Výše ceny na úrovni vyplývající ze soustavy cen
Použití přirážek a srážek a započítání dalších nákladů

(2) Porovnatelnost výrobků se posuzuje bez ohledu na to, zda výrobky, s nimiž má být nový výrobek porovnán, vyrábí nebo vyráběla i jiná dodavatelská organizace nebo zda se též dovážejí nebo dovážely ze zahraničí.

(1) Porovnatelným výrobkem se rozumí

(1) Výše cen nového výrobku na úrovni vyplývající ze soustavy cen se zjišťuje zásadně metodou cenového porovnání. Nelze ji zjišťovat pouze na základě individuálních vlastních nákladů s připočtením pevného procenta zisku či průměrného zisku, dosahovaného výrobním podnikem nebo stanoveného tomuto podniku plánem.

(2) Cenové porovnání je odvození výše navrhované ceny nového výrobku z cen pokud možno několika výrobků porovnatelných; cena nového výrobku musí být k cenám porovnatelných výrobků v takovém poměru, v jakém jsou náklady nutné na výrobu nového výrobku k nákladům nutným na výrobu výrobků porovnatelných. Výše nutných nákladů vyplývá z poměru nákladů nového a porovnatelného výrobku ve vztahu k účinnosti obou výrobků.

§ 13

Cenové porovnání

§ 14

Porovnatelný výrobek

b) cenu nového výrobku s cenami výrobků platnými před poslední úpravou cen.

a) nový výrobek organizace řízené ústředním úřadem s výrobky, které vyrábějí nebo vyráběly organizace místního hospodářství, výrobní nebo spotřební družstva či soukromí výrobci, pokud nejde o případy uvedené v § 86 odst. 2;

b) výrobek, který se vyrábí stejnou či podobnou technologií, jaké se používá při výrobě nového výrobku téhož výrobního oboru nebo téže výrobní skupiny; takového porovnatelného výrobku se však použije k cenovému porovnání, jen neexistují-li výrobky uvedené v písmenu a).

a) výrobek, který odběratel může plně nebo částečně nahradit výrobkem novým, popřípadě výrobek, který slouží stejnému nebo obdobnému účelu nebo

(3) Při tvorbě velkoobchodních cen nelze zásadně porovnat:

(4) Při tvorbě maloobchodních cen nelze porovnávat nový výrobek s výrobky, jejichž ceny byly změněny podle § 111.

c) cenové skupiny (§ 18),

§ 15

Způsoby porovnání

§ 16

Rozbor vlivu použití nového výrobku

§ 17

Cenové řady

§ 18

Cenové skupiny

(1) Cenové porovnání lze uskutečnit použitím

(2) Ústřední orgány, kterým přísluší cenu stanovit (s výjimkou Státní plánovací komise), určí v dohodě s ústředními orgány zúčastněnými na stanovení cen, kterého ze způsobů cenového porovnání se k vypracování návrhů cen jednotlivých skupin výrobků použije. Současně určí i podklady (parametry atp.), které budou sloužit jako základ cenového porovnání jednotlivých skupin výrobků.

(1) Rozborem vlivu použití nového výrobku odběratelem se rozumí porovnání vlastních nákladů, které odběrateli vzniknou používáním nového výrobku, s vlastními náklady, které mu vznikají při používání dosavadního porovnatelného výrobku. Jestliže cena dosavadního výrobku, který bude popřípadě novým výrobkem nahrazen, neodpovídá úrovni vyplývající ze soustavy cen, upraví se pro účely rozboru na tuto úroveň.

(2) K rozboru vlivu se použije jen některých složek vlastních nákladů, jestliže porovnání těchto složek postačí k přesnému posouzení úspor, kterých docílí odběratel zařazením nového výrobku do výroby.

(3) Cena nového výrobku se odvozuje z vlastních nákladů v tom podniku, který se na odběru nového výrobku podílí nejvíce. Musí zainteresovávat výrobce na výrobě nového výrobku a odběratele na jeho používání a nesmí pro konečného odběratele znamenat zhoršení ukazatelů hospodárnosti.

(4) Rozbor vlivu lze ke zjištění výše ceny použít jen

(5) Jestliže se ke zjištění výše ceny výrobního prostředku použije některého z ostatních způsobů cenového porovnání, ověřuje se správnost zjištění rozborem vlivu použití nového výrobku.

(1) Použitím cenové řady se rozumí zařazení nového výrobku do cenové řady, která vyjadřuje závislost cen porovnatelných, druhově nebo typově shodných výrobků na jejich základních parametrech. Je-li cena závislá na několika parametrech, použije se při sestavování cenové řady kombinace těchto parametrů.

(2) Cenové řady lze použít jen, jestliže

(1) Použitím cenových skupin se rozumí zařazení nového výrobku podle jeho funkce, složitosti jeho výroby, jeho rozměru nebo jiných znaků do cenové skupiny a určení jeho ceny na základě cen porovnatelných výrobků této skupiny.

