač uváděný v činnost převodem nebo podtlakem.
(1) Pro pohyb vozidel uvnitř závodu musí být sestaven plán určující dovolené a zakázané směry jízdy, místa otáčení a couvání, stanoviště, vjezdy a výjezdy. Tento plán musí být oznámen všem zaměstnancům a vyvěšen na přístupném místě. Rychlost uvnitř krytých prostor nesmí přestoupit 10 km/hod. Dopravní cesty je nutno vyznačit příslušnými dopravními značkami.
(1) Před připojením nebo odpojením přívěsu musí řidič zajistit, aby zamýšleným pohybem vozidel nebyla ohrožena bezpečnost osob nebo majetku. Nemá-li sám dostatečný přehled, provede zajištění pomocí jiné osoby. Dorozumívání s touto osobou se musí dít jen smluveným znamením.
(1) Vozidla pro dopravu nákladů musí být v takovém stavu a musí být vybavena takovými pomocnými prostředky, aby byla zaručena bezpečná manipulace s nákladem a aby tato manipulace byla co nejvíce usnadněna. Vyžaduje-li druh dopravovaného nákladu zvláštního zařízení, je třeba, aby vozidlo bylo včas opatřeno tímto zařízením. Vozidla používaná k dopravě sudů a barelů musí být opatřena líhami; líhy nesmějí být kluzké a musí být zabezpečeny proti sklouznutí a překlopení.
(1) Zavazadla dopravovaná na střeše vozidla musí být umístěna, po případě upevněna tak, aby nemohla spadnout nebo se posouvat. Při tom nesmějí na šířku přesahovat obrysy vozidla; nesmí též být překročena maximální výška stanovená vyhláškou č. 197/1953 Ú. l.
(9) Nákladní automobily a autobusy pro dálkové jízdy, vyrobené po 1. lednu 1955, musí být vybaveny lůžkem. U nákladních automobilů a autobusů pro dálkové jízdy vyrobených do 31. prosince 1954 se vybavení lůžkem, pokud to je technicky proveditelné, doporučuje. Dálkovou jízdou podle tohoto ustanovení se rozumí každá jízda, při níž bez přerušení (po případě s předepsanými přestávkami) ujetá vzdálenost v jednom směru a při okruhové jízdě polovina celkem ujeté vzdálenosti přesahuje 400 km.
(6) U nákladních automobilů o nosnosti 5 tun a více se sklápěcím zařízením, vyrobených po 1. lednu 1955, musí být střecha kabiny řidiče a prostor mezi korbou a kabinou chráněn ochranným krytem.
(6) Pro kontrolu technického stavu vozidla při přejímání nových vozidel platí příslušné státní normy, při přejímání vozidel po generálních opravách platí státní norma ČSN 30 0580.
(6) K pískovým jamám, lomům, skládkám, staveništím a pod. mohou vozidla přijíždět jen tehdy, mají-li dostatečně širokou, pevnou a sjízdnou cestu nebo dostatečně silné dřevěné podložení. Od okrajů lomů, jam, hald a skládek musí vozidlo zastavit podle únosnosti půdy tak daleko, aby nevzniklo nebezpečí jeho zřícení.
(7) Sedadlo řidiče musí být udržováno v dobrém stavu a, pokud to konstrukce dovoluje, musí být posunovatelné; musí mít takový sklon, aby řidič s něho při jízdě nesjížděl. Výška, sklon opěradla a vzdálenost od volantu musí být přiměřené, aby nezvyšovaly únavu řidiče. Sedadlo musí být zabezpečeno proti sesunutí nebo překlopení. Opěradlo sedadla řidiče u nákladních automobilů a autobusů vyrobených po 1. lednu 1955 musí být samostatné (nesmí být součástí karoserie). Sedadlo a opěradlo musí být potaženo prodyšnou (poresní) látkou.
(7) Sklápěcí zařízení nákladních automobilů a vysouvací, po případě zdvihací zařízení speciálních vozidel (na př. jeřáby), nesmí být vysouváno (zdviháno) pod elektrickým vedením, není-li spolehlivě zajištěno, že se nedotkne drátů.
(8) Vozidla vyrobená po 1. lednu 1955 a starší vozidla, u nichž bude prováděna generální oprava, po případě oprava vzduchojemů, musí mít vzduchojemy montovány tak, aby svár byl obrácen dolů k vozovce.
