PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(1) Ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti, lze dosavadních předpisů o trestním řízení užít jen v mezích ustanovení této hlavy.

(2) Ustanovení § 165 o hrazení státem zálohovaných nákladů paušální částkou se nevztahuje na náklady řízení ve věcech pravomocně skončených přede dnem účinnosti tohoto zákona.

(1) Na řízení o obnově trestního stíhání, které bylo pravomocně skončeno před počátkem účinnosti tohoto zákona, se užije ustanovení tohoto zákona. Podmínky pro povolení obnovy se však v takovém případě posuzují podle zákona, který je pro obviněného příznivější.

(2) Jestliže rozhodnutí, proti němuž směřuje návrh na obnovu, vydal v první stolici soud již neexistující, rozhoduje o návrhu na obnovu ten věcně příslušný obecný (vojenský) soud, v jehož obvodu bylo sídlo takového soudu; jestliže však rozhodoval v první stolici bývalý státní soud, rozhoduje o návrhu na obnovu krajský (vyšší vojenský) soud, který by byl podle tohoto zákona ve věci místně příslušný (§§ 14 a 15).

(1) Rozhodnutí podle čl. VII zákona č. 63/1956 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 86/1950 Sb., činí ve veřejném zasedání soud, který v poslední věci rozhodl jako soud první stolice. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.

(2) U trestů propadnutí jmění pravomocně uložených před počátkem účinnosti tohoto zákona, pokud nebyly ještě vykonány, propustí předseda senátu z propadnutí prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k ukojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat. Předseda senátu o tom rozhodne na návrh orgánu, který trest propadnutí jmění provádí, anebo na žádost odsouzeného nebo osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.

(1) Ve věcech pravomocně skončených před počátkem účinnosti tohoto zákona, v nichž byl uložen
činí rozhodnutí a opatření souvisící s výkonem všech uložených trestů a ochranných opatření a se stanovením a vymáháním nákladů trestního řízení prokurátor, který by byl příslušný podle dosavadních předpisů; postupuje však přitom přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Byl-li však v případě uvedeném v odstavci 1 trest odnětí svobody uložen podmíněně, učiní prokurátor jen rozhodnutí a opatření souvisící s výkonem nepodmíněně uložených vedlejších trestů a se stanovením a vymáháním nákladů trestního řízení vzniklých před 1. lednem 1957.

1. zákon č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), s výjimkou ustanovení §§ 306, 308, 309 a 314,

2. zákon č. 67/1952 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní řád,

3. ustanovení §§ 5 až 13 zákona č. 102/1953 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního,

4. ustanovení § 30 zákona č. 114/1951 Sb., o advokacii,

5. ustanovení § 2 zákona č. 85/1950 Sb., o opatřeních souvisících s úpravou kázeňského práva příslušníků ozbrojených sborů.

(1) Ministr spravedlnosti, ministr vnitra a ministr národní obrany se zmocňují, aby k provedení tohoto zákona vydali nařízení.

(2) Ministr spravedlnosti může také stanovit, které jednoduché úkony, svěřené podle tohoto zákona předsedovi senátu, může vykonávat jiný pracovník soudu.

a) na řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí, které bylo vydáno před počátkem účinnosti tohoto zákona; na náklady opravného řízení i řízení jemu předcházejícího se však užije ustanovení tohoto zákona;

b) na řízení o stížnosti pro porušení zákona podané před počátkem účinnosti tohoto zákona.

a) trest odnětí svobody nepřevyšující jeden rok,

b) nápravné opatření, nebo

c) pokuta,