Brigádnická činnost krátkodobá nebo bezplatná.

(1) Účastní-li se brigádnické akce způsobem uvedeným v § 6 pracovník, který je pojištěn ze zaměstnání u stálého zaměstnavatele, nebo účastník nemocenské péče v ozbrojených silách, zůstává toto pojištění (nemocenská péče) a nároky z něho plynoucí nedotčeny.

(2) Ochranná lhůta, která plyne z nemocenského pojištění podle jiných předpisů nebo z nemocenské péče v ozbrojených silách, se nestaví ani nezaniká vznikem pojištění podle tohoto oddílu vyhlášky.

(3) Pokud brigádník má z důvodů uvedených v předchozích odstavcích nárok na dávky nebo na plnění stejného nebo obdobného druhu, neposkytují se mu již dávky podle §§ 9 a 10, a to ani tehdy, koná-li brigádnickou činnost vedle zaměstnání u stálého zaměstnavatele.*) Jestliže přitom utrpěl pracovní úraz, posuzuje se tento úraz pro účely nemocenského pojištění tak, jako by jej utrpěl v zaměstnání u stálého zaměstnavatele.

(4) Pojištění podle tohoto oddílu vyhlášky se nepočítá do doby pojištění, která je rozhodná pro vznik nebo trvání nároků z nemocenského pojištění,**) ani do doby nepřerušeného zaměstnání v témž podniku.

(1) Z nemocenského pojištění brigádníků uvedených v § 6 náleží pouze tyto dávky:

(2) Nemocenské se brigádníku uvedenému v § 6 poskytuje jen po dobu, po kterou pozbyl zdroje své obživy, protože je neschopen práce pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání, jež vznikly za předpokladů uvedených v § 4 odst. 1. Podpůrčí doba (§ 15 odst. 3 a 4 zákona o nemocenském pojištění) se však počítá vždy již ode dne vzniku pracovní neschopnosti.

(3) Čistá denní mzda pro stanovení nemocenského se vypočte ze započitatelného výdělku, který by podle příslušných mzdových úprav náležel zaměstnanci vykonávajícímu obdobný druh práce.

(4) Nemocenské činí 60 % čisté denní mzdy; i pro ně však platí ustanovení o nejnižším nemocenském (§ 18 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění).

(1) Účast v brigádnické akci podle tohoto oddílu se nepovažuje za zaměstnání pro účely důchodového zabezpečení. Trvá-li však zaměstnání u stálého zaměstnavatele a poskytl-li tento zaměstnavatel zaměstnanci neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnuji se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, z níž se vypočítává průměrný roční výdělek.

(2) Utrpěl-li brigádník uvedený v § 6 při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li v přímé souvislosti s brigádnickou činností nemocí z povolání (§ 4 odst. 1) a jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, náleží mu invalidní, po případě částečný invalidní důchod při pracovním úrazu.

(3) Výše důchodu uvedeného v odstavci 2 se stanoví, pokud není příznivější způsob určený v odstavci 4,

(4) U brigádníka, který není jinak pojištěn, po případě i u brigádníka uvedeného v odstavci 3, je-li to pro něj příznivější, se výše důchodu uvedeného v odstavci 2 stanoví z průměrného ročního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav zaměstnanec vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z částky 9600 Kčs ročně.

(1) Dočasný zaměstnavatel je povinen:

(2) Kdo organisuje brigádnickou akci, je povinen dát dočasnému zaměstnavateli podklady potřebné pro splnění úkolů uložených v odstavci 1 a zajistit, aby tyto úkoly byly splněny.

a) jejichž činnost v téže organisované akci trvá nejdéle 6 pracovních dnů po sobě jdoucích nebo nejvýše 6 pracovních dnů v kalendářním měsíci;

b) jejichž výdělek v téže organisované akci nedosáhl ani 120 Kčs za kalendářní měsíc:

c) kteří konají brigádnickou činnost bezplatné, k naturálnímu zaopatření, které se jim přitom poskytuje, se nehledí:

d) kteří jsou z řad školní nebo studující mládeže a účastní se hromadně a společně brigádnické akce organisované pro tuto mládež školskými orgány nebo v dohodě s nimi.

a) nemocenské za podmínek určených v odstavcích 2 až 4;

b) pohřebné, zemřel-li brigádník v době účasti na brigádě anebo zemřel-li následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, které vznikly za předpokladů uvedených v § 4 odst 1.

a) u brigádníka, který bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci byl pojištěn jako zaměstnanec nebo člen výrobního družstva, z průměrného ročního výdělku, z něhož by se stanovil, kdyby pracovní úraz (nemoc z povolání) vznikl v jeho zaměstnání; to platí též, jestliže ode dne skončení tohoto dřívějšího pojištění neuplynuly více než dva roky;

b) u brigádníka, který bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci byl pojištěn jako člen jednotného zemědělského družstva se společným hospodařením, jako jednotlivě hospodařící rolník, jako jiná osoba samostatně hospodařící nebo jako spolupracující člen rodiny, ze základu, z něhož by se důchod stanovil, kdyby pracovní úraz (nemoc z povolání) vznikl při výkonu této činnosti; to platí též, jestliže ode dne skončení tohoto dřívějšího pojištění neuplynuly více než dva roky.

a) vést jmenovitý seznam všech brigádníků uvedených v § 6, vyznačit u každého z nich dny, ve kterých brigádník pracoval, a tyto seznamy řádně uschovávat, po případě je podle pokynů orgánů provádějících nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení předkládat;

b) hlásit úraz (nemoc z povolání) podle předpisů o hlášení pracovních úrazů pro účely sociálního zabezpečení*) a pro uplatňování nároků na náhradu nákladů léčebné péče a dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení**);

c) platit pojistné podle ustanovení § 12.