Oddíl II.
Pomocná zařízení.

§ 8

Článek 8.
Společná ustanovení pro budovy s pracovními místnostmi.

(1) Všechny budovy s pracovními místnostmi určenými k provozu, údržbě a opravám vozidel musí vyhovovat stavebně bezpečnostním předpisům o požární ochraně a předpisům o hygienické péči; ustanovení o vybavení stanic a pracovišť technické obsluhy obsahují směrnice ministerstva dopravy (částka 11 Úředního listu z roku 1954).

(2) Pracovní místnosti, skladiště a chodby musí být udržovány stále v řádném stavu a čistotě. Zejména je nutno opravovat poškozená místa v podlahách. Nátěr na stěnách a stropech musí být podle potřeby obnovován.

(3) Příchody ke dveřím a schodům a ostatní spojovací a únikové cesty, jakož i schody musí být upraveny, udržovány a osvětleny (přirozeným nebo elektrickým světlem) tak, aby chůze po nich byla bezpečná; nesmějí na nich být žádné překážky.

§ 9

Článek 9.
Garáže.

(1) Textilní odpadky (hadry) nasycené olejem se nesmějí v garáži ukládat ani odhazovat. Hořlavé pomůcky k čištění vozu mohou být ukládány jen v plechových, těsně uzavíratelných nádobách. Snadno vznětlivé látky nesmějí být ukládány do okruhu 8 m kolem garáže. O uskladnění hořlavých kapalin v garážích platí ustanovení vyhlášky č. 164/1953 Ú. l., o hořlavých kapalinách.

(2) V hromadných garážích musí být na každých 10 vozidel hasicí přístroj schváleného typu (tetrachlorový) o obsahu 2.5 l; je-li garáž v suterénu, hasicí přístroj plněný kysličníkem uhličitým nebo pěnový. Hasicí přístroje přezkouší nejméně jednou ročně odborný podnik. Kromě toho musí být v garážích stále po ruce ještě jiné pomůcky k hašení, jako písek, lopaty, asbestové a jiné přikrývky a pod. Zaměstnanci musí být dobře seznámeni se zacházením s hasicími přístroji a s požárním nářadím.

(3) Vozidla musí být umístěna v garáži předkem směrem k výjezdu; musí mít kolem sebe v garáži aspoň se tří stran volný prostor nejméně 75 cm. Vozidla, jež musí být isolována od ostatních se zřetelem k nákladu, který vozí (na př. benzinové cisterny), musí být garážována v oddělených místnostech, které mají přímý výjezd, nebo v oddělených budovách anebo na speciálních stanovištích. Vozidla zařízená na pohon plynem nesmějí být garážována v téže místnosti s vozidly zařízenými na pohon benzinem.

(4) V garážích smí být motor uváděn do chodu jen za účelem výjezdu vozidla z garáže; vozidla nesmí být v garáži doplňována tekutým nebo plynným palivem (s výjimkou nafty). Není dovoleno používat garáže jako dílny, pokud k tomu nedal souhlas s hlediska požárně bezpečnostního příslušný výkonný orgán okresního národního výboru. Mytí vozidla v garáži není dovoleno. Výjimečně mohou být vozidla v garáži omývána, je-li garáž připojena na veřejnou kanalisaci odbočkou, opatřenou úředně schváleným lapačem minerálních olejů. Kaluže náplně z akumulátorů a kaluže oleje musí být posypány pilinami nebo pískem a po nasáknutí odstraněny.

(5) Vozidla je dovoleno odstavovat jen na takových volných prostranstvích, která mají zpevněný podklad.

§ 10

Článek 10.
Větrání.

(1) Ventilační zařízení v místnostech, kde se uvádí do chodu motory vozidel, musí být udržována stále v bezvadném provozním stavu.

(2) V době, kdy je v místnostech pro provádění údržby nebo oprav motor v chodu, je nutno odvádět výfukové plyny ven z místnosti násuvnými hadicemi.

§ 11

Článek 11.
Osvětlení.

(1) Osvětlovací síť pro montážní jámy nesmí mít vyšší napětí než 24 V. Elektrická instalace a svítidla musí být vybaveny, podle předpisu ESČ část XIV. (Elektrická zařízení v dolech a v místech s hořlavými látkami nebezpečnými výbuchem).

(2) Zámečnické a montážní práce spojené s opravou vozidel mohou být prováděny při osvětlení přenosnými bezpečnostními lampami, jejichž napětí nesmí přestoupit 24 V. Tyto lampy musí být opatřeny chráničem proti rozbití z nevodivého materiálu a musí mít hlubokou osvětlovací armaturu nebo vhodné stínítko, aby zrak pracujících byl chráněn před oslněním. Světelný kužel se musí dát nařídit na místo práce.

(3) Osvětlovací zařízení montovaná nebo umisťovaná na stojanech, v blocích a pod. musí být opatřena kovovými stínítky chránícími oči zaměstnance před oslněním.

§ 12

Článek 12.
Vytápění.

(1) Místnosti, kde se pracuje na údržbě a opravách vozidel a jejich příslušenství, musí být vytápěny. Podrobnosti o způsobu vytápění upraví stavebně bezpečnostní předpisy.

