Oddíl IV
Pracovní pokyny.

§ 17

Článek 17.
Roztáčení motoru.

(1) Motor má být roztáčen zpravidla spouštěčem, pokud je na to zařízen; roztáčení motoru klikou je přípustné jen po delším stání, po opravě, v studeném ročním období, je-li motor silně vychladlý a olej ztuhlý, dále je-li akumulátor pro neočekávanou poruchu příliš slabý, nebo při poruše spouštěče. U motorů s podtlakovým regulátorem předstihu může být motor roztáčen klikou jen tehdy, je-li podtlakové vedení opatřeno zařízením, které po dobu roztáčení účinně vpouští vzduch.

(2) Při roztáčení motoru klikou musí být vždy dodrženy tyto podmínky:

a) řidič se musí přesvědčit, že řadicí páka je v poloze chodu na prázdno a že vůz je zabrzděn pomocnou (ruční) brzdou;

b) kola vozidla, jehož vlastní váha přesahuje 3500 kg, musí být tak zajištěna, aby se vozidlo nemohlo dát samo do pohybu;

c) motor musí být seřízen na malý předstih zážehu, pokud je ručně seřiditelný;

d) rukojeť kliky musí mít u nákladních automobilů a autobusů hladkou, volně otočnou objímku; ozubec roztáčení (na klikové hřídeli) a ozubec roztáčecí kliky musí mít bezvadné a nepoškozené zářezy.

e) klika se smí brát jen do jedné ruky, palec vedle ostatních prstů, při čemž se tlačí do záběru; roztáčení se provádí prudkým pohybem zdola nahoru, nikdy shora dolů;

f) při roztáčení motoru se nesmí stát rozkročmo přímo před roztáčecí klikou, nýbrž vlevo od podélné osy vozidla.

(3) Nelze-li motor roztočit ani klikou, ani zvláštním roztáčecím strojem, a je-li nutno vozidlo za účelem roztočení motoru táhnout jiným vozidlem, musí být tažené vozidlo připojeno k táhnoucímu vozidlu buď lanem uvázaným na jeho předku, nebo pevným táhlem (tažnou tyčí). K připojení se nesmí použít lana roztřepeného, svazovaného z kusů a s uzly místo ok. Vozidla se vzduchovými brzdami smí být vlečena jen pomocí tažné tyče. V případě nezbytnosti může být vozidlo uváděno do pohybu lidskou silou (tlačením) nebo jízdou se svahu. Ve všech uvedených případech musí rozjížděné vozidlo řídit způsobilý řidič. Před rozjížděním vozidla je třeba zařadit nižší rychlostní stupeň než přímý záběr (u traktorů s naftovým motorem střední rychlostní stupeň), vypnout spojku a pří dosažení potřebné rychlosti spojku zapnout.

(4) Je-li motor tak vychladlý (značné ztuhlý olej), že jej nelze roztočit, může být zahříván, avšak pouze teplou (nikoli horkou) vodou nalitou do chladiče, po případě ponorným elektrickým zahřívačem zamontovaným ve spodní části klikové skříně nebo elektrickým zahřívačem, jehož žhavicí tělíska jsou bezpečně zakryta, přiloženým se spodní strany klikové skříně. U motorů vybavených zvláštními hrdly na ssacích potrubích je možno použít velkých spájecích (samodujných) lamp, jejich hořáky se zasunou do hrdel. Při tom musí byt vždy připraven po ruce vhodný hasicí přístroj pro případ, že by došlo ke vznícení nafty náhodně rozlité nebo rozstříkané na motoru. Nahřívání svíček vychladlého motoru se musí dít mimo garáž na volném prostranství.

§ 18

Článek 18.
Práce plánované údržby a opravy vozidel.
Konstrukce podkládacích opěr musí zaručovat, že vozidlo během práce s nich nesklouzne. Vozidla nesmí zůstat zavěšena na zdvihacích mechanismech (zvedácích, kladkostrojích) déle, než je třeba pro určitý pracovní úkon.

(1) Práce plánované údržby (dále jen „údržba”) a opravy vozidel mají být prováděny jen na místech k tomu určených. Mimo tato místa mohou být prováděny jen drobné nutné opravy.

