Povinnosti zdravotnických pracovníků a osob, kterým se poskytuje preventivní a léčebná péče
Oddíl XIV
Povinnosti zdravotnických pracovníků a osob, kterým se poskytuje preventivní a léčebná péče

(1) Veřejnost spolupůsobí k rozvoji zdravotnictví i jeho kritikou a návrhy na odstranění nedostatků; účast pracujících na plnění a kontrole úkolů zdravotnických zařízení je hlavní metodou pro zlepšování jejich činnosti. Za tím účelem musí být ve zdravotnických zařízeních umístěny na místě snadno přístupném všem ošetřovaným osobám knihy nebo schránky přání a stížností, v nichž mohou občané podávat svá upozornění.

(2) Těmto upozorněním i jiným námětům a projevům veřejnosti, směřujícím ke zlepšení zdravotní péče, jsou pracovníci zdravotnických orgánů a zařízení povinni věnovat veškerou pozornost a podle nich dále zdokonalovat ochranu zdraví lidu. Jsou též povinni podat v knize a pokud jsou upozornění nebo náměty podepsány, i navrhovateli zprávu o tom, jaké bylo k upozornění nebo námětu zaujato stanovisko.

(1) Osoby, kterým stát poskytuje preventivní a léčebnou péči, jsou povinny spolupůsobit k udržení a upevnění svého zdraví a k účinnému léčení; osoby neschopné práce jsou povinny spolupůsobit k urychlenému obnovení pracovní schopnosti a umožnit její odpovědné posouzení. Zejména je každý povinen

(2) Při zamýšlené změně pobytu během pracovní neschopnosti je nemocný povinen vyžádat si napřed souhlas ošetřujícího lékaře i předsedy komise národního pojištění a dát si jej písemně poznamenat v potvrzení (legitimaci) o pracovní neschopnosti.

(3) U osob nesvéprávných jsou povinni dbát na dodržování uvedených povinností ti, kdož o ně pečují.

(1) Jestliže nemocný přes náležité vysvětlení odmítá vyšetřovací nebo léčebný úkon anebo dohled potřebný v zájmu jeho zdraví a nelze-li mu uložit povinné vyšetření nebo léčení, vyžádá si o tom ošetřující lékař jeho písemné prohlášení (revers).

(2) Ošetřující lékař si vyžádá písemné prohlášení (revers) též o tom, že nemocný přivoluje k závažným vyšetřovacím nebo léčebným úkonům, které svou povahou nebo svými důsledky překračují rámec obvyklého léčení, avšak jež je nutno provést v zájmu uzdravení nemocného nebo záchrany jeho života. Půjde zejména o přivolení nemocného k operacím, jimiž se výrazně změní jeho tělesný stav nebo které vedou k nežádoucím vedlejším důsledkům, jakož i k úkonům, které nejsou z lékařského hlediska plně vyzkoušeny nebo které by z jiného důvodu mohly vyvolat vážné nebezpečí, ač zároveň vzhledem ke stavu nemocného poskytují větší naději na uzdravení nebo záchranu života než obvyklé léčebné metody.

(3) Revers má význam důkazu o tom, že nemocný byl upozorněn na povahu úkonu a možné důsledky a s provedením úkonu souhlasil nebo nesouhlasil. Nezbavuje však odpovědnosti za řádné poskytnutí zdravotní péče.

(4) Úkony nezbytně nutné v zájmu zachování života, ke kterým by jinak bylo třeba přivolení nemocného podle odstavce 2, provedou se bez jeho přivolení, nemůže-li nemocný vzhledem ke svému stavu platně dát přivolení a je-li nebezpečí z prodlení. Revers se zde nahradí záznamem ošetřujícího lékaře, popř. se jinak zajistí důkaz o nutnosti úkonu a o stavu nemocného.

(1) Porušuje-li nemocný přes napomenutí nebo vážným způsobem povinnosti uložené tímto léčebným řádem nebo na jeho základě, vyrozumí o tom zdravotnické zařízení příslušný závodní výbor základní organizace odborového svazu, jde-li o zaměstnance nebo o jeho rodinného příslušníka, popř. správu družstva, jde-li o člena jednotného zemědělského družstva nebo o člena výrobního družstva (jeho rodinného příslušníka), aby tyto orgány mohly učinit vhodná opatření k nápravě.

(2) Jestliže nemocný zneužívá služeb poskytovaných v preventivní a léčebné péči, může být proti němu uplatňována náhrada škody. Je-li jeho závadné jednání takového druhu, že jde o trestný čin nebo přestupek, bude dán podnět, aby proti němu bylo zavedeno trestní stíhání.

(3) Zdravotnický pracovník, který poruší své povinnosti, může být stíhán kárně, po případě trestně a pokud porušením svých povinností způsobí škodu, může též být proti němu uplatňována náhrada takové škody.

a) vyhledávat lékařskou pomoc v příslušných zařízeních a v jejich pravidelné ordinační době, pokud nejde o první pomoc, pravidelně se dostavovat na vyšetření a ošetření v dobu určenou lékařem nebo na vyzvání v určenou dobu před lékařskou poradní komisi, popř. před posudkovou komisi sociálního zabezpečení;¹) při těchto návštěvách, při změně ošetřujícího lékaře a při nástupu do nemocnice, je-li nemocný neschopen práce, předložit vždy potvrzení o pracovní neschopnosti,

b) pravdivě a úplně zodpovídat zdravotnickým pracovníkům a odborovým orgánům dotazy týkající se jeho zdraví, životních a pracovních podmínek i okolností souvisících s nemocí, zvláště příčin pracovní neschopnosti,

c) umožnit lékaři nebo jinému zdravotnickému pracovníku výkon návštěvy v bytě, dodržovat lékařské pokyny, především zachovávat předepsanou životosprávu, užívat léky a jiné prostředky předepsané lékařem a vystříhat se zejména v době pracovní neschopnosti všeho, co by mohlo nepříznivě působit na jeho zdravotní stav,

d) podrobit se vyšetření nebo léčení, jde-li o nemoci, u nichž je to stanoveno právními předpisy,²)

e) předložit bez odkladu zaměstnavateli potvrzení o uznání pracovní neschopnosti, popř. mateřské dovolené nebo omluvené nepřítomnosti v práci z důvodů ošetřování člena rodiny, pokud tak neučiní zdravotnické zařízení, ve kterém bylo potvrzení vydáno; při ukončení pracovní neschopnosti předložit potvrzení bez odkladu svému zaměstnavateli.