(10) Nákladní automobily používané k dopravě osob musí být vybaveny žebříky nebo stupátky.
(11) O ostatním vybavení vozidel platí ustanovení vyhlášky č. 197/1953 Ú. l.; o udržování vozidel v řádném stavu platí ustanovení vyhlášky č. 367/1952 Ú. l.
(3) V kabině nebo v prostoru pro řidiče nesmějí být ukládány žádné hořlavé kapaliny nebo snadno vznětlivé látky. Je-li tam umístěna nádrž na tekuté palivo, po případě nádrž pomocná, musí být u vozidel vyrobených po 1. červenci 1955 její hrdlo vyvedeno mimo tento prostor a opatřeno zařízením umožňujícím jeho uzamčení. Ve skříni pro akumulátor ani na povrch akumulátoru nesmí být ukládána žádná výstroj. Akumulátor nesmí být čištěn drátěným kartáčem. Jeho upevnění ve vozidle musí být spolehlivě zajištěno. Doporučuje se, aby řidič po skončení jízdy vypnul přívod proudu uvolněním svorky akumulátoru a vyjmutím kabelu.
(3) Kontrola huštění pneumatik musí být prováděna jen měřičem (tlakoměrem). Pro tlaky huštění pneumatik platí ustanovení přílohy I. vyhlášky č. 197/1953 Ú. l.
(3) Při jízdě vozidel uvnitř závodu smějí být v kabině pro řidiče a na ložné ploše kromě řidiče pouze osoby, jichž je bezprostředně třeba k právě prováděné práci; řidič nesmí připustit ani při malé rychlosti vozidla jízdu na stupátkách, blatnících nebo střeše vozidla.
(3) Přívěsy vozidel pro hromadnou dopravu osob smí být připojovány nebo odpojovány, jen když nejsou obsazeny. Odpojené přívěsy stojící na nerovné zemi musí být stále zabrzděny a zajištěny (klíny), aby se samovolně nedaly do pohybu.
(3) Obilí, sláma, seno a podobný náklad musí být upevněny k vozidlu provazy, plachtami a pod. Vozové plachty se musí upevnit tak, aby se při jízdě nevzdouvaly. Sklápěcí postranice a zadní stěny vozidel musí být opatřeny spolehlivým uzavíracím zařízením proti samovolnému sklopení; postranice musí být zajištěny spínacími řetězy, které je nutno pozorně uvolňovat. Poškozené ložné plochy vozidel musí být co nejdříve opraveny.
(3) Zavazadla na střechu autobusu ukládá řidič nebo průvodčí nebo jiný k tomu určený zaměstnanec závodu.
(4) Řidičská kabina nákladních automobilů a autobusů vyrobených po 1. lednu 1955 musí mít zařízení pro vytápění; u nákladních automobilů a autobusů starší výroby se vytápění řidičské kabiny, pokud je technicky proveditelné, doporučuje. K tomu účelu nesmí však být použito topných zařízení s otevřeným ohněm nebo se žhavenými tělesy.
(4) U autobusů musí být stěny schránky pro uložení náhradního kola s pneumatikou na straně do prostoru pro cestující řádně vyztuženy a zhotoveny z netříštitelného materiálu, aby v případě prasknutí pneumatiky nedošlo ke zranění cestujících.
(4) Na autobusových nádražích musí být přesně stanoveny směry příjezdů a odjezdů vozidel a označeny všeobecně platnými dopravními značkami, po případě opatřeny informativními nápisy podle nutnosti a povahy místa tak, aby byla zajištěna bezpečnost jak cestujících, tak všech ostatních uživatelů silničního provozu. Jízdní dráha v nástupních prostorech musí být ohraničena ochranným zábradlím.
(4) Závěsné zařízení, t. j. spojovací svorníky a zařízení k upevnění vlečného lana nebo vlečné tyče, musí být tak zajištěno, aby se upevnění nemohlo samo uvolnit. Závěs pro přívěs u tažného vozidla musí být snadno přístupný. Oko oje přívěsu musí být tak zajištěno, aby při odpojení nenarazilo na vozovku. U přívěsů s nájezdovou brzdou musí být oko oje zvednuto a položeno do takové výše, aby se neporušilo nastavení brzdy.
