Přechodná a závěrečná ustanovení.

(1) Nárok na dávku s opakovanou výplatou, který se týká období do 31. prosince 1956, se posuzuje podle předpisů platných před 1. lednem 1957, i když se o něm rozhoduje až po tomto dni.

(2) Došlo-li k porodu, sňatku nebo úmrtí před 1. lednem 1957, posuzuje se nárok na porodné, peněžitou náhradu za dětskou výbavu, výbavné nebo pohřebné podle předpisů platných před tímto dnem.

(3) Byla-li vyplacena peněžitá náhrada za dětskou výbavu v případech, kdy k porodu došlo až po 31. prosinci 1956, odečte se vyplacená částka od podpory při narození dítěte.

(1) Byl-li zaměstnanec dne 31. prosince 1956 neschopen práce pro nemoc nebo úraz a trvá-li jeho pracovní neschopnost dále, zaniká za dobu od 1. ledna 1957 nárok, který tu byl podle předpisů dříve platných na nemocenské, na podporu při ústavním ošetřování nebo na mzdu (plat) z důvodu nemoci. Místo toho náleží zaměstnanci za dobu od 1. ledna 1957 nemocenské v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 se podpůrčí doba počítá podle ustanovení § 15 zákona; pokud by však byl pro zaměstnance příznivější zápočet předchozích dob pracovní neschopnosti podle předpisů platných před 1. lednem 1957, započtou se tyto doby podle těchto předpisů.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, když zaměstnanci byla před 1. lednem 1957 nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem a tato karanténa dne 1. ledna 1957 ještě trvala.

(1) Měla-li zaměstnankyně dne 31. prosince 1956 nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nárok na mzdu (plat) z důvodů mateřství podle předpisů platných před 1. lednem 1957, zaniká tento nárok za dobu od 1. ledna 1957. Místo toho náleží zaměstnankyni za dobu od 1. ledna 1957 peněžitá pomoc v mateřství v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou. Doba 18 týdnů mateřské dovolené se však počítá již od prvního dne, od kterého zaměstnankyni byla před porodem poskytována peněžitá pomoc v mateřství, po případě mzda (plat) podle předpisu platných před 1. lednem 1957, nejpozději však ode dne porodu.

(2) Zaměstnankyně, která nastoupí mateřskou dovolenou do 28. ledna 1957, náleží peněžitá pomoc v mateřství po dobu 18 týdnů počítaných vždy ode dne nástupu mateřské dovolené.

(1) Rodinné přídavky, po případě přídavky na děti podle předpisů platných před 1. lednem 1957 se poskytnou naposledy za měsíc prosinec 1956 a jsou splatné v lednu 1957.

(2) Za měsíc leden 1957 a za měsíce následující náleží rodinné přídavky podle ustanovení zákona a této vyhlášky.

(3) U zaměstnanců, kteří dne 1. ledna 1957 konají službu v ozbrojených silách, s výjimkou příslušníků ozbrojených sil z povolání, se podmínka doby zaměstnání předepsaná pro nárok na rodinné přídavky posuzuje buď podle § 30 odst. 2 zákona nebo podle předpisů dříve platných podle toho, co je pro zaměstnance příznivější.

(1) Od 1. ledna 1957 nelze přiznávat dobrovolné dávky a podpory podle předpisů dříve platných, a to ani tehdy, když skutečnost odůvodňující přiznání nastala před 1. lednem 1957.

(2) Byla-li zaměstnanci před 1. lednem 1957 přiznána zvláštní výpomoc při sociálních chorobách s opakovanou výplatou na dobu, která přesahuje do roku 1957, a jsou-li tu důvody, pro které je možno přiznat od 1. ledna 1957 zvýšení nemocenského při pracovní neschopnosti pro aktivní tuberkulosu podle ustanovení § 23 zákona a podle prováděcích předpisů k němu, nastupuje od 1. ledna 1957 nemocenské s tímto zvýšením místo dřívější výpomoci.

(3) Byla-li zaměstnanci před 1. lednem 1957 přiznána podpora po vyčerpání podpůrčí doby pro nemocenské na dobu, která přesahuje do roku 1957, a jsou-li splněny podmínky pro prodloužení výplaty nemocenského podle ustanovení § 15 odst. 5 zákona i nadále, poskytuje se od 1. ledna 1957 nemocenské podle ustanovení zákona a této vyhlášky.

(4) Byla-li v jiných případech přiznána před 1. lednem 1957 dobrovolná dávka nebo podpora s opakovanou výplatou na dobu, která přesahuje do roku 1957, vyplácí se po dobu, na kterou byla přiznána, nejpozději však do 28. února 1957. Vyplácí-li se však taková dávka nebo podpora za stejnou dobu, za kterou se poskytuje i nemocenské nebo jiná dávka nahrazující odpadlou mzdu podle zákona, nesmí denní úhrn všech těchto dávek a podpor převýšit čistou denní mzdu.