(2) Cenové skupiny lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže

a) rozboru vlivu použití nového výrobku odběratelem (§ 16).

b) cenové řady (§ 17),

d) bodovacího systému (§ 19),

e) cenových normativů (§ 20),

f) stavebnicového způsobu (§ 21),

g) kalkulačního porovnání (§ 22),

h) kombinací těchto způsobů (§ 23).

a) jestliže úspory, kterých docílí hlavní odběratel zařazením nového výrobku do výroby, dostatečně charakterizují výhodnost nového výrobku pro národní hospodářství a

b) spolu s jiným způsobem cenového porovnání.

a) lze opatřit údaje o takovém počtu výrobků, jakého je třeba k vytvoření cenové řady, jestliže

b) jde o výrobky stejné funkce, ale různé velikosti základních parametrů a jestliže

c) všechny výrobky cenové řady, včetně výrobku nového, jsou shodné co do vybavení i co do úpravy; jestliže se nový výrobek vybavením nebo úpravou od dosavadních výrobků liší a přesto se použije cenové řady, stanoví se současně srážka z ceny nebo přirážka k ceně nového výrobku za jiné vybavení, za jiné provedení apod.

a) jde o výrobky, které se vyrábějí v podstatě stejnou technologií, avšak ve velkém počtu tvarů, rozměrů, vah apod., a jestliže

b) je možno určit skupinu jednoznačně tak, aby bylo vyloučeno zařazení téhož výrobku do více skupin.

(4) Jestliže náklady porovnatelného výrobku jsou podle výsledné kalkulace nižší než podle kalkulace rozpočtové, přihlíží se výjimkou z ustanovení odstavce 3 při cenovém porovnání k faktorům, které měly vliv na toto snížení nákladů. V odůvodněných případech se na základě zjištěných faktorů použije pro kalkulační porovnání výsledné kalkulace porovnatelného výrobku.

(6) Jestliže se při porovnání použije plánové kalkulace porovnatelného výrobku, platné v období

(1) Při zjišťování výše velkoobchodních cen nových výrobků se vychází z toho, že nový výrobek bude vyráběn v množství, které je při výrobě výrobků toho druhu obvyklé.

(2) Neumožňují-li zakázky jednotlivých odběratelů výrobu v obvyklém množství, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na přirážce za menší množství. Jestliže je naopak zakázka konkrétního odběratele větší než je obvyklá a jestliže umožňuje dodavateli dosáhnout při výrobě nižších vlastních nákladů, může se dodavatel s odběratelem dohodnout na srážce.

(3) Za hospodárné (obvyklé) se považuje to množství výrobků, které je uvedeno v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků; také přirážky nebo srážky se uskutečňují ve výši a za podmínek, které jsou uvedeny v cenících. Nejsou-li hospodárná (obvyklá) množství, výše přirážek nebo srážek ani podmínky jejich použití v cenících nebo v základních podmínkách dodávky výrobků uvedeny, musí být dohodnuty mezi dodavatelem a odběratelem v hospodářské smlouvě.

(4) Přirážky a srážky za jiné než obvyklé množství je možno uskutečnit jen, má-li odběratel nárok na nákup výrobků za velkoobchodní cenu nebo při dodávkách obchodním organizacím. Přirážky nebo srážky jdou k tíži nebo k dobru těm organizacím, na nichž je výrobní množství závislé. Toto ustanovení platí přiměřeně i o ostatních přirážkách a srážkách (§ 4 odst. 5).

(1) Použitím bodovacího systému se rozumí ohodnocení jednotlivých vlastností nového výrobku určitým počtem bodů, pro jejichž celkový součet je stanovena cena odpovídající poměru vlastnosti nového výrobku a vlastností výrobků porovnatelných.

(2) Bodovacího systému lze k vypracování návrhu ceny použít jen, jestliže charakteristika jednotlivých vlastností nového výrobku je tak nesporná, že jejich jednoznačné ohodnocení určitým počtem bodů umožňuje.

(1) Použitím cenových normativů se rozumí zařazení nového výrobku do určité skupiny porovnatelných výrobků na podkladě součtu dílčích, po dobu platnosti cenové soustavy neměnných položek (např. pevné mzdové sazby za jednotlivé operace, normy spotřeby materiálu, přirážky na režii) a na podkladě pevného procenta rentability.

(2) Cenových normativů lze ke zjištění výše ceny použít jen, jestliže pro skupinu porovnávaných výrobků platí jednoduchý, soustavně se opakující technologický postup a jestliže v rámci skupiny dochází jen k obměnám dílčích, stále stejných operací.