(4) Doprovázet náklad na ložné ploše vozidla mohou osoby, které jsou určeny k nakládání, vykládání nebo doprovodu nákladu, jen tehdy, je-li jim vyhrazeno místo, kde jejich bezpečnost nemůže být ohrožena. Z doprovázejících osob musí být jedna pověřena dozorem; sleduje stav nákladu za jízdy a, hrozí-li nebezpečí, ihned upozorní řidiče, aby zastavil. Doprovázející osoby nesmí za jízdy stát. Při dopravě dlouhého dříví a klád nesmí nikdo (ani závozník) sedět na nákladu; to platí i pro dopravu prováděnou traktory. Náklad přečnívající vzadu tažné vozidlo nesmí ohrožovat brzdaře na sedadle přívěsu. V ostatním platí ustanovení vyhlášky č. 196/1953 Ú. l.
(5) Nákladní automobily o nosnosti 15 t a více vyrobené po 1. lednu 1955 musí být vybaveny pomocným řídicím zařízením.
(5) Napětí akumulátoru smí být kontrolováno jen voltmetrem, kontrolní lampou, po případě hustoměrem náplně (elektrolytu), nikdy zkratem. Není dovoleno se přibližovat k akumulátoru s otevřeným ohněm.
(5) Při nakládání rypadlem (bagrem) nesmí řidič ani závozník se zdržovat pod ramenem rypadla; v kabině řidiče se nesmí zdržovat, může-li být jejich bezpečnost ohrožena zařízením rypadla nebo nakládaným materiálem.

Oddíl2

Oddíl II.
Pomocná zařízení.
Článek 8.
Společná ustanovení pro budovy s pracovními místnostmi.
Článek 9.
Garáže.
Článek 10.
Větrání.
Článek 11.
Osvětlení.
Článek 12.
Vytápění.
Článek 13.
Vjezdy a výjezdy.
Čerpací stanice a skladiště pohonných hmot.
Článek 14.
Článek 15.
Akumulátory.

(2) Pracovní místnosti, skladiště a chodby musí být udržovány stále v řádném stavu a čistotě. Zejména je nutno opravovat poškozená místa v podlahách. Nátěr na stěnách a stropech musí být podle potřeby obnovován.
(2) V hromadných garážích musí být na každých 10 vozidel hasicí přístroj schváleného typu (tetrachlorový) o obsahu 2.5 l; je-li garáž v suterénu, hasicí přístroj plněný kysličníkem uhličitým nebo pěnový. Hasicí přístroje přezkouší nejméně jednou ročně odborný podnik. Kromě toho musí být v garážích stále po ruce ještě jiné pomůcky k hašení, jako písek, lopaty, asbestové a jiné přikrývky a pod. Zaměstnanci musí být dobře seznámeni se zacházením s hasicími přístroji a s požárním nářadím.
(2) V době, kdy je v místnostech pro provádění údržby nebo oprav motor v chodu, je nutno odvádět výfukové plyny ven z místnosti násuvnými hadicemi.
(2) Zámečnické a montážní práce spojené s opravou vozidel mohou být prováděny při osvětlení přenosnými bezpečnostními lampami, jejichž napětí nesmí přestoupit 24 V. Tyto lampy musí být opatřeny chráničem proti rozbití z nevodivého materiálu a musí mít hlubokou osvětlovací armaturu nebo vhodné stínítko, aby zrak pracujících byl chráněn před oslněním. Světelný kužel se musí dát nařídit na místo práce.
(2) Ve vytápěných místnostech pro údržbu a opravy, nesmí teplota klesnout pod + 15 0C, ve vytápěných místnostech pro ukládání pneumatik pod + 6 0C a ve vytápěných místnostech pro ukládání nástrojů, mazacího a čisticího materiálu pod + 10 0C.
(2) Hlavní průjezdy musí být stále volné; vozidla v nich nesmějí zastavovat s výjimkou krátkých vnitropodnikových provozních kontrol.
(2) Jakékoli manipulace s otevřeným ohněm v prostoru u čerpacích stanic jsou zakázány. Při přečerpávání pohonných látek i olejů musí být po ruce hasicí přístroj opatřený náplní k hašení vznětlivých látek a olejů.
(2) V místnostech uvedených v odstavci 1 se nesmí instalovat dynama ani nekryté elektromotory. Nesmí se v nich pracovat s otevřeným ohněm ani jej vnášet kouřit a pod. Při nabíjení akumulátorů mohou se v místnostech zdržovat pouze zaměstnanci provádějící tento výkon a hlídači; tyto osoby musí být při tom vybaveny ochrannými pomůckami, které stanoví jednotná odborová organisace v pracovních podmínkách (čl. 6).