(2) Ve vytápěných místnostech pro údržbu a opravy, nesmí teplota klesnout pod + 15 0C, ve vytápěných místnostech pro ukládání pneumatik pod + 6 0C a ve vytápěných místnostech pro ukládání nástrojů, mazacího a čisticího materiálu pod + 10 0C.

§ 13

Článek 13.
Vjezdy a výjezdy.

(1) Prostory, kde bývá zvlášť velký počet vozidel, mají mít z bezpečnostních důvodů oddělené vjezdy od výjezdů vyústěné do různých ulic.

(2) Hlavní průjezdy musí být stále volné; vozidla v nich nesmějí zastavovat s výjimkou krátkých vnitropodnikových provozních kontrol.

§ 14

Článek 14.
Čerpací stanice a skladiště pohonných hmot.

(1) Čerpací stanice musí být zabezpečeny tak, aby nedošlo při čerpání pohonných látek k explosi. Řidič nebo jiná osoba musí při čerpání držet plnicí kohout a dbát toho, aby nádrž nepřetekla; to platí zvláště, je-li blízko nádržky umístěn akumulátor.

(2) Jakékoli manipulace s otevřeným ohněm v prostoru u čerpacích stanic jsou zakázány. Při přečerpávání pohonných látek i olejů musí být po ruce hasicí přístroj opatřený náplní k hašení vznětlivých látek a olejů.

(3) Při stáčení pohonných látek z motorových a vlečných nádržových (cisternových) vozů do podzemních nádrží musí být potrubí řádně utěsněno. Přečerpávání se musí provádět jen v době denní bez použití jakéhokoli umělého osvětlení. Těsnění uzávěru nádržového vozu musí být vždy před plněním vozu prohlédnuto, aby pohonné látky neunikaly. Kohout nádrže vozu může být otevřen teprve tehdy, když je spolehlivě zjištěno, že sroubení gumové hadice je na obou stranách řádně utěsněno a že unikání pohonných látek je vyloučeno. Dotahovat hadice u potrubí, kterým již pohonná látka odtéká, je nepřípustné.

(4) Bližší podmínky pro čerpání pohonných hmot u čerpacích stanic obsahuje vyhláška č. 196/1953 Ú. l., pro uskladňování a přepravu hořlavých kapalin, pro čištění a opravy nádrží obsahuje vyhláška č. 164/1953 Ú. l., o hořlavých kapalinách. Pro manipulaci s náhradními palivy (tekutým, generátorovým nebo stlačeným plynem) platí ustanovení přílohy II. vyhlášky č. 197/1953 Ú. l.

§ 15

Článek 15.
Akumulátory.

(1) Akumulátory musí být nabíjeny ve speciálních místnostech vybavených podle stavebně bezpečnostních předpisů a předpisů ESČ část XIV; výjimka je přípustná v případě, kdy malý usměrňovač nabíjí nejvýše dva akumulátory. Jednotlivé akumulátory lze nabíjet přímo ve vozidlech.

(2) V místnostech uvedených v odstavci 1 se nesmí instalovat dynama ani nekryté elektromotory. Nesmí se v nich pracovat s otevřeným ohněm ani jej vnášet kouřit a pod. Při nabíjení akumulátorů mohou se v místnostech zdržovat pouze zaměstnanci provádějící tento výkon a hlídači; tyto osoby musí být při tom vybaveny ochrannými pomůckami, které stanoví jednotná odborová organisace v pracovních podmínkách (čl. 6).

(3) Spojení akumulátorů, které jsou nabíjeny, smí být prováděno pouze pevně přiléhající poolověnou svorkou, která zamezuje jiskření. Nikdy se nesmí spojovat svorky akumulátoru drátem.

(4) Při přípravě náplně akumulátoru (elektrolytu) musí být dodrženy tyto podmínky:

a) míšení kyseliny sírové do destilované vody může být prováděno pouze ve speciálně upravených nádobách.

b) kyselinu z nádob lze vylévat pouze za použití speciálního zařízení (přečerpávací pumpou, násoskou a pod.), nikdy ručně. Obličej je třeba při tom chránit obličejovým štítkem z plexiskla; pokožku, kterou potřísnila kyselina sírová, je třeba posypat práškovou sodou:

c) zaměstnanci připravující elektrolyt musí být dobře obeznámeni s podmínkami pro míšení kyseliny do vody; musí též ovládat poskytování první pomoci osobám popáleným kyselinou nebo elektrolytem.

(5) V dílnách, kde se rozebírají akumulátory do oprav, nesmí být uskladněna kyselina ani tam nesmí být umístěno nabíjecí nebo svářecí zařízení. Akumulátory se nesmějí rozebrat dříve, dokud nebyly řádně propláchnuty vodou.

(6) V dopravě akumulátorů je třeba použít vozíků, jejichž ložné plochy mají příčky odpovídající rozměrům dopravovaných akumulátorů. Je-li výjimečně nutné přenést akumulátor ručně, musí zaměstnanec dbát při tom zvláštní opatrnosti a musí se vyvarovat všech nárazů a sklápění akumulátoru, aby elektrolyt nevytékal.