Oddíl 1
Provozní poměry; přirážky na provozní poměry

1. Provozní poměry jsou určeny sklonitostí silnice, povrchem vozovky, zvláštní povahou dopravy a použitím přívěsů. Vliv provozních poměrů na opotřebení vozidla a plášťů, na rychlost vozidla a tím na spotřebu pohonných hmot je vyjádřen zvláštními přirážkami, stanovenými pro jednotlivý druh provozních poměrů.

2. Nejede-li vozidlo v provozních poměrech vzatých v úvahu při stanovení technickohospodářských norem, tj. provozních poměrech příznivých, přepočítávají se ujeté kilometry na základní kilometry s použitím přirážek na provozní poměry uvedených v odstavci 3.*)

3. Pro potřebu použití technickohospodářských norem se stanoví tyto druhy provozních poměrů a přirážek na provozní poměry:

a)		sklonitost silnice	označení	přirážka %
	aa —	rovinná silnice nebo cesta, třeba v hornatém kraji, jejíž podélný profil vykazuje sklony nejvýše 5 %, takže téměř není třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr	R	O
	bb —	kopcovitá silnice nebo cesta, na jejíž podélném profilu se rovina často střídá s kopci o sklonu nad 5 %, takže je třeba jet na nižší rychlostní stupeň než na přímý záběr, a to na úsecích delších než 500 m	K	15
	cc —	horská silnice nebo cesta v horách, která má sklony nad 10 % a zákruty vyžadující častého řazení a dlouhých jízd při zařazeném nižším rychlostním stupni	H	25
	dd —	strmá silnice nebo cesta v horách, která má sklonitost nad 15 %	S	40
b)	povrch vozovky
	aa —	rovný (asfaltovaný, betonový dlážděný kostkou, špalíčkovaný, dehtový, válcovaný nebo s jiným rovným povrchem)	I	0
	bb —	nerovný (ve špatném stavu — výtluky)	II	15
	cc —	rozježděný (s hlubokými rýhami, nerovný, kamenitý, blátivý)	III	25
	dd —	terén za sucha s hrubou navážkovou úpravou (na stavbách, v pískovištích, lomech, pole, louky, měkké polní cesty)	IV	50
	ee —	terén rozmoklý (rozježděný bez úpravy, sypký písek, mokrý jíl, mokrá zemina)	V	90

Určitému úseku silnice lze přiznat toliko jedinou přirážku ze skupiny a) a jedinou přirážku ze skupiny b). Pro potřebu přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry se však tyto přirážky sčítají v jedinou přirážku na provozní poměry.
Podle velikosti této provozní přirážky je možno uspořádat provozní poměry v tuto řadu:

			přirážka
R	I	silnice rovinná, povrch rovný	0
R	II	silnice rovinná, povrch nerovný	15
K	I	silnice kopcovitá, povrch rovný	15
R	III	silnice rovinná, povrch rozježděný	25
H	I	silnice horská, povrch rovný	25
K	II	silnice kopcovitá, povrch nerovný	30
S	I	silnice strmá, povrch rovný	40
H	II	silnice horská, povrch nerovný	40
K	III	silnice kopcovitá, povrch rozježděný	40
R	IV	rovinný terén za sucha	50
H	III	silnice horská, povrch rozježděný	50
S	II	silnice strmá, povrch nerovný	55
S	III	silnice strmá, povrch rozježděný	65
K	IV	kopcovitý terén za sucha	65
H	IV	horský terén za sucha	75
S	IV	strmý terén za sucha	90
R	V	rovinný terén za mokra	90
K	V	kopcovitý terén za mokra	105
H	V	horský terén za mokra	115
S	V	strmý terén za mokra	130

c)	rozvážkové nebo sběrné jízdy při průměrné vzdáleností zastávek do 500 m nebo doprava do vzdálenosti 500 m		10 %
d)	použití přívěsů
	aa —	u nákladního automobilu a autobusu
		1. rovná-li se celková váha přívěsu nosnosti tažného vozidla	25 %
		2. rovná-li se celková váha přívěsu třem čtvrtinám nosnosti tažného vozidla	20 %
		3. rovná-li se celková váha přívěsu polovině nosnosti tažného vozidla	15 %
	bb —	druhý přívěs u traktorů	20 %
	cc —	u osobního automobilu	10 %

4. Přirážka uvedená pod písmenem c) se sčítá jen s přirážkami uvedenými pod písmeny a) a b); součtu těchto přirážek se použije k přepočtu ujetých kilometrů na základní kilometry (viz část II oddíl 1 odst. 1). Přirážky uvedené pod písmenem d) se s přirážkami uvedenými pod písmeny a) až c) nesčítají; tyto přirážky zvyšují přepočítané základní kilometry pro jízdu vozidla (viz část II oddíl 1 odst. 6).

5. Provádí-li se v určitém silničním úseku větší počet jízd z různých nebo do různých míst tohoto úseku, může být držitelem vozidla zavedena jednotná průměrná přirážka na provozní poměry celého úseku (traťová přirážka).
Traťová přirážka se vypočte takto:
Kilometry celého úseku se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí traťová přirážka podle vzorce
$traťovápřirážka=\frac{početzákladníchkm}{početskutečnýchkm}-1.100$
Přiklad: Úsek měří 180 skutečných kilometrů. Počet přepočtených základních kilometrů jest 207.
$traťovápřirážka=\frac{207}{180}-1.100=\mathrm{1,1500}-1.100=\mathrm{0,1500.100}=\mathrm{15,00}$
Traťová přirážka pro uvedený úsek činí 15 %.

6. Pro určenou územní oblast, v níž se vozidly téhož držitele provádí větší počet jízd, může být zavedena jednotná průměrná přirážka vycházející ze skutečných provozních poměrů silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel v této oblasti (oblastní přirážka). Vypočtenou oblastní přirážku předloží ke schválení příslušnému výkonnému orgánu krajského národního výboru držitel vozidla. Schválená oblastní přirážka se použije pro všechny jízdy provedené ve stanovené oblasti, pokud nedojde k podstatné změně provozních poměrů.
Oblastní přirážka se vypočte takto:
Kilometry všech úseků silnic, kterých bude použito k jízdám vozidel ve stanovené oblasti, se převedou na základní kilometry podle části II této přílohy. Z vypočtených základních kilometrů a skutečných kilometrů se zjistí oblastní přirážka podle vzorce
$oblastnípřirážka=\frac{početzákladníchkm}{početskutečnýchkm}-1.100$
Příklad:
$oblastnípřirážka=\frac{136400}{124000}-1.100=\mathrm{1,1000}-1.100=\mathrm{0,1000.100}=\mathrm{10,00}$
Oblastní přirážka pro stanovenou oblast činí 10 %.