(1) Byl-li zaměstnanec dne 31. prosince 1956 neschopen práce pro nemoc nebo úraz a trvá-li jeho pracovní neschopnost dále, zaniká za dobu od 1. ledna 1957 nárok, který tu byl podle předpisů dříve platných na nemocenské, na podporu při ústavním ošetřování nebo na mzdu (plat) z důvodu nemoci. Místo toho náleží zaměstnanci za dobu od 1. ledna 1957 nemocenské v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem a touto vyhláškou.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 se podpůrčí doba počítá podle ustanovení § 15 zákona; pokud by však byl pro zaměstnance příznivější zápočet předchozích dob pracovní neschopnosti podle předpisů platných před 1. lednem 1957, započtou se tyto doby podle těchto předpisů.

(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně, když zaměstnanci byla před 1. lednem 1957 nařízena karanténa podle předpisů o boji proti přenosným nemocem a tato karanténa dne 1. ledna 1957 ještě trvala.