(1) Všechny budovy s pracovními místnostmi určenými k provozu, údržbě a opravám vozidel musí vyhovovat stavebně bezpečnostním předpisům o požární ochraně a předpisům o hygienické péči; ustanovení o vybavení stanic a pracovišť technické obsluhy obsahují směrnice ministerstva dopravy (částka 11 Úředního listu z roku 1954).
(1) Textilní odpadky (hadry) nasycené olejem se nesmějí v garáži ukládat ani odhazovat. Hořlavé pomůcky k čištění vozu mohou být ukládány jen v plechových, těsně uzavíratelných nádobách. Snadno vznětlivé látky nesmějí být ukládány do okruhu 8 m kolem garáže. O uskladnění hořlavých kapalin v garážích platí ustanovení vyhlášky č. 164/1953 Ú. l., o hořlavých kapalinách.
(1) Ventilační zařízení v místnostech, kde se uvádí do chodu motory vozidel, musí být udržována stále v bezvadném provozním stavu.
(1) Osvětlovací síť pro montážní jámy nesmí mít vyšší napětí než 24 V. Elektrická instalace a svítidla musí být vybaveny, podle předpisu ESČ část XIV. (Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem).
(1) Místnosti, kde se pracuje na údržbě a opravách vozidel a jejich příslušenství, musí být vytápěny. Podrobnosti o způsobu vytápění upraví stavebně bezpečnostní předpisy.
(1) Prostory, kde bývá zvlášť velký počet vozidel, mají mít z bezpečnostních důvodů oddělené vjezdy od výjezdů vyústěné do různých ulic.
(1) Čerpací stanice musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo při čerpání pohonných látek k explosi. Řidič nebo jiná osoba musí při čerpání držet plnicí kohout a dbát toho, aby nádrž nepřetekla; to platí zvláště, je-li blízko nádržky umístěn akumulátor.
(1) Akumulátory musí být nabíjeny ve speciálních místnostech vybavených podle stavebně bezpečnostních předpisů a předpisů ESČ část XIV; výjimka je přípustná v případě, kdy malý usměrňovač nabíjí nejvýše dva akumulátory. Jednotlivé akumulátory lze nabíjet přímo ve vozidlech.
(3) Příchody ke dveřím a schodům a ostatní spojovací a únikové cesty, jakož i schody musí být upraveny, udržovány a osvětleny (přirozeným nebo elektrickým světlem) tak, aby chůze po nich byla bezpečná; nesmějí na nich být žádné překážky.
(3) Vozidla musí být umístěna v garáži předkem směrem k výjezdu; musí mít kolem sebe v garáži aspoň se tří stran volný prostor nejméně 75 cm. Vozidla, jež musí být isolována od ostatních se zřetelem k nákladu, který vozí (na př. benzinové cisterny), musí být garážována v oddělených místnostech, které mají přímý výjezd, nebo v oddělených budovách anebo na speciálních stanovištích. Vozidla zařízená na pohon plynem nesmějí být garážována v téže místnosti s vozidly zařízenými na pohon benzinem.
(3) Osvětlovací zařízení montovaná nebo umisťovaná na stojanech, v blocích a pod. musí být opatřena kovovými stínítky chránícími oči zaměstnance před oslněním.
(3) Při stáčení pohonných látek z motorových a vlečných nádržových (cisternových) vozů do podzemních nádrží musí být potrubí řádně utěsněno. Přečerpávání se musí provádět jen v době denní bez použití jakéhokoli umělého osvětlení. Těsnění uzávěru nádržového vozu musí být vždy před plněním vozu prohlédnuto, aby pohonné látky neunikaly. Kohout nádrže vozu může být otevřen teprve tehdy, když je spolehlivě zjištěno, že sroubení gumové hadice je na obou stranách řádně utěsněno a že unikání pohonných látek je vyloučeno. Dotahovat hadice u potrubí, kterým již pohonná látka odtéká, je nepřípustné.
(3) Spojení akumulátorů, které jsou nabíjeny, smí být prováděno pouze pevně přiléhající poolověnou svorkou, která zamezuje jiskření. Nikdy se nesmí spojovat svorky akumulátoru drátem.
