(1) Za zdržení vozidla se pokládá
Doba čekání vozidla zaviněného dopravním podnikem (na př. pro odstraňování poruch vozidla, pracovní přestávky zaměstnanců dopravního podniku) nebo doba čekání vzniklého neodvratitelnou náhodou (na př. zdržení před železničním přejezdem, při živelních poruchách), jde k tíži dopravního podniku a nesmí se do doby zdržení vozidla podle předchozích ustanovení započítávat.

a) čekání na místě a v době dohodnuté s přepravcem k převzetí nebo dodání zásilky (pro nepřipravení zásilky, nepřítomnost odpovědných zaměstnanců, současné nahromadění vozidel, pokud nebylo zaviněno dopravním podnikem a pod.),

b) doba, po kterou trvalo přezkoušení obsahu zásilky,

1. nesouhlasí-li její obsah s údaji, které uvedl přepravce, pokud by údaje uvedené přepravcem měly za následek počítání nižšího přepravného než podle skutečně zjištěných údajů,

2. provedené orgány státní správy nebo z jejich příkazu nebo z příkazu přepravce, pokud nejde o případy odpovídající ustanovení § 13 odst. 5 písm. c),

c) doba, po kterou trvala úprava obalu zásilky, nebyla-li zaviněna dopravním podnikem,

d) doba, po kterou trvalo přeložení nákladu, zavinil-li přepravce, že náklad naložený na vozidlo přistavené podle objednávky musel být před ukončením přepravy přeložen na jiné vozidlo,

e) doba, po kterou trvalo celní, veterinární a pod., odbavení zásilky,

f) doba jiných zdržení způsobených přepravcem, na př. celková doba zdržení spojená s vážením zásilky, které se provádí na náklad přepravce (§ 17, odst. 3),

g) doba překročení lhůt podle § 13 odst. 15.