Společná a závěrečná ustanovení.

(1) Tato vyhláška se nevztahuje

(2) Pro členy posádek cizozemských plavidel, která plují na jiných československých vodách, než které jsou uvedeny v odstavci 1 písm. a), může plavební správa povolit výjimky z ustanovení § 5.

(1) Kapitánem je osoba, která je oprávněna k velení na lodi s vlastním strojním pohonem.

(2) Kormidelníkem je osoba, která je oprávněna k obsluze kormidla na lodi, po případě plovoucím stroji. Kormidelník na lodi bez vlastního strojního pohonu je současně vůdcem lodi.

(3) Lodivodem (člunovodem) je osoba, která je přibírána na určitém obtížném úseku vodní cesty, aby na tomto úseku napomáhala při vedení plavidla zajistit bezpečnou plavbu

(4) Lodním strojníkem je osoba, která je oprávněna na plavidlech s vlastním strojním pohonem k řízení a obsluze pohonných strojů, jakož i strojních zařízení na plavidle.

(5) Převozníkem je osoba, která vede, po případě obsluhuje plavidlo, jímž se provádí doprava s jednoho břehu na druhý, na vodách v podzemí, v soutěskách a pod.

(6) Dálkovou plavbou rozumí se plavba, při níž plavidlo koná plavby do ciziny.

(7) Velkou místní plavbou je plavba na československých úsecích vodních cest s mezinárodní plavbou a na jiných vnitrostátních vodách (s výjimkou nádrží) na vzdálenost větší 20 km; ostatní plavba, jakož i plavba na nádržích a uzavřených vodních plochách je malou místní plavbou.

(1) Ustanoveni oddílu 3 o způsobilosti posádek se vztahují i na členy posádek plavidel ozbrojených sil (sborů), kteří nejsou v činné vojenské službě.

(2) O způsobilosti členů posádek služebních plavidel ozbrojených sil (sborů) (dále jen „vojenská plavidla”) v činné vojenské službě platí zvláštní předpisy; tyto předpisy vydá příslušné ministerstvo v dohodě s ministerstvem dopravy.

(3) Má-li plavební správa u některého člena posádky vojenského plavidla pochybnosti o jeho odborné plavecké způsobilosti, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu; tento orgán je povinen přezkoumat předpoklady, za jakých bylo oprávnění vydáno, a toto oprávnění odejmout, jestliže by jeho ponecháním a výkonem mohla být ohrožena bezpečnost plavby.

(4) Průkaz vydaný pro posádky vojenských plavidel nenahrazuje průkaz vydaný plavební správou podle této vyhlášky. Plavební správa může podle okolnosti případu vydat na podkladě průkazu vydaného pro posádky vojenských plavidel, po případě na základě potvrzení vydaného příslušným orgánem průkaz podle této vyhlášky a stanovit rozsah oprávnění s přihlédnutím k obsahu průkazu vydaného pro člena posádky vojenského plavidla.

(5) Plavební správa může v odůvodněných případech započítat do doby plavební služby požadované pro připuštění ke zkoušce osobám, které konaly službu na plavidlech ozbrojených sil (sborů), dobu, po případě část doby strávené v této službě.

(6) Ustanovení oddílu 2 o počtu a složení členů posádek se nevztahuje na posádky vojenských plavidel.

(1) Podle § 16 odst. 1 zákona č. 152/1950 Sb., o úpravě a bezpečnosti provozu vnitrozemní plavby, přestávají být vydáním této vyhlášky použivatelny předpisy jí odporující; zejména přestávají být použivatelny

(2) Nařízení ministerstva obchodu ve srozumění s ministerstvem kultu a vyučování č. 108/1891 ř. z., týkající se průkazu způsobilosti k obsluze parních kotlů a k dozoru při práci parních kotlů, jakož i k obsluze parních strojů a k řízení lokomotiv a parních lodí, jakož i výnosy k němu vydané neplatí pro zkoušky lodních topičů podle této vyhlášky, jakož i pro zkoušky lodních strojníků.

a) na členy posádek cizozemských plavidel plujících na československých úsecích vodních cest s mezinárodní plavbou.

b) na vůdce plavidel bez vlastního strojního pohonu o nosnosti do 10 tun a na vůdce plavidel s vlastním strojním pohonem o výkonu do 3 k, pokud se těchto plavidel nepoužívá k plavebnímu podnikání nebo v závodové vodní dopravě.

a) vyhláška ministra veřejných prací v dohodě s ministrem obchodu ze dne 31. března 1926 čís. 168 Ú. l., kterou se vyhlašuje řád stanovící podmínky a rozsah zkoušky předepsané pro udělení průkazu o plavecké způsobilosti (plaveckého patentu) na mezinárodní síti labské,

b) vyhláška Plavebního ředitelství č. 216/1941 Ú. l. stanovící podmínky pro osvobození od povinnosti míti průkaz o plavecké způsobilosti na Labi,

c) vyhláška Plavebního ředitelství č. 369/1942 Ú. l. o nejmenším přípustném stavu posádky plavidel bez vlastního pohonu na vodních cestách Čech a Moravy,

d) vyhláška Plavebního ředitelství č. 59/1943 Ú. l., kterou se stanoví podmínky pro vydávání vůdcovského průkazu,

e) vyhláška Československého úřadu plavebního č. 50/1950 Ú. l., kterou se mění předpisy o způsobilosti k vedení plavidel na vnitrozemních vodních cestách,

f) nařízení ministerstva obchodu č. 83/1873 ř. z., o tom, pod kterými výminkami mohou se ke zkoušce nařízené připouštěti žadatelé za patent plavecký k vedení parních lodí po Dunaji.

g) výnos ministerstva obchodu ze dne 22. srpna 1894, č. 37.686, o plavbě čluny poháněnými motory benzinovými, naftovými nebo petrolejovými,

h) výnos místodržitelství českého ze dne 17. září 1910, č. 222.327, o způsobilosti řidičů a obsluhovačů motorů plavidel, jež nejsou poháněna parními stroji,

i) nařízení uherského ministra veřejných prací a dopravy ze dne 7. dubna 1873, č. 19.913, o zkouškách velitelů parních lodí.