§ 1

Rozsah platnosti.

§ 2

Přestup do důchodového zabezpečení zaměstnanců.

§ 3

Přestup do důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením.

§ 4

Přestup do důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

§ 5

Přestup do důchodového zabezpečení členů výrobních družstev.
Ustanovení § 2 platí obdobně pro přestup příslušníka ozbrojených sil do důchodového zabezpečení členů výrobních družstev.

(1) Tato vyhláška upravuje nároky
při jejich přestupu do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění).

(2) Přestupem do důchodového zabezpečení zaměstnanců (důchodového pojištění) se pro účely této vyhlášky rozumí,

(3) Za přestup se považuje též, byl-li příslušník ozbrojených sil propuštěn z vojenské služby bez nároku na důchod nebo s nárokem na důchod, kterého později pozbyl, i když nevstoupil do zaměstnání, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, ani nenastoupil pracovní činnost, s níž je spojeno důchodové pojištění, a požádal o vyměření důchodu podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců (důchodovém pojištění); to platí též, jestliže o tento důchod požádali pozůstalí po uvedeném příslušníku niku ozbrojených sil.

(1) Přestoupil-li příslušník ozbrojených sil (poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil) do důchodového zabezpečení zaměstnanců, posuzují se

(2) Poživatel výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem, může požádat aby mu místo dosavadního důchodu byl poskytován důchod podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, splňuje-li podmínky pro poskytování takového důchodu a trvalo-li zaměstnání v pracovním poměru aspoň dva roky; trvání zaměstnání aspoň po dobu dvou let se nevyžaduje, jde-li o nárok na důchod vzniklý pro následky pracovního úrazu. Učiní-li tak, vyměří se mu důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců za celou dobu jeho zaměstnání, čítajíc v to i dobu uvedenou v odstavci 1, a v rozsahu v něm stanoveném. Důchod se přizná prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo státnímu úřadu sociálního zabezpečení sdělení poživatele důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, že se rozhodl pro důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců; nárok na důchod, poskytovaný podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, tímto dnem trvale zaniká. Rozhodne-li se poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil pro ponechání svého dosavadního důchodu, nenáleží mu důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí obdobně, je-li poživatel důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem, též poživatelem důchodu stanoveného podle předpisů o důchodovém pojištění zaměstnanců platných před 1. lednem 1957.

(4) O důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců mohou požádat též pozůstalí po poživateli výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který se stal zaměstnancem. Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně.

(5) Pro poživatele důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, který nepožádá o důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců, neplatí ustanovení zákona č. 55/1956 Sb. o zvýšení starobního důchodu pracujících důchodců (§ 11) a o zvýšení invalidního důchodu pracujících důchodců (§ 15).

(6) Započitatelnými dobami jsou:

(7) Za hrubý výdělek, podle něhož se stanoví průměrný roční výdělek v důchodovém zabezpečení zaměstnanců (§ 8 odst. 2 zákona č. 55/1956 Sb.), se v době, která se zhodnocuje podle této vyhlášky, považuje hrubý služební příjem příslušníka ozbrojených sil. Byl-li příslušník ozbrojených sil poživatelem důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, považuje se za jeho průměrný roční výdělek důchodový základ, z něhož mu byl tento důchod vyměřen, nejvýše však částka 36.000 Kčs ročně, je-li důchodový základ výhodnější než průměrný roční výdělek stanovený podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců za rozhodnou dobu (§ 8 zákona č. 55/1956 Sb.) a příslušník ozbrojených sil o to požádá (§ 11 odst. 2 zákona č. 33/1957 Sb.).

(1) Přestoupil-li do důchodového pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením (dále jen „družstvo”) příslušník ozbrojených sil, posuzuje se doba, která se započítává příslušníku ozbrojených sil podle § 2 odst. 1 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, jako doba pojištění na důchod, který si zvolil ke dni vzniku tohoto důchodového pojištění.