(5) Vozidla je dovoleno odstavovat jen na takových volných prostranstvích, která mají zpevněný podklad.
(5) V dílnách, kde se rozebírají akumulátory do oprav, nesmí být uskladněna kyselina ani tam nesmí být umístěno nabíjecí nebo svářecí zařízení. Akumulátory se nesmějí rozebrat dříve, dokud nebyly řádně propláchnuty vodou.
(4) V garážích smí být motor uváděn do chodu jen za účelem výjezdu vozidla z garáže; vozidla nesmí být v garáži doplňována tekutým nebo plynným palivem (s výjimkou nafty). Není dovoleno používat garáže jako dílny, pokud k tomu nedal souhlas s hlediska požárně bezpečnostního příslušný výkonný orgán okresního národního výboru. Mytí vozidla v garáži není dovoleno. Výjimečně mohou být vozidla v garáži omývána, je-li garáž připojena na veřejnou kanalisaci odbočkou, opatřenou úředně schváleným lapačem minerálních olejů. Kaluže náplně z akumulátorů a kaluže oleje musí být posypány pilinami nebo pískem a po nasáknutí odstraněny.
(4) Bližší podmínky pro čerpání pohonných hmot u čerpacích stanic obsahuje vyhláška č. 196/1953 Ú. l., pro uskladňování a přepravu hořlavých kapalin, pro čištění a opravy nádrží obsahuje vyhláška č. 164/1953 Ú. l., o hořlavých kapalinách. Pro manipulaci s náhradními palivy (tekutým, generátorovým nebo stlačeným plynem) platí ustanovení přílohy II. vyhlášky č. 197/1953 Ú. l.
(4) Při přípravě náplně akumulátoru (elektrolytu) musí být dodrženy tyto podmínky:
b) kyselinu z nádob lze vylévat pouze za použití speciálního zařízení (přečerpávací pumpou, násoskou a pod.), nikdy ručně. Obličej je třeba při tom chránit obličejovým štítkem z plexiskla; pokožku, kterou potřísnila kyselina sírová, je třeba posypat práškovou sodou:
c) zaměstnanci připravující elektrolyt musí být dobře obeznámeni s podmínkami pro míšení kyseliny do vody; musí též ovládat poskytování první pomoci osobám popáleným kyselinou nebo elektrolytem.
a) míšení kyseliny sírové do destilované vody může být prováděno pouze ve speciálně upravených nádobách.
(6) V dopravě akumulátorů je třeba použít vozíků, jejichž ložné plochy mají příčky odpovídající rozměrům dopravovaných akumulátorů. Je-li výjimečně nutné přenést akumulátor ručně, musí zaměstnanec dbát při tom zvláštní opatrnosti a musí se vyvarovat všech nárazů a sklápění akumulátoru, aby elektrolyt nevytékal.

Oddíl3

Oddíl III.
Všeobecná ustanovení o ochraně před poškozením na zdraví.
Článek 16.

(1) Benzin (obyčejný) se musí přenášet jen v uzavřených kovových nádobách. Při plnění nádrží benzinem je třeba dbát opatrnosti. Rozlitý benzin se musí smýt proudem vody. Není dovoleno při přečerpávání nassávat benzin ústy.
(2) Používá-li se jako pohonné látky ethylisovaného (olovnatého) benzinu, t. j. benzinu, do něhož se přidává jako antidetonátor tetraethyl olovnatý (ethylová kapalina), musí se zachovávat tato další ochranná opatření:
V podrobnostech je třeba se řídit pravidly bezpečné a hygienické práce s ethylovou kapalinou a s ethylisovanými (olovnatými) benziny, které vydá ministerstvo chemického průmyslu.
Řidič vozidla, po případě osoby vozidlo udržující nebo opravující, musí být zpraveni o tom, že benzin je, ethylisovaný (označením na čerpadle, sdělením osoby odpovědné za provoz a pod.).
Je zakázáno převážet ethylisovaný benzin v malém množství v osobních automobilech, v autobusech a v kabinách nákladních automobilů, je také zakázáno dopravovat ethylisovaný benzin zároveň s jiným nákladem nebo s osobami (s výjimkou doprovázejících závozníků).
Dopravuje-li se ethylisovaný benzin na vozidlech, musejí být osoby doprovázející náklad řádně poučeny o bezpečnostních předpisech a o nutnosti osobní ochrany.
