1. Jako kárné (disciplinární) provinění s« stíhají všechny případy drobného rozkrádání nebo jiného úmyslného poškozování majetku v socialistickém vlastnictví, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky
a) jde o majetek v socialistickém vlastnictví, který je ve správě, podniku (úřadu, ústavu nebo jiné organizace socialistického sektoru) — (bod 5),
b) rozkrádání nebo jiného úmyslného poškození věci se dopustil zaměstnanec tohoto podniku — (body 6 a 7),
c) způsobená škoda není vyšší než 500 Kčs (body 8 a 9),
d) uložení kárného opatření postačí k výchově provinivšího se zaměstnance (body 10 a 11).
2. Rozkrádáním majetku v socialistickém vlastnictví se rozumějí případy, kdy zaměstnanec
a) odcizí věc z majetku v socialistickém vlastnictví nebo
b) takovou věc zpronevěří (tj. s věcí, která mu byla svěřena, nakládá jako s vlastní, např. svěřený nástroj prodá), nebo
c) ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví sebe nebo někoho jiného jinak neoprávněně obohatí (např. tzv. černé jízdy s podnikovými vozidly).
3. Jiným úmyslným poškozováním majetku v socialistickém vlastnictví se rozumějí případy, kdy zaměstnanec věc, která je v socialistickém vlastnictví, úmyslně zničí, poškodí nebo jinak učiní neupotřebitelnou.
4. Poškození věci z nedbalosti nelze stíhat jako kárné (disciplinární) provinění podle zákona č. 24/1957 Sb. Není však vyloučeno, aby poškození věci z nedbalosti bylo stíháno kárně podle pracovního řádu pro porušení pracovních povinností.
5. Za majetek v socialistickém vlastnictví, který je ve správě podniku, se považuje nejen majetek, který je v jeho správě, jako např. jeho základní fondy, suroviny, pomocné hmoty, rozpracované nebo hotové výrobky, drobné krátkodobé předměty, nýbrž i předměty, jež byly podniku svěřeny, např. k provedení opravy nebo přepravy nebo do úschovy, ať již organizacemi socialistického sektoru nebo i soukromými osobami. Jako kárné (disciplinární) provinění nelze však stíhat např. krádeže spáchané na majetku spoluzaměstnanců, pokud podnik není povinen za odzicený majetek poskytnout náhradu.
6. Kárný (disciplinární) orgán může stíhat pro kárné (disciplinární) provinění pouze zaměstnance podniku, a to jen pro provinění, jež zaměstnanec spáchal ve svém podniku. Dopustil-li se tedy např. zaměstnanec drobného rozkrádání v jiném podniku, nelze jej stíhat pro kárné provinění, nýbrž půjde o přestupek, který stíhá výkonný orgán národního výboru.
7. Provést řízení a uložit kárné (disciplinární) opatření lze jen za trvání pracovního poměru provinivšího se zaměstnance. Kárné (disciplinární) řízení se tedy neprovede a věc se postoupí výkonnému orgánu národního výboru, jestliže pracovní poměr zaměstnance byl zrušen před zahájením řízení. Věc se rovněž postoupí výkonnému orgánu národního výboru, jestliže byl pracovní poměr zrušen v průběhu provádění kárného (disciplinárního) řízení.
8. Výše škody se určuje takto:
Při stanovení výše škody je nutno vždy přihlížet k opotřebení předmětu, který byl odcizen nebo úmyslně zničen.
a) u předmětů, na něž je stanovena maloobchodní cena, je pro určení výše škody rozhodující maloobchodní cena odcizeného nebo úmyslně zničeného předmětu.
b) u předmětů, na něž není stanovena maloobchodní cena, je pro určení výše škody rozhodující součet velkoobchodní ceny odcizeného nebo úmyslně zničeného předmětu a daně z obratu, jež je na tento předmět (výrobek) stanovena v sazebníku daně z obratu, vydaného ministerstvem financí.
9. Dopustilo-li se drobného rozkrádání nebo jiného úmyslného poškození věci několik zaměstnanců společně, je pro stanovení výše škody rozhodující její celková výše; nelze tedy částku rovnající se celkové výši škody dělit mezi jednotlivé spolupachatele.
10. Kárné (disciplinární) řízení nelze provádět a kárné (disciplinární) opatření nelze uložit i když škoda nepřevyšuje 500 Kčs v těch případech, jestliže se zaměstnanec již několikrát (tj. alespoň dvakrát) dopustil rozkrádání nebo poškozování majetku v socialistickém vlastnictví a kdy by tudíž uložení kárného (disciplinárního) opatření zřejmě nesplnilo svou výchovnou funkci. V těchto případech je nutno věc postoupit výkonnému orgánu národního výboru popřípadě prokurátorovi (část VI těchto směrnic).
11. Při rozhodování otázky, zda čin zaměstnance je kárným (disciplinárním) proviněním, musí být přihlíženo nejen k tomu, zda se zaměstnanec rozkrádání nebo jiného úmyslného poškozování věcí v majetku v socialistickém vlastnictví již několikrát nedopustil a zda škoda nepřesahuje 500 Kčs, nýbrž musí být vzat zřetel též k povaze jeho činu.
Nelze proto zpravidla stíhat disciplinárně pachatele, který
Také u osob, které se v minulosti neživily svou vlastní prací, musí být zvláště pečlivě zváženo, zda provedení kárného řízeni a uložení kárného opatření splní svou výchovnou funkci a zda tudíž v daném případě nebude účelné, aby věc byla předána ke stíhání výkonnému orgánu národního výboru popřípadě prokurátorovi (část VI těchto směrnic).
Jestliže jsou u uvedených osob náznaky svědčící o tom, že se rozkrádání nebo jiného úmyslného poškození věci v majetku v socialistickém vlastnictví dopustily z pohnutek pramenících z nepřátelského postoje k našemu socialistickému zřízení, je nutno předat věc vždy prokurátorovi.
a) provedl rozkrádání vloupáním do uzamčené místnosti nebo schránky,
b) se dopustil takového činu na věci úzkého profilu,
c) se dopustil rozkrádání na věci v podniku, kde se rozkrádání věcí rozmohlo, a tím vznikají podniku různé obtíže nebo značné škody.