(2) Získal-li člen jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením (dále jen „družstevník”), který byl bezprostředně před vstupem do družstva příslušníkem ozbrojených sil, po zhodnocení provedeném podle § 2 odst. 1 dobu potřebnou pro nárok na starobní (invalidní) důchod a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona č. 55/1956 Sb.), posuzuje se jeho nárok na starobní (invalidní) důchod do dvou let od propuštění z vojenské služby podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců; přitom platí ustanovení § 2 odst. 7 obdobně. Starobní nebo invalidní důchod z důchodového pojištění družstevníků, na nějž vznikl nárok družstevníku uvedenému v předchozí větě do pěti let od přestupu, nesmí být nižší než důchod z důchodového zabezpečení zaměstnanců, který by náležel ke dni přestupu; přitom se důchod, který by náležel podle předchozího ustanovení, zvyšuje za každý rok práce v družstvu o 1 % důchodu, na který byl družstevník pojištěn. Jestliže nárok na důchod vznikl až po uplynutí pěti let od vzniku družstevního pojištění, náleží družstevníku uvedenému v první větě důchod z důchodového pojištění družstevníků zvýšený o polovinu důchodu, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu; byl-li však družstevník po celou dobu trvání svého důchodového pojištění pojištěn na důchod 440 Kčs měsíčně, nesmí být jeho důchod podle předchozího ustanovení nižší, než je důchod, který by mu náležel podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců ke dni přestupu.

(1) Přestoupil-li příslušník ozbrojených sil do důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, posuzuje se doba, která se započítává příslušníku ozbrojených sil podle § 2 odst. 1 pro účely důchodového zabezpečení zaměstnanců, jako doba důchodového pojištění osob samostatně hospodařících.

(2) Získala-li osoba samostatně hospodařící (samostatně výdělečně činná), která byla bezprostředně před započetím samostatné výdělečné činnosti příslušníkem ozbrojených sil, po zhodnocení provedeném podle § 2 odst. 1 dobu potřebnou pro nárok na starobní (invalidní) důchod a nezanikl-li nárok na zhodnocení této doby již před přestupem přerušením zaměstnání (§ 7 zákona č. 55/1956 Sb.), posuzuje se její nárok na starobní (invalidní) důchod do dvou let od propuštění z vojenské služby podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců; přitom platí ustanovení § 2 odst. 7 obdobně.

(3) Za podklad, podle něhož se stanoví průměrný roční vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění osob samostatně hospodařících, se považuje za dobu vojenské služby hrubý služební příjem příslušníka ozbrojených sil.

a) příslušníků ozbrojených sil propuštěných z vojenské služby bez nároku na důchod,

b) příslušníků ozbrojených sil propuštěných z vojenské služby s nárokem na důchod, kterého později pozbyli, a

c) pracujících poživatelů výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil,

a) byl-li příslušník ozbrojených sil propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání bez nároku na důchod a vstoupil do zaměstnání*), s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, anebo nastoupil pracovní činnost*), s níž je spojeno důchodové pojištění, nebo

b) pozbyl-li poživatel výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, nároku na důchod a vstoupil do zaměstnání, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, anebo nastoupil pracovní činnost, s níž je spojeno důchodové pojištění, nebo

c) vstoupil-li poživatel výsluhového, invalidního nebo částečného invalidního důchodu, poskytovaného podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, do zaměstnání, s nímž je spojeno důchodové zabezpečení zaměstnanců, anebo nastoupil pracovní činnost, s níž je spojeno důchodové pojištění, a požádal o vyměření důchodu podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců (důchodovém pojištění).

a) jeho dosavadní započitatelné doby uvedené v odstavci 6 v rozsahu stanoveném předpisy o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil jako doby zaměstnání v I. pracovní kategorii,

b) ostatní doby započitatelné podle předpisů o sociálním zaopatření příslušníků ozbrojených sil, jestliže se započítávají podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců, jako doby zaměstnání podle těchto předpisů, a to v I., II. nebo III. pracovní kategorii, podle druhu prací, které příslušník ozbrojených sil vykonával, a v rozsahu stanoveném těmito předpisy. Stejně se posuzují doby, které nebyly započteny pro účely sociálního zaopatření příslušníků ozbrojených sil, avšak započítávají se podle předpisů o důchodovém zabezpečení zaměstnanců.

a) doba služby v ozbrojených silách (včetně základní služby) od 9. května 1945,

b) doba služby v československých zahraničních jednotkách za druhé světové války,

c) doba služby ve spojeneckých armádách za druhé světové války,

d) doba služby v partyzánských jednotkách za druhé světové války,

e) doba služby v I. československé armádě na Slovensku,

f) doba služby v Rudé armádě,

g) doba služby v mezinárodní brigádě ve Španělsku a

h) doba persekuce pro aktivní odbojovou činnost strávená ve vězeních a koncentračních táborech v době nesvobody.