Ethylisovaný benzin se dopravuje pouze ve zvláštních nádobách nebo ve zvláštních cisternách. Převáží-li se ethylisovaný benzin v kovových sudech nebo konvích na vozidlech zvláště k tomu účelu vyhrazených, musí být podlaha a bočnice vozidel pobity plechem a švy sletovány nebo svařeny.
Ethylisovaného benzinu se smí používat jen jako pohonné látky. Nesmí ho být použito pro svícení ve směsi s petrolejem, do vařičů, letovacích lamp, zapalovačů, k čištění a pod.
f) v hromadných garážích, na pracovištích (stanicích), technické obsluhy a v automobilových opravnách musí být v zásobě prostředky na omývání a zneškodňování ethylisovaného benzinu: petrolej, kaše chlorového vápna, 1½ % roztok dichloraminu v petroleji nebo 3 % vodný roztok monochloraminu.
a) benzin se smí přenášet pouze v dobře uzavřených, zvlášť označených nádobách.
b) práce s benzinem (čerpání a pod.) se musí dít tak opatrně, aby se jím nepolil povrch vozu, podlaha, oděv nebo části těla.
c) ruce se nesmějí benzinem omývat; potřísní-li se ruce benzinem, nutno je po skončení práce omýt vodou (pokud možno teplou) a mýdlem; potřísní-li se jiné části těla, nutno je omýt ihned,
d) pro práce s benzinem se smí používat jen speciálního pracovního oděvu a pro každou práci příslušných ochranných pomůcek (zástěr, navlékacích rukávů, rukavic),
e) před opravou motoru se musí vypustit z nádrže i z benzinového potrubí zbytky benzinu a otřít jeho povrch petrolejem; součástky je nutno ponořit na 20 minut do nádoby s petrolejem, aby se zbavily olovnatých usazenin,
g) rozlije-li se benzin (u čerpadla, ve vozidle a pod.), musí se ihned podlaha nebo plošina očistit kaší chlorového vápna (směsí jedné části chlorového vápna a 3—5 částí vody) nebo chlorovou vodou. Není dovoleno používat suchého chlorového vápna (možnost vznícení),
h) zjistí-li se během jízdy zápach benzinu, je třeba zastavit vůz, otevřít okna, zjistit příčinu závady a odstranit ji.
Je zakázáno odpočívat, zejména spát v řidičské kabině nebo v zavřené karoserii vozidel poháněných generátorovým plynem. Řidič takového vozidla musí za jízdy zachovávat obzvláštní opatrnost. Při nejmenší známce neobvyklé únavy nebo při bolestech hlavy je povinen ihned zastavit, vnitřek řidičské kabiny nebo karoserie řádně vyvětrat, vyhledat, kde plyn uniká, a závadu odstranit.
(3) Vozidla poháněná generátorovým plynem nesmějí být uváděna do chodu v uzavřených garážích, nýbrž pouze na volných prostranstvích. Otvírat násypné otvory generátoru a vyhrabávat topivo je dovoleno pouze mimo uzavřenou garáž. Zapaluje-li řidič plynový generátor, doplňuje-li topivo nebo čistí-li popelník, nesmí se přibližovat obličejem k násypnému nebo nassávacímu otvoru, musí se postavit s návětrné strany tak, aby nevdechoval plyny vycházející z otvoru.
(6) Místnosti garáží, stanic a pracovišť technické obsluhy a automobilových opraven se musí pravidelně uklízet, podlaha čistit, po případě splachovat; okenní skla a svítidla je třeba čistit od prachu a sazí, stroje a nářadí udržovat v pořádku a pečlivě je očistit na konci pracovního dne, jakož i odstranit odpadky (piliny, hobliny, textilní odpadky a j.).
(7) Vzhledem ke zvýšenému nebezpečí požáru u vozidla je třeba dbát co největší opatrnosti, aby nedošlo ke vznícení benzinu. V blízkosti otevřené nádržky paliva se nesmí pracovat s otevřeným ohněm ani kouřit.
(4) Nemrznoucí chladicí kapalina se nesmí nassávat ústy; po práci s touto kapalinou je třeba pečlivě umýt ruce čistou vodou.
(5) Při mytí vozů ve zvláštních umyvárnách musí zaměstnanec používat nepromokavého oděvu (nebo aspoň nepromokavé zástěry s náprsenkou) a vysoké gumové obuvi s profilovanou neklouzavou podrážkou. Umývárna musí být aspoň v zimním období vytápěna. Doporučuje se, aby v ní byla zavedena teplá voda.