(2) Před prováděním údržby nebo opravy musí být vozidlo řádně umyto a očištěno. Nejde-li o práce souvisící se seřízením brzd, musí být vozidlo zabrzděno ruční brzdou a zařazen první rychlostní stupeň. Motor smí být ponechán v chodu jen, vyžaduje-li to nezbytně prováděné práce.

(3) Provádí-li se práce, při které musí být odmontována kola, je nutno podložit vozidlo v nosných částech podvozku dostatečně silnými podkládacími opěrami; neodmontovaná kola musí být zajištěna.

(4) Při výměně per (jejich sejímání a vkládání) je nutno vždy předem odlehčit zatížení podvozku tím, že se karoserie zdvihne a pod ní se postaví podkládací opěry.

(5) Je-li vozidel se sklápěcí karoserií karoserie zdvižena, je třeba ji upevnit dostatečně pevnými podpěrami, aby se nemohla samovolně sklopit.

(6) Při údržbě a opravě vozidel s vysokými karoseriemi (autobusy, vozidla se skříňovou karoserií) musí zaměstnanci používat dvojitých žebříků (štaflí), opatřených zajištěním proti uvolnění (řetízkem a pod.); šířka stupňů těchto žebříků nesmí být menší než 15 cm. Dvojité žebříky nelze nahradit obyčejnými přístavnými žebříky.

(7) Při pracích na spodku vozidel musí mít zaměstnanci možnost použit montážních jam nebo montážních lehátek. Po odjezdu vozidla musí být montážní jáma ihned vhodným způsobem ohražena nebo přikryta.

(8) Při demontáži vozidla na jednotlivé skupiny, části a díly (součásti) musí být prováděno snímání, dopravování a sestavování motoru, přední i zadní nápravy karoserie a rámu zdvihacími a dopravními zařízeními; uvedené součásti nesmějí být tedy zachyceny pouze lanem nebo provazy. I při snímání jiných součástí je třeba užívat jen takových pomůcek, které zajišťují bezpečnost prováděné práce. Vozíky dopravující součásti musí být na ložných plochách opatřeny stojánky a oporami zajišťujícími součásti před posunutím, překlopením nebo spadnutím během přepravy.

(9) Při snímání motoru, převodovky, chladiče a ostatních součástí spojených s chladicím zařízením, jakož i přívodního olejového a palivového potrubí, je třeba předem vypustit palivo, olej, po případě vodu, a to do nádrží nebo nádob, nikdy na podlahu.

(10) Před demontáží motoru musí být odpojen akumulátor, aby nenastalo krátké spojení nebo přeskočení jiskry.

(11) Nástroje a nářadí, jichž se užívá při údržbě a opravách vozidel, musí být v dobrém stavu, který zaručuje jejich spolehlivou použitelnost a bezpečnost. Musí být čisté a suché; není dovoleno používat nevhodných nástav pro zvýšení jejich tažné síly (na př. nastavováním plochých klíčů jeden na druhý).

(12) Při stříkání karoresií barvou (nitrolakem) musí mít zaměstnanec buď ochrannou kuklu s přívodem vzduchu (typ LA) nebo respirátor s přívodem vzduchu; tuto práci smí provádět jen v provozovnách, které jsou vybaveny podle vyhlášky č. 164/1953 Ú. l.

§ 19

Článek 19.
Montáž, demontáž a huštění pneumatik.

(1) Při huštění prázdných pneumatik s ráfkem opatřených závěrným pojistným kruhem nebo s děleným diskem, musí být pracující chráněn krytem zařízeným tak, aby v případě uvolnění kruhu nebyl ohrožen. Kromě tohoto zaměstnance nesmí být v blízkosti žádná jiná osoba.

(2) Při ztížené demontáži po sejmutí pojistného kruhu se nesmí k usnadnění demontáže pneumatika znovu přihustit, aby se tlakem vzduchu docílilo jejího uvolnění z disku.

(3) Pro náhradní kola těžší než 50 kg, jež jsou uložena výše než 1 m, se musí používat vhodného pomocného zdvihacího zařízení.