(1) Stavebnicovým způsobem se rozumí zjišťování výše ceny nového výrobku na podkladě součtů cen těch jeho složek (konstrukčních prvků), které jsou obsaženy též ve výrobcích porovnávaných. Ceny jednotlivých složek (konstrukčních prvků) se tvoří některým z ostatních způsobů cenového porovnání, pokud nejde o složky, jejichž ceny jsou již stanoveny.

(2) Stavebnicového způsobu lze ke zjištění výše ceny použít jen, jde-li o takové výrobky, které se skládají z různě kombinovaných složek (konstrukčních prvků).

(1) Kalkulačním porovnáním se rozumí porovnání kalkulace nového výrobku s kalkulací jednoho nebo více výrobků porovnatelných; kalkulace nového výrobku se upraví tak, aby výše mzdových nákladů na shodné operace, nákladů na spotřebu shodných druhů surovin a materiálů a na režijní přirážky (popřípadě nákladů na shodné díly, mzdy atd.) byla stejná jako v kalkulacích výrobků porovnatelných.

(2) Rozdíl mezi náklady nového výrobku a náklady výrobku porovnatelného musí být přiměřený úsporám, dosahovaným v národním hospodářství zavedením nového výrobku. Proto se jednak specifikují rozdíly nákladů na jednotlivé části výrobku, jednak se pomocí dalších rozborů charakterizuje úměrnost jednotlivých kalkulačních položek.

(3) Při kalkulačním porovnání se používá především rozpočtových kalkulací.*)

(5) Jestliže se při porovnání použije rozpočtové nebo výsledné kalkulace porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability nového výrobku tak, že se k nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které je uvedeno v rozpočtové nebo výsledné kalkulaci porovnatelného výrobku.

§ 24

Výše cen nových výrobků musí být zjišťována na základě stejných podmínek, jaké jsou uvedeny pro porovnatelné výrobky v příslušných cenících, zejména na základě stejných způsobů úhrady dopravních nákladů a nákladů na odbytovou nebo zásobovací činnost, na základě stejného množství výrobků, stejných dodacích lhůt, stejného vybavení nebo provedení.

§ 23

Při zjišťování výše ceny nového výrobku je možno použit i kombinace dvou nebo více způsobů cenového porovnání tak, že každým z těchto způsobů se zdůvodní jen část rozdílu mezi cenou nového výrobku a cenou výrobku porovnatelného, V takových případech je však nutno stejnou kombinací způsobů cenového porovnání určit i celkovou výši rentability nového výrobku.
Kombinace způsobů

§ 22

Kalkulační porovnání

§ 21

Stavebnicový způsob

§ 20

Cenové normativy

§ 19

Bodovací systém

a) stanovení ceny porovnatelného výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k nákladům nového výrobku stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, které bylo uvažováno při stanovení ceny porovnatelného výrobky,

b) vypracování návrhu ceny nového výrobku, stanoví se výše rentability tak, že se k prověřeným nákladům nového výrobku, stanoveným na úrovni nákladů porovnatelného výrobku, připočte rentabilita procentem, kterého má být dosaženo podle plánové kalkulace porovnatelného výrobku v období, v němž se navrhuje cena nového výrobku.

(1) Součástí velkoobchodní ceny nového výrobku jsou zejména

(2) Dodavatel předloží odběrateli zároveň s návrhem velkoobchodní ceny nového výrobku specifikaci nákladů uvedených v odstavci 1, jen je-li specifikace zapotřebí pro účely kalkulačního porovnání nebo pokud by v důsledku zmíněných nákladů měla být stanovena cena vyšší.

(1) K přesnějšímu zjištění výše ceny nového výrobku je možno použít i několika způsobů cenového porovnání. Pro ověření zjištěné výše cen je však nutno porovnat rozpočtové kalkulace (§ 22) a jde-li o výrobní prostředky, též rozbor vlivu použití nového výrobku (§ 16). Pro ověření zjištěné výše cen důležitých dovážených nebo vyvážených výrobků je nutno použít též zahraničních cenových relací. Pro ověření zjištěné výše cen spotřebního zboží se porovná též výše daně z obratu.

(2) Použitím zahraničních cenových relací se rozumí zkoumání, zda poměr mezi cenami výrobků výrobního oboru (typově řady) na jednom nebo více zahraničních trzích odpovídá poměru cen stejných druhů výrobků v Československu. Přitom je nutno provést rozbor vývoje cen na jednotlivých zahraničních trzích a očistit je od konjunkturálních vlivů.

§ 27

Ověření výše ceny

b) náklady na kompletaci, na licence, na patenty, na odměny za vynálezy a na garanční opravy,

a) náklady na výzkum, na vývoj a na technologickou přípravu výroby, pokud nejsou hrazeny z jiných zdrojů,

c) hodnota projektových prací,

d) hodnota montážních prací, pokud je dodavatel též provádí.