(9) Při vysokém zahřátí vody v chladiči je nutno si počínat opatrně při otvírání uzávěrky plnicího hrdla chladiče.
(8) Dojde-li k požáru vozidla, musí být k hašení použito vhodného hasicího přístroje. Není-li takový přístroj po ruce, smí být oheň hašen jen pískem nebo přikrývkami, nikdy vodou.

Oddíl4

Oddíl IV
Pracovní pokyny.
Roztáčení motoru.
Článek 17.
Článek 18.
Práce plánované údržby a opravy vozidel.
Konstrukce podkládacích opěr musí zaručovat, že vozidlo během práce s nich nesklouzne. Vozidla nesmí zůstat zavěšena na zdvihacích mechanismech (zvedácích, kladkostrojích) déle, než je třeba pro určitý pracovní úkon.
Článek 19.
Montáž, demontáž a huštění pneumatik.

(1) Motor má být roztáčen zpravidla spouštěčem, pokud je na to zařízen; roztáčení motoru klikou je přípustné jen po delším stání, po opravě, v studeném ročním období, je-li motor silně vychladlý a olej ztuhlý, dále je-li akumulátor pro neočekávanou poruchu příliš slabý, nebo při poruše spouštěče. U motorů s podtlakovým regulátorem předstihu může být motor roztáčen klikou jen tehdy, je-li podtlakové vedení opatřeno zařízením, které po dobu roztáčení účinně vpouští vzduch.
(1) Práce plánované údržby (dále jen „údržba”) a opravy vozidel mají být prováděny jen na místech k tomu určených. Mimo tato místa mohou být prováděny jen drobné nutné opravy.
(1) Při huštění prázdných pneumatik s ráfkem opatřených závěrným pojistným kruhem nebo s děleným diskem, musí být pracující chráněn krytem zařízeným tak, aby v případě uvolnění kruhu nebyl ohrožen. Kromě tohoto zaměstnance nesmí být v blízkosti žádná jiná osoba.
(2) Při roztáčení motoru klikou musí být vždy dodrženy tyto podmínky:
(2) Před prováděním údržby nebo opravy musí být vozidlo řádně umyto a očištěno. Nejde-li o práce souvisící se seřízením brzd, musí být vozidlo zabrzděno ruční brzdou a zařazen první rychlostní stupeň. Motor smí být ponechán v chodu jen, vyžaduje-li to nezbytně prováděné práce.
(2) Při ztížené demontáži po sejmutí pojistného kruhu se nesmí k usnadnění demontáže pneumatika znovu přihustit, aby se tlakem vzduchu docílilo jejího uvolnění z disku.
a) řidič se musí přesvědčit, že řadicí páka je v poloze chodu na prázdno a že vůz je zabrzděn pomocnou (ruční) brzdou;
f) při roztáčení motoru se nesmí stát rozkročmo přímo před roztáčecí klikou, nýbrž vlevo od podélné osy vozidla.
b) kola vozidla, jehož vlastní váha přesahuje 3500 kg, musí být tak zajištěna, aby se vozidlo nemohlo dát samo do pohybu;
c) motor musí být seřízen na malý předstih zážehu, pokud je ručně seřiditelný;
d) rukojeť kliky musí mít u nákladních automobilů a autobusů hladkou, volně otočnou objímku; ozubec roztáčení (na klikové hřídeli) a ozubec roztáčecí kliky musí mít bezvadné a nepoškozené zářezy.
e) klika se smí brát jen do jedné ruky, palec vedle ostatních prstů, při čemž se tlačí do záběru; roztáčení se provádí prudkým pohybem zdola nahoru, nikdy shora dolů;
(3) Nelze-li motor roztočit ani klikou, ani zvláštním roztáčecím strojem, a je-li nutno vozidlo za účelem roztočení motoru táhnout jiným vozidlem, musí být tažené vozidlo připojeno k táhnoucímu vozidlu buď lanem uvázaným na jeho předku, nebo pevným táhlem (tažnou tyčí). K připojení se nesmí použít lana roztřepeného, svazovaného z kusů a s uzly místo ok. Vozidla se vzduchovými brzdami smí být vlečena jen pomocí tažné tyče. V případě nezbytnosti může být vozidlo uváděno do pohybu lidskou silou (tlačením) nebo jízdou se svahu. Ve všech uvedených případech musí rozjížděné vozidlo řídit způsobilý řidič. Před rozjížděním vozidla je třeba zařadit nižší rychlostní stupeň než přímý záběr (u traktorů s naftovým motorem střední rychlostní stupeň), vypnout spojku a pří dosažení potřebné rychlosti spojku zapnout.
