(1) Při ambulantním ošetřování uznává zaměstnance neschopným práce pro nemoc nebo úraz

a) dílenský lékař, jde-li o zaměstnance závodu, pro který je zřízeno závodní zdravotnické zařízení nebo určen lékař s úkoly dílenského lékaře (§ 16 odst. 2), s výjimkou případů, kdy zdravotní stav nedovoluje zaměstnanci dostavit se k dílenskému lékaři a kdy závodní zdravotnické zařízení není v provozu,

b) v ostatních případech obvodní lékař příslušný podle místa pobytu zaměstnance.
Uznat zaměstnance neschopným práce může též odborný lékař, který převzal zaměstnance do soustavného ošetřování, popř. lékař pohotovostní služby, lékař, který poskytl zaměstnanci první pomoc, nebo lékař, který jej ošetřuje při jeho přechodném pobytu.