(3) Provádí-li se práce, při které musí být odmontována kola, je nutno podložit vozidlo v nosných částech podvozku dostatečně silnými podkládacími opěrami; neodmontovaná kola musí být zajištěna.
(3) Pro náhradní kola těžší než 50 kg, jež jsou uložena výše než 1 m, se musí používat vhodného pomocného zdvihacího zařízení.
(4) Je-li motor tak vychladlý (značné ztuhlý olej), že jej nelze roztočit, může být zahříván, avšak pouze teplou (nikoli horkou) vodou nalitou do chladiče, po případě ponorným elektrickým zahřívačem zamontovaným ve spodní části klikové skříně nebo elektrickým zahřívačem, jehož žhavicí tělíska jsou bezpečně zakryta, přiloženým se spodní strany klikové skříně. U motorů vybavených zvláštními hrdly na ssacích potrubích je možno použít velkých spájecích (samodujných) lamp, jejich hořáky se zasunou do hrdel. Při tom musí byt vždy připraven po ruce vhodný hasicí přístroj pro případ, že by došlo ke vznícení nafty náhodně rozlité nebo rozstříkané na motoru. Nahřívání svíček vychladlého motoru se musí dít mimo garáž na volném prostranství.
(4) Při výměně per (jejich sejímání a vkládání) je nutno vždy předem odlehčit zatížení podvozku tím, že se karoserie zdvihne a pod ní se postaví podkládací opěry.
(12) Při stříkání karoresií barvou (nitrolakem) musí mít zaměstnanec buď ochrannou kuklu s přívodem vzduchu (typ LA) nebo respirátor s přívodem vzduchu; tuto práci smí provádět jen v provozovnách, které jsou vybaveny podle vyhlášky č. 164/1953 Ú. l.
(6) Při údržbě a opravě vozidel s vysokými karoseriemi (autobusy, vozidla se skříňovou karoserií) musí zaměstnanci používat dvojitých žebříků (štaflí), opatřených zajištěním proti uvolnění (řetízkem a pod.); šířka stupňů těchto žebříků nesmí být menší než 15 cm. Dvojité žebříky nelze nahradit obyčejnými přístavnými žebříky.
(5) Je-li vozidel se sklápěcí karoserií karoserie zdvižena, je třeba ji upevnit dostatečně pevnými podpěrami, aby se nemohla samovolně sklopit.
(9) Při snímání motoru, převodovky, chladiče a ostatních součástí spojených s chladicím zařízením, jakož i přívodního olejového a palivového potrubí, je třeba předem vypustit palivo, olej, po případě vodu, a to do nádrží nebo nádob, nikdy na podlahu.
(8) Při demontáži vozidla na jednotlivé skupiny, části a díly (součásti) musí být prováděno snímání, dopravování a sestavování motoru, přední i zadní nápravy karoserie a rámu zdvihacími a dopravními zařízeními; uvedené součásti nesmějí být tedy zachyceny pouze lanem nebo provazy. I při snímání jiných součástí je třeba užívat jen takových pomůcek, které zajišťují bezpečnost prováděné práce. Vozíky dopravující součásti musí být na ložných plochách opatřeny stojánky a oporami zajišťujícími součásti před posunutím, překlopením nebo spadnutím během přepravy.
(11) Nástroje a nářadí, jichž se užívá při údržbě a opravách vozidel, musí být v dobrém stavu, který zaručuje jejich spolehlivou použitelnost a bezpečnost. Musí být čisté a suché; není dovoleno používat nevhodných nástav pro zvýšení jejich tažné síly (na př. nastavováním plochých klíčů jeden na druhý).
(10) Před demontáží motoru musí být odpojen akumulátor, aby nenastalo krátké spojení nebo přeskočení jiskry.
(7) Při pracích na spodku vozidel musí mít zaměstnanci možnost použit montážních jam nebo montážních lehátek. Po odjezdu vozidla musí být montážní jáma ihned vhodným způsobem ohražena